pivo0 píše:Po vypnutí, než se kondenzátor v napájení vybije, chrastí taky až do vybití.
Podezření na TC 235 v korekcích T814A a jejich náhrada
Moderátor: Moderátoři
Tak nějak předpokládám, že když druhý kanál, ani korekce či balanc nechrastí vůbec, pak potenciometr jako celek též není zasrán.
Zkontroluj a porovnej kolektorový napětí na BC413. Pokud budou ±10% sedět a všecky elyty jsou opravdu v pořádku, nové a s minimálním svodem, tak potom, s potenciometrem hlasitosti s běžcem zhruba uprostřed, změř těsně po zapnutí ss napětí přímo na obou běžcích potenciometru hlasitosti. V jednom kanále bude klesat mnohem rychleji, nebo spadne okamžitě. Pochopitelně s měřákem, co má Ri 10MOhm/V.
Pokud v postiženém kanále bude klesat mnohem pomaleji, anebo se ustálí na určité, třeba maličké hodnotě pár mV, tak vyměň svitky 22n v korekcích za TGL38159, nebo i TC207, TC217. Místa je tam celkem dost, signálového napětí také a jsou hezky vedle sebe, jestli se dobře pamatuju. Pokud máš na místech výškových 1n5 typy TC237 na 630V, tak je cvičně opatrně jedním koncem vyletuj a div se nad tím, jak jsou ujetý stejně, jako budou ty 22n. Dobrá náhrada na místo těch 1n5 jsou na 2% spárovaný TGL5155 1n5-1n8/63V, na úplně přesné hodnotě nezáleží tolik, jako na shodě - to platí i v případě těch 22n.
Ano, do Boucherotu jsou TC205-206 vhodné.
Zkontroluj a porovnej kolektorový napětí na BC413. Pokud budou ±10% sedět a všecky elyty jsou opravdu v pořádku, nové a s minimálním svodem, tak potom, s potenciometrem hlasitosti s běžcem zhruba uprostřed, změř těsně po zapnutí ss napětí přímo na obou běžcích potenciometru hlasitosti. V jednom kanále bude klesat mnohem rychleji, nebo spadne okamžitě. Pochopitelně s měřákem, co má Ri 10MOhm/V.
Pokud v postiženém kanále bude klesat mnohem pomaleji, anebo se ustálí na určité, třeba maličké hodnotě pár mV, tak vyměň svitky 22n v korekcích za TGL38159, nebo i TC207, TC217. Místa je tam celkem dost, signálového napětí také a jsou hezky vedle sebe, jestli se dobře pamatuju. Pokud máš na místech výškových 1n5 typy TC237 na 630V, tak je cvičně opatrně jedním koncem vyletuj a div se nad tím, jak jsou ujetý stejně, jako budou ty 22n. Dobrá náhrada na místo těch 1n5 jsou na 2% spárovaný TGL5155 1n5-1n8/63V, na úplně přesné hodnotě nezáleží tolik, jako na shodě - to platí i v případě těch 22n.
Ano, do Boucherotu jsou TC205-206 vhodné.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 02 pro 2017, 14:21, celkem upraveno 3 x.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Nejjednodušší vylučovací metoda bude asi proměřit všechny kondenzátory v korekcích pravého kanálu a pakliže bude nakonec vadný potenciometr, tak se pak budu stresovat s jeho sháněním a pracného dolování z desky 
Jakou metodou bych měl měřit svody? Stačí zdroj DC, odpor a voltmetr, kterým změřím úbytek na odporu a proud vypočítám?
Jaký proud by to měl pro zdravý kondík asi být?
Jakou metodou bych měl měřit svody? Stačí zdroj DC, odpor a voltmetr, kterým změřím úbytek na odporu a proud vypočítám?
Jaký proud by to měl pro zdravý kondík asi být?
Naznačená metoda měření svodu je snad ta úplně nejblbější možná. A já pomalu začínám pochybovat, že se trousím na správném místě.
Budeme měřit svodový proud při jmenovitém pracovním napětí kyblíku. A hen ten proud v mikroampérech se měří čím, Kefalín?
Správná odpověď na druhou z otázek je, že bezvadný svitkový kondenzátor s plastovým dielektrikem má svodový proud běžným budíkem nezměřitelný.
Budeme měřit svodový proud při jmenovitém pracovním napětí kyblíku. A hen ten proud v mikroampérech se měří čím, Kefalín?
Správná odpověď na druhou z otázek je, že bezvadný svitkový kondenzátor s plastovým dielektrikem má svodový proud běžným budíkem nezměřitelný.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 02 pro 2017, 14:32, celkem upraveno 2 x.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Zdrojem oné dc složky proudu potenciometrem může být i nestabilita pracovního bodu sledovače T802.
Pokud napětí na jeho emitoru po dobu 10s po zapnutí "fluktuuje" o několik voltů, než dosáhne stabilní hodnoty (+13V), je to také zdrojem proudu potenciometrem, který pak může (když je vadný) při otáčení chrastit. Kapacita 10uF a odpor 50kΩ je derivační článek s relativně dlouhou konstantou.
Proto se také chrastění projevuje i po vypnutí, kdy se o vlivu "formovacího proudu" nedá hovořit.
p.s. Metodu, kterou zde uvedl JiriTom, bych "obrátil": Potenciometr chrastícího kanálu bych zapojil do toho "nechrastícího" (levého). Pokud by tam chrastil taky, považoval bych věc za uzavřenou s tím, že je třeba vyměnit (opravit) potenciometr. Teprve když by nechrastil, bylo by jisté, že je problém v jiných součástkách.
Ale to až tehdy, když by jiné metody měření a testování selhaly.
Pokud napětí na jeho emitoru po dobu 10s po zapnutí "fluktuuje" o několik voltů, než dosáhne stabilní hodnoty (+13V), je to také zdrojem proudu potenciometrem, který pak může (když je vadný) při otáčení chrastit. Kapacita 10uF a odpor 50kΩ je derivační článek s relativně dlouhou konstantou.
Proto se také chrastění projevuje i po vypnutí, kdy se o vlivu "formovacího proudu" nedá hovořit.
p.s. Metodu, kterou zde uvedl JiriTom, bych "obrátil": Potenciometr chrastícího kanálu bych zapojil do toho "nechrastícího" (levého). Pokud by tam chrastil taky, považoval bych věc za uzavřenou s tím, že je třeba vyměnit (opravit) potenciometr. Teprve když by nechrastil, bylo by jisté, že je problém v jiných součástkách.
Ale to až tehdy, když by jiné metody měření a testování selhaly.
Jedině tehdy, pokud by byl KC149 v tom sledovači vysloveně "načnutý".
Jinak má vzhledem k nap. napětí i k zapojení sledovače celkem dost tvrdý dělič v bázi a navíc malý svitek na vstupu. Při bezvadném tranzistoru /i odporech/ naběhne tedy emitorové napětí okamžitě.
Obvykle se na těchto místech /předpětí sledovačů/ používají v děliči mnohem vyšší hodnoty odporů - už kvůli vstupní impedanci, která tady ale není přednostním požadavkem.
Spíš bych si dovedl víc představit úkrok stranou kolektorového napětí BC413 směrem dolů - na úplně stejnou kladnou hodnotu, jako má emitor KC149. V tom případě by vazební elyty korekčního obvodu zůstaly bez polarizace a s příslušnými následky.
Ale jak už jsem napsal - tak nějak předpokládám, že když to dělá jenom hlasitost a ještě jen v jednom kanálu, tak má pivo0 potenciometry buď zkontrolované, nebo aspoň prostříknuté.
To prohození výstupů sledovačů by taky bylo řešení, vyžadující jen dva axiální elyty s delšími vývody a jejich "překřížení".
Ale zase - tak nějak čekám, že pivo0 má aspoň multimetr za dvě stovky z Lidlu a zkouší měřit napětí v udaných bodech, nakolik se liší od "zdravého" kanálu.
Anebo že by čekal, co ještě dalšího z nás ostatních vypadne?
Jinak má vzhledem k nap. napětí i k zapojení sledovače celkem dost tvrdý dělič v bázi a navíc malý svitek na vstupu. Při bezvadném tranzistoru /i odporech/ naběhne tedy emitorové napětí okamžitě.
Obvykle se na těchto místech /předpětí sledovačů/ používají v děliči mnohem vyšší hodnoty odporů - už kvůli vstupní impedanci, která tady ale není přednostním požadavkem.
Spíš bych si dovedl víc představit úkrok stranou kolektorového napětí BC413 směrem dolů - na úplně stejnou kladnou hodnotu, jako má emitor KC149. V tom případě by vazební elyty korekčního obvodu zůstaly bez polarizace a s příslušnými následky.
Ale jak už jsem napsal - tak nějak předpokládám, že když to dělá jenom hlasitost a ještě jen v jednom kanálu, tak má pivo0 potenciometry buď zkontrolované, nebo aspoň prostříknuté.
To prohození výstupů sledovačů by taky bylo řešení, vyžadující jen dva axiální elyty s delšími vývody a jejich "překřížení".
Ale zase - tak nějak čekám, že pivo0 má aspoň multimetr za dvě stovky z Lidlu a zkouší měřit napětí v udaných bodech, nakolik se liší od "zdravého" kanálu.
Anebo že by čekal, co ještě dalšího z nás ostatních vypadne?