Mikropájka ERS50
Moderátor: Moderátoři
-
petrfilipi
- Příspěvky: 2901
- Registrován: 13 zář 2005, 00:00
Petr Filipi
Jaká součástka se v ERS50 dá "opravit" pouhým krátkým vypnutím sítě?
Jirka
-
petrfilipi
- Příspěvky: 2901
- Registrován: 13 zář 2005, 00:00
Když to máš na konektor tak zkus třeba měřit odpor tělíska za současného kroucení šňůrou - zdali někde není nějaký špatný spoj. Nejlépe je to měřit to v ERS (když je vypnutá), tzn. měřit oba protikusy konektorů.
Jinak - jaký má význam, že ručka je na konektoru. Nevím přesně jaké napětí dává termočnánek v tělísku ERS, ale když by na konektoru byl nějaký "vakl", tak průchodem proudu vznikne na takovémto vaklu další napětí, kteréke stabilitě teploty hrotu zrovna nepřispěje.
Nebo je to tak, že v půlvlně měření teče z termočlánku do vstupu OZ tak malý proud, že při vaklu v hodnotě 1Ohm se vytvoří tak malé napětí, že se ten 1Ohm neprojeví?
PF
Jirka
Jirka
Ale čumím jak puk! Plošáky s velkým plecháčem chladičem mají KT206/200, a plošák varianta A2, s chladícím bločkem je KT201/600, plošák varianta A3.
Tyristory mají proti sobě prohozený G a A a na plošáku je to k nim přizpůsobený!!!
Takže bacha, dnes sehnatelný TIC a podobný tyristory jsou vývodově pouze na plošák varianta A3 s původním KT201/xxx. Pro plošák A2 se musí G a A překřížit.
Nevím, jestli to tu už někdo psal, nehledal jsem.
Ještě jedna věc je zajímavá. Regulace s plošákem A2 má 3 polohy, netopí, kmitá, topí, kdežto plošák A3 pouze topí-netopí. Ale jinak podle termočlánku opřenýho o hrot mají podle stupnice potenciometru teplotu hrotu rozdílnou na 350 st pouze kolem 20 st. S trimrama jsem nekroutil, chodí to, tak proč.
Jirka
edit: Mám ERS50 3 ks. Přemejšlím, že bych jednu osadil silnějším toroidním trafem a 10A tyristorem a udělal si z ní a novýho, výkonějšího tělesa předehřev Al bloku na přetavení smd desek. Nevíte někdo, jaký matroš je spirála v ERS50 a drát co jdou do kuličky termočlánku?
Díky
Jirka
Tuhle metodu jsem později použil v práci ke svaření pochroumaného termočlánku, byl ale moc tenký muselo to být teda nepřímo tak jako podložku jsem použil obrovský uhlíkový kartáč z lokomotivy a jako druhý kontakt do špice zbroušenou tyčku ze suchého 1,5 V článku.
Pak stačilo "prsknout" proudem ze střídavého zdroje co jsme používali pro kontroly měř. přístrojů "tak akorát" a bylo to.