Osobně bych šel cestou měniče (494/7500,3842/3/4/5,TDA4605,B260/TDA1060...) Vrstvy vinutí pro Ua podlepit 2x od ostatních.V-out a I-max přepínat pakeťákama odporový sady.Oddělovacíma trafama vyrábět z 230V několikrát 6.3/12.6V s vyššim proudem(2-10A) a jednu větev (nebo dvouvětev) použít pro napájení toho měniče Ua.Vzhledem k relativně malýmu proudu anod (do 3A) to Ua půjde vyhladit docela snadno. Je pak i možnost používat zdroje symetricky(budou-li 2 měniče Ua).U žhavicích sekcí je dobrý mít přemístitelný propojky na zem(prostředek nebo 1 kraj vinutí napřímo/odporem/kondíkem...) buď přepínačema nebo svorkama s drátem.
BTW.Do toho lineáru bych nešel,stačí 1 omyl (pád konců vodičů výstupu do sebe) a upeče se,ten měnič má ale ochrany,který vypnou PWM překročením hodnot danejch těma odporama.
Zdroj pro bastleni s elektronkama (přesunuto)
Moderátor: Moderátoři
wed smoker
Ano, spínané měniče, ale žádné trafa nevinout, zpravidla to nedopadá dobře.
Je tolik traf ze zdrojů CRT monitorů už hotových, navinutých a ty hodí na anodové napětí.
Na žhavení 6.3V/12.6V/10A se hodí zase nízkonapěťová trafa z ATX zdrojů, výhoda je že výstup DC a elektronky nebrumí.
Napěťové a proudové zpětné vazby a softstart pro žhavení je samozřejmostí.
Ano, spínané měniče, ale žádné trafa nevinout, zpravidla to nedopadá dobře.
Je tolik traf ze zdrojů CRT monitorů už hotových, navinutých a ty hodí na anodové napětí.
Na žhavení 6.3V/12.6V/10A se hodí zase nízkonapěťová trafa z ATX zdrojů, výhoda je že výstup DC a elektronky nebrumí.
Napěťové a proudové zpětné vazby a softstart pro žhavení je samozřejmostí.
Už se to tu jednou pěkně probíralo, fyzika platí pořád stejně, http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=22064&start=0&postdays=0&postorder=asc, akorát možnosti nákupu použitého zboží jsou dnes trochu lepší.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
Zdroj má pouze přepínatelnou proudovou pojistku 50mA a 200mA. Do plynule regulovatelné jsem se nechtěl pouštět. Spoustu času zabralo odladění aby to nekmitalo a nehořelo a ukazovalo co má. Ideově jsem vycházel z přiloženého schématu, které jsem našel na bastlírně nebo audiowebu. Výstup je posílen 2sc4630 a pak 5x BU2520. Napěťový komparátor přepíná odbočku transformátoru při 200V. Přepnutím komparátoru se aktivuje softstart na sekundáru trafa aby přepnutí bylo bez proudových rázů. Na primáru trafa je další další soft start na omezení proudového nárazu toroidu. Původně jsem měl velké oči a zdroj měl být do 0,5A. Fotku vnitřku zdroje přidám zítra.
- Přílohy
-
stab_zdroj 300v.png- (5.65 KiB) Staženo 274 x
alxa píše:Skříňka je polotovar, myslím od Revatechu, přední panel je symbióza pilníku, vrtačky a laserové tiskárny.
HM, je vidět, že jsi si s tím dal záležet a vypadá moc dobře. Hned bych to začal vyrábět, ale už mám v hlavě spoustu dalších projektů a nestíhám
Takže bezva.
Když něco nevíte...klidně se zeptejte 
Co vás nezabije, to vás posílí Jenys
Co vás nezabije, to vás posílí Jenys 
Tuhle mou bastl-konstrukci jsem tu dal před několika lety. Pokud to někdo použije, tak doporučuji nadávat oba kondenzátory zdroje pomocného napájení operáku stejné, ale do záporné větve dát větší - třeba 2x nebo 3x. Proc? Tím se zajistí, že kladná větev napájení spadne dříve než záporná a při vypínání nedojde k nekontrolovanému vybuzení BU2508 a tím k překmitu výstupního napětí. Částečně je to sice zajištěno tím, že je kladná větev zatížena navíc zenerkou, ale sichr ist sichr.alxa píše:... Ideově jsem vycházel z přiloženého schématu, které jsem našel na bastlírně nebo audiowebu...
Invertující vstup operáku je spojen na emitor, protože je celý OZ oddělen od výstupu diodou. Tím se zvýší bezpečnost. Výstup "plave" o napětí na diodě a napětí na odporu snímající proud maximálně o asi 0,8V. Zdroj byl konstruován pro měřič elektronek, kde v taková změna v porovnáním s napětím stovek V nehraje žádnou roli. Při praktických pokusech jsem zjistil, že se odolnost proti rozkmitání zvýší, když je invertující vstup připojen ještě před snímacím odporem.
Prioritou byla jednoduchost a láce, protože ten zdroj je v měřiči 4x. Není to konstrukce precizního laboratorního zdroje. S ohledem na poměrně nenáročné použití v měřiči elektronek a s požadavkem na použití šuplíkových levných zásob jsem použil 741. Nic však nebrání použití něčeho lepšího.
Tuhle konstrukci jsem tehdy uvedl jako reakci na debatu ve vlákně, kde se diskutovalo o konstrukci zdroje stovek voltů koncepce potenciomentr - emitorový sledovač. Tuto koncepci nepovažuji za dobrou vzhledem k napětí stovek V na dráze uhlíkového potenciometru, což je zdrojem potíží.
Prioritou byla jednoduchost a láce, protože ten zdroj je v měřiči 4x. Není to konstrukce precizního laboratorního zdroje. S ohledem na poměrně nenáročné použití v měřiči elektronek a s požadavkem na použití šuplíkových levných zásob jsem použil 741. Nic však nebrání použití něčeho lepšího.
Tuhle konstrukci jsem tehdy uvedl jako reakci na debatu ve vlákně, kde se diskutovalo o konstrukci zdroje stovek voltů koncepce potenciomentr - emitorový sledovač. Tuto koncepci nepovažuji za dobrou vzhledem k napětí stovek V na dráze uhlíkového potenciometru, což je zdrojem potíží.
Stabilizaci nap. napětí pro op. zes. mám pomocí 78l12/79l12. Místo 741 mám použitý 748 a mám tam zvětšenou kmit. kompenzaci. Jinak to stále někde kmitalo. Zkoušel jsem různé typy op. zes., kmit. kompenzovat v různých místech a stále to mělo mouchy. zkoušel jsem i připojit inv. vstup
op. zes. před snímacím odporem. Zkoušel jsem i zapnuti a vypnutí zdroje a osciloskop na výstupu zdroje, chová se to velmi ukázněně v mé modifikaci. Regulace napětí je řešena 10 ot. Aripotem, přívody k němu nutno stínit. Zdroj používám na oživování zapojení s elektronkami na dané použití plně vyhovuje.
op. zes. před snímacím odporem. Zkoušel jsem i zapnuti a vypnutí zdroje a osciloskop na výstupu zdroje, chová se to velmi ukázněně v mé modifikaci. Regulace napětí je řešena 10 ot. Aripotem, přívody k němu nutno stínit. Zdroj používám na oživování zapojení s elektronkami na dané použití plně vyhovuje.