Termočlánek K - připájení na plošku DPS

Zpráva

misocko · #31 Příspěvek od **misocko** » 29 říj 2016, 22:53

tiez je pre mna skrat toho horuceho konca trochu nad chapanie, ale napriklad u nas na vstrekolisoch sa obcas pouziva nahrada toho cidla, a to tak ze sa chybne cislo odstrihne, privodne droty sa zmotaju dokopy a pritiahnu niekde medzi topnu spiralu a ohrievanu cast - obe kovove, bez nejakej izolacie a funguje to....

#32 Příspěvek od **EKKAR** » 30 říj 2016, 00:01

Termočlánek je v principu plnej okruh, složenej ze 2 kovů - z vodičů o stejný dýlce, spojenejch na obou koncích. A teorie říká, že pokud vznikne mezi těma koncema vodičů z danýho kovu nějakej tepelnej spád, vytvoří se mezi těma kovama i napěťovej rozdíl. Vysloveně se říká MEZI KONCEMA TĚCH TERMOELEKTRICKEJCH KOVŮ - takže pokud bys Zdeňku chtěl mít stejně velkej elektrickej spád na termočlánkách s dýlkou jednoho 5cm a druhýho 5m, musel bys na obou dýlkách udržet stejně velkej rozdíl teplot. Prostě termočlánek aby měřil, potřebuje kromě horkýho konce s teplotama v řádu stovek °C i studenej = "měřicí" konec (běžně vystavenej teplotě kolem 20°C), jinak není funkční. To se jak určitě uznáš, daleko líp dodržuje na termočlánku delším - a kdybys chtěl udržet ten samej tepelnej spád i na drátkách 5cm dlouhejch, asi by ses PJEKNĚ NADŘEL (myšleno udělat tam dost silnou izolaci a odvod tepla od studenýho konce, aby na 5cm dýlky bylo možný udělat takový spády teplot). Termočlánek totiž na rozdíl od třeba kapilárovýho nebo dvojkovovýho teploměru neměří absolutní teplotu, ale velikostí termoelektrickýho napětí vyjadřuje DIFERENCI TEPLOT právě mezi těma svýma koncema ... Proto musíš mít termočlánek (relativně) dlouhej a po celý dýlce ze stejnejch kovů a proto stačí i ty kovy jen v místě kontroly teploty vodivě přiložit k sobě, aby termočlánek fungoval. ...

Misocko - to "čidlo" není nic jinýho, než bodovej svár těch dvou kovů na konci vedení učuněnýho v celý dýlce z těch dvou rozdílnejch materiálů. Dělal jsem 8,5 roku na lisech Engel, Arburg, Krauss-Maffei a ke konci i na Battenfeldu. Všude když přestal fungovat termočlánek stačilo konce zakroutit k sobě a nanejvejš ho "šlehnout" maličko ostrým plamenem autogenu, aby se drátky stavily do sebe - ale fungovalo to i bez zátavu, jen se to dřív zasvinilo a musela se ta "kroutilova svorka" odstříhnout a učunit nová ...

Victronix · #33 Příspěvek od **Victronix** » 30 říj 2016, 01:01

Tak tohle, po letech, je taky pro mě novinka.
To znamená, že nemusí být ty dva kovy přímo spojeny jeden na druhý a můžou být v měřeném bodě spojeny třeba například cínem?
Protože pokud se zakápne termočlánek koulí z cínu, bude tvořit povrch té koule krátký okruh mezi drátky. A je potom jedno, jestli jsou ty drátky uprostřed koule spojené či nikoliv.

Olchor · #34 Příspěvek od **Olchor** » 30 říj 2016, 08:09

Ano, je to jedno. Akorát že na kovy obvyklé u termočlánků cín špatně chytá. A taky takový článek nejde použít pro teploty vyšší, než je tání pájky.

tempreader · #35 Příspěvek od **tempreader** » 30 říj 2016, 08:54

Hezké a zajímavé téma, díky za něj.

Ještě by mne zajímalo jak do výše řečeného zapadá tzv. "kompenzační vedení", kterým je nahrazováno vedení pro termočlánky z "drahých" kovů (typicky "S") a je vyrobeno z "levnějších" kovů (tj. nikoli z kovů příslušného termočlánku)?

Kvicala_r · #36 Příspěvek od **Kvicala_r** » 30 říj 2016, 12:04

Zalep to teplovodivym lepidlem (báze silikonu). Ty lepší jsou stříbrné - díky obsahu Ag ve struktuře. S trochou šikovnosti z toho silikonu pak jde ten Tc i vytáhnout.

Olchor · #37 Příspěvek od **Olchor** » 30 říj 2016, 14:50

Termočlánky z drahých kovů ( S - PtRh-Pt) se používají pro velmi vysoké teploty a tam má teplota studeného konce relativně menší vliv. Kompenzační vedení by mělo svým termoel. koeficientem napodobit daný termočlánek, ale nemusí snášet tak vysoké teploty, takže může být z levnějších kovů. Ale i tak zanáší určitou chybu, ale menší než bez jeho použití.

Celeron · #38 Příspěvek od **Celeron** » 30 říj 2016, 16:12

lesana87 píše:No tak to jsi asi neměřil drátkama 0,1mm, takže je dost divné, že by se ti ty dráty jen tak zkratovávaly 3mm za pevným spojem. 3mm za spojem bývají u opředených termočlánků holé zcela běžně a žádnou neplechu to nedělá. Takže problém byl asi někde jinde. Třeba ten spoj nebyl až tak pevný, nebo se ti to někde po cestě zkratovalo na kostru pece a chytalo to bludné proudy z topení pece..

Divný je, že to přestalo blbnout když jsem mezi přívody do kuličky narval špičku skalpelu a roztáhl je od sebe. Zkrat na kostru pece nebyl, keramická průchodka. O tý doby žádnej problém. Tak nevím, čím to bylo...

Celeron · #39 Příspěvek od **Celeron** » 30 říj 2016, 16:21

lesana87 píše:Ale klidně to můžeš napojit po pár decimetrech, ale musíš znát teplotu toho spoje, protože to bude studený konec toho termočlánku. A většinou je výhodnější mít studený konec až v měřicím přístroji a ne někde po cestě a tahat od něj další dráty.

Aha, tak už mě je jasný, proč má Zepax01 od ZPA Paka vnitřní polovodičovou sondu na měření teploty svorkovnice pro připojení termočlánků. Možná že ten problém nebyl v peci ale v měření teploty svorkovnice.

Co si vzpomínám, tak se zároveň prohodily dva Zepaxy mezi sebou. Ten druhej byl na optickým pyrometru Raytec se signálem 4-20mA a tam se teplota svorkovnice určitě nepoužívá, takže to asi opravil ten prohoz.

Ruprecht · #40 Příspěvek od **Ruprecht** » 31 říj 2016, 08:25

přestalo blbnout když jsem mezi přívody do kuličky narval špičku skalpelu a roztáhl je od sebe

oxidy na povrchu s jinými termoelektrickými napětími a náhodnými přítlaky dvoj- až několika-kovů/oxidů v daném místě?