O rychlých spínacích elektronkách

Zpráva

#1 Příspěvek od **Cust** » 13 črc 2017, 20:32

Přidám se z dotazem, stavím spínač elektronkový na 12 kV, potřebuju přepínat kondíky velmi rychle - na cca 10 ns potřebuju aby katoda dala přes 30 A. Střední výkon okolo 10 kW. Nemáte někdo tip na dobrý typ? Čust

Milan · #2 Příspěvek od **Milan** » 13 črc 2017, 21:41

To Cust : Hledej ruské výkonové spínací tetrody ,pamatuji si z vojny z radarů P 14 a P 35 ,byly to flašky jako půl chlapa a napájela to centrála snad 30 kVA . Určitě to mají ještě ve skladech

.

#3 Příspěvek od **Sendyx** » 14 črc 2017, 03:14

Cust, zkus se mrknout na modulační elektronky pro RL, něco jako je http://www.ase-museoedelpro.org/Museo_Edelpro/Catalogo/tubes/records_nw/ML7003/2916_RMA.pdf.

Milan · #4 Příspěvek od **Milan** » 14 črc 2017, 06:50

Federmann píše:
Cust píše:Přidám se z dotazem, stavím spínač elektronkový na 12 kV, potřebuju přepínat kondíky velmi rychle - na cca 10 ns potřebuju aby katoda dala přes 30 A.

Taková elektronka neexistuje, zvládne to thyratron, ale nestihne, velmi složitě by to bylo řešitelné, rozhodně to nemá jednoduché řešení.

To bych si tvrdit netroufal, přeci jenom radary mají pulzní výkon i řádově MW a dříve na to nic jiného než elektronky nebylo. Kdysi dávno jsem měl v ruce knihu ruského profesora ,kde byla i kapitola teorie o tvarování výkonových pulzů takových výkonů zřejmě pro taková zařízení , divil jsem se ,jak je možné z nějaké rozplizlé zmršeniny udělat bez aktivních prvků jen vedeními krásný krátký pulz s obrovským pulzním výkonem . Bohužel , je to moc dávno a už to nenajdu. Dnes s možností simulace na počítači by neměl být návrh až tak složitý.

#5 Příspěvek od **Cust** » 14 črc 2017, 10:05

Tyratron nezvládne opakovačku - stovky kHz. Jinak pulz mám desítky ns, jen potřebuju vybít kondík velmi rychle a podle výpočtů mi vychází na krátký okamžik (zhruba těch 10 ns snad i míň) proud přes elektronku okolo 30 či 35 A. Teď používám 4CX5000A a ta stihne vybít za požadovaný čas jen svoji kapacitu - přídavná kapacita už prodlužuje vybíjecí čas.
U radarů jsou pulzy v jednotkách µs. To je brnkačka.
Tvarování/násobení pulzu přes odrazy na kabelech je krásná věc, ale blbá je nízká imedance, takže mě vycházely příkony okolo 250 kW. Dvěma elektronkám v push-pullu stačí příkon okolo 15 kW.

#6 Příspěvek od **Sendyx** » 14 črc 2017, 10:23

Prostuduj si všechny lampy řady GMI, od oka možná taková GMI46. Vzhledem k masové výrobě a vojenským zásobám to jsou cenově dostupné typy a nic o moc lepšího se asi nedělalo. Počítej s tím, že tyhle lampy musí mít dost velké chlazení, takže z toho bude pořádná bedna.

#7 Příspěvek od **Cust** » 14 črc 2017, 10:26

Sendyx: díky, mrknu na to

#8 Příspěvek od **Cust** » 14 črc 2017, 14:02

Díky, ta GMI46 by asi šla - má jen trošku větší kapacitu.
Omlouvám se ferdislavovi za narušení vlákna.

JiriTom · #9 Příspěvek od **JiriTom** » 14 črc 2017, 14:07

Cust: kam ty šoky hodláš pouštět ?

#10 Příspěvek od **Cust** » 14 črc 2017, 15:00

stavím vychylovací systém obdobný jako býval v osciloskopech s klasickou obrazovkou, jen je to na protony s cca 5000krát větší kinetickou energií

danhard · #11 Příspěvek od **danhard** » 15 črc 2017, 09:41

Cust píše:stavím vychylovací systém obdobný jako býval v osciloskopech s klasickou obrazovkou ...

Už od cca 120MHz měly obrazovky osciloskopů vychylovací systém jako zpožďovací linku.
Aby se dostaly na malou impedanci cca 500R, tak měly elektronkové osciloskopy řadu malých E88CC zařazených do vysokoimpedanční zpožďovací linky.
Při rozměrech a kapacitách těch elektronek ani jiné řešení nebude možné.

Jaká je průletová rychlost těch protonů ?
Jaká je vzdálenost mezi vychylovacím systémem a zdrojem pulzů a čím je to vedeno ?
Jak moc záleží na tvaru těch pulzů ?

Kdysi jsem si na vysoký hrál s RG12Tf, ale to měly být jen 500V/2ns pulzy.
Katedra objednala 40RS40 a tu se nepodařilo při 1kV napájení ani zprovoznit

http://alfaelektronky.cz/katalog/page/a ... =40rs40#az

danhard · #12 Příspěvek od **danhard** » 15 črc 2017, 18:05

Mezní proud je u 40RS40 Iasp 15A.
To není parametr, který by to limitoval.

weed_smoker · #13 Příspěvek od **weed_smoker** » 16 črc 2017, 11:49

V HVDC aplikacích a ZVN/VVN rozvodnách DC/AC jsou tyratrony a elektronky nutný.Polovodiče jsou snad do napěťový třídy B (1,2,A,B),což je spodní hladina VVN(asi 100-150kV AC),protože nejsilnější tyristor má Ur kolem 250kV DC.Prvky pro třídy napětí C(220kV,460kV) a D(750kV a 1M33) jsou furt vakuový nebo plynový.

weed_smoker · #14 Příspěvek od **weed_smoker** » 16 črc 2017, 12:05

Takový aplikace jako napájení ostrovů z pevniny přes podmořský kabely a podobně.Taky v USA se HVDC používá a jedna dvojitá linka vede v Rakousku.Vypadá to jako 110kV na kulatejch stožárech,ale má to jen 4 lana a hromák.U města se to rozděluje na stožáry o dvou lanech a hromák se dělí mezi ně.Ty rozvodny jsou v podstatě obrovský spínaný zdroje(snižující) s 50Hz výstupem a napětím VN nebo VVN.

ZdenekHQ · #15 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 19 črc 2017, 11:35

Po pročištění opět odemčeno.