A co zkusit rozdělit rozklad jako to bylo ve starejch barvách? Tam byl rozklad a VN rozdělený. Tohle stávající nechat jako VN bez vychylovaček a obvodů kolem Q3 a naladit ho do rezonance na optimální anodový a mřížkový napětí. Pak tam přidat druhej koncák s vyšším napájecím napětím a na něj pověsit jen vychylovačky a obvody kolem Q3 a naladit do rezonance na šířku obrazu. Napadá tě prosím nějakej důvod proč by to nemělo chodit?
S tím Merkur trafem myslíš na původní rozklad? To asi nepůjde, na trafu nejsou sekundární vinutí pro videokonec. Třeba by se dalo něco domotat ale nikdo neví, co je v těch hybridech, v podstatě na desce není jedinnej odpor kromě 1W a výše. Podle zablemtání hybridů tam jsou i tranzistory a fóliový kondy. Takže ani netuším, co který napětí z trafa v těch hybridech dělá.
Zítra zkusím, jak se bude obraz zvětšovat s napětím pro konec. Pokud by tomu pomohlo 2-3V tak bych to risknul. Teď je anoda kolem 6KV a to snad není moc, minimální anodový u obrazovky Merkura je psaný 8,5KV.
Jirka
Rozklad Gould K50
Moderátor: Moderátoři
Dvojí rozklad bych nedělal, je to zbytečně složité, moc to žere a při použití běžného VN trafa to znamená ještě nutnost něčím nahradit vychylovačky, jinak se tam neobjeví ten správný impulz pro transformaci. Ale samozřejmě, že by to chodilo.
Já bych se nejdřív pokusil doladit tohle. Změřit si průběh osciloskopem na kolektoru BU (jak je na obrázku), k tomu VN. Poznamenat si velikost špičky i VN. Pak bych přidal kapacitu kondenzátoru zpětného běhu C12 a opět měřil. Na osciloskoupu by měl impulz na BU i VN klesnout a zaniknout ten zub. To nechá rezervu pro zvyšování napětí a třeba se to povede doladit.
Kdyby to nešlo, tak bych zkusil trafo z Merkura na původní rozklad, i když i tam to nemusí sedět vzhledem k velmi odlišné kapacitě kondenzátoru zpětného běhu. Napětí pro obrazový zesilovač by šlo asi brát z té odbočky, kde je přivedeno přes diodu napájení, Merkur to bere usměrněním přímo z impulzu na BU, takže to dává zbytečně moc. Vinutí pro G2 by šlo použít přímo.
Já bych se nejdřív pokusil doladit tohle. Změřit si průběh osciloskopem na kolektoru BU (jak je na obrázku), k tomu VN. Poznamenat si velikost špičky i VN. Pak bych přidal kapacitu kondenzátoru zpětného běhu C12 a opět měřil. Na osciloskoupu by měl impulz na BU i VN klesnout a zaniknout ten zub. To nechá rezervu pro zvyšování napětí a třeba se to povede doladit.
Kdyby to nešlo, tak bych zkusil trafo z Merkura na původní rozklad, i když i tam to nemusí sedět vzhledem k velmi odlišné kapacitě kondenzátoru zpětného běhu. Napětí pro obrazový zesilovač by šlo asi brát z té odbočky, kde je přivedeno přes diodu napájení, Merkur to bere usměrněním přímo z impulzu na BU, takže to dává zbytečně moc. Vinutí pro G2 by šlo použít přímo.
Dnes jsem zase laboroval kolem H rozkladu a zjistil divnou věc. S vyřazenejma L2 a L3 jsem zvyšoval C12. Se zvětšováním kapacity se obraz roztahuje ale výška pulzu na kolektoru Q2 a všechna napětí na sekundáru H trafa snižuje! 
Teď je C12 27N a obraz je viz foto. Impulz na Q2 přišel o to zhoupnutí u vrcholu a má jen necelých 130V š-š. 475V, co bylo na C38 je nyní 445V, tedy předpokládám, že i anoda CRT má míň.
Musel jsem dost zásadně hrábnout do vertikálu. Porovnával jsem hodnoty součástek s fig 4, některý byly stejný ale některý řádově odlišný a tak jsem laboroval do přijatelnýho rozměru, linearity a holdu vertikálu.
Takže obrázek vertikálně vypadá dobře ale horizontál, to je mizérie. Obraz je příliš vlevo a dokonce je asi 2-3 znaky na začátku nějak přeložený. Jak vidíš dole podle tlačítek, stále není v rozměru, co bych si přál. Netušíš, co způsobuje ten posun vlevo?
Vyšší napájení horizontálu jsem zatím nezkoušel.
Vykreslování bylo s původním rozkladem o řád lepší, znaky byly krásně ostrý a čitelný. Zkoušel jsem nastavit focus a vůbec se nechová jako focus ale jako jas. Otáčením se mění jas ještě víc, než trimrem R54. Zkusil jsem jestli náhodou nemám prohozený přívody k G2 a G4 a po prohození se to chová naprosto stejně, jen se prohodí reakce R59 a R55. Taky divný co? Jak může fungovat zhášení zpětných běhů do G4?...
Jirka
Teď je C12 27N a obraz je viz foto. Impulz na Q2 přišel o to zhoupnutí u vrcholu a má jen necelých 130V š-š. 475V, co bylo na C38 je nyní 445V, tedy předpokládám, že i anoda CRT má míň.
Musel jsem dost zásadně hrábnout do vertikálu. Porovnával jsem hodnoty součástek s fig 4, některý byly stejný ale některý řádově odlišný a tak jsem laboroval do přijatelnýho rozměru, linearity a holdu vertikálu.
Takže obrázek vertikálně vypadá dobře ale horizontál, to je mizérie. Obraz je příliš vlevo a dokonce je asi 2-3 znaky na začátku nějak přeložený. Jak vidíš dole podle tlačítek, stále není v rozměru, co bych si přál. Netušíš, co způsobuje ten posun vlevo?
Vyšší napájení horizontálu jsem zatím nezkoušel.
Vykreslování bylo s původním rozkladem o řád lepší, znaky byly krásně ostrý a čitelný. Zkoušel jsem nastavit focus a vůbec se nechová jako focus ale jako jas. Otáčením se mění jas ještě víc, než trimrem R54. Zkusil jsem jestli náhodou nemám prohozený přívody k G2 a G4 a po prohození se to chová naprosto stejně, jen se prohodí reakce R59 a R55. Taky divný co? Jak může fungovat zhášení zpětných běhů do G4?...
Jirka
- Přílohy
-
DSC01515.JPG- (21.81 KiB) Staženo 238 x
-
- DSC01514.JPG
- (56.31 KiB) Staženo 252 x
To není divná věc. Vždyť o tom jsem psal - zvyšováním kapacity C12 klesne amplituda pulzu na BU a i VN. To vlastně roztahuje obraz, proud vychylovačkama se nijak nemění. Při zpětném běhu je energie z vychylovaček (daná proudem v činném běhu) přelévána do kondenzátoru zpětného běhu a v ideálním případě by mělo to mělo vypadat jako 1/2 sinusovky. Při malém kondenzátoru dostanu vysoký krátký impulz, při velkém bude nízký a široký. Dává to rezervu na případné zvýšení napájení.
Posuv obrazu vlevo bude dán špatnou fází vůči synchronizaci - kreslí se ještě při zpětném běhu. U normální TV se to nastavuje trimrem fáze (viz Merkur, modul S a A250D), tady nic takového nevidím, ale v určité míře by to mohlo reagovat na trimr H-HOLD, případně zvýšit C32.
S ostřením je to nějaké divné, nemění se při tom hýbání s ostřícím trimrem i napětí na jeho koncích nebo na G1 a G2?
Zpětné běhy jsou podle schématu zhášeny do G2, ne G4. To funguje dobře, G2 je urychlovací mřížka (stejně jako G2 běžné elektronky), jen to potřebuje větší amplitudu impulzu než mnohem jednodušší zatemňování do tranzistoru koncáku obrazu.
Posuv obrazu vlevo bude dán špatnou fází vůči synchronizaci - kreslí se ještě při zpětném běhu. U normální TV se to nastavuje trimrem fáze (viz Merkur, modul S a A250D), tady nic takového nevidím, ale v určité míře by to mohlo reagovat na trimr H-HOLD, případně zvýšit C32.
S ostřením je to nějaké divné, nemění se při tom hýbání s ostřícím trimrem i napětí na jeho koncích nebo na G1 a G2?
Zpětné běhy jsou podle schématu zhášeny do G2, ne G4. To funguje dobře, G2 je urychlovací mřížka (stejně jako G2 běžné elektronky), jen to potřebuje větší amplitudu impulzu než mnohem jednodušší zatemňování do tranzistoru koncáku obrazu.
Ješte jsem zkusil přidat k C12 dalších 4N7 a opravdu pulzy se "zasinusovaly" a poklesly a obraz se zase trochu roztáhl, je ale už příliš vlevo.
Já si myslel, že to bude nějak souviset s fází. V datašítu MC1391 je něco o velikosti R17 s velikostí pulzu na kolektoru Q2. Zítra na to kouknu. Máš pravdu, trimr H hold trochu posouvá obraz, ale pak se rozsype. Zkusil jsem do použít opačnou polaritu H synch ale obraz se jakoby rozmaže. Zítra zkusím změnit poměr kondů na vstupu 4.
Na ty napětí, co píšes kouknu. S tím zhášením do G4 jsme si nerozuměli. Vím, že má být do G2. Překvapilo mě ale, že pokud jsem prohodil přívody G2 a G4, tak zhášení chodilo i když bylo připojený na G4.
Zatím díky
Jirka
Já si myslel, že to bude nějak souviset s fází. V datašítu MC1391 je něco o velikosti R17 s velikostí pulzu na kolektoru Q2. Zítra na to kouknu. Máš pravdu, trimr H hold trochu posouvá obraz, ale pak se rozsype. Zkusil jsem do použít opačnou polaritu H synch ale obraz se jakoby rozmaže. Zítra zkusím změnit poměr kondů na vstupu 4.
Na ty napětí, co píšes kouknu. S tím zhášením do G4 jsme si nerozuměli. Vím, že má být do G2. Překvapilo mě ale, že pokud jsem prohodil přívody G2 a G4, tak zhášení chodilo i když bylo připojený na G4.
Zatím díky
Jirka
Asi bych se nejdřív na osciloskopu podíval, v jakém vztahu je HSYNC a videosignál a následně to samé ve vztahu ke zpětnému běhu (dvojkanálovým osciloskopem, nebo jednokanálovým s externí synchronizací podle HSYNC). MC1391 je jednodušší koncepce než A250, fázový závěs má jen jeden, takže větší posuvy nepůjde udělat - vždy se musí potkat zpětný běh a sync. Podle katalogu chce MC1391 sync pulzy záporné, takže na bázi Q1 by měly být kladné.
Na dvoukanálu je HS 5uS přesně uprostřed 15uS "ďoury" ve videosignálu. Do desky vstupují kladný HS pulzy a Q1 je otáčí na záporné. Tohle je v pořádku.
Ovšem HS proti kolektoru Q2, to je špatný. Pulz na Q2 zasahuje 2uS do videa. Zkoušel jsem hýbat kondíkama C25 a C32, nepozoruju vliv.
Tak jsem dál měřil a zjistil:
Na 1 MC1391 pulz začíná 0,4uS po začátku HS pulzu a je dlouhý 24uS. Ale na kolektoru T2 je již zpožděn proti HS o 2uS. Ten přechodový jev, co to zpozdí je něco jako vložený schod v polovině přechodu. O cca 2,2uS později se taky objeví počátek pulzu na kolektoru Q2. Ten je dlouhý 9uS a tím pádem zasahuje do začátku videa každýho řádku.
Pila na 7 MC1391 s příchodem HS padá 2uS dolů a pak stoupá nahoru až do další HS. Nezdála se mi dýlka pulzu na výstupu 1 z MC1391. Podle šítu se řídí napětím na pinu 8 (Mark-Space Ratio). Teď je na ní 2,87V. Divný, podle grafu by při tomhle napětí měl být pulz pod 10uS. Tahle dýlka odpovídá 3,6V na vstupu 8. Zkusil jsem tam dát trimr, ale reakce na změny napětí je podivná, pulzy na 1 se dají jen natáhnout ale pak se začne obraz překládat uprostřed. Pulzy se tedy dají i zkracovat, ale v tom okamžiku celý rozklad vypadne.
Podle mě je problém ty 2uS zpoždění na budícím trafu. Ale co s tím? Zkoušel jsem urychlit otvírání T2 paralelním kondíkem k R10 ale bez vlivu.
Spodní průběh je HS na vstupu desky, horní je kolektor T2. Je to na mixovanou časovku, levá je 20uS/d, pravá začíná na 4 dílku a je 2 uS/d. Ten zpoždovací schod tam zajisté vidíš. Co VR1? V datašítu ji nedávaj ale přes trafo RC člen. Mám to zkusit?
Pak mě ještě napadlo se vykašlat na slavnou 1391 a přepojit rozklad na Comodora co tu je odkaz. V podstatě přepojení pár odporů, oba tranzistory tam už jsou.
HS je ale jen 5uS, tady jsou pulzy na Q2 je dýlka 9uS. Nevím, zda by to stačilo na vybuzení trafa a cívek...
Jirka
Ovšem HS proti kolektoru Q2, to je špatný. Pulz na Q2 zasahuje 2uS do videa. Zkoušel jsem hýbat kondíkama C25 a C32, nepozoruju vliv.
Tak jsem dál měřil a zjistil:
Na 1 MC1391 pulz začíná 0,4uS po začátku HS pulzu a je dlouhý 24uS. Ale na kolektoru T2 je již zpožděn proti HS o 2uS. Ten přechodový jev, co to zpozdí je něco jako vložený schod v polovině přechodu. O cca 2,2uS později se taky objeví počátek pulzu na kolektoru Q2. Ten je dlouhý 9uS a tím pádem zasahuje do začátku videa každýho řádku.
Pila na 7 MC1391 s příchodem HS padá 2uS dolů a pak stoupá nahoru až do další HS. Nezdála se mi dýlka pulzu na výstupu 1 z MC1391. Podle šítu se řídí napětím na pinu 8 (Mark-Space Ratio). Teď je na ní 2,87V. Divný, podle grafu by při tomhle napětí měl být pulz pod 10uS. Tahle dýlka odpovídá 3,6V na vstupu 8. Zkusil jsem tam dát trimr, ale reakce na změny napětí je podivná, pulzy na 1 se dají jen natáhnout ale pak se začne obraz překládat uprostřed. Pulzy se tedy dají i zkracovat, ale v tom okamžiku celý rozklad vypadne.
Podle mě je problém ty 2uS zpoždění na budícím trafu. Ale co s tím? Zkoušel jsem urychlit otvírání T2 paralelním kondíkem k R10 ale bez vlivu.
Spodní průběh je HS na vstupu desky, horní je kolektor T2. Je to na mixovanou časovku, levá je 20uS/d, pravá začíná na 4 dílku a je 2 uS/d. Ten zpoždovací schod tam zajisté vidíš. Co VR1? V datašítu ji nedávaj ale přes trafo RC člen. Mám to zkusit?
Pak mě ještě napadlo se vykašlat na slavnou 1391 a přepojit rozklad na Comodora co tu je odkaz. V podstatě přepojení pár odporů, oba tranzistory tam už jsou.
HS je ale jen 5uS, tady jsou pulzy na Q2 je dýlka 9uS. Nevím, zda by to stačilo na vybuzení trafa a cívek...
Jirka
- Přílohy
-
- DSC01517.JPG
- (52.02 KiB) Staženo 207 x
S tím schodem podle mě nic dělat nejde. Ten vzniká vybíjením kapacity báze Q2. Jde to najít v popisu funkce tranzistorového H rozkladu. Soustředil bych se na posun zpětného běhu. C25 asi nic nezmění, ale C32, R42 a R17 by měly. U TV fázování funguje tak, aby zpětný běh začínal už se zatemněním a synchronizační impulz by měl přijít ve zpětného běhu, nečeká se až na něj. Je otázka, jestli tohle MC umí. Délku pulzu na výstupu 1 MC bych neměnil - to se týká činného běhu.
Commodore bude mít asi ještě větší problém, tam není fázová smyčka zavedena vůbec. Asi se spoléhají na krátký zpětný běh, jenže to znamená zmenšit C12 a jsme zase na začátku...
To už spíš bych se zajímal, jestli by nešel použít původní Hsync z Goulda, ten třeba lepší fázovou smyčku umí.
Commodore bude mít asi ještě větší problém, tam není fázová smyčka zavedena vůbec. Asi se spoléhají na krátký zpětný běh, jenže to znamená zmenšit C12 a jsme zase na začátku...
To už spíš bych se zajímal, jestli by nešel použít původní Hsync z Goulda, ten třeba lepší fázovou smyčku umí.
R42 je 75R, R17 je 100R. R42 v datašítech nikde nepoužívají, C25 a C32 je vždy 100N v poměru 1:1. Možná R17 je moc malý, v datašítu píšou "6K8 per 100V of flyback amplitude", já mám 130V. Kdoví jaký poměr má to moje trafo, třeba je ten fázovej detektor přebuzenej, doufám, že ne odpravenej.
Jinak tady je zapojení s nastavením fáze do pinu 4.
Jdu zkusit něco poladit okolo tý fáze. Potom bych zkusil ještě zbastlit to řízení z odkazu. Jestli je ta MC1391 vadná, tak jsem u nás nenašel nikoho kdo by jí nabízel.
Jirka
Jinak tady je zapojení s nastavením fáze do pinu 4.
Jdu zkusit něco poladit okolo tý fáze. Potom bych zkusil ještě zbastlit to řízení z odkazu. Jestli je ta MC1391 vadná, tak jsem u nás nenašel nikoho kdo by jí nabízel.
Jirka
Odpravená nebude, to by to nesynchronizovalo vůbec a je to tak na desce od výroby. R17 není připojený na kolektor BU, ale na samostatné vinutí, kde bude napětí zpětného běhu mnohem nižší - stačí se kouknout osciloskopem. Ale ta nízká hodnota zároveň prakticky blokuje vliv kapacity C32. Podle toho zapojení pro nastavení fáze tam mají 3k pro impulz omezený na 12V, takže bych ten odpor zvedl na něco podobného. Nebo zkusil R17 přepojit na kolektor BU samozřejmě s odpovídající hodnotou. A pro jistotu s ochrannou diodou z druhého konce R17 na +12V.Celeron píše:R42 je 75R, R17 je 100R. R42 v datašítech nikde nepoužívají, C25 a C32 je vždy 100N v poměru 1:1. Možná R17 je moc malý, v datašítu píšou "6K8 per 100V of flyback amplitude", já mám 130V. Kdoví jaký poměr má to moje trafo, třeba je ten fázovej detektor přebuzenej, doufám, že ne odpravenej.
Jinak tady je zapojení s nastavením fáze do pinu 4.
Jdu zkusit něco poladit okolo tý fáze. Potom bych zkusil ještě zbastlit to řízení z odkazu. Jestli je ta MC1391 vadná, tak jsem u nás nenašel nikoho kdo by jí nabízel.
Jirka
Dnes jsem zase laboroval. Protože horizntál dlouho "najížděl" z rozmazaný podoby, tak jsem čítačem změřil přesně vstupy HS (15625Hz) a VS (58,51Hz).
Pak jsem doladil trimrama a odporama kolem volný běh horizontálu 15300Hz a vertikál 50Hz. Z toho se horizontál chytne dřív, než se nažhaví CRT.
Pak jsem vyhodil z fázování R42 a došlo k asi 3 mm posunu doprava a taky zmizelo to přeložení. Pak jsem k C32 přiložil na dvojnásobek a taky kousek posun. Nakonec jsem zkusil dát trimr místo R17. Výsledek je ten, že s původní kombinací C25 a C32 jde trimrem nalézt "vrchol" kdy se obraz posune co nejvíc vpravo. Bohužel, stále to je míň než by byl ideál.
Dál jsem zkusil zapojit alespoň cívku L3 Width. Musí být zcela vyšroubovaný jádro, otázka je, zda má smysl aby byla osazená. Pokud je zapojená, musí být C12 44N. Asi L3 znova odpojím a snížím C12. Taky jsem zjistil zajímavost. Napadlo mě, zda na fázi nemá vliv i kombinace C40 a R60. Po překlemování se zase trochu obraz posunul vpravo a byl kupodivu ostřejší.
Nakonec jsem začal laborovat s děličema obrazovky. No a při tom jsem náhodou zjistil, že trimr R47 100R na vstupu videozesáku má odporovou dráhu odpojenou od vývodu GND. Po výměně neuvěřitelný změny, nádherně vymalovaný a ostrý znaky a semigrafika, úplně stejný jako původní rozklad. Vypadá to, že videosignál měl špatnou zakončovací impedanci a že Q4 byla příliš otevřená.
Ještě budu muset trošku stáhnout vertikál. Kdyby se dal obraz ještě tak 5 mm posunout doprava, byl by naprosto perfektní. Zvětšit ho už nejde, 1. znak vlevo se už začíná schovávat. Nešlo by to nějak našvindlovat vychylovačkama, třeba je trochu posunout, naklonit, vypodložit nebo si pomoct magnetama?
Teď už začínám věřit, že zobrazení na Gould znásilním do půvdní podoby.
Xsc, děkuji Ti převelice za rady, bez nich bych to asi nezvládl, nebo by to trvalo celý věky.
A zároveň díky Fredisovi a jeho náhradnímu rozkladu, bez něho bych se asi nejspíš neůspěšně pokoušel převíjet VN trafo...
Jirka
Pak jsem doladil trimrama a odporama kolem volný běh horizontálu 15300Hz a vertikál 50Hz. Z toho se horizontál chytne dřív, než se nažhaví CRT.
Pak jsem vyhodil z fázování R42 a došlo k asi 3 mm posunu doprava a taky zmizelo to přeložení. Pak jsem k C32 přiložil na dvojnásobek a taky kousek posun. Nakonec jsem zkusil dát trimr místo R17. Výsledek je ten, že s původní kombinací C25 a C32 jde trimrem nalézt "vrchol" kdy se obraz posune co nejvíc vpravo. Bohužel, stále to je míň než by byl ideál.
Dál jsem zkusil zapojit alespoň cívku L3 Width. Musí být zcela vyšroubovaný jádro, otázka je, zda má smysl aby byla osazená. Pokud je zapojená, musí být C12 44N. Asi L3 znova odpojím a snížím C12. Taky jsem zjistil zajímavost. Napadlo mě, zda na fázi nemá vliv i kombinace C40 a R60. Po překlemování se zase trochu obraz posunul vpravo a byl kupodivu ostřejší.
Nakonec jsem začal laborovat s děličema obrazovky. No a při tom jsem náhodou zjistil, že trimr R47 100R na vstupu videozesáku má odporovou dráhu odpojenou od vývodu GND. Po výměně neuvěřitelný změny, nádherně vymalovaný a ostrý znaky a semigrafika, úplně stejný jako původní rozklad. Vypadá to, že videosignál měl špatnou zakončovací impedanci a že Q4 byla příliš otevřená.
Ještě budu muset trošku stáhnout vertikál. Kdyby se dal obraz ještě tak 5 mm posunout doprava, byl by naprosto perfektní. Zvětšit ho už nejde, 1. znak vlevo se už začíná schovávat. Nešlo by to nějak našvindlovat vychylovačkama, třeba je trochu posunout, naklonit, vypodložit nebo si pomoct magnetama?
Teď už začínám věřit, že zobrazení na Gould znásilním do půvdní podoby.
Xsc, děkuji Ti převelice za rady, bez nich bych to asi nezvládl, nebo by to trvalo celý věky.
A zároveň díky Fredisovi a jeho náhradnímu rozkladu, bez něho bych se asi nejspíš neůspěšně pokoušel převíjet VN trafo...
Jirka
No nepřehánej! 
Ono to je dnes trošku jinak. Tohle je analogová technika a tu dnes už nikdo moc nedělá. Já naposled něco vyloženě analogovýho bastlil v roce 1988, satelitní přijímač, tenkrát satelit jel v PAL. Později ještě nějaký zdroje a DA a AD převodníky. Každej se dnes zabývá digitálem a programováním a tam to prostě jde, nebo nejde. U analogu je všecko mezi tím. Problém ovšem je, že reálný svět nikdy nebude digitální a na tu analogovou techniku by se nemělo zapomínat.
Ani nevím, jak je na tom naše VŠ, co se dnes za analogový obory vůbec učí...
Jirka
Ono to je dnes trošku jinak. Tohle je analogová technika a tu dnes už nikdo moc nedělá. Já naposled něco vyloženě analogovýho bastlil v roce 1988, satelitní přijímač, tenkrát satelit jel v PAL. Později ještě nějaký zdroje a DA a AD převodníky. Každej se dnes zabývá digitálem a programováním a tam to prostě jde, nebo nejde. U analogu je všecko mezi tím. Problém ovšem je, že reálný svět nikdy nebude digitální a na tu analogovou techniku by se nemělo zapomínat.
Ani nevím, jak je na tom naše VŠ, co se dnes za analogový obory vůbec učí...
Jirka