LED jako blesk pro fotografování
Moderátor: Moderátoři
LED jako blesk pro fotografování
Jakou kapacitu nabitou na jaké počáteční napětí použít, tom záleží na tom čipu, Dokud o něm nic nevíme, těžko něco radit.
S žebrákem digitálem, co jim zdejší uživatel LOYZA říká "pastičky", totiž fotím při světle, které je k dispozici, blesk mám většinou nuceně vypnutý. A, když potřebuji víc světla, abych neměl moc šumu ve stínech, spraví to obyčejný 10 W LED reflektor z Lídlu.
Lepší digitály už nepotřebují ani to.
Ale stavět kvůli tomu něco, co bude mít účinek jako...
... což u některejch způsobí něco jako tohle...
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
- monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
Zbytečné. Do menšího prostoru zbytečně silné a venku v otevřeném terénu se krutě projeví jak to osvětlení klesá se vzdáleností...
A když jsme u těch LED a záblesků, když jsme ještě jezdili s auty, kde jsme si dokázali něco opravit, nastavit,... zkoušel jsem LED stroboskop na kontrolu zapalování. Když to nebylo někde na sluníčku ale ve stínu, tak to docela šlo.
Vypadá to, že se poněkud nepříjemně prosazuje modré světlo, možná dokonce UV světlo , které projde skrz luminofor.
I když to tak nevypadá, všechny zdi jsou natřeny na bílo a ne na bleděmodro. Regálový systém je taky bílý nebo lehce našedlý ale ne modrý. Projevuje se to ve stínech, kam světlo ze svítidla nedopadá. Co je bílé, jeví se na fotce jako modré.
- Přílohy
-
Modrý svět LQ .jpg- (159.84 KiB) Staženo 129 x
-
Blesk z mobilu- zajímavé barvy LQ .jpg- (50.71 KiB) Staženo 125 x
Spíš by to chtělo normální režim focení, tuhle LED rozsvítit, v jejím světle vyvážit bílou na dobře osvětleným bílým papíře před objektivem a až pak fotit.
Ale jestli vyzařuje světlo typu čínská bílá, která je spíš fialovobílá, bohatá na fialovou, ale naopak chudá na zelenou, nečekej extra zázraky. To už lepší pořídit si LED s teplým bílým světlem.
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Asi neví každý, že ani rtuťové výbojky neměly stejně vyvážené spektrum světla. Proto některé firmy (například Pressler) aditivovaly elektrody i prostor v trubici stopovými prvky, které se uvolnily do prostoru a "dorovnaly" spektrum požadovaným způsobem, a/nebo nepatrným množstvím netečných plynů, ty měly stejný význam. Správné dávkování byla alchymie a přísně střežené firemní tajemství, které se z rozbité výbojky už zpětně zjistit nedalo.
Některé firmy k vyvážení "na denní světlo" vybavovaly výbojkové blesky s "neaditivovanou" rtuťovou výbojkou nikoli čirou čočkou/difuzorem, ale lehce zbarvenou do žluta až oranžova, s vlastnostmi slušného UV filtru. Dokonce v různém zabarvení byly různé verze téhož blesku: japonský blesk Kakonet 4500 (bez automatiky s trváním záblesku ¹/₁₅₀₀ s) měl jen UV filtr a lehce žlutou, výkonnější model 5000, ale s kratším zábleskem ¹/₂₀₀₀ s, měl UV filtr zbarvený slabě oranžově až okrově, zatímco model s druhou (skrytou vybíjecí) výbojkou a automatikou zkracující záblesk po ¹/₂₀₀₀ s až na pouhou ¹/₃₅₀₀₀ s vypadal spíše jako skylight filtr používaný k focení na barevné diáky nebo negativ na horách či sněhu. Mělo to být proto, že zejména diapozitivy se zkracováním expozice vykazovaly barevný posun do modra.Tento problém u digitálů odpadá, protože na čipu jsou barevné pixely v jedné rovině (na filmu jsou ve vrstvách na sobě), tak se nemá proč obraz barevně rozladit.
Blesky s dobou hoření záblesku nad ¹/₁₅₀₀ s už měly difuzory/čočky vesměs čiré nebo žádné, podobně blesky amatérské, u nichž se předpokládalo použití přednostně pro černobílou fotografii.
Viz obrázek, rozdíl v zabarvení čočky je patrný.
Jen tak na okraj - jedorázové bleskovky žárovky (chumel hořčíkového drátku v kyslíkové atmosféře) hořely asi ¹/₃₀ s, ale zase posouvaly barvu do oranžova, což u černobílého ani barevného negativního procesu nevadilo, ale kvůli barevným diapozitivům vyváženým pro denní světlo se dělaly tzv. daylight bleskovky, které měly baňky tónované do modra nebo potažené světle modrou igelitovou fólií (Sylvania, Philips). Ten igelit byl i na těch bezbarvých, samozřejmě čirý, držel střepy pohromadě, dost často se totiž baňka roztrhla (Kodak a Polaroid včetně automaticky se otáčejících kostek "flash cube" jsem modré nikdy neviděl).
- Přílohy
-
SAM_3457w.jpg- Něco málo ukázky, co jsem z dosud funkčních pokladů vyhrabošil, na další bych potřeboval víc času.
- (91.2 KiB) Staženo 141 x
a) Použít LED s teplým světlem, jak už jsem psal, nebo se světlem neutrálně bílým, kolem 5000K
b) Dát buď před objektiv, nebo před LED nažloutlej filtr, i kdyby sklíčko lehce očouzený kouřem.
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Máš snad něco proti tomu, Hille?Hill píše:Ty fotíš ještě na film, abys potřeboval...
Já si taky myslím, že i když snese přetížení na krátkou dobu, nedá to ten luminofor. Navíc ve spektru mohou být určité peaky, které pocházejí z původního čipu, a které oko sice nevnímá, ale fotoaparát ano. Teda i to oko to asi vnímá, ale poradí si s tím. Jen má člověk pocit větší únavy při delší zátěži. Prostě spojité spektrum je pro oko vždy to nejlepší a jediné, na co jsme dlouhodobě adaptováni.
Také jsem vždycky preferoval focení delším časem, i na méně citlivý film. Ale je potřeba to umět a ještě mít kvalitní fotoaparát, který nekope. Třeba stará Flexareta s "pupkovým stativem" zvládala v pohodě i 1/10 sek. a to i při opravdu vysokém zvětšení pozitivu. Zrcadlovky se sklopným zrcadlem tohle dávaly jen výjimečně a to jenom ty nejlepší kousky.
Pro některé typy sportovních snímků je vhodná kombinace dlouhého času a záblesku před uzavřením závěrky. Ale tam jsou nároky na barevné podání ještě vyšší.
Jimmi2 píše:Máš snad něco proti tomu, Hille? ...Hill píše:Ty fotíš ještě na film, abys potřeboval...
Nemám, sám na něj fotím.
Nicméně v posledních letech se rozlišení (a sem tam i optika a postprocessing) digitálů zlepšily natolik, že už mívám o svém počínání pochybnosti. Sehnat barevný i černobílý film pod 21°DIN (<100 ASA) znamená nakoupit v nějaké speciálce, jinde se válí i po expirační lhůtě, takže jejich vlastnosti jsou bez záruky, s citlivějšími materiály se výrobci moc nepářou, připadá mi to, že zrnitost předtím nevídaně citlivého negativu Ilford NP27, která nám v sedmdesátých letech vadila a nezachránili jsme to sebejemnozrnnějšími vývojkami, se dnes stala standardem už u jedenadvacítek. A u barevných vůbec. Tak akorát na zvětšení do 13x18 cm z kinofilmu. A skenovat negativy ve vyšším rozlišení, než 3200 dpi, postrádá smysl, zrno bývá hrubší, než rozlišení.
Flexaretu VIIa jsem věnoval jedné reklamní fotografce, fotím ale ještě Praktikou L2. Někde v pokladech mám ještě Bellaluxu na svitkový film (do ní patří ty jednorázové bleskovky, co jsou na fotce), to je jinak takový Pionýr na svitkový film B120 od Neckermanna z roku 1964, jen nezachází s filmem nijak úsporně: nefotí na 6x6, ale dělá obrázky jen 4,5x4,5 cm, prostě jsem s ní fotil naposledy někdy před 40 lety.
A zpět k obrázkům: sám vidíš, že se oko snadno přizpůsobí světlu v širokém rozsahu teplot chromatičnosti, ale film ne. Dokonce v nespojitém spektru si oko poradí i s mnohými "zatemněnými" barvami. A nespojité spektrum, když se zrovna barvy světla vyskytují na vlnových délkách, na nichž nemá materiál nnebo čip dostatečnou citlivost, vlastně jako by nebyly. Po nafocení tam prostě nejsou a snímek má nepříjemně velkou barevnou odchylku.
Takže, když už používám blesk, dávám přednost klasické výbojce (nebo více výbojkám, odpalovaným pomocí fotodiody zábleskem hlavního blesku - k vykrytí stínů). Hrál jsem si ještě s logikou, která bude reagovat až na druhý záblesk, nějakou dobu to uspokojivě fungovalo, když se fotilo v režimu potlačení červených očí, ale dnes má nějakého žebráka s bleskem kdekdo, někdy se blýská jak na tiskové konferenci o přistání na Měsíci, dnes už to bez selektivního a inteligentního dálkového ovládání je k ničemu.
Ostatně - všiml sis, že předblesk potlačí červené oči jen střízlivým? Jak je někdo pod vlivem, má tak zpožděné reakce, že mu ty duhovky zůstanou rozcapené do tmy i po předblesku - a svítí si očima...
Tak tohle mě nikdy nenapadlo, ale zní to naprosto logickyHill píše: ...všiml sis, že předblesk potlačí červené oči jen střízlivým? Jak je někdo pod vlivem, má tak zpožděné reakce, že mu ty duhovky zůstanou rozcapené do tmy i po předblesku - a svítí si očima...
Já fotím na film hlavně proto, že digitál na něco jako 6x6 prostě není rozumně dostupný a to podání je opravdu jiné. Mrcasit se ve fotokomoře s kinofilmem... na to jsem nervy nikdy neměl.
Hloubka ostrosti podle mě žádoucí naopak co nejmenší, pro trochu expresívní snímek. To je to, co se na moderních amatérských digitálech s malým čipem a objektivem o světelnosti 5,6 a výše dosáhnout prostě nedá. Proto také střední formát, tam se dějí v tomto ohledu zcela jiné věci
Ještě k tématu:
Určitě by šlo upravit barevné podání při nějakém rozumném posunu spektra, ale jak tam vznikají nespojitosti, píky či díry, je to bez šance