Tak Němci na dotaz na trafo odpověděli, že nedokážou pomoci, na dotaz na kompatibilní LCD pro změnu zatím odpověď vůbec žádná.
U toho Merkura či monitoru pro PMD vodorovný rozměr doladíš hrubě malou změnou kapacity booster - kondenzátoru C8 (v Merkuru 2 je označený jako C6), vždy je paralelně k C-E spínacího tranzistoru řádkového konce. Jemně je to nejsnadnější změnou napájecího napětí řádkového konce.
Ale ten vertikál musíš mít blbě změřený, skutečně má 60 Hz?
Vždyť to musí zachytávat i při zjednodušené synchronizační směsi - na pinu 7 A250D nebo pinu 8 A255D (jsou vyvedené vždy na pin 3 modulu S) musíš naměřit oddělený snímkový synchronizační impuls o amplitudě nejméně 5 V, pěkně natvarovaný na obdélník.
Volnoběžný kmitočet snímkového rozkladu se nastavuje o asi 3 Hz nižší, než je žádaný, aby obraz zdola zajel a zaskočil. Jestli běhá shora, nezastavíš ho, protože je třeba, aby synchronizační impuls přišel vždy před koncem pily oscilátoru vertikálu, snuloval ji a spustil novou. Když přijde synchronizační impuls později, nemá co ovlivnit.
Rozklad Gould K50
Moderátor: Moderátoři
to Hill: Hlásím, že Merkur na 60Hz chodí. Ale musel se postrojníkovat modul modul V, rozsah trimru na volnoběh cca 58 Hz nestačil. Zmenšil jsem C1 z M15 na složeninu M133, při ní jde trimrem nastavit obojí. Do zadního deklu jsem vyvrtal díru aby se dalo měnit pokud by bylo třeba. Šířku jsem malinko hnul se zdrojem. Měřit se dá, ale je to pakárna. Ještě by mě zajímalo, co dělá to naklonění 1 řádku. Na Gouldu bylo vše jak střihne.
Měřit se na tom dá ale je to pakárna. Pokud postavím na Goulda Merkura, tak se nedá na stole naklonit, jedině udělat na Merkura držák, dát ho někam vedle je problém. Ono totiž na analyzátoru jsou kolem obrazovky funkční tlačítka s dočasnou funkcí vypsanou na obrazovce a to je na odpočítávání který to je a na ukroucení hlavy pokud by Merkur stál vedle. Takže zatím velký provizórium, jen aby nebylo na furt.
Stále mě neopouští myšlenka na náhradu nebo převinutí trafa. Jenže jsem zjistil, že je celý slepený a netuším, jak vyndat jádro bez poškození.
Jirka
Měřit se na tom dá ale je to pakárna. Pokud postavím na Goulda Merkura, tak se nedá na stole naklonit, jedině udělat na Merkura držák, dát ho někam vedle je problém. Ono totiž na analyzátoru jsou kolem obrazovky funkční tlačítka s dočasnou funkcí vypsanou na obrazovce a to je na odpočítávání který to je a na ukroucení hlavy pokud by Merkur stál vedle. Takže zatím velký provizórium, jen aby nebylo na furt.
Stále mě neopouští myšlenka na náhradu nebo převinutí trafa. Jenže jsem zjistil, že je celý slepený a netuším, jak vyndat jádro bez poškození.
Jirka
Ještě upozorňuji na drobnost - NTSC je pouze označení systému kódování barevné informace, ten se používal i v Evropě (pro Střední skupinu amerických vojsk dočasně rozmístěných v Západním Německu) i v Austrálii, ale s evropským rozkladem podle Gerberovy soustavy 25 sn./s prokládaně s 625 řádky a nosnou barvy blízkou 4,433 MHz, jako se používá pro PAL!
Americká a japonská a jihokorejská a vůbec... NTSC, která je vysílaná v několika normách, například FCC, a používá 29,97 sn./s prokládaně s 525 řádky.
A, i když to v tomto případě není podstatné, nosnou barvy má na 3,58 MHz.
Ale taky si myslím, že ten řádkový konec ze Šilelise by tomu asi slušel nejvíc, přece jen relativní odchylka řádkové frekvence je tak nepatrné, že se stejný konec používal i pro export.
Americká a japonská a jihokorejská a vůbec... NTSC, která je vysílaná v několika normách, například FCC, a používá 29,97 sn./s prokládaně s 525 řádky.
A, i když to v tomto případě není podstatné, nosnou barvy má na 3,58 MHz.
Ale taky si myslím, že ten řádkový konec ze Šilelise by tomu asi slušel nejvíc, přece jen relativní odchylka řádkové frekvence je tak nepatrné, že se stejný konec používal i pro export.
Ááá, zapoměl jsem dát fotku. Polepším se příště. 1. řádek znaků je písmo nakloněný doprava, další řádky jsou rovně. Pila vertikálu na C1 je pěkná rovná s ostrou špičkou, ale na výstupu č.4 1044 je na začátku místo ostrý špičky oblouček. S 50Hz je to ostrý.
to Hill: odpoledne zkusím Šílenej plecháč 401 v garáži nalýzt. Nemáš prosím funkční odkaz na 401, našel jsem jen 403 a 405.
Díky
Jirka
to Hill: odpoledne zkusím Šílenej plecháč 401 v garáži nalýzt. Nemáš prosím funkční odkaz na 401, našel jsem jen 403 a 405.
Díky
Jirka
Oblouček tam má být, důležité je, jak vypadá pila na druhém konci vychylovaček. Ale pro 60Hz by byl potřeba i rychlejší zpětný běh, ten je ale určen jen napětím zdroje. Zkusil bych stáhnout vertikální rozměr, jestli se to spraví, podle toho pak postupovat dál.
Taky může A250D špatně oddělovat synchronizaci, pokud to používá nějaký zjednodušený tvar impulzů. To by šlo obejít tím, že se místo impulzu z A250 pošle do MDA1044 jako synchronizace přímo signál VS z desky, pokud tam je. Nebo zkusit zkrátit časovou konstantu A250 jako v případě provozu z VCR.
Taky může A250D špatně oddělovat synchronizaci, pokud to používá nějaký zjednodušený tvar impulzů. To by šlo obejít tím, že se místo impulzu z A250 pošle do MDA1044 jako synchronizace přímo signál VS z desky, pokud tam je. Nebo zkusit zkrátit časovou konstantu A250 jako v případě provozu z VCR.
Zkusil jsem pošlechtit trafo ze Šílelbyse 401 do Goulda a samej problém. V podstatě jsem nepřišel na to, jak ho nějak rozumně připojit k stávající desce. Je hoodně jiný.
Mám slíbený náhradní trafo do starý měřící monochrom televize Grundig, co kdysi používali servisáci STA ještě než se objevily barevný Kathreiny. Taky to má být monoblok. Obrazovka u toho byla podobný velikosti tak snad trafo půjde přizpůsobit. V nejhorším by snad šlo některý vinutí zkusit namotat na druhej sloupek trafa. Těžkej život
Jirka
Mám slíbený náhradní trafo do starý měřící monochrom televize Grundig, co kdysi používali servisáci STA ještě než se objevily barevný Kathreiny. Taky to má být monoblok. Obrazovka u toho byla podobný velikosti tak snad trafo půjde přizpůsobit. V nejhorším by snad šlo některý vinutí zkusit namotat na druhej sloupek trafa. Těžkej život
Jirka
Něco jsem našel 
. Cca za hodinu přidám fotky. Já to neumím je zmenšit 
. Deska má 200 x 130 mm.
. Cca za hodinu přidám fotky. Já to neumím je zmenšit . Deska má 200 x 130 mm.- Přílohy
-
P1013200.JPG- (107.83 KiB) Staženo 144 x
-
- P1013198.JPG
- (113.31 KiB) Staženo 143 x
-
- P1013201.JPG
- (100.81 KiB) Staženo 173 x
-
- P1013199.JPG
- (106.75 KiB) Staženo 148 x
Dnes jsem si celý odpoledne hrál s namontováním novýho rozkladu od Fredise (fotky pár příspěvků zpět). Protože jeho rozklad je o kus větší a nevešel se jako původní, musel jsem posunout zdroj, jinak natahat kabely, vyrobit uchycení, předělat přívody k vychylovačkám a i propojku mezi rozkladem a paticí.
Jenže u tý propojky jsem zjistil, že fredisův rozklad má jinak zapojenou patici obrazárny.
Nemohl by mi někdo poradit nebo zkontrolovat, jak patici přepojit? Problém je, že Gould měl přívody k patici popsaný, ale zase nevím, jaký napětí na který elektrodě měl. Na TSD od Fredise jsem zase změřil napětí voltmetrem ale nevím, co má být kam připojený.
Patice Gould K50..........patice TSD.......předpokládám význam
1 - nezapojen..............1 = 46V...........A3 ?????
2 - Katoda...................2 = 21V...........Katoda
3 - GND.......................3 = 0V..............GND
4 - Heat......................4 = 11V.............Heat
5 - Grid.......................5 = nezapojen
6 - A1.........................6 = 183V..........A1
7 - A3.........................7 = -7,8V..........Grid ???
edit:
Teda to je bordel v datašítech. Jedna a ta samá obrazovka má v jednom K, G, A1, A3 a ve druhým K, G1, G2, G4. Takže jsem to zapojil A1 = G2 a A3= G4.
Po zapnutí rozkladu s obrazovkou se nic nedělo a asi po 15 sekundách spadl proud z 0,75A na půlku. Dělá to opakovaně. Při odpojených vychylovačkách se ale zobrazí na obrazovce slabě svítící přerušovaná svislá čára, která reaguje na trimr Bright. Trimr musí být na dorazu. To přerušení čáry reaguje na přepínání zobrazení. I trimr Focus je vidět reakce. Pak je tam ještě Background, bez reakce, netuším, co to je.
Bez vychylovaček jsou na kolektoru koncovýho tranzistoru pulzy kolem 60V, když připojím vychylovačky tak skoro 150V. Takže to nějak spolu rezonuje. Na katodě je asi 30V, z něho dolů asi 25V zněť videosignálu a 15V nahoru pulzy zatmívání. Ale je něco špatně kolem G a A1 a A2. Pokud kdekoliv měřím oscilem s 1Mohm sondou, tak po dotyku napětí padá a to i při odpojený obrazovce. Na vinutí trafa horizontálu ze který ty napětí vznikají, jsou pulzy skoro 300V a nemění se. Asi bude něco špatně v obvodech napájení obrazovky.
A televizák, co by poradil stále žádnej.
Jirka
Jenže u tý propojky jsem zjistil, že fredisův rozklad má jinak zapojenou patici obrazárny.
Nemohl by mi někdo poradit nebo zkontrolovat, jak patici přepojit? Problém je, že Gould měl přívody k patici popsaný, ale zase nevím, jaký napětí na který elektrodě měl. Na TSD od Fredise jsem zase změřil napětí voltmetrem ale nevím, co má být kam připojený.
Patice Gould K50..........patice TSD.......předpokládám význam
1 - nezapojen..............1 = 46V...........A3 ?????
2 - Katoda...................2 = 21V...........Katoda
3 - GND.......................3 = 0V..............GND
4 - Heat......................4 = 11V.............Heat
5 - Grid.......................5 = nezapojen
6 - A1.........................6 = 183V..........A1
7 - A3.........................7 = -7,8V..........Grid ???
edit:
Teda to je bordel v datašítech. Jedna a ta samá obrazovka má v jednom K, G, A1, A3 a ve druhým K, G1, G2, G4. Takže jsem to zapojil A1 = G2 a A3= G4.
Po zapnutí rozkladu s obrazovkou se nic nedělo a asi po 15 sekundách spadl proud z 0,75A na půlku. Dělá to opakovaně. Při odpojených vychylovačkách se ale zobrazí na obrazovce slabě svítící přerušovaná svislá čára, která reaguje na trimr Bright. Trimr musí být na dorazu. To přerušení čáry reaguje na přepínání zobrazení. I trimr Focus je vidět reakce. Pak je tam ještě Background, bez reakce, netuším, co to je.
Bez vychylovaček jsou na kolektoru koncovýho tranzistoru pulzy kolem 60V, když připojím vychylovačky tak skoro 150V. Takže to nějak spolu rezonuje. Na katodě je asi 30V, z něho dolů asi 25V zněť videosignálu a 15V nahoru pulzy zatmívání. Ale je něco špatně kolem G a A1 a A2. Pokud kdekoliv měřím oscilem s 1Mohm sondou, tak po dotyku napětí padá a to i při odpojený obrazovce. Na vinutí trafa horizontálu ze který ty napětí vznikají, jsou pulzy skoro 300V a nemění se. Asi bude něco špatně v obvodech napájení obrazovky.
A televizák, co by poradil stále žádnej.
Jirka
Průběh na katodě vypadá podle popisu rozumně, napětí bych čekal vyšší, ale to se zvýší při připojení vychylovaček. Napětí na G1 musí být nižší než na katodě, nejspíš tam bude kolem 0V reagující na potenciometr jasu. Napětí G2 bývá u velkých obrazovek 400-600V, u takhle malé by to mohlo být třeba 200V. Napětí na G4 pak bývá v rozsahu 0V-G2, reguluje se jím ostrost, na jas vliv nemívá. Napětí G2,G4 jsou obvykle přiváděna přes odpory v řádech Mohmů, takže pokles napětí při měření je běžný.