Rizeni sitoveho napeti pomoci IGBT

[masar]

Stále "zima". Tyristor se musí otevírat proudem z anody do řídící elektrody (stejně jako T1/T2/T3). Optotriak zapojený mezi řídící elektrodu a katodu tyristor neotevře.
Další problém je, že pokud optoriak povede obě půlvlny, příslušné odpory 620Ω nejspíš shoří, ne?
Ale předpokladem je zřejmě řízení optotriaků jen v jedné půlvlně.

[petrkov]

Dekuji, to jsem potreboval.

Snad jsem to pochopil a uvedomil si uz spravne.

[masar]

A k čemu jsou ty odpory paralelně k diodě, popř. co si od té diody slibuješ?

[elektrosvit]

Odpory paralelně k diodám bych dal pryč a naopak doplnil mezi G a K odpory v řádu jednotek až desítek Ω - podle velikosti napětí G-K - jako ochranu proti nechtěnému sepnutí tyristorů. Proud protékající těmito odpory by měl být zhruba stejně velký jako budicí proud do G. Co Ty na to, masare?

[masar]

Souhlasím. Chtěl jsem jen, aby si petrkov svůj návrh obhájil.

[danhard]

Protoze jsem zjistil, ze rizeni 3 fazi se zatezi do trojuhelniku + Triaky neni optimalni ...

To myslím, že bylo jasné od začátku
Samozřejmě, pokud něco opisuješ, aby to fungovalo stejně jako konkurence, domýšlíš si nesmyslné důvody, proč to tak mají, to nevede k racionálnímu řešení problému.
Už si jsi zobrazil, jaký proud teče zátěží ?

[petrkov]

Ty odpory a diody tam byly prave z duvodu nechteneho sepnuti. Ano, bylo to z jineho schematu a zrejme jsem to pochopil spatne.

Tak tady mame posledni verzi - zjednodusilo se to

Takze jeste pridame odpory mezi G a A. Napeti tam pujde 380V,
oteviraci proud tyristoru je 10mA..

[masar]

Když přidáš odpory přímo mezi G a A, otevře se tyristor na začátku půlvlny a optotriak bude mimo hru. Jednalo se o "zavírací" odpor mezi G a K tyristoru. Na místo odporu 1k5 se obvykle volí nižší hodnota vzhledem k potřebě otevírat tyristor co nejblíže k začátku půlvlny. Odpor se volí spíše s ohledem na možnosti optotriaku a mezní hodnoty Igt. Spolu s odporem mezi G a K tvoří dělič, což je třeba brát v úvahu.
Není třeba vymýšlet vymyšlené, jedná se o datasheetové zapojení optotriaků.

p.s. A pokud je zapojení T1/T2/T3 shodné s T4/T5/T6, tak proč kreslit druhou trojici obráceně? Copak nestačí jen prohodit označení přívodů?

[petrkov]

Dekuji, vyslo mi to nejak takto.
Jen doufam, ze to nebude horet

[masar]

Ten odpor 33Ω je moc malý. Tvoří dělič s odporem 1kΩ. Při Ugt=1,3V by tyristor sepnul až při napětí 50V, což je trochu moc, ne? Zvolil bych hodnotu např. 330Ω

[petrkov]

Dekuji mnohokrat.
Mohu se zeptat jak se da vypocitat, ze se otevre pri 50V s timto odporem?
Ted uz jsem mnohem klidnejsi.

[danhard]

Ta dioda tam být musí, při chybném řízení v závěrném směru tyristoru by jsi odpráskl gate. Omezovací odpor se dává podle impulzního zatížení optotriaku 47-220R a musí mít impulzní přetížitelnost při 10us, odpor gk 220R a přetížitelnost mít nemusí, většinou už je v tyristoru.

[danhard]

Není třeba vymýšlet vymyšlené, jedná se o datasheetové zapojení optotriaků.

Často se taky řídí jedním optotriakem dva antiparalelní tyristory.

V FDX2000, kterému jsem navrhoval řízení před 25. lety, bylo řízení každého tyristoru zvlášť a dc proudem, požadovali také 100% sepnutí.
3-fázové řízení 96 stmívačů po 2,5kW, 192 tyristorů.
Furt se to vyrábí

[petrkov]

Dekuji, snad jsem to pochopil spravne a ma to byt takto.
Takze doporucujete snizit odpor ze 330 na 220?
A nebo omezovacim odporem je myslen odpor paralelne k te diode?

[danhard]

No hlavně ten 1k dolů.
Ten zapalovací proud tam teče méně než 10us, takže co nejmenší hodnota, ale tak, aby jsi dodržel impulzní zatížení zúčastněných součástek.
Paraleleně k diodě nic není.
A taky se dá využít ten snubber, hlavně kvůli odolnosti du/dt