Zdravíčko,
byl mi položen dotaz, jak měřit krátké pulzy s vysokou opakovačkou. A přiznám se, potřeboval bych nakopnout.
Jedná se o proudový puls (přibližně obdélník) od 0 do cca 40 mA, délka pulsu je od 0 do 12 ps. Opakovací frekvence pulsů je 2.8 GHz. Potřeba by byla asi taková: změřit amplitudu a délku jednotlivých pulzů.
Za rady děkuji. Čust
měření rychlých pulzů
Moderátor: Moderátoři
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Téměř obdélník se šířkou 12ps? Kam až to spektrálně sahá? To působí dost šíleně...
Mimochodem, ty znáš nějakej dostupnej vzorkovací zesilovač, co umí vzorky řádově v ps?
Mimochodem, ty znáš nějakej dostupnej vzorkovací zesilovač, co umí vzorky řádově v ps?
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
:-) jo! Nevím kam to až sahá, já jsem si udělal matematický model, který odpovídá chování, které dokážu pozorovat. Zbytek je simulace.ZdenekHQ píše:Téměř obdélník se šířkou 12ps? Kam až to spektrálně sahá? To působí dost šíleně...
Mimochodem, ty znáš nějakej dostupnej vzorkovací zesilovač, co umí vzorky řádově v ps?
PS: http://teledynelecroy.com/oscilloscope/ ... series=484
Naposledy upravil(a) Cust dne 20 črc 2017, 10:47, celkem upraveno 1 x.
Je úžasné, jaké dělají osciloskopy, ale nemyslete si, také tam používají podlých triků 
Používá se tam časová transformace a těch vzorkovačů je tam třeba 2k
Tudíž to také nevzorkuje pořád, ale v časových oknech.
Hodí se to na změření tvaru jednotlivého pulzu, ale ne na realtime statistiku, protože nevíš, co tam vypadne.
Na tu detekci pulzů potřebuješ asi vyhodnotit každý pulz, že ?
Používá se tam časová transformace a těch vzorkovačů je tam třeba 2k
Tudíž to také nevzorkuje pořád, ale v časových oknech.
Hodí se to na změření tvaru jednotlivého pulzu, ale ne na realtime statistiku, protože nevíš, co tam vypadne.
Na tu detekci pulzů potřebuješ asi vyhodnotit každý pulz, že ?
Ekkar, tvoje tvrzení je trošku zavádějící:
rentgen - jedná se o charakteristické záření + brzdné, ve většině případů jde hlavně o to charakteristické a to je obvykle desítky až stovky keV, charakteristické záření pochází z atomového obalu
gama - jedná se o fotony pocházející z jádra atomu, obvykle jednotky MeV
to záření o kterém jsem psal je brzdné, jeho původ je v samotném (incidenčním elektronu) prolétajícím elmag polem atomu, má spojité spektrum a maximální energie se rovná energii toho elektronu, tedy pokud jsem psal o 20 MeV elektronu, tak ten může za jistých okolností vygenerovat foton o energii 20 MeV, tedy výše než gama. Takové energie využíváme ne jaderné reakce. V podstatě na jaderné reakce téměř všech prvků/izotopů postačí energie fotonů od 10 do 25 MeV. Jedná se tedy o vyšší hodnoty než má gama. Ale je fakt, že slengově se tomu energetickému brzdnému záření říká (nesprávně) gama.
rentgen - jedná se o charakteristické záření + brzdné, ve většině případů jde hlavně o to charakteristické a to je obvykle desítky až stovky keV, charakteristické záření pochází z atomového obalu
gama - jedná se o fotony pocházející z jádra atomu, obvykle jednotky MeV
to záření o kterém jsem psal je brzdné, jeho původ je v samotném (incidenčním elektronu) prolétajícím elmag polem atomu, má spojité spektrum a maximální energie se rovná energii toho elektronu, tedy pokud jsem psal o 20 MeV elektronu, tak ten může za jistých okolností vygenerovat foton o energii 20 MeV, tedy výše než gama. Takové energie využíváme ne jaderné reakce. V podstatě na jaderné reakce téměř všech prvků/izotopů postačí energie fotonů od 10 do 25 MeV. Jedná se tedy o vyšší hodnoty než má gama. Ale je fakt, že slengově se tomu energetickému brzdnému záření říká (nesprávně) gama.