Výstupní trafo AP 634
Moderátor: Moderátoři
Výstupní trafo AP 634
Zdravím ! Nemá prosím někdo nebo neví kde by se dal sehnat navíjecí předpis na výstupní trafo AP 634, které použil pan Karel Rochelt ve svém zesilovači PPP120 (AR 5/2000) ? Děkuji
Si ho mozes kupit hotove, www.revoco.cz pochybujem, ze ti niekto ten predpis poskytne.
Sice tohle výstupní trafo neznám, ale obecně se vine takhle:
Kostra se rozdělí střední přepážkou na dvě sekce (někdy je jich i více).
Na cívku se navine ve dvou sekcích nejprve čtvrtina primárních závitů, potom polovina sekundáru, nakonec druhá čtvrtina primáru. Ty tři vinutí jsou umístěna do jedné sekce. Pak se cívka v navíječce otočí a navinou se podobně zbývající vinutí. Tedy čtvrtina primárního, polovina sekundáru a zbytek primárního.
Primární vinutí se spojí tak, že konec první čtvrtky se spojí se začátkem druhé čtvrtky vinutí stejné sekce. Podobně ve druhé sekci. Konce druhých čtvrtek primáru pak vyjdou na povrchu cívky a tam se spojí.
Tedy vinutí začíná u jádra, vystoupí na obvod cívky, přejde do druhé sekce a zase se přiblíží k jádru.
Pak jsou kapacity obou vinutí stejné proti kostře.
Kostra se rozdělí střední přepážkou na dvě sekce (někdy je jich i více).
Na cívku se navine ve dvou sekcích nejprve čtvrtina primárních závitů, potom polovina sekundáru, nakonec druhá čtvrtina primáru. Ty tři vinutí jsou umístěna do jedné sekce. Pak se cívka v navíječce otočí a navinou se podobně zbývající vinutí. Tedy čtvrtina primárního, polovina sekundáru a zbytek primárního.
Primární vinutí se spojí tak, že konec první čtvrtky se spojí se začátkem druhé čtvrtky vinutí stejné sekce. Podobně ve druhé sekci. Konce druhých čtvrtek primáru pak vyjdou na povrchu cívky a tam se spojí.
Tedy vinutí začíná u jádra, vystoupí na obvod cívky, přejde do druhé sekce a zase se přiblíží k jádru.
Pak jsou kapacity obou vinutí stejné proti kostře.
za království ti bude každá huť a válcovna ráda líbat boty, no a jestli tím královstvím nedisponuješ, tak v malým jsi stejně pořád tam kde jsi...
zatím jsem si pořád vystačil s kořístními jádry, nebazíruju na 0,22 tak jako na nich nebazírovali v 50-60 letech výrobci amplifierů a že svoji práci dělat uměli.
zatím jsem si pořád vystačil s kořístními jádry, nebazíruju na 0,22 tak jako na nich nebazírovali v 50-60 letech výrobci amplifierů a že svoji práci dělat uměli.
No jo, jenže se díváš na výrobce z 50. let v zemích, kde hrozilo, že zítra se bude tančit všude. Já jsem prozkoumal pár starých výrobků ze zemí, kde byli přisluhovači a nohsledi vrahů z Wall Streetu a to je jinčí kafe.
Válcovny jsou jedna věc, mám zjištěnu cenu na svitek pásu - 120kg, klidně by mi to udělali, ale nikdo mi to do EI v ČR nevystříhá. leda udělat keramickou raznici. To je ovšem moc drahá sranda.
Válcovny jsou jedna věc, mám zjištěnu cenu na svitek pásu - 120kg, klidně by mi to udělali, ale nikdo mi to do EI v ČR nevystříhá. leda udělat keramickou raznici. To je ovšem moc drahá sranda.
řekl bych, že jsme to tu už řešili a možná dokonce víckrát (stařecká obsese 
), viděl jsem srovnání magnetických parametrů jádra které použil Williamson a současného plechu pro napájecí trafa - ty soudobé plechy 0,5 mm jsou parametrama dál. Mně kvalita na úrovni Williamsona úplně vyhovuje, hraje tak, jako hrál hudbu v žánrech, které rád poslouchám. Pro audiofilské zběsilosti s odstupem 115 dB a zkreslením pod tisícinu procenta tu máme moderní součástky a topologie. Já na to stejně nemám ucho 
), viděl jsem srovnání magnetických parametrů jádra které použil Williamson a současného plechu pro napájecí trafa - ty soudobé plechy 0,5 mm jsou parametrama dál. Mně kvalita na úrovni Williamsona úplně vyhovuje, hraje tak, jako hrál hudbu v žánrech, které rád poslouchám. Pro audiofilské zběsilosti s odstupem 115 dB a zkreslením pod tisícinu procenta tu máme moderní součástky a topologie. Já na to stejně nemám ucho