Značka rádia, schéma, mezifrekvence

Zpráva

#16 Příspěvek od **Hill** » 19 úno 2014, 19:09

Předpokládáš chybně.
Především na vstupu je rezonanční obvod pevně naladěný na asi 69,5 MHz. Výsledná kapacita sériové kombinace C1 a C2 tvoří ladicí kapacitu laděného obvodu s L1, poměr kapacit těchto kondenzátorů pak určuje, jak se vstupní impedance T1 bude transformovat na impedanci anténního vstupu, potažmo s paralelním spolupůsobením impedance antény na tlumení obvodu, aby měl tak malý pokles na koncích pásma, že to nebude na újmu citlivosti přijímače.
Pak tam máš tu výstupní propust 6,8MHz složenou z C11L5 (impedance oscilátorového obvodu L4C12 (až C15 s varikapem D2) je sice v sérii s C11, ale je zanedbatelně nízká a přeladění oscilátoru nemá na rezonanční kmitočet prvního obvodu mf propusti rušivý vliv. Druhý obvod mf propusti tvoří L6C17, rovněž laděný na 6,8MHz.
Dále ti tam chybí ta posuvná jadérka v rádiu původně tahaná lankem skrz L3 a L4. Těmi se ladilo.
Na to, aby ti z toho vznikl up-konvertor, který zvládne k 1MHz přidat dalších 50MHz, bys to musel překopat vlastně celé. Mimo tranzistory a pár odporů ti tam nezbude vlastně nic původního (všechny cívky převinout, všechny kondenzátory včetně bločků vyměnit, protože mají příliš malé kapacity pro tebou požadované frekvence) a výsledek bude i tak přinejmenším pochybný.

Navíc, vzhledem k tomu, že směšovací produkty kmitočtu 270kHz se při konverzi o například 60MHz nahoru objeví na výstupu dvakrát - jednou na 59,73MHz, podruhé na 60,27MHz. Jejich vzájemný rozestup tedy bude jen o necelé jedno procento! Na to už na výstupu budeš potřebovat hodně ostrou propust, aby z ní lezl jeden kmitočet aspoň o poznání silněji, než druhý.
Pochopitelně, při konverzi 999kHz už to bude lepší (59,001MHz a 60,999MHz), tedy o 3,4%, ale i to je málo.
Jak myslíš, že si s tím SDR poradí?

kulikus · #17 Příspěvek od **kulikus** » 19 úno 2014, 19:52

Rozumím. Myslím, že SDR rozezná desítky kilohertz.

Doplňkový dotaz: Frekvence oscilátoru je nad přijímanou frekvencí nebo pod ní? Je to pravidlo?

#18 Příspěvek od **ok1hga** » 19 úno 2014, 20:23

potřebuješ konvertor . . .
buď tento a nebo ještě lépe tenhle . . .

pajosek2 · #19 Příspěvek od **pajosek2** » 19 úno 2014, 20:54

U rádií kmitá oscilátor o mf kmitočet výš a u televizních vstupů kmitá o mf kmitočet níž. Ano je to pravidlo.

#20 Příspěvek od **Hill** » 19 úno 2014, 21:20

U televizí také je pravidlem, že oscilátor kmitá nad přijímaným kmitočtem, protože "otáčí" spektrum signálu, které je takto dále zpracovávané mezifrekvenčním zesilovačem: nosná obrazu 38,9MHz a zvuku 33,4MHz (CCIR B/G) nebo obrazu 38,0MHz a zvuku 31,5MHz (CCIR D/K), tedy ve většině Evropy od prvního použití superhetů v televizních přijímačích.
Přitom v televizním kanálu je(byla) vždy nosná obrazu na nižším, nosná zvuku na vyšším kmitočtu. Kdyby byl kmitočet oscilátoru pod přijímaným kmitočtem, spektrum by se neotočilo.
Vzoreček je jednoduchý: fMF=fOSC-fP. Přehodíš-li kmitočet přijímaný a oscilátorový, nevyjde ti to.
U některých tunerů pro kabelovou televizi se objevilo dvojí směšování s první mezifrekvencí někde kolem 890MHz, oscilátor kmital výše, než na přijímaném kmitočtu, a teprve pak proběhlo druhé směšování před filtrem zajišťujícím konečnou selektivitu, tentokrát s oscilátorem pod kmitočtem první mezifrekvence. Ale nevím, jestli se tahle vymoženost k nám dostala, vymysleli to tuším u firmy Loewe kvůli lepší selektivitě v kabelovce. Ta měla rozestup kanálů jen 7MHz, pěkně kanál vedle kanálu, všechny obsazené. To se v pozemním vysílání nedělalo.

pajosek2 · #21 Příspěvek od **pajosek2** » 19 úno 2014, 21:34

Jejda já to spletl,u konvertorů pro televize kmitá oscilátor níž,právě,aby nedošlo k tomu otočení horního kmitočtu proti spodnímu. Hille díky za opravu.

#22 Příspěvek od **Hill** » 19 úno 2014, 21:36

Jo, u konvertorů to jinak nešlo.

kulikus · #23 Příspěvek od **kulikus** » 20 úno 2014, 15:05

ok1hga píše:konvertor
lépe tenhle

Má nějaké požadavky na diody? Shotkyho? Spárované? Pro jaké úrovně vst. signálu?

#24 Příspěvek od **ok1hga** » 20 úno 2014, 15:54

jj,
ty diody by měly být jako spárovaná čtveřice, nejjépe schottky.
(třeba KAS44 nebo obdobné)
ten oscilátor seženeš ze starých boardů 286, 386 nebo 486.
mám těch oscilátorů několik, ideální pro tebe by byl na 50,0(66,0) MHz.
napětí na směšovač je potřeba pro schottky asi 0,8V a pro GE diody stačí asi
0,4V.
Napětí je tam potřaba tolik, aby vždy dvě diody spínaly (2x napětí přechodu)
Ten integrovaný oscilátor to bezproblému dá (má cca 2,5V na výstupu) a je ho potřeba ještě spíš krotit . . .

kulikus · #25 Příspěvek od **kulikus** » 21 úno 2014, 01:57

Mam tu kostku na 25MHz. S MKO na 1/4 periody a XOR by to šlo znásobit na 50M. Je nějaké jednodušší násobení kmitočtu v analogové variantě?

Nebo oscilátor s krystakem 33MHz (mám) a LC na harmonickou?

Lze pro směšovač s diodami použít transformátor z Eternet karty na obr níže?

#26 Příspěvek od **ok1hga** » 21 úno 2014, 07:26

kulikus píše:Mam tu kostku na 25MHz. S MKO na 1/4 periody a XOR by to šlo znásobit na 50M. Je nějaké jednodušší násobení kmitočtu v analogové variantě?

samozřejmě že je, jen to už postrádá smysl to stavět, už to nebude jednoduché . . .

kulikus píše:Nebo oscilátor s krystakem 33MHz (mám) a LC na harmonickou?

dtto . . .

kulikus píše:Lze pro směšovač s diodami použít transformátor z Eternet karty na obr níže?

já to s nima nikdy nezkusil . . .
teoreticky by to šlo . . . jsou 100Ω, symetrická, s vyvedeným prostředkem
vstup a výstup použiješ jen jednu půlku vinutí (50Ω) a na diody celé.
zkus to a uvidíš . . .

a také studuj a uč se . . . když si to přepneš na obrázky, je tam spousta schémat a rad "jak na to",
jen je potřeba si vybrat . . . a na to zase potřebuješ něco vědět . . .
. . . hlavně se nezacyklit.