Motor Jikov zapalování
Moderátor: Moderátoři
Změřil jsem napětí na převinuté cívce při simulaci ručního startu.
Multimetr ukazuje až do 100V. Předpokládám, že amplituda bude někde u 140V.
Přiložená žárovka 240V 15W pěkně žhaví.
Zkusil bych vytvořit zapalování podle schematu výše uvedeného. Pouze nevím kde sehnat příslušnou indukční cívku.
Máte tip?
Multimetr ukazuje až do 100V. Předpokládám, že amplituda bude někde u 140V.
Přiložená žárovka 240V 15W pěkně žhaví.
Zkusil bych vytvořit zapalování podle schematu výše uvedeného. Pouze nevím kde sehnat příslušnou indukční cívku.
Máte tip?
Tak jsem to kuchnul. Pryskyřice je to opravdu tvrdá a odolná. Zachránil jsem zapalovací cívku.
Zbytek je KO. Nedá se zjistit ani zapojení.
Našel jsem spoustu zapojení CDI bez "pickup" (kladívko) - zapalování zápornou půlvlnou. Všechny mají jedno společné:
Při záporné půlvlně jde obvod téměř do zkratu.
Cívka vinutá drátem 0,1mm, 1200Ω má při ručním startu kolem 100V. Při plných otáčkách bude mít třeba 250V na prázdno:
1. Pokud v jedné půlvně budu nabíjet kondenzátor a druhá půlvlna jde do zkratu, tak by mohla cívka shořet. Je to tak?
2. Mezi katodou a řídící elektrodou je dioda, která nedovolí mezi K a G vyšší napětí než 0,6V. A dělič napětí má rezistory s nízkým odporem. Je možné aby tak měkký zdroj v tomto zapojení otevřel tyristor?
PS: Cívky jsou moje slabá stránka.
Zbytek je KO. Nedá se zjistit ani zapojení.
Našel jsem spoustu zapojení CDI bez "pickup" (kladívko) - zapalování zápornou půlvlnou. Všechny mají jedno společné:
Při záporné půlvlně jde obvod téměř do zkratu.
Cívka vinutá drátem 0,1mm, 1200Ω má při ručním startu kolem 100V. Při plných otáčkách bude mít třeba 250V na prázdno:
1. Pokud v jedné půlvně budu nabíjet kondenzátor a druhá půlvlna jde do zkratu, tak by mohla cívka shořet. Je to tak?
2. Mezi katodou a řídící elektrodou je dioda, která nedovolí mezi K a G vyšší napětí než 0,6V. A dělič napětí má rezistory s nízkým odporem. Je možné aby tak měkký zdroj v tomto zapojení otevřel tyristor?
PS: Cívky jsou moje slabá stránka.
Ona ta cívka má poměrně velkou reaktanci a domnívám se, že zkratováním by neshořela ani při trvalém chodu. Na některých motocyklech se dokonce zkratovávaly světelné cívky a nevadilo to - tím nemyslím zkratové regulátory, ale zapojení vypínače světel. S rostoucími otáčkami sice roste indukované napětí, ale roste i kmitočet a tím se snižuje z důvodu indukčnosti cívky proud. Má to vlastně takovou regulační schopnost, což třeba u Babetty způsobovalo shoření žárovky, pokud jsi dal slabší watáž.
Victronix píše:1. Pokud v jedné půlvně budu nabíjet kondenzátor a druhá půlvlna jde do zkratu, tak by mohla cívka shořet. Je to tak?
Jen kdyby ten proud byl moc velký a to nedovolí odpory v obvodu. Cívka může shořet, když na svém činném odporu vyzáří výkon vyšší, než je její okolí (konstrukce) schopno odebrat.
Jakou diodu máš na mysli, já tam vidím jen diodu připojenou k řídící elektrodě přes R2. Tyristor se otevře, když napětí mezi G a K překročí hodnotu potřebnou pro zapalovací proud a pohybuje se kolem 1V. Je tedy třeba, aby proud odpory R1(10Ω) a R2(5Ω) dosáhl hodnoty I=Ugt/R1=1/10=100mA. Zdáse ti to moc?Victronix píše:2. Mezi katodou a řídící elektrodou je dioda, která nedovolí mezi K a G vyšší napětí než 0,6V. A dělič napětí má rezistory s nízkým odporem. Je možné aby tak měkký zdroj v tomto zapojení otevřel tyristor?
Děkuji za posun oběma.
100 mA není moc.
Koukám na všechna zapojení, co jsem na netu objevil, 3 dny.
Jsem už z toho pako a nemyslí mi to. Ta dioda D3 je opravdu v závěrném směru. A tím jak se stane tyristor propustný, bude na D3 0,6V. Tudíž se nemůže přesytit G.
Při otevřeném tyristoru budou působit dva zdroje proti sobě. Cívka a kondenzátor.
Měl jsem taky obavy o tyristor, pokud mu na G přivedu vyšší napětí. Není totiž nikde psáno, jaké max. napětí má G-K povolené. Proud ano.
100 mA není moc.
Koukám na všechna zapojení, co jsem na netu objevil, 3 dny.
Jsem už z toho pako a nemyslí mi to. Ta dioda D3 je opravdu v závěrném směru. A tím jak se stane tyristor propustný, bude na D3 0,6V. Tudíž se nemůže přesytit G.
Při otevřeném tyristoru budou působit dva zdroje proti sobě. Cívka a kondenzátor.
Měl jsem taky obavy o tyristor, pokud mu na G přivedu vyšší napětí. Není totiž nikde psáno, jaké max. napětí má G-K povolené. Proud ano.
Vypadá to, že na Vari toho bylo víc. Hlavní rozdíl je v řízení jiskry. Kladívkové, bezkontaktní, odpálení zápornou půlvlnou. Mám vyzkoušené jedno zapojení se zápalem zápornou půlvlnou (jak jsem popisoval výše) s vlastní modifikací a funguje.
Ještě zkusím doplnit nějaké odpory pro doladění úhlu zapálení. Odpálil jsem tyristor, dal jsem tam triak a funguje to taky. Čekám na objednávku tyristoru a pak se uvidí.
Ještě zkusím doplnit nějaké odpory pro doladění úhlu zapálení. Odpálil jsem tyristor, dal jsem tam triak a funguje to taky. Čekám na objednávku tyristoru a pak se uvidí.
