Dokáže někdo dekódovat, na jaký napětí jsou? Vlevo má 1 µ, vpravo 2,2 µ.
Díky.
Na jaký napětí jsou ty kondy?
Moderátor: Moderátoři
-
forbidden
- Příspěvky: 9442
- Registrován: 14 úno 2005, 00:00
- Bydliště: Brno (JN89GF)
- Kontaktovat uživatele:
Na jaký napětí jsou ty kondy?
- Přílohy
-
C.jpg- kondy
- (40.89 KiB) Staženo 214 x
Vocamcaď: http://www.iequalscdvdt.com/Markings_and_Codes.html
Nebo: http://kaizerpowerelectronics.dk/theory ... ode-table/
K je tolerance ±10%, to dole, "g", nebo "9J0", bude šifra pana Hitačiho, možná ňáká datumovka, šarže, nebo tak podobně.
Nebo: http://kaizerpowerelectronics.dk/theory ... ode-table/
K je tolerance ±10%, to dole, "g", nebo "9J0", bude šifra pana Hitačiho, možná ňáká datumovka, šarže, nebo tak podobně.
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce,
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Nás kdysi učili o kondenzátorech s metalizovaným papírem (MP). Ty mají v popisu práce se při průrazu "zotavit" a přežít za cenu nepatrného poklesu kapacity.
A kondy na obrázku sice už nemají papír, ale fungují stejně.
Třeba srážecí kondenzátory v různých PIR čidlech taky ztrácejí kapacitu postupně aniž by byl "šlus". Takže zjišťovat průrazné napětí se takto orientačně dá. Naopak u elytů o tom velmi pochybuji.
EDIT 25.8.2017 - vloženy výstřižky ze starých katalogů:
A kondy na obrázku sice už nemají papír, ale fungují stejně.
Třeba srážecí kondenzátory v různých PIR čidlech taky ztrácejí kapacitu postupně aniž by byl "šlus". Takže zjišťovat průrazné napětí se takto orientačně dá. Naopak u elytů o tom velmi pochybuji.
EDIT 25.8.2017 - vloženy výstřižky ze starých katalogů:
- Přílohy
-
- MKP LQ.jpg
- Z novějšího katalogu TESLA
- (170.24 KiB) Staženo 139 x
-
- MP kondenzátory LQ.jpg
- Ze starého katalogu TESLA
- (131.43 KiB) Staženo 150 x
Naposledy upravil(a) PavelFF dne 25 srp 2017, 23:34, celkem upraveno 2 x.
Tos to vysvětlil.
Ale nedalo mi to. Kdysi jsem to zkoušel s kondenzátorem kolem 1uF a na menší napětí, možná na 63V, a fungovalo to velmi dobře. Průraz nastal mnohokrát a kapacita postupně mírně klesala po mnoha desítkách průrazů. Byl to nezapouzdřený typ jako na obrázku: http://cz.rs-online.com/web/p/polyesterove-foliove-kondenzatory/4833898/
Je ovšem pravda, že energie byla mnohem menší než u kondenzátoru 1uF/400V , který jsem teď zkoušel. Je zalitý v hmotě, podobně jako kondenzátory na které se tazatel ptá.
První průraz nastal při asi 1,2kV. Prsklo to, ale nic dalšího se nestalo. Druhý průraz nastal asi při 1,6kV a prsklo to znatelně víc. Třetí průraz byl asi při 1,7kV a způsobil prasknutí a odfouknutí vrchní zalévací hmoty z jedné strany součástky. Udělal jsem ještě asi 10 průrazů s odloupnutou krycí hmotou. Původní kapacita byla 1,008uF, po cca 10 průrazech 1,002uF. Kondenzátor stále funguje, ale nikdo by ho asi už nechtěl použít s polovinou obalu.
Což mi připomnělo situaci, že jsem kdysi potřeboval rozměrově menší kondenzátory než byly tehdy k dispozici, tak jsem ve svěráku rozdrtil obal hnědého "hovňáku" TC181 a holý svitek pouze namočil do nitrolaku. Fungovalo to léta. Možná to nakonec byla lepší ochrana před vlhkostí než měly originály. Jen bylo nutné nenamáhat silou přívody.
Ale nedalo mi to. Kdysi jsem to zkoušel s kondenzátorem kolem 1uF a na menší napětí, možná na 63V, a fungovalo to velmi dobře. Průraz nastal mnohokrát a kapacita postupně mírně klesala po mnoha desítkách průrazů. Byl to nezapouzdřený typ jako na obrázku: http://cz.rs-online.com/web/p/polyesterove-foliove-kondenzatory/4833898/
Je ovšem pravda, že energie byla mnohem menší než u kondenzátoru 1uF/400V , který jsem teď zkoušel. Je zalitý v hmotě, podobně jako kondenzátory na které se tazatel ptá.
První průraz nastal při asi 1,2kV. Prsklo to, ale nic dalšího se nestalo. Druhý průraz nastal asi při 1,6kV a prsklo to znatelně víc. Třetí průraz byl asi při 1,7kV a způsobil prasknutí a odfouknutí vrchní zalévací hmoty z jedné strany součástky. Udělal jsem ještě asi 10 průrazů s odloupnutou krycí hmotou. Původní kapacita byla 1,008uF, po cca 10 průrazech 1,002uF. Kondenzátor stále funguje, ale nikdo by ho asi už nechtěl použít s polovinou obalu.
Což mi připomnělo situaci, že jsem kdysi potřeboval rozměrově menší kondenzátory než byly tehdy k dispozici, tak jsem ve svěráku rozdrtil obal hnědého "hovňáku" TC181 a holý svitek pouze namočil do nitrolaku. Fungovalo to léta. Možná to nakonec byla lepší ochrana před vlhkostí než měly originály. Jen bylo nutné nenamáhat silou přívody.
BOBOBO, já bych to s tím klapáním viděl spíš opačně.
Většina polyesterových svitků jsou samoregenerační typy podobně, jako se kdysi chovaly MPčka a jak popisuje PavelFF.
Zvyšováním napětí u elektrolytu /výrazně nad jeho pracovní mez a s tvrdým zdrojem/ se žádný elektrolyt natvrdo a trvale neprorazí.
Dosáhneš akorát tak toho, že Ti vlivem 500x zvýšeného svodového proudu po chvíli bouchne do držky.
Většina polyesterových svitků jsou samoregenerační typy podobně, jako se kdysi chovaly MPčka a jak popisuje PavelFF.
Zvyšováním napětí u elektrolytu /výrazně nad jeho pracovní mez a s tvrdým zdrojem/ se žádný elektrolyt natvrdo a trvale neprorazí.
Dosáhneš akorát tak toho, že Ti vlivem 500x zvýšeného svodového proudu po chvíli bouchne do držky.
-
weed_smoker
- Příspěvky: 2673
- Registrován: 02 pro 2011, 00:00
- Bydliště: Jaroměř
Pokud je k dispozici víc kusů,můžeš to změřit za cenu jednoho z každýho typu.Jestli jsou samoregenerační,jde poznat snadno nejen podle kapacity poté,ale i podle stavu kondu.
BTW.Big THX 2 MetalGod za tu tabulku.
BTW#2.Malejma elytama(starejma)jsme na průmce stříleli.Pouštěli jsme to doho střídavinu z reguláku.Dolet a přesnost asi jako kuličkovka a strašně to smrdělo už po deseti výstřelech.
BTW.Big THX 2 MetalGod za tu tabulku.
BTW#2.Malejma elytama(starejma)jsme na průmce stříleli.Pouštěli jsme to doho střídavinu z reguláku.Dolet a přesnost asi jako kuličkovka a strašně to smrdělo už po deseti výstřelech.
