Funkce tranzistoru v zapojení (viz obrázek)?
Moderátor: Moderátoři
Tohle JE proudové zrcadlo jak píše PavelFF. Proud je určen V2555, který pracuje jako zdroj proudu do přechodu B-E V2550-2 v propustném směru. Žádná zenerka. Protože se předpokládá, že proud přes B-E přechod pro V2550-2 a V2550-1 je při stejném napětí stejný a zesílení je také stejné, bude pak proud v kolektoru V2550-1 shodný s proudem, který dodává V2555. Shoda parametrů V2550-1 a V2550-2 je velmi dobře splněna v monolitických IO u dvou sousedních tranzistorů a tento efekt se tam používá velmi často.
Ale kolego mtajovský , přestože se nenachází v řadách mých příznivců , měl by jste přecejen číst co píši , o zenerově diodě v zapojení no obr jsem ni pípl .
Pro Zdendu , tehdá jsem byl bez soukromé dopravy daleko od všech prodejců eldílů a tak jsem ty trandy-jejich systémy používal jak se dalo , zdarma byly . No a stabilitu , nejspíše v podání , jaké máš na mysli Ty , jsem neřešil , tímpádem neměřil a asi bych neměl "úplně" přesně čím .
Pro Zdendu , tehdá jsem byl bez soukromé dopravy daleko od všech prodejců eldílů a tak jsem ty trandy-jejich systémy používal jak se dalo , zdarma byly . No a stabilitu , nejspíše v podání , jaké máš na mysli Ty , jsem neřešil , tímpádem neměřil a asi bych neměl "úplně" přesně čím .
To je možné, i když ne úplně 10x. V2555 má v emitoru 1k, záleží, jaké napětí dostane do B a potažmo jaký proud pustí do zrcadla. Bude na tom záviset, jakým dílem se bude podílet napětí Ube a napětí na odporech 10 a 100 ohmů. Pokud bude napětí Ube majoritní, jde o doladění, pokud ne, tak bude v proudech rozdíl. Bez znalosti konkrétních hodnot to nemůžeme určit.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Tak jsem si vzal na pomoc simulátor, protože na co mtajovsky používá pouze logický či matematický úsudek, na to já už potřebuju pomoc počítače ( 
).
Vyšel jsem z popisu "led protection" a zmíněného napětí, tak jsem do báze "řídícího" tranzistoru poslal 5V, protože víc tam asi nebude, a vyšel mě proud do výstupu mezi 10-20mA (podle toho, co jsem zvolil za zátěž), což je pro běžnou ledku ideální stav.
).
Vyšel jsem z popisu "led protection" a zmíněného napětí, tak jsem do báze "řídícího" tranzistoru poslal 5V, protože víc tam asi nebude, a vyšel mě proud do výstupu mezi 10-20mA (podle toho, co jsem zvolil za zátěž), což je pro běžnou ledku ideální stav.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Kdybyste si stáhnuli schéma mobilního telefonu Nokia C3-01, zjistili byste, že zleva je R2552 připojen na vývod procesoru "ExtPWMOut" a vpravo je na bod J2550 připojena LED "Reminder LED" proti zemi. Napájecí napětí telefonu "VBAT" je udáváno 3,7V. Takže z procesoru nepoleze víc. Z toho mi vychází, že proudový zdroj V2555 může dávat něco kolem 3mA.
"Reminder LED" nedělá myslím nic jiného, než že občas blikne. Žádné plynulé změny jasu. Kromě toho změny jasu se dosahuje snadněji právě pomocí PWM. Žádné složité teplotní kompenzace a řízení jasu od nuly tady nejsou potřeba.
Proč pro sepnutí ledky použili tak složitý obvod (který má stejnou topologii jako proudové zrcadlo - děkuji za morální podporu panu mtajovsky) a ne obyčejný spínač? Nevím. Možná je z tak malého napětí už problém zajistit obyčejným odporem konstantní proud ledkou při poklesu napětí baterie. Zatímco proudové zrcadlo je zdroj relativně konstantního proudu a stačí mu malý přebytek napětí na udržení stabilního proudu.
"Reminder LED" nedělá myslím nic jiného, než že občas blikne. Žádné plynulé změny jasu. Kromě toho změny jasu se dosahuje snadněji právě pomocí PWM. Žádné složité teplotní kompenzace a řízení jasu od nuly tady nejsou potřeba.
Proč pro sepnutí ledky použili tak složitý obvod (který má stejnou topologii jako proudové zrcadlo - děkuji za morální podporu panu mtajovsky) a ne obyčejný spínač? Nevím. Možná je z tak malého napětí už problém zajistit obyčejným odporem konstantní proud ledkou při poklesu napětí baterie. Zatímco proudové zrcadlo je zdroj relativně konstantního proudu a stačí mu malý přebytek napětí na udržení stabilního proudu.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Nebýt onoho emitorového odporu 1K, tak by se daly závěry dělat jednoduššeji, proto i mtajovsky je opatrný, protože ví, proč.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Co je ošemetného na emitorovém odporu 1k? Co ví mtajovský a ZdenekHQ? A co na to Jan Tleskač?
Zatímco jednomu stačí úsudek, druhému simulátor, já musím jako simulátor používat zkušební destičku. Bohužel nemám stejné tranzistory, ale vybral jsem alespoň BC178 se stejným zesílením (na multimetru) a jeden neznámý KC507.
Vstup jsem připojil na napájecí napětí a na výstup jsem dal obyčejnou zelenou diodu. Při změně napájecího napětí od 2V do 4,5V tekl odporem R2550/10R proud 3,85mA až 25,4mA.
Při UBAT =2,5V/8,8mA
Při UBAT =3,0V/12,6mA
Při UBAT =3,5V/16,5mA
Při UBAT =4,0V/20,8mA
Když jsem levý tranzistor nahradil Si diodou, nebylo to stejné, ale ani nijak dramaticky odlišné. Jen jsou o něco menší proudy LEDkou a je maličko horší stabilizace proudu:
Při UBAT =2,5V/5,0mA
Při UBAT =3,0V/8,6mA
Při UBAT =3,5V/12,5mA
Při UBAT =4,0V/16,8mA
Poměr proudů emitory je v uvedeném rozsahu nap. napětí asi 7. Jinak řečeno 7x větší proud teče odporem 10R.
Takže pokus o nepotvrdil dramaticky rozdílné vlastnosti obvodu s diodou místo tranzistoru. Jenže ve skutečném zapojení jsou jiné tranzistory a taky nevím, jak se mění výstupní napětí z procesoru s měnícím se napájecím napětí(UBAT).
Ale nevěřím tomu , že rozsáhlá literatura o proudových zrcadlech je fikce ala Cimrman a že by se mohl v zapojení proudového zrcadla nahradit ten zkratovaný tranzistor diodou podle selského rozumu a tvrzení: "Vždyť je to přeci stejné."
Zatímco jednomu stačí úsudek, druhému simulátor, já musím jako simulátor používat zkušební destičku. Bohužel nemám stejné tranzistory, ale vybral jsem alespoň BC178 se stejným zesílením (na multimetru) a jeden neznámý KC507.
Vstup jsem připojil na napájecí napětí a na výstup jsem dal obyčejnou zelenou diodu. Při změně napájecího napětí od 2V do 4,5V tekl odporem R2550/10R proud 3,85mA až 25,4mA.
Při UBAT =2,5V/8,8mA
Při UBAT =3,0V/12,6mA
Při UBAT =3,5V/16,5mA
Při UBAT =4,0V/20,8mA
Když jsem levý tranzistor nahradil Si diodou, nebylo to stejné, ale ani nijak dramaticky odlišné. Jen jsou o něco menší proudy LEDkou a je maličko horší stabilizace proudu:
Při UBAT =2,5V/5,0mA
Při UBAT =3,0V/8,6mA
Při UBAT =3,5V/12,5mA
Při UBAT =4,0V/16,8mA
Poměr proudů emitory je v uvedeném rozsahu nap. napětí asi 7. Jinak řečeno 7x větší proud teče odporem 10R.
Takže pokus o nepotvrdil dramaticky rozdílné vlastnosti obvodu s diodou místo tranzistoru. Jenže ve skutečném zapojení jsou jiné tranzistory a taky nevím, jak se mění výstupní napětí z procesoru s měnícím se napájecím napětí(UBAT).
Ale nevěřím tomu , že rozsáhlá literatura o proudových zrcadlech je fikce ala Cimrman a že by se mohl v zapojení proudového zrcadla nahradit ten zkratovaný tranzistor diodou podle selského rozumu a tvrzení: "Vždyť je to přeci stejné."