Mohl by to být zdroj podle AR 3/75 - tam bylo přepínání po 10V - kdysi jsem ho postavil v redukované verzi do 50V a 2A Taky jsem udělal regulaci 0 - 10V s potenciometrem a po 10 voltech se přidává přepínáním odporů v sérii s potenciometrem, jak je popsáno v dodatku od Kellnera. Současně s přepínáním odporů ve zpětnovazební větvi se přepínají odbočky na sekundáru trafa, takže na regulačním tranzistoru nedochází k velké ztrátě výkonu.
Zdroj dodnes slouží v dílně...
Sháním schéma neznámeho laboratorního zdroje 0-50V
Moderátor: Moderátoři
- Přílohy
-
Dodatek ke zdroji s 723.pdf- (106.35 KiB) Staženo 45 x
-
- Laboratorní zdroj s MAA723.pdf
- (113.86 KiB) Staženo 55 x
Naposledy upravil(a) sis2 dne 19 bře 2015, 10:20, celkem upraveno 2 x.
Já 77-78 . Trafo jsem si vinul , přepínač na střídavinu jsem měl po otci velký třísegmentový a na proud jsem dal jeden ten keramický . První dva výrobky pro dílnu , zdroj a měřič kondíků z modrého , také převinuté trafo . Byl velký problém sehnat malowattážní trafa mimo průmyslový sektor . Převíjel jsem ta žhavící trafa , myslím že měly v názvu snad ST63? . Plechy byly jen nastrkány a vrchem lehce načerno stříknuty , šly lehce demontovat . Drát na sec daroval-i nevědomky otec .
Jo, trafa jsem si vinul taky sám - žádný problém - elektromechanik, vyučený na navijárně motorů. Od kámoše z Pelhřimova jsem dostal krásné nové plechy EI40, z nějakého družstva, co z nich vyrábělo tlumivky k sodíkovým pouličním lampám.
Druhé trafo byl původně nějaký 100V výstupák, tuším plechy EI25. A přepínání odboček výkonového trafa mám pomocí 4 dvoupólových páčkových přepínačů.
Druhé trafo byl původně nějaký 100V výstupák, tuším plechy EI25. A přepínání odboček výkonového trafa mám pomocí 4 dvoupólových páčkových přepínačů.
Nevíte jak by tam mohla být udělaná symetrika? Dává 14V měla by dávat 12V, 5V má regulaci tu jsem opravil, ale 12V nemá nic, asi způsobeno přechodem z 220V na 230V. Je tam zenerka 1xKZZ73, KF517, + další 3 transiztory, víc není vidět. Nechci to zatím rozdělávat, je to zvláštně přidělaný, skoro na rozdělání poloviny zdroje.
Díky za pomoc.
Díky za pomoc.
Ty 4 diody v můstku jsou buď KY130/150 (If = 0,3A max) nebo KY132/150 (If max 1,0A do odporový zátěže, 0,7A do kapacity) - podle průměru pouzdra, KY130 měly jen 3,2mm, KY132 byly silnější, starší měly 5mm a novější 4,2mm v průměru. Starší byly i delší. Modrá barva u katody označuje závěr 150V (zelená byla 80V, červená 300V, bílá 600V, žlutá 900V, šedá 1kV a stříbrná 1200V - některý katalogy udávají až 1250V).
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
U tzv. "referenčních diod" z výroby TESLA identifikovanejch jako KZZ7x nešlo ani tak o absolutní přesnost samotnýho "zenerova" napětí jako o jeho dlohodobou stabilitu. Nebyly určený pro použití jako parametrickej stabilizátor, ale právě jako REFERENČNÍ do obvodů, kde k nim byl připojenej STEJNOSMĚRNEJ zesilovač s relativně velkou stabilitou a donastavitelným zesílením. Tím se nastavilo výstupní napětí na přesnou hodnotu podle nějakýho ještě přesnějšího etalonu a tím to haslo. Vzhledem k použití ve zpětný vazbě přes ně neteklo moc mA = měly stabilní pracovní podmínky, takže se neohřívaly a držely stabilní napětí. Doslovnou obdobou jsou obvody REF01 a podobný - už s operákem na čipu. Samotný referenční napětí zdroje není absolutně důležitý, pokud je zapojený tak, aby se využívala stabilita součástky.
V dnešní době bych to udělal buď jako Lesana 7812 + 7912, nebo po svým se 7824 a jeho výstup "rozpůlit" obvodem s operákem, děličem napětí 1:1 a výstupním komplementárním párem zvládajícím proud požadovanej od toho ±12V výstupu. Moje řešení má výhodu v tom, že pokud klesne vinou zatížení napětí jen jedný výstupní větve, operák posune svoje výstupní napětí tak, že zůstane zachovaná symetrie výstupu = při nestejný zátěži se napětí u Lesany změní na třeba +11V a -12V, zatímco pokud se osadí ten "půlicí" obvod, posune se "umělej střed" sám od sebe tak, aby výstup byl ±11,5V.
V dnešní době bych to udělal buď jako Lesana 7812 + 7912, nebo po svým se 7824 a jeho výstup "rozpůlit" obvodem s operákem, děličem napětí 1:1 a výstupním komplementárním párem zvládajícím proud požadovanej od toho ±12V výstupu. Moje řešení má výhodu v tom, že pokud klesne vinou zatížení napětí jen jedný výstupní větve, operák posune svoje výstupní napětí tak, že zůstane zachovaná symetrie výstupu = při nestejný zátěži se napětí u Lesany změní na třeba +11V a -12V, zatímco pokud se osadí ten "půlicí" obvod, posune se "umělej střed" sám od sebe tak, aby výstup byl ±11,5V.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!