Prac. bod diodového směšovače

Zpráva

#16 Příspěvek od **Bernard** » 05 zář 2015, 22:05

tomasjedno píše:Takový bod se na exponenciále fakt špatně hledá

Skutečná dioda není přesná exponenciála. Simulační modely jsou snad blízko reality.

#17 Příspěvek od **tomasjedno** » 05 zář 2015, 23:48

Asi jo. Sorry - přehlédl jsem, že mluvíš o strmosti první derivace, což je dtto co druhá derivace.

kulikus · #18 Příspěvek od **kulikus** » 21 zář 2015, 14:14

Bernard: díky za odsimulování.

#19 Příspěvek od **mtajovsky** » 25 zář 2015, 23:53

Upozornil bych, že pravá směšovací dioda se dost liší od diody, jak jsme zvyklí. Třeba vzpomínané ruské mikrovlnné směšovací diody jsem chtěl použít na detekci a dopadlo to neslavně. V propustném směru mají asi 250Ω a v závěrném okolo 1700Ω.

kulikus · #20 Příspěvek od **kulikus** » 29 zář 2015, 15:51

To mají tak malé rozdíly v odporech kvůli imedančnímu přizpůsobení?

Otkundes · #21 Příspěvek od **Otkundes** » 03 říj 2015, 16:57

Diody D403B byly germaniové hrotové, používané ve směšovačích ve vlnovém pásmu přibližně od 3 až (asi) do 15 cm, pro ztrátový výkon do 1 mW. I když se nejednalo o MOS technologii, co si vzpomínám, byly dosti choulostivé. Byly dodávány balené jednotlivě v ochranném olověném pouzdru (dva kalíšky proti sobě). Z pouzdra jsem ji vyjímal až při montáži. Vývody byly postříbřené a anoda byla opatřena závitem.
Pokud se zhoršily šumové parametry přijímače, občas bylo třeba diodu vyměnit.
Stejnosměrně (avometem) jsem proto odpor této diody nikdy neměřil s vědomím, že bych tím diodu akorát poškodil. A protože je dioda určena pro centimetrové pásmo, stejně by mi výsledek měření k ničemu nebyl, protože její šumové parametry v pracovním bodu, bych tím avometem nezjistil.

#22 Příspěvek od **mtajovsky** » 05 říj 2015, 18:15

Otkundes píše:I když se nejednalo o MOS technologii, co si vzpomínám, byly dosti choulostivé. Byly dodávány balené jednotlivě v ochranném olověném pouzdru (dva kalíšky proti sobě).

To ale není na ochranu proti el. náboji, ale proti radioaktivnímu záření.

Otkundes · #23 Příspěvek od **Otkundes** » 05 říj 2015, 21:06

Ale kdež! Olověný kalíšek o síle stěny snad jen 0,3 mm, tu diodku před pronikavou radiací nezachrání.
Navíc, jestli bylo v zařízení použito i germaniových plošných diod a tranzistorů, byla by taková ochrana proti radiaci, právě jen u té směšovací diodky, poněkud zbytečná. Nehledě na odolnost lidského organismu...
Spíše se mohlo jednat o ochranu před elektrostatickým nábojem, nebo před indukcí v prostředí silných VF polí.

#24 Příspěvek od **mtajovsky** » 06 říj 2015, 20:45

Tahle to vysvětlovali na vojně - ochrana proti radiaci. Ono ani snad nešlo o ochranu proti přímému zásahu radicí při explozi, nýbrž o ochranu před radiací uchyceného spadu, než dojde k desaktivaci.

V "mém" zařízení nebylo použito GE tranzistorů a diod, páč pokud si to ještě pamatuji, bylo to celé na elektronkách - decimetrový radiolokátor P15. Jediný polovodič byla detekční dioda za permaktronovým stupňem na vstupu přijímače.

Pokud by mělo jít o elektrostatickou ochranu, dokážu si představit levnější a vhodnější materiály, jako třeba Cu nebo Al fólie.