Tesla 514A

Opravy, renovace, schemata historické techniky

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
rnbw
Příspěvky: 37417
Registrován: 21 bře 2006, 00:00
Bydliště: Bratislava

#31 Příspěvek od rnbw »

Na vezi (ma feritovu antenu + malu ramovu) chytim na strednych vlnach Madarov na 540kHz, Cesky rozhlas na 639kHz, nieco na ~750kHz, ~800kHz, ~820kHz, ~900kHz. Na dlhych vlnach dve velmi zasumene neidentifikovatelne stanice (~150kHz, ~270kHz).
Lukas-Peca
Příspěvky: 4500
Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

#32 Příspěvek od Lukas-Peca »

Na deset metrů drátu musíš na tu 514A perfektně chytat české stanice na 270, 639 a 954 kHz. Krátké vlny musí chodit i s kratší anténou.

Moderní věže mají AM část většinou celkem mizernou a ty rámové antény to zazdí ještě víc.
Uživatelský avatar
rnbw
Příspěvky: 37417
Registrován: 21 bře 2006, 00:00
Bydliště: Bratislava

#33 Příspěvek od rnbw »

Okienka v kondenzatoroch nevyzeraju cierne.

Dal som dlhsi drot (6m) a podarilo sa mi naladit tych 639kHz, akurat na stupnici je to na znacke 400m, ocakaval by som 469m. Na tych strednych a dlhych vlnach je tu silne rusenie, aj na tej vezi (Sony XO-D1 - ziadny zazrak, low-end z 80. rokov) to pocut.

Asi to necham tak, radio pojde do domu na koniec osady, tam budu lepsie podmienky na prijem.
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#34 Příspěvek od sinclair »

U vazebních kondů mezi elektronkovými stupni, nebo i v korekčních obvodech v záporné zpětné vazbě VŮBEC NEJDE O TO, JAK VELKÁ napětí kondenzátor od sebe odděluje.
Pokud je v kterékoli g1 a není to vysloveně na malé impedanci, způsobí svým svodem VŽDYCKY posuv pracovního bodu, mimo optimální /i tak krátkou/ část mřížkové charakteristiky, že je to někdy opravdický zázrak, že to VŮBEC NĚJAK HRAJE a dokonce ještě i zesiluje.
Když si uvědomíme, na jakých impedancích se pracuje, tak svodový proud svitkového kondíku např. 5uA dokáže nadělat pěknou neplechu - a Lukáši, je jedno, zda jsou tam tři desetiny voltu, nebo třicet.
Svodový proud toho papíráku je pořád stejný a s napětím se mění jen málo.
Není to, jako u elektrolytu.
V papíráku je svod dán degradací papíru a obecnou změnou jeho základních vlastností a je proto stále téměř stejný - tudíž je šumafuk, jaké napětí přiložíš.
Elektrolyt funguje, pravda, zcela jinak a svodový proud roste s přiloženým napětím.

Proč se např. původně vazební svitky, kde už nevyhovují pro velký svod, běžně používají jako blokovací v napájení? No protože mají svodový proud furt stejný a těch 5uA, co už vadilo v g1 triody rozhodně nevadí někde v plusu, třeba jako blokování napájení g2 kdekoliv. Dělá to tak spousta lidí - není potřeba tolik svitků "kamuflovat" :-) a ty v g2 mohou zůstat opravdu původní, s původními papírovými střevy, ne střevy TC209:-)

Papírové svitky v korekcích, které nejsou oddělené od anody zvlášť oddělovacím svitkem, škrábou vlivem svodu.
Pokud se korekce pokusně stejnosměrně oddělí od anody dalším dodatečným papírákem, tak ss napětí na kondech korekcí sice klesne na zanedbatelně malé hodnoty /závisí na odporu poťáků ad./, ale i když na "korekčních" kondech pak bude místo třeba 200V třeba jen 2V, budou škrábat úplně stejně a nebude to tím, že jsou špinavé. Vážně.
Jejich svod /papíráků/ se víceméně nemění a pokud jde ausgerechnet o g1, okamžitě měnit už kvůli zdraví drahé flašky automaticky.

U blokování g2 pentodových zes. stupňů to tak kritické není, ale nesmí to změnit poměry v napájení g2, tedy svod nesmí překročit rozumné meze.
Pokud je odpor z napájení do g2 např. 1M a kond má svod třeba 10uA, tak o kolik Ti uhne napájení g2 a vlastně i zisk celého stupně?

Opravdu - co se týče g1, ať už je to kdekoli - u triod, pentod, vpředu, na konci - ve vlastním zájmu měnit okamžitě, jakmile se objeví byť jen náznak svodu.

Dělá to jenom bordel v předpětích a v zisku, paseku v kmitočtech i rozsazích korekcí, chaos v napěťových poměrech, kurrví to mnohdy drahé flašky kladným napětím a restaurátorovi rozjebává žaludek vředama, protože se na kondy vysrral, teď mu to dělá bordel a on to nemůže najít :twisted: :twisted: :twisted:
Lukas-Peca
Příspěvky: 4500
Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

#35 Příspěvek od Lukas-Peca »

sinclair: Ok. Já to beru trochu jinak, nevadí mi, když ve sbírkovém rádiu trochu praská poťák, větší radost mi tam dělá ten původní svitek. Na této pozici jsem ten svitek opravdu ještě nikdy nepotřeboval měnit. Má jen zamezit pronikání záporného ss napětí z detektoru na mřížku. Poškodit nic nemůže a kdyby ten poťák praskal víc, než je zdrávo, vymění se svitek potom.
Uživatelský avatar
rnbw
Příspěvky: 37417
Registrován: 21 bře 2006, 00:00
Bydliště: Bratislava

#36 Příspěvek od rnbw »

Nechal som ho tam, nechcelo sa mi rozplietat tu sietku a vymyslat tienenie noveho kondenzatora. Potak (po aplikacii kontakt 60 cez dieru) uz nepraskal vobec, tak dufam, ze ani tak skoro nezacne.
Odpovědět

Zpět na „Opravy a restaurování starých elektropřístrojů“