Stavebnice G198, výběr chladiče a řešení problémů

Zpráva

Radim · #46 Příspěvek od **Radim** » 22 říj 2015, 16:13

Jako podstatné vidím ten trámeček nebo nějakou podložku, která zajistí, že je na plochu chladiče přitlačena celá plocha toho křidýlka IO a teplo se tak přenáší do celého chladiče. Pokud to tak je, IO by neměl chcípnout kvůli jakémukoliv přehřátí, protože je v něm ta tepelná ochrana.
Jinak bez signálu, jen z klidového proudu, jsem koukal do datasheetu, má IO i dost vysokou tepelnou ztrátu k 6 wattům, takže pokud to přitlačení nebude dokonalé, může těch 6 watt zničit IO tepelným přehřátím i bez signálu.
Chladič, jak už tady někdo napsal, nesmí držet jenom na křidélku IO, protože je příliš hmotný a vibracemi by se uklepal nějaký přívod IO nebo poškodilo pouzdro IO. Je ho tedy třeba přichytit, přišroubovat nějakým dalším držákem na desku plošného spoje. Zároveň ale to připevnění na desku plošného spoje nesmí být úplně natvrdo, protože jak zesilovač pracuje a nepracuje a všechno se ohřívá a ochlazuje, dochází vlivem různého součinitele tepelné roztažnosti k periodickým rozměrovým změnám. Sice velmi malých, v jednotkách mikronů, ale pokud pokud by byl chladič přišroubován na desku plošných spojů úplně natvrdo, promítly by se ty rozměrové změny zase na přívody IO. Sice jen v řádech mikronů, ale zato velkými silami. Chladič by tedy měl být připevněnna desku pružně.

bayern628 · #47 Příspěvek od **bayern628** » 24 říj 2015, 15:59

Koupil jsem v gme tuhle super věc (příloha) a teď si říkám, že když vyvrtám díry v panelu, tak se - audio dotkne krabice a budou vznikat zemní smyčky, když pak krabici ještě ukostřím na uzemnění. Nějaké nápady jak na to? Nějaké cinch průchodky?

barnodaj · #48 Příspěvek od **barnodaj** » 24 říj 2015, 18:44

Vyvrtat díry do panelu asi o 1,5 - 2 mm větší, do izolantu vyseknout díry na přesný průměr konektorů, vytvořit izolační podložku vloženou mezi konektory a panel, materiál nebude tepelně namáhaný, může to být jakýkoliv plast, ale tady by pravděpodobně stačilo vyvrtat díry na průměr o něco větší než je průměr cinche a nechat mezi dílem s konektory a zadním panelem 2 - 3mm mezeru.

bayern628 · #49 Příspěvek od **bayern628** » 28 říj 2015, 11:49

Tak jsem se rozhodl, že už to vyzkouším "na stole". Všechno bych měl mít sestavené, jak má být. Ale samozřejmě se to neobejde bez problémů. Zapojil jsem trafo přesně, jak má být a přes spínač, který spíná i mute u 3886, jsem to zapnul. Rozsvítila se dioda power a když jsem pomocí spínačů na vstupu některý zmáčkl, tak se nerozsvítila žádná dioda aktivního vstupu. Z ničeho se nečoudilo a nic nesmrdělo. Prosím o rady, jak dále postupovat (co kde mám přeměřit, aby bylo čeho se chytit). Děkuji.

Kvicala_r · #50 Příspěvek od **Kvicala_r** » 28 říj 2015, 11:53

Změřit napájení na jednotlivých modulech je jeden z prvních kroků. pokud je napájení OK, pak v rámci podezřelého modulu měřit více detailně.

bayern628 · #51 Příspěvek od **bayern628** » 28 říj 2015, 14:01

Tak už to funguje!! Jsem otočil polaritu těch vstupových diod, pustil jsem do toho audio přes vstup 3, který má ještě předzesilovač. Pustil jsem hudbu, vyladil hlasitost na vstupní citlivost (maximální). Připojil jeden 16Ohm test reproduktor na výstup levý. Dal volume na zesilovači na minimum a postupně zesiloval na max (mám to zatím na stole). Dokonce i bez ventilátorů a ten chladič má maximálně 40-50 celsia a bylo to naplno. Takže s tím chlazením to asi nebude tak strašné. Každopádně to hraje a korekce taky funguje.

barnodaj · #52 Příspěvek od **barnodaj** » 28 říj 2015, 18:03

Byl naplno do 16 Ω jeden kanál, 40 - 50°C to je dost vysoká teplota. Jinak zesilovač odevzdával 12,5% maximálního výkonu...

bayern628 · #53 Příspěvek od **bayern628** » 28 říj 2015, 20:52

Až to budu mít v krabici, tak to zkusím na

hm reprobedny. Samozřejmě s chlazením apod. Uvidíme, jak to dopadne. Na 16Ohm jen 12,5%, takže na

hm 12,5x2=25%? Když nebyl reproduktor u toho druhého kanálu, tak to znamená, že ta 3886 jakoby netopí (nezesiluje nic než se připojí reproduktor) ?? Díky.

barnodaj · #54 Příspěvek od **barnodaj** » 28 říj 2015, 22:05

Topí, ne moc, IO bere klidový proud 20 až 50mA, krát napájecí napětí je spotřebovávaný výkon, který jde na teplo. Bez chladiče se většinou zničí sám.

12,5% x 2 = 25%

bayern628 · #55 Příspěvek od **bayern628** » 28 říj 2015, 22:40

Ajo, díky. Já četl 15x2 :-D

. Maximální výkon ze zesilovače lze získat při 4Ohm že?

barnodaj · #56 Příspěvek od **barnodaj** » 29 říj 2015, 06:31

Ano a taky maximální teplo

bayern628 · #57 Příspěvek od **bayern628** » 29 říj 2015, 07:15

Tak když si jakkoliv promítám v hlavě, jak byl chladič teplý při 16Ohm 1kanál, tak při 4Ohmech 2kanály to asi nemůže nikdy fungovat (měli jste pravdu) na max. To by měl chladič tak 100°C. Ale zase je ofukován 2x 80mm ventilátory, třeba by to utáhlo. Nakonec asi nezbyde nic jiného než to zkusit a vědět hranice zesilovače.

lesana87 · #58 Příspěvek od **lesana87** » 29 říj 2015, 07:50

Nejvíc to netopí při maximálním výkonu ale při 50%.

bayern628 · #59 Příspěvek od **bayern628** » 29 říj 2015, 16:14

Jak je to možné?

Průběžná stavba:
http://bayern628.rajce.idnes.cz/Audiozesilovac

2. trafo napájí VU metr + chlazení. Nechci tím zatěžovat toroid.

#60 Příspěvek od **mtajovsky** » 29 říj 2015, 16:35

bayern628 píše:Jak je to možné? ...

To by se dokázalo výpočtem. Názorné vysvětlení předpokládá stupeň ve třídě B. Pak se poměr výkonu odebíraného ze zdroje a výkonu dodaného do zátěže mění s vybuzením. Jestliže se zvyšuje buzení od nuly, ztrátový výkon nejprve narůstá rychle. Při vyšších vybuzeních se začne zmenšovat efektivní napětí na tranzistorech, protože naopak napětí na zátěži narůstá (okamžité napětí zdroje = okamžité napětí na tranzistoru + okamžité napětí na zátěži). To ve výsledku zmenšuje ztrátový výkon. Pro představu - při velkém přebuzení by tranzistory pracovaly téměř ve spínacím režimu a ztrátový výkon by na nich byl minimální.

Mějme obvod s napětím zdroje Ub, kde je sériově zapojen tranzistor a zátěž. Efektivní proud tekoucí obvodem je i, napětí na zátěži Rz je uz. Výkon na tranzistoru Pt je dán rozdílem výkonu odebíraného ze zdroje a výkonu do zátěže Pz:
Pt = Ub . i - Pz = Ub . i - i^2 . Rz

změna výkonu na tranzistoru podle proudu je:
dPt /di = Ub - 2 . i . Rz

a maximum je v bodě
Ub - 2 . i . Rz = 0, čili i = Ub / (2 . Rz)

Při tomto proudu je na zátěži výkon:
Pz = i^2 . Rz = (Ub^2 / (4 . Rz^2)) . Rz = Ub^2 / (4 . Rz)

což je polovina ideálního maximálního výkonu:
Pzmax = Ueffmax^2 / Rz = ((Ub / √2)^2 / Rz = Ub^2 / 2Rz,

který je do zátěže dodáván při sinusovém buzení na hranici limitace.