Koukal jsem, že u těch Delikomatů je v přívodu na potrubí vodní filtr (asi reverzní osmóza zredukovaná na potravinářský použití). Žádnej provozovatel těchto automatů by si nedovolil použít nějaký pseudoúpravny. Podle nějakýho zákona i pitná voda prošlá přes magnetickou úpravnu vody je degradovaná na užitkovou.
Ekkar: Spíš bych řekl, že se nedá dokázat, že to nefunguje - Podobně jako palivový magnety, který koupíš spolu s návodem jak úsporně jezdit (Běžně známej a fungující návod). Magnety nainstaluješ na potrubí od nádrže. V návodu máš informaci, že efekt úspory závisí na dodržení návodu k obsluze.
Odstraňovač vodního kamene elektronický
Moderátor: Moderátoři
termite mě to nedá, o myčkách evidentně nic nevíš. Tak že sůl v myčce ti změkčí vodu pouze na mytí(především oplach teplou vodou kvůli osušení), ale ne v celém přívodním systému , musel by jsi ji změkčovat už od kohoutku. To samé čističe a podobné preparáty vyčistí ti myčku uvnitř , ale rozhodě ne celý systém.
Nejsem prodejce ničeho a různé preparáty na čištění a změkčení pro uživatele považuji za vyhozené peníze. Na hradecku je voda z vodovodu tak minerální že se skutečně myčky ucpávají po cca 4 letech.
Nejsem prodejce ničeho a různé preparáty na čištění a změkčení pro uživatele považuji za vyhozené peníze. Na hradecku je voda z vodovodu tak minerální že se skutečně myčky ucpávají po cca 4 letech.
Ano , magnetické úpravny fungují . Sám ji mám na vstupu vody do boileru . Po průchodu úpravnou se významně potlačí úsady způsobené ohřevem vody . Ale voda se nijak nedemineralizuje a když vyjde z potrubí , chová se jako ta na vstupu . A to že zde někdo píše , že má plastové potrubí , tak jsou i takové spodní vody , které vysráží kamenec i v nich ! Vzhledem na své montáži před boilerem i studenou potom považuji za pitnou , bojleráky nevařím ...
Ono záleží na kvalitě vody. Na množství a na druhu v ní rozpuštěných minerálů. Vodárna většinou smluvně garantuje pouze nepřekročení limitů znečištění pitné vody cizorodými látkami a patogenními bakteriemi, stanovené závaznou hygienickou normou pro kvalitu pitné vody. Jenže, jedna věc je zdravotní nezávadnost pitné vody, další věcí můžou být třeba její senzorické vlastnosti (chuť, pach, vzhled) a jinou věcí je její interakce s materiály vodovodních rozvodů, armatur, boilerů, atd. Pokud jde o vodu z jednoho zdroje, studny, ta je při dané teplotě ve studně tzv. „vyrovnaná“. Jestli ji však necháme téct kovovým potrubím, smícháme ji ve vodojemu s vodou z jiného zdroje, změníme její teplotu v boileru, její chemismus se změní. Dojede k nerovnováze. Voda se stává agresivní, „hladová“. Z kovového potrubí pak voda vyplavuje ionty kovu a/nebo vylučuje přebytečné minerály na stěně trubky nebo boileru ve formě úsad.
Chemizmus pitné vody se většinou nesleduje a nemluví se o tom. Málokdo tomu rozumí, je schopen to spočítat a vyhodnotit míru agresivity vody vůči potrubí. Dokonce ani vedení vodárny v tom často nemívá jasno, a proto se vodárny ohání jen splněním hygienické normy na kvalitu pitné vody...
Co se týče úpravy pitné vody v domácnostech, nelze paušalizovat. Právě kvalita pitné vody, druh a množství v ní rozpuštěných solí a plynů způsobuje, že co někomu funguje, jinému fungovat nemusí.
Svůj příspěvek ještě doplním:
Krom případného fyzikálního a bakteriálního znečištění vody, lze na pitnou vodu nahlížet i jako na vodní roztok rozpuštěných látek, zejména pak solí a plynů, se kterými voda přišla do styku. Molekuly těchto rozpuštěných látek se ve vodě štěpí na kladné a záporné ionty (tzv. proces disociace). Voda se tak stává vodivou, je elektrolytem. Vzniklé ionty pak můžou reagovat s materiálem potrubí, ať již vytrháváním atomů kovu z povrchu trubky, až se trubka proděraví, nebo usazováním ve formě pevných, ve vodě již dále nerozpustných krust, až trubka postupně „zaroste“. Záleží na množství a na druhu rozpuštěných látek ve vodě.
Ionty jsou však elektricky nabité částice, na které při průtoku vody trubkou, může působit okolní elektrické i magnetické pole, a tím ovlivnit i jejich působení na materiál potrubí. V případě osazení magnetické úpravy před boilerem, tak může dojít ke změně charakteru úsad z pevných krust, na kal (bahno), usazující se na dně nádoby.
V žádném případě však nelze tvrdit, že průtokem pitné vody magnetickou úpravou, dojde k odstranění v ní rozpuštěných solí, ani chválit blahodárné účinky takové vody na lidský organismus. Tato zařízení jsou vhodná jen pro úpravu vody před jejím vstupem do boilerů, při přípravě teplé užitkové vody, nikoliv však pro pitnou vodu, určenou pro běžnou spotřebu v domácnosti.
Chemizmus pitné vody se většinou nesleduje a nemluví se o tom. Málokdo tomu rozumí, je schopen to spočítat a vyhodnotit míru agresivity vody vůči potrubí. Dokonce ani vedení vodárny v tom často nemívá jasno, a proto se vodárny ohání jen splněním hygienické normy na kvalitu pitné vody...
Co se týče úpravy pitné vody v domácnostech, nelze paušalizovat. Právě kvalita pitné vody, druh a množství v ní rozpuštěných solí a plynů způsobuje, že co někomu funguje, jinému fungovat nemusí.
Svůj příspěvek ještě doplním:
Krom případného fyzikálního a bakteriálního znečištění vody, lze na pitnou vodu nahlížet i jako na vodní roztok rozpuštěných látek, zejména pak solí a plynů, se kterými voda přišla do styku. Molekuly těchto rozpuštěných látek se ve vodě štěpí na kladné a záporné ionty (tzv. proces disociace). Voda se tak stává vodivou, je elektrolytem. Vzniklé ionty pak můžou reagovat s materiálem potrubí, ať již vytrháváním atomů kovu z povrchu trubky, až se trubka proděraví, nebo usazováním ve formě pevných, ve vodě již dále nerozpustných krust, až trubka postupně „zaroste“. Záleží na množství a na druhu rozpuštěných látek ve vodě.
Ionty jsou však elektricky nabité částice, na které při průtoku vody trubkou, může působit okolní elektrické i magnetické pole, a tím ovlivnit i jejich působení na materiál potrubí. V případě osazení magnetické úpravy před boilerem, tak může dojít ke změně charakteru úsad z pevných krust, na kal (bahno), usazující se na dně nádoby.
V žádném případě však nelze tvrdit, že průtokem pitné vody magnetickou úpravou, dojde k odstranění v ní rozpuštěných solí, ani chválit blahodárné účinky takové vody na lidský organismus. Tato zařízení jsou vhodná jen pro úpravu vody před jejím vstupem do boilerů, při přípravě teplé užitkové vody, nikoliv však pro pitnou vodu, určenou pro běžnou spotřebu v domácnosti.
-
kevin_mitnick
- Příspěvky: 1812
- Registrován: 20 kvě 2007, 00:00
Pred nejakym casem to na serveru elektrika.cz nejaky chlap vysvetlil docela dopodrobna:
Pokud jde o upravu vody, neco malo o tom vim. Uz jsem to tady kdysi psal, takze si dovolim neco z toho zopakovat
Zacneme principem onych zarizeni. Nejsem mineralog, takze jak jsem koupil tak prodavam... Mineraly (hlavne vapnik) obsazene ve vode za normalnich okolnosti jsou v ionove vazbe z molekulami vody. Promenne magneticke pole rozbije tyto vazby a iony hydrogenuhlicitanu vapenateho se pak spojuji v mikrokrystalky, ktere se nemaji schopnost spojovat do pevne usazeniny. Mineraly tedy nikam nezmizi, stale jsou ve vode co se da prokazat testovacim papirkem urcujicim jeji tvrdost, jen se neusazuji na potrubi ci v spotrebicich.. .
Problemem u tohoto typu upravy vody je ale to, ze takto rozbite molekuly mineralu se po case maji tendenci vracet do normalniho stavu a znovu nabyvat schopnost tvorit vodni kamen. Tento cas je zavisly od toho, jak dukladne upravnik molekuly mineralu "rozbije" a od teploty. Proto se tato uprava vody nedoporucuje na vstupu do bojleru a zasobniku vody. Na tento ucel je lepsi pouzit upravu vody chemickym katalytickym procesem. Takto upravena voda je ale vetsinou (az na vyjimky s pouzitim specialnich iontomenicovyc h gelu) nepitna a proto se takto upravovat vodu nedoporucuje na vstupu do objektu ale az pred samotnym bojlerem...
Podle mych skusenosti jsou systemy s permanentnimi magnety prakicky bezcennou pasti na nase penezenky(az na nekolik vyjimek vyrabenych specializovany mi firmami pro prumyslove aplikace s neuveritelne silnymi slitinovymi magnety na baze Neodymu a Yterbia za cenu v tisicech korun). To co skutecne funguje jsou pristroje dynamicke, kde je na plastove trubce navinuto nekolik zavitu dratu a touto civkou proteka impulzni proud v radu amper. I tyto pristroje lze ale rozdelit do nekolika kategorii:
- ruzne samo-domo konstrukce a upravniky z Lidlu. Spolecnym znakem je cena kolem petistovky. Kdyz omotate kolem potrubi kralici pacicku, bude ucinkovat zhruba stejne. V takovem upravniku nezridka najdete jen trafo s jednocestnym usmernenim a napeti poslane pres odpor na "civku". Dokonce jsem mel moznost shlednout i konstrukci (podotykam koupenou v radsi nejmenovanem retezci a s hrdym CE na stitku), kde jediný smysluplný prvek byla ta blikajici LED. "Civka" nebyla ani pripojena do plosneho spoje...
- konstrukce a upravniky s jistou funkcnosti. Spolecnym znakem je zdroj, oscilator kolem NE 555 a koncovy stupen budici civku na kmitoctu kolem 10 kHz. Na ne prilis tvrdou vodu to skutecne pomaha, ale zadny zazrak cekat nelze. Spolecnym znakem je cena kolem tisicovky.
- profesionalni upravniky. Nezridka je jejich soucasti prutokomer a nastaveni se prizpusobuje aktualnimu prutoku vody. Frekvence a modulacni vzorce (az trojnasobna frekvencni modulace) se do pameti pristroje nahravaji podle slozeni vody a obsahu mineralu v dane konkretni lokalite nasazeni. Uvnitr najdete PIC nebo jiny procesora soucasti zarizeni je i prutokomer. Na civku jde smes frekvencii, kterou si vyrobce nechava pro sebe a ktera je prizpusobena slozeni vody. Znam jednoho vyrobce takovych upravniku, ktery koupil za mrzky peniz kompletni vyzkum z jedne Nemecke univerzity a ted je jeho prvni otazka "ve kterem meste bude upravnik provozovan?". Pry se nastaveni pro Prahu a Liberec lisi tak, ze stejny upravnik v obou mestech proste nemuze fungovat...
Pokud tedy zijete ve meste s tvrdou vodou a chcete pred vodnim kamenem ochranit svuj bojler, doporucil bych vam radsi chemicky upravnik v podobe dvojice valcu, kdy jeden je osazen filtrem proti kalum a druhy je naplnen krystaly iontomenice. Stoji to par stovek, da se to sehnat v obchodech s vodoinstalacni m materialem. Krystaly uvnitr by se mali vymenovat asi jednou za pulrok a spolehlive to u mne doma funguje uz par let. Kdyz jsem letos predelaval instalaci, ze zvedavosti jsem otevrel i bojler. Po vystrikani ruznych kalu a zbytku vapenatych soli WAPkou vypadal v podstate stejne, jako kdyz pred 6 lety sjel z pasu ve fabrice...
Jo reknu vam panove, takovy vodni kamen to je previt a neni lehke se ho zbavit... Takze na zaver este jedna neelektrikarsk a rada ze zivota. Pokud chcete vycistit vodni kamen z pracky nebo rychlovarne konvice, silne nedoporucuju ocet. Hlavne u ruznych pressostroju po case rozezira tesneni a zpusobuje problemy. Nevyhazujte taky penize za zazraky jmenem Calgonit, nebo Kronstar. Kupte si nekde ve velkoobchode, konzervarnach nebo firmach prodavajicich laboratorni chemii par kilo kyseliny citronove a dostanete to samy co v uvedenych vyrobcich. Jenom to nebude v krasne modre krabicce a bude to stat 20.- za kilo a ne 70,- za 200 gramu. Staci jednou za cas dat do konvice polevkovou lzici, uvarit a pockat dokud vychladne. Do pracky kilo a pustit prani na 90°C a pro kavovary, pressostroje a obdobna zarizeni dat do zasobniku cca 5% roztok a spustit odvapneni...
Pokud jde o upravu vody, neco malo o tom vim. Uz jsem to tady kdysi psal, takze si dovolim neco z toho zopakovat
Zacneme principem onych zarizeni. Nejsem mineralog, takze jak jsem koupil tak prodavam... Mineraly (hlavne vapnik) obsazene ve vode za normalnich okolnosti jsou v ionove vazbe z molekulami vody. Promenne magneticke pole rozbije tyto vazby a iony hydrogenuhlicitanu vapenateho se pak spojuji v mikrokrystalky, ktere se nemaji schopnost spojovat do pevne usazeniny. Mineraly tedy nikam nezmizi, stale jsou ve vode co se da prokazat testovacim papirkem urcujicim jeji tvrdost, jen se neusazuji na potrubi ci v spotrebicich.. .
Problemem u tohoto typu upravy vody je ale to, ze takto rozbite molekuly mineralu se po case maji tendenci vracet do normalniho stavu a znovu nabyvat schopnost tvorit vodni kamen. Tento cas je zavisly od toho, jak dukladne upravnik molekuly mineralu "rozbije" a od teploty. Proto se tato uprava vody nedoporucuje na vstupu do bojleru a zasobniku vody. Na tento ucel je lepsi pouzit upravu vody chemickym katalytickym procesem. Takto upravena voda je ale vetsinou (az na vyjimky s pouzitim specialnich iontomenicovyc h gelu) nepitna a proto se takto upravovat vodu nedoporucuje na vstupu do objektu ale az pred samotnym bojlerem...
Podle mych skusenosti jsou systemy s permanentnimi magnety prakicky bezcennou pasti na nase penezenky(az na nekolik vyjimek vyrabenych specializovany mi firmami pro prumyslove aplikace s neuveritelne silnymi slitinovymi magnety na baze Neodymu a Yterbia za cenu v tisicech korun). To co skutecne funguje jsou pristroje dynamicke, kde je na plastove trubce navinuto nekolik zavitu dratu a touto civkou proteka impulzni proud v radu amper. I tyto pristroje lze ale rozdelit do nekolika kategorii:
- ruzne samo-domo konstrukce a upravniky z Lidlu. Spolecnym znakem je cena kolem petistovky. Kdyz omotate kolem potrubi kralici pacicku, bude ucinkovat zhruba stejne. V takovem upravniku nezridka najdete jen trafo s jednocestnym usmernenim a napeti poslane pres odpor na "civku". Dokonce jsem mel moznost shlednout i konstrukci (podotykam koupenou v radsi nejmenovanem retezci a s hrdym CE na stitku), kde jediný smysluplný prvek byla ta blikajici LED. "Civka" nebyla ani pripojena do plosneho spoje...
- konstrukce a upravniky s jistou funkcnosti. Spolecnym znakem je zdroj, oscilator kolem NE 555 a koncovy stupen budici civku na kmitoctu kolem 10 kHz. Na ne prilis tvrdou vodu to skutecne pomaha, ale zadny zazrak cekat nelze. Spolecnym znakem je cena kolem tisicovky.
- profesionalni upravniky. Nezridka je jejich soucasti prutokomer a nastaveni se prizpusobuje aktualnimu prutoku vody. Frekvence a modulacni vzorce (az trojnasobna frekvencni modulace) se do pameti pristroje nahravaji podle slozeni vody a obsahu mineralu v dane konkretni lokalite nasazeni. Uvnitr najdete PIC nebo jiny procesora soucasti zarizeni je i prutokomer. Na civku jde smes frekvencii, kterou si vyrobce nechava pro sebe a ktera je prizpusobena slozeni vody. Znam jednoho vyrobce takovych upravniku, ktery koupil za mrzky peniz kompletni vyzkum z jedne Nemecke univerzity a ted je jeho prvni otazka "ve kterem meste bude upravnik provozovan?". Pry se nastaveni pro Prahu a Liberec lisi tak, ze stejny upravnik v obou mestech proste nemuze fungovat...
Pokud tedy zijete ve meste s tvrdou vodou a chcete pred vodnim kamenem ochranit svuj bojler, doporucil bych vam radsi chemicky upravnik v podobe dvojice valcu, kdy jeden je osazen filtrem proti kalum a druhy je naplnen krystaly iontomenice. Stoji to par stovek, da se to sehnat v obchodech s vodoinstalacni m materialem. Krystaly uvnitr by se mali vymenovat asi jednou za pulrok a spolehlive to u mne doma funguje uz par let. Kdyz jsem letos predelaval instalaci, ze zvedavosti jsem otevrel i bojler. Po vystrikani ruznych kalu a zbytku vapenatych soli WAPkou vypadal v podstate stejne, jako kdyz pred 6 lety sjel z pasu ve fabrice...
Jo reknu vam panove, takovy vodni kamen to je previt a neni lehke se ho zbavit... Takze na zaver este jedna neelektrikarsk a rada ze zivota. Pokud chcete vycistit vodni kamen z pracky nebo rychlovarne konvice, silne nedoporucuju ocet. Hlavne u ruznych pressostroju po case rozezira tesneni a zpusobuje problemy. Nevyhazujte taky penize za zazraky jmenem Calgonit, nebo Kronstar. Kupte si nekde ve velkoobchode, konzervarnach nebo firmach prodavajicich laboratorni chemii par kilo kyseliny citronove a dostanete to samy co v uvedenych vyrobcich. Jenom to nebude v krasne modre krabicce a bude to stat 20.- za kilo a ne 70,- za 200 gramu. Staci jednou za cas dat do konvice polevkovou lzici, uvarit a pockat dokud vychladne. Do pracky kilo a pustit prani na 90°C a pro kavovary, pressostroje a obdobna zarizeni dat do zasobniku cca 5% roztok a spustit odvapneni...
Hezky jsi to napsal. To je vlastně rozšíření mého prvního příspěvku v tomto vlákně. S tím octem je to sice trochu jinak, ale pokud si někdo fakt koupí tu citronovku na kila, tak je to lepší. Jinak do pračky používáme ocet aspoň 20 let a je to dobré - ono totiž taky záleží na kvalitě výrobku (té pračky). Někomu se podělá těsnění za pár let i bez octu.
-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
