Hurá do vesmíru (odděleno)
Moderátor: Moderátoři
A kutilmile - nelituju tě
no ale naštěstí vypadl prostřední motor bez odklonu rakety od plánované dráhy, nevím či řídící system by to jinak zvládal, Rusům selhal KORD N1 ukočírovat 30 motorů nosiče to bylo nad síly tehdejší elektroniky a softu, agregáty moci pro kabinu Zond (95t) byly dostatečné
málo se píše o dalším velkém jménu sovětské kosmonautiky prof.ing.Boris Čertok (+2011), mám ten dokument na VHS
pro srovnání: N1 (vpravo) Saturn V (vlevo) V a člověk uprostřed
- Přílohy
-
N1, Saturn V a člověk.jpg- (19.06 KiB) Staženo 43 x
A kabina Zond byl vlastně Sojuz (označení L7K) bez orbitální sekce, ale se silnějším tepelným štítem, určeným pro vstup do atmosféry rychlostí až 11,2km/s - těch tvejch 95tun, cos napsal, to je požadavek na váhu poslanou na dráhu k Měsíci = součet vah konstrukce lodi, modulu pro přistání a paliva pro všecky manévry počínaje navedením na orbitu Měsíce, její korekce, přistání, start z Měsíce a start na návratovou dráhu k Zemi plus korekce před přistáním.
Apollo mělo podobnej váhovej rozpočet, akorát proti Rusům mělo výhodu právě v Saturnu V, kterej měl lepší konstrukční poměr než L1 (Lenin) a tím i větší rezervu nosnosti.
A kutilmile - nelituju tě
Ale prd. Termín papírový jsem přehnal, ale má za sebou 2 starty, přičemž pro druhý start byl motor po havárii Aerojetu modifikován, byť v jiných oblastech, než kde viděla příčinu závady NASA. Kde je těch několik havárií?EKKAR píše:Sojuz 2 v.1 má za sebou už několik úspěšnejch startů (a bohužel i několik havárií), to zase jen xsc je chytrej jak Seznam.cz ...
I tak je další vývoj nejistý, protože přes slibovanou obnovu výroby NK33 k ní stále nedošlo (i když do fabriky přiteklo dost peněz) a stále se jen upravují NK33 z projektu N1. Proto se i v Rusku mluví o tom, že by se použily motory z řady RD190, tedy ze stejné jako pro Angaru. Aerojet jde stejnou cestou.
Taky jsem něco četl o Vucanu, kříženci Atlasu a Delty. Má to být superlevnej svazkovej nosič s opakovaným použitím při pádu 1. stupně zachytávanej vrtulníkem.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Centaury nejsou předělávaný na kryogenní, Centaury jsou od prvopočátku konstruovaný na liquid H₂+O₂ - právě už od polovičky 60. let, kdy se posazovaly na Atlasy a Titany jako třetí stupně (Atlas je dvojstupeň klasika, Titan odhazuje jako první stupeň jen vnější nádrže, motory pověšený na centrálním trupu s většíma nádržema letí dál jako druhej stupeň podobně jako "semjorka"). Postupně jak se vyčerpávaly zásoby starejch raket Atlas a Titan a vyráběly se nový překonstruovaný spodní stupně, tyhle rakety se přejmenovaly podle těch vyšších stupňů na sérii Centaur. Stejně tak série Delta je původně spodní stupeň tvořenej ex-ICBM Thor, postupně celej překonstruovanej a přejmenovanej na Deltu ...Celeron píše:Koukal jsem co je u amíků novýho ...
....
...A taky to má mít 2. stupeň Centaur (taky asi 60 let stará škatule) předělanej na kryogení palivo s tak dokonalou izolací, že palivo má vydržet na oběžný dráze týdny až měsíce aniž by se začalo vařit. Sakra, na co? To jsou z hydrazinu a dusičný tak podělaný? No na to jsem taky zvědavej.
A kutilmile - nelituju tě
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
http://www.russianspaceweb.com/2016.html#ms02
Takže třeba Saturn V. byl opravdu špičkový nosič s nevídaně silnými motory (stačilo jich pět v prvním stupni). Samozřejmě je otázka, co by se dělo při nějaké té stovce startů. Ale stačí se podívat na raketoplán, kde hlavní nosné motory nikdy neselhaly. Nehody se děly z jiných důvodů. I když ty motory, první vícenásobně použitelné, nikdy nedosáhly původně plánované životnosti a "bezúdržbovosti".
Nicméně, všechny starty Saturnů jsme viděli v přímém přenosu (tedy my ne, ale jiní ano) a spousta diváků i naživo. To se na druhé straně... jaksi.... moc nedělo
To nebylo při zkouškách, to bylo 2 dny před ostrým prvním startem, kdy se simulovala celá startovní procedura až do odlepení rakety od rampy s jedinou výjimkou - bez ostrýho natankování nosiče (samotný Apollo už dávno natankovaný bylo z doby kompletace ve VAB) a bez zážehu motorů. Navíc Apollo 1 v ten nešťastnej den nestálo na Saturnu 5, ale na menší verzi Saturn 1B (šlo o test kabiny, ne nosiče).Jimmi2 píše:...Samozřejmě přehmaty typu požár kabiny Apolla 1 při pozemních zkouškách a tři mrtví, to zase moc dobré nebylo. Pak teprve loď předělali podle dříve nevyslyšených připomínek uživatelů.
....
Ale stačí se podívat na raketoplán, kde hlavní nosné motory nikdy neselhaly. Nehody se děly z jiných důvodů....
A s tou naprostou bezporuchovostí SSME taky nemáš pravdu - minimálně ve 2 případech se jeden z trojice během stoupání zastavil a zhasnul - naštěstí se to vždycky stalo až ve fázi, kdy už bylo po odhození SRB a orbiter letěl dál jen s připojenou nádrží ET - a měl takovou rychlost, že požadovanej moment hybnosti mu stačily udělit i jen dva běžící SSME, pokud byly v chodu příslušně delší dobu a měly dostatek pohonnejch hmot - to taky naštěstí měly, protože všecky 3 jely "na jednu nádrž" (samozřejmě odděleně kyslík a vodík) a se společným napájecím potrubím a když jeden motor odmítnul fungovat dál, zbylý dva mohly "vyžrat i jeho palivo". Stejně "poslední šťouchanec na dráhu" se u Shuttlu dělal pomocí manévrovacích motorů OMS na hydrazin a dejmavou HNO3 ...
A kutilmile - nelituju tě