Tři mouchy dvěma trafy - tedy součet výkonů s celkem minimálními ztrátami, převod na 100V a zároveň galvanické oddělení linky. AZK220, protože je konstruován ještě pro 220V a jmenovitý výkon musel odevzdat i při síti -5%, tak při dnešních cca 235V v síti odevzdá sinusový výkon téměř 250W na kanál do 4 ohmů.
Šlo by tedy bez nákladných úprav získat na úrovni 100V linky výkon téměř 500W. Otázkou je, zdali by na tento účel přece jen nebyly vhodnější ony ADJ636A, přestože primárně nejsou určeny k častému transportu. Citlivá impedanční ochrana, výstupní trafo s výstupem 120V a víc uvnitř a hlavně dobrý limiter i účinné nucené chlazení.
Přesně takto /dvěma trafy/ to v minulosti řešili i u Jandy v Elektronice Praha - i když nebyly konce můstkové. TW120 v můstku se na zvučení moc nepoužívaly - kromě amatérů
Na výstupy konců TW200S a potom později i TW140P zapojovali dvě trafa, dokonce jsem tato trafa s převodem 13V/50V demontoval i z jednoho, bezpečně "továrního" exempláře Aury Z2, tam dokonce vešla obě trafa dovnitř.
Primáry měli tehdy zapojeny na výstupy konců a sekundáry 50+50V v sérii.
V té firmě vždy byla tendence řešit věci pokud možno jednoduše a přitom dobře funkčně, ať si o tom dnes myslíme cokoli. Takto se např. TW200S podle informací pamětníků používaly v divadlech a nejspíše i při svazarmovských ozvučovacích akcích.
Ještě si matně pamatuju z jedné předlistopadové Barum Rallye - štos nejmíň pěti TW200 a jakýsi přepojovač linek, vedle stolu s mixpultem.
A po všech sloupech VO okolo startu a parkoviště soutěžáků navěšené všemožné 100V reproduktory.
Všiml jsem si toho hlavně proto, že jsem do té doby TW200 na vlastní oči neviděl..