Bipolární kondenzátory TF206

Zpráva

Thales · #1 Příspěvek od **Thales** » 08 říj 2014, 12:24

Kluci nemáte tu někdo po ruce katalog (nejlépe konstrukční), ve kterém je popis bipolárních kondenzátorů Tesla TF206? Přemýšlím jestli je u nich nějaké omezení oproti známému typu TF202. Jsou výrazně menší a nemají na sobě uvedené jaké vydrží AC napětí, na TF202 to uvedené je. Ano vím že jsou na menší napětí než TF202 (což by v některých aplikacích nevadilo), ale ten rozdíl velikosti se mi zdá neadekvátní tak jestli tam není ještě nějaké omezení. Díky předem.

K tomu ještě jeden dotaz. O potřebě formování dlouho skladovaných elektrolytů samozřejmě vím, ale zajímalo by mě to jak je to s bipoláry? Jestliže je ta izolační vrstva u bipolárů vytvořená stejným procesem pak logicky stejně degraduje. U normálních polarizovaných elektrolytů to obvykle vyřeší naformování, ale u bipolárů bych se bál zda vystavení ss napětí po delší čas, které jednu část izolace "opraví" druhou naopak o to více nerozruší, čímž bych si nepomohl. Váš názor?

procesor · #2 Příspěvek od **procesor** » 08 říj 2014, 17:27

Napr. tu o elektrolytoch

Thales · #3 Příspěvek od **Thales** » 09 říj 2014, 05:23

Děkuji za snahu, ale psal jsem že o formování klasických polarizovaných elektrolytických kondenzátorů vím a běžně provozuji. Ptal jsem se na bipolární kondenzátory - na jejich možnosti formování (myslím že je to nemožné a nelze je uvést do kondice jako běžné elektrolyty). O tom se v odkazovaném článku, který jsem četl už před mnoha lety nic nepíše. Dále jsem se ptal na katalogový list bipolárních TF206 abych se mohl podívat na případná omezení.

#4 Příspěvek od **ok1hga** » 09 říj 2014, 11:48

Thales píše:Ptal jsem se na bipolární kondenzátory - na jejich možnosti formování . . . O tom se v odkazovaném článku, který jsem četl už před mnoha lety nic nepíše.

nemáš pravdu a asi jsi to ani nečetl . . .
. . . 7. kapitola

Thales · #5 Příspěvek od **Thales** » 09 říj 2014, 14:58

Prosímtě nedělej ze mě blázna. Ten článek jsem samozřejmě četl a o TF206 ani o formování bipolárů (které si myslím že je nemožné, ale zkusil jsem se zeptat jestli mi to někdo nevyvrátí) v něm není ani slovo. Nechtěl jsem vědět co bipoláry jsou ani k čemu se používají, to vím dobře. Ostatně běžně je používám.
Pro jistotu si dovolím z uvedeného zdroje zkopírovat celou část kapitoly pojednávající o bipolárních kondenzátorech, kde mi můžeš ukázat kde se tam píše o tom na co jsem se ptal píše:

Cituji:
"7.Další typy elektrolytických kondenzátorů
Předchozí pojednání se týkalo pouze polarizovaných
hliníkových elektrolytických kondenzátorů s kapalný
m elektrolytem, které jsou nejrozšířenější.
Vyrábějí se i s gelovým elektrolytem a byly vyvinut
y i s tuhým elektrolytem, pokud je mi známo, vyrábě
jí se pouze pro zvláštní účely.
Hliníkové kondenzátory se vyrábějí i v nepolarizova
né podobě – označují se jako bipolární kondenzátory
. U nich jsou obě elektrody tvořeny
oxidovanou fólií, takže vzniká konstrukce kov+diele
ktrikum+elektrolyt+dielektrikum+kov. Vyrábějí se ja
k malé hodnoty pro vazební účely (část výrobců
je odlišuje žlutým nebo oranžovým přebalem pouzdra)
, tak větší hodnoty – zvláště pro reproduktorové v
ýhybky a reaktanční obvody TV přijímačů a
CRT monitorů. U těchto použití je bezpodmínečně nut
né kontrolovat velikost a frekvenci procházejících
proudů a oteplení, jinak bude docházet
k velké poruchovosti. Bipolární elektrolytický kond
enzátor je zcela zásadně určen pro střídavý proud a
napětí. Zcela běžný je tento jev u
reproduktorových výhybek, pokud jsou těmito kondenz
átory osazeny a dojde k jejich silnému dlouhodobému
přetížení. Kromě spálených cívek
reproduktorů najdete ve výhybce soustavy + pokud js
ou v ní použity + i doslova roztrhané bipolární kon
denzátory, jejich vnitřnosti jsou rozmetány po
vnitřních stěnách soustavy. Dlužno podotknout, že b
ipolární elektrolytické kondenzátory se používají p
ouze ve výhybkách soustav nejnižší a nižší
střední třídy, solidní výrobce, který myslí konstru
kci soustavy vážně a také si váží zákazníka, tento
druh kondenzátorů zásadně nepoužívá. Rovněž
v PA reproduktorových soustavách seriózních výrobců
bipolární kondenzátory nenajdete. Bipolární konden
zátory mají totiž přibližně dvojnásobný
ztrátový činitel, při velkých průchozích proudech /
výkonech/ se prudce zahřívají a to vede k jejich de
strukci."

-----------------
Maximálně tam jsou nějaké věci, se kterými nemohu souhlasit - například to o tom že slušný výrobce bipoláry nepoužívá. V basových větvích, kde se používají kapacity kolikrát i kolem 200uF a kde je tgD nepříliš zajímavý s tím ve značkovém provedení u běžných HiFi soustav problémy nejsou.

Každopádně jsem se sem nepřišel hádat. Přišel jsem sem požádat o pomoc jestli někdo nemá podrobné katalogové informace o typu TF206.

Thales · #6 Příspěvek od **Thales** » 11 říj 2014, 16:41

Nenajde se tedy nikdo ochotný s katalogem?

Lukas-Peca · #7 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 11 říj 2014, 21:57

Tak pokud bych to chtěl formovat, tak bych to asi provedl pomocí zdroje střídavého proudu nízké frekvence, aby se ještě moc neuplatňoval proud způsobený kapacitancí. Myslím ale, že v obvodech, kde se bipoláry používají, se nevyskytujou taková napětí, při kterých by se svodový proud nějak negativně projevoval. Krom toho kondenzátory Tesla TF jsou dost kvalitní a polarizované provedení na svod netrpí. Takže bych to neřešil.

Thales · #8 Příspěvek od **Thales** » 12 říj 2014, 11:01

Nevím jak ty TF206, ale TF202 tahám ze starých beden celkem často, v nadpoloviční většině případů mají velmi zvětšenou kapacitu (někdy opravdu dramaticky) a svod. I kdyby ta kapacita byla v pořádku tak zvýšený svod je pro mě signalizace že dielektrikum není v pořádku a tudíž tam nemá co dělat. Dobře, člověk si řekne že po nějakých 20-25 letech mají nárok, ale mám tady celkem slušnou hromádku nových TF202 a zejména TF206 které by se daly použít a které po přeměření na kapacitu a při krátkém měření i svod a ESR jsou všechny OK. Za zlomek ceny kvalitních bipolárních kondenzátorů Bennic mohu mít další, což by přineslo nemalé úspory. Nechci si ale nakálet do vlastního hnízda. Kdybych to dělal pro sebe tak je tam prostě dám a jednou za čas zkontroluju, ale pokud to tam dám někomu jinému tak chci mít jistotu že je to OK a nepřijde mi to za pár let otřísklat o hlavu. V rámci toho jsem se chtěl podívat jestli v tom katalogu nenajdu nějaké omezení nebo něco, co by mi dalo záminku je tam nepoužít a ušetřit si tak nervy. Samozřejmě je nehodlám cpát tam kde patří čistě jen svitky.

#9 Příspěvek od **Sendyx** » 17 říj 2014, 22:04

Datasheet na TF206 jsem našel, v nejbližších dnech oscanuju, ale je velmi stručný.

Lukas-Peca · #10 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 17 říj 2014, 22:14

Thales: zvýšený svod je důsledkem delší nečinnosti a pokud i předtím ty bedny nikdo nepouštěl nahlas, tak se ten kondenzátor s větším napětím opravdu dlouho nesetkal. Nárůst kapacity může být následek odformování. Takže bych zkusil ten postup, jako jsem psal.

#11 Příspěvek od **Sendyx** » 18 říj 2014, 16:56

Tady je datasheet těch TF206.

Thales · #12 Příspěvek od **Thales** » 28 říj 2014, 21:09

Díky. Škoda, doufal jsem že se z toho katalogu dozvím víc, ale není tak není.

dred · #13 Příspěvek od **dred** » 28 říj 2014, 21:19

Nebolo niečo viac popísané v tých modrých hrubých tesláckych katalógoch?
4-5 tých kníh mám v robote..

Thales · #14 Příspěvek od **Thales** » 10 lis 2014, 15:11

V to jsem právě doufal že v těch konstrukčních katalozích se více rozepíší.