A jak (kudy) by se to napětí z kolektoru BC413 dostalo k vazebním kondenzátorům, které by "zůstaly bez polarizace?"sinclair píše:...Spíš bych si dovedl představit úkrok stranou kolektorového napětí BC413 směrem dolů - na stejnou kladnou hodnotu, jako má emitor KC149. V tom případě by vazební elyty korekčního obvodu zůstaly bez polarizace a s příslušnými následky.
Podezření na TC 235 v korekcích T814A a jejich náhrada
Moderátor: Moderátoři
Celý korekční obvod je navíc řešen jako vysokoimpedanční, svody ani normálně neklesají tak rychle.
+13V z emitoru KC149 přes svod elytu 10uF, proti tomu +13V z kolektoru BC413 přes svod 2uF a máš dva sériové elyty bez jednoznačné polarizace a mezi nimi potenciometr 50k. Může nějakou chvíli trvat, než svody rozumně poklesnou - při rozdílu obou kladných napětí v pár stovkách mV ss napětí.
To bude těch cca 10s, po kterých popisovaný jev zmizí.
Ne, sinclaire, mezi nimi jsou dva potenciometry a pokud mají alespoň přiblížně svoje hodnoty odporu, napětí na nich se během 0,5 s blíží 0V. Takže žádné vazební kondenzátory nemohou být bez polarizace, ikdyby napětí na kolektoru BC413 kleslo třeba o 10V.sinclair píše:...+13V z emitoru KC149 přes svod elytu 10uF, proti tomu +13V z kolektoru BC413 přes svod 2uF a máš dva sériové elyty bez jednoznačné polarizace a mezi nimi potenciometr 50k...
p.s. Přikláním se k názoru (tipuji), že pivo0 má problém pouze ve vadném (znečištěném popř. vydřeném) potenciometru.
Stejný problém - chrastící potenciometry - "nejen" hlasitosti mám na stroji, který jsem téměř celý stavěl na vojně. Za těch několik desítek let jsem se k tomu jaksi nedostal. Hlasitostní potenciometr se chová podobně, jak popisuje pivo0: mě ale chrastí cca 1 minutu po zapnutí a oba kanály. Koncepce korekcí podobná - zpětnovazební - okolí taky podobné.
Možná se do toho někdy pustím, ale kdo ví... Desítky let je to nepoužívané, ale stále to funguje. Je v tom VKV díl stavěný podle AR, plošné cívky, místo piezo filtrů 10,7 MHz tam je feritová tyčka se zkratovacími kroužky atd.
Ta hliníková tlačítka vlevo jsou z gramorádia velitele útvaru z jeho kanceláře. Kde to bylo nebudu raději uvádět...
- Přílohy
-
vojna_orez.jpg- (262.45 KiB) Staženo 127 x
Tož to smekám - tolik času mi za celých cca 20 měsíců nezbývalo, abych udělal něco i pro sebe samotného. Snad nějaké drobnosti, poskládané ale většinou z polotovarů jako ND, ale jinak šlo všecko "za hotové" a domů..
Řekl jsem si, že když už tam mám být dva roky zavřený, tak ať je z toho aspoň tolik, co bych měl v civilu. Tam to vycházelo výrazně líp
Ale nároky na prostor na stole to jo, je to hrozná kráva.
Odpojit všecky přívody k desce, matky a vytáhnout celou desku i s poťáky, jinak to nesvedeš.
Velké stříbrné knoflíky už nemám, bohužel.
Budeš muset dát buď podobné a zároveň oba stejné, anebo nechat vytočit kalíšek z duralu na nějaký černý, plastový knoflík s pérem, jestli to chceš historicky identický.
Jde to věrně napodobit vícero způsoby, nejvíc jich bude znát Milan Švrčina aka Betaron aka svmbass z VK. To je skvělý bastlíř a po stránce strojařiny machr nad machry. Vezme takovou věc do hrsti a za minutu už ví, jak to vyrobit. A nebo věrně napodobit tak, že to poznáš od originálu jen lupou a tím, že to není ošmatlaný
I u kapacitně vázaných koncáků na zátěž pak lítá napětí na všech vazbách včetně výstupní, v extrémním případě to umí i urvat horní závěs a rozervat spoj membrána+cívka+středička. Skoro stejně, jako na zátěž ss vázané konce.
Stalo se mi to někdy v osmičce, u nejstaršího typu ARZ669, ještě s tím bílým, tkaninovým horním závěsem, blbě utěsněnou bednou.
Někteří si tu verzi určitě budou pamatovat. Bylo mi to tak líto, že jsem se málem rozbrečel. Udělal mi to mírně napěťově pošponovaný TW3G, ve kterém povolil jeden či oba inverzní bambusáky.
Byl jsem totiž tehda tak blbý, že jsem si myslel, že když jsou všecky ty tranzistory v koncákách úplně nové, tak že určitě vydrží víc. Navíc v textu návodu o tom možném "tuningu" byla lákavá zmínka. No a kromě dvou bambusáků a pojistky za pár šušňů to odesral i drahý reproduktor
Dřel jsem na ty dva basáky šest sobotních dopolední, svážením kartónů ze čtyř obchodů. Stály kolem 200 Kčs/kus. Prostě moc na kapsu smrada i na rodiče, co v té době moc nevydělávali a nemohli moje výmysly plně sponzorovat. I na osazení toho TW3 jsem si vydělával podobně, za všeobecného posměchu bohatšího spolužactva.
U tohoto typu basáku to Tesla /to utěsnění ozvučnice/ přímo nařizovala v listu, dodávaném v krabici s reproduktorem. A já jako cucák jsem si z nějakého varování v nějakém papíru akorát tak hovno dělal.
Za padesátikorunu i s poštovným mi ho tenkrát ve valmezu za týden opravili.
Někde ještě budu mít ten průvodní list schovaný.
U pozdějších verzí už s gumovou vlnou ta poznámka už nebyla.
Jasně, velikost zdvihu membrány závisí od rychlosti a rozsahu kroucení hřídelkou potenciometru, což je v podstatě generace signálu v oblasti pásma kmitočtů, vhodný pro ten "gumák".sinclair píše:masare, ten pohyb gumáků ukazuje na stejnosměr na dráze. Pouhé přerušování nf signálu špínou by nemělo důsledky v podobě pohybu gumáka...
A ano, Transiwatty uměly s gumáky pěkně cvičit, jsem svědek.
Tahle 814ka mi dorazila s vytřískaným koncem, taky jsem dumal nad tím, proč ty KDčka a BCčka odešly, když sem kontroloval osazení DPS a elyty.Vůbec jsem nenašel chybu
Od té doby, začínám věřit u těchto starých krámů úplně na všechno a úplně všechny součástky vyměnit.
V každém případě feferóni v Bratislavě dělali ohledně použitého materiálu doslova psí kousky a to i u těchto aparátů "nejvyšší třídy". Pastevcům z Vráblí se dařilo se tomu jistou dobu úspěšně vyhýbat, ale jimi vyrobené přístroje /pod jejich hlavičkou, anebo pro Litovel/ trpěly zase něčím jiným. Oba výrobci se ale po jistou dobu nedokázali vyhnout hovňákům, protože TC235 ještě nebyly a dovozy plastových svitků byly určené přednostně pro Oravu. Vráble aspoň dávaly na kritická místa teryleny TC276-TC280, tím se dost zachránilo, ale všude být nemohly kvůli své velikosti a hlavně ceně.
Obecně se dá říct, že to, co navrhl a vyrobil Janda, bylo při srovnatelných či lepších parametrech s vrábelskými neskonale spolehlivější. Třebaže Jandovo řešení bylo obvodově jednodušší, často se to vyrábělo z odporů 10-13% a zbytek z toho, co se Elektronice zrovna povedlo sehnat.
V TW140S už nebyl hovňák ani jeden a nebýt odpadního tepla, daného řešením, co ničilo elektrolyty, tak by všecky TW140S a odvozeniny chodily spolehlivě dodnes. Nebylo dřív a ani dnes není sporu o tom, že TW140S, vyráběný zhruba v souběhu s vrábelskou AZS220, je o celou třídu lepším přístrojem.
Nebýt těch zpropadených hovňáků, které želbohu jistou dobu museli používat všichni, tak by mnohé TW30G, TW40 chodily spolehlivě i dneska.