Jak dlouho lze skladovat chlorid zelezity?
Moderátor: Moderátoři
Chlorid jsem nikdy za socialismu v obchodě nesehnal takže ani nevím kolik stál a kdo to vyráběl. Jednu várku jsem dostal ze školního chemického kabinetu kde to léta zbytečně leželo, druhou od známého z Tesly. Originální balení bylo v hnědých širokohrdlých lahvích na chemikálie s bakelitovým víčlem, štítky už nebyly čitelné.
Peroxid 32% kdysi koupený v chemických potřebách mi bez problémů vydržel několik let až do spotřebování. Ale byl v matně průhledné plastové láhvi na chemikálie s dokonale těsnícím uzávěrem.
Posledně koupený technický peroxid 30% z drogérie má poměrně slabostěnnou plastovou láhev s obyčejným uzávěrem typu "Po otevření spotřebovat" - balení asi není na dlouhé skladování určené. Mám zbytek starý asi 5 let ale funčnost jsem nezkoušel.
Posledně koupený technický peroxid 30% z drogérie má poměrně slabostěnnou plastovou láhev s obyčejným uzávěrem typu "Po otevření spotřebovat" - balení asi není na dlouhé skladování určené. Mám zbytek starý asi 5 let ale funčnost jsem nezkoušel.
Victronix píše:Před nedávnem jsem koupil u Via-Rek.cz taky kanystr. Roztok 40%.
Ten je lepší v tom směru, že se dá udělat hustší, ale je taky o hodně dražší. Takže dokud mám bezvodý, budu zahušťovat ten 40%.
S hustějším se pracuje lépe. Přemýšlím jak z toho 40% vypařit vodu.
Pozor na to, FeCl3 najrýchlejšie leptá Cu práve v hustote ktorá zodpovedá 40% koncentrácii!
Tomu zhruba zodpovedal aj "Zahlubovač na měď Grafolit" za komunizmu.
Technický peroxid vodíka, pokiaľ ja viem, obsahuje nejaké stabilizátory, takže by tak rýchlo nemal vyprchať.
Mňa by zaujímalo, čo sa deje s modrou skalicou (síran meďnatý) určený na postreky, keď ho zarobím s vodou a čo neminiem, keby som odložil. Na sáčku píšu, že po zarobení spotrebovať. Neviem, prečo. Odbočil som, ale asi sú tu i znalci chémie, tak by snáď niekto mohol jednou vetou. Dík
Mňa by zaujímalo, čo sa deje s modrou skalicou (síran meďnatý) určený na postreky, keď ho zarobím s vodou a čo neminiem, keby som odložil. Na sáčku píšu, že po zarobení spotrebovať. Neviem, prečo. Odbočil som, ale asi sú tu i znalci chémie, tak by snáď niekto mohol jednou vetou. Dík
Victronix píše:Díky za info. Když je hustší, lépe na něm deska plave.
Optimum je roztok 15-30%, zahřátý na 40-50°C, a nejlépe v nádobě s cirkulací. Jako zahlubovač to mělo cca 30% cloridu železitého, a zahustilo se to chloridem vápenatým. Vyšší koncentrace než 30% není z mnoha důvodů vhodná.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
Habesan píše:Síran měďnatý, přijímá vzdušný oxid uhličitý, a mění se na uhličitan měďnatý, ve vodě špatně rozpustný.
(Chemie je přírodní věda, stejně jako elektronika.)
Blbost. Nic takového se neděje.
Běžná modrá skalice je síran měďnatý krystalizovaný s 7 molekulami vody. V suchu ta voda částečně vyprchává a "modrá" krystalická skalice se částečně mění v bílošedý prášek. Ve vodě se zase obnoví.
Maximálně může být trošku zakalená, protože ta prodávaná na postřik je technická modrá skalice, která může obsahovat až několik procent nečistot.
Chlorid železitý je stálý, ale dlouhodobě se trošičku rozkládá na chlorovodík, který může jakožto plyn utéct a hnědé hydroxidy železité. Pokud má roztok chloridu železitého příliš "rezavou" barvu ( chlorid železitý má příliš zásadité PH), dá se to napravit pár kapkami kyseliny chlorovodíkové. Ale je to spíš kosmetická vada.
Peroxid vodíku je nestálá sloučenina, rozkládá se samovolně působením světla a bouřlivě působením iontů kovů, třeba manganu nebo železa. Neboli obecně nečistot.
Duvsan píše:Technický peroxid vodíka, pokiaľ ja viem, obsahuje nejaké stabilizátory, takže by tak rýchlo nemal vyprchať.
Mňa by zaujímalo, čo sa deje s modrou skalicou (síran meďnatý) určený na postreky, keď ho zarobím s vodou a čo neminiem, keby som odložil. Na sáčku píšu, že po zarobení spotrebovať. Neviem, prečo. Odbočil som, ale asi sú tu i znalci chémie, tak by snáď niekto mohol jednou vetou. Dík
Pravděpodobně máš na mysli bordeauskou jíchu, kdy se modrá skalice míchá s vápnem.
Tam se ze síranu měďnatého a hydroxidu vápenatého stane hydroxid měďnatý a síran vápenatý.
Směs je vhodné raději spotřebovat hned, protože takhle čerstvě vzniklý hydroxid měďnatý je koloidní neboli velice jemný a proto nejúčinnější. Stáním se začíná zhlukovat do větších a větších částeček , případně za vyšší teploty se hydroxid měďnatý může rozložit na oxid měďnatý. Takže účinnost jde prudce dolů a ty zbytečně dodáš do země z té modré skalice další dávku mědi.