Lojza1 píše:...opravdu by mě zajímalo, jak se magnetofonový záznam v domácích podmínkách, s relativně malou rychlostí posuvu pásku, projeví v závislosti na vybuzení...
Této otázce nějak nerozumím: závislost čeho na vybuzení?
Zopakujeme si to: vybuditelnost pásku pro konkrétní maximální zkreslení závisí přece především na druhu záznamového materiálu a na velikosti předmagnetizace. Obecně pásky s nízkou koercitivitou (Ferro, IEC-I) si nechají líbit o trochu větší přebuzení, než pásky vysokokoercitivní (Chrome, IEC-II), jejichž zkreslení roste hodně strmě, mají ostřeji zalomenou magnetizační křivku. S ohledem na odstup rušivých napětí je třeba se té maximální úrovni co nejvíce přiblížit, ale nesmí se v průběhu záznamu překročit.
Přebuditelnost je také kmitočtově závislá a navíc s nižší posuvovou rychlostí se zvětšují parametrické ztráty na nejvyšších kmitočtech. Aby se dosáhlo předepsaného průběhu zkratového magnetického toku v pásku je pro nižší rychlosti posuvu (kvůli výměně záznamů) je třeba kmitočtově korigovat záznamový proud.
Ono to vypadá hrůzostrašně, když se řekne, že kmitočet 18 kHz na devítku rychlost je třeba zdůraznit až o 15 dB, aby se výsledná charakteristika držela alespoň do těch normou definovaných 12,5 kHz poblíž středu tolerančního pole. Ale statisticky se v této kmitočtové oblasti vyskytují jen harmonické s tam malými amplitudami, že ani tou korekcí zdůrazněné žádnou škodu v záznamu nezpůsobí.
Nastává otázka, jaký indikátor záznamové úrovně je vhodný?
Pro devatenáctku rychlost je celkem jedno, zda ukazuje úroveň před nebo za záznamovými korekcemi, ukazuje prakticky totéž.
Pro devítku a nižší rychlosti už bývá lepší indikátor až za korekcemi, ale ani to není kategorický imperativ, podobně, jako na čtyřku - někteří výrobci to obešli tím způsobem, že použili pomalejší měřidla (spíše s reakcí VU-metrů), nastavili je na statisticky nejčastější hustotu nf signálu, která je mezi -8 a -10 dB pod maximální úrovní, aby ukazovaly nulu, a doplnili je rychlým indikátorem špiček (případně odpínatelným limitorem špiček). Dokonce někteří šli tak daleko, že zapojili tyto měřáky před záznamové korekce i v kazeťáku.
Z vlastní zkušenosti potvrzuji, že záznam podle VU-metrů nesvádí k tomu, nastavovat potenciometry záznamové úrovně pro každý kanál jinak. Když zabere indikace špiček, uberou se oba kanály stejně.
Indikátory se pěkně zabývá A. Hofhans v knížce "Magnetofony - jejich údržba a měření" (SNTL 1982, 04-501-82) na str. 22, a pak 72 - 77, nastavením indikátorů od strany 162. Doporučuji pročíst.[/i]
milavla píše:tyhle měřiče od Teaku to už mají zabudovaný v sobě?
Ne, nemají. TEAC používá pro měřáky normální zdvojovače napětí, ale zvyšuje jim vnitřní odpor sériovým odporem zařazeným do cesty signálu od zesilovače indikátorů ke zdvojovači. Ten sériový odpor zhoršuje citlivost měřidla, takže vyžaduje vyšší úroveň signálu pro plnou výchylku. A proti vyššímu měřenému napětí se křivá charakteristika diod uplatní méně.
Ty dva digitální tranzistory, co jsou za zdvojovačem, slouží jen ke zkratování měřidla při zapnutí a vypnutí napájecího napětí, aby se ručka neotloukala o dorazy. V ustáleném stavu jsou zavřené a nemají na nic vliv (viz příloha).
Já jsem uvažoval úplně prostě, omezit vstupní signál nebo prostě citlivost na vstupu, tím bych sice dostal menší rozsah, ale zase bych měl větší rozkmit ručičky.
Tesla-Unitra_ZK246-A4_ind.gif
