A kde se vezmou peníze na všechny ty technologické vymoženosti, co nás jako mají plně nahradit?
A co to budou za obory, co budou generovat reálné zisky - a třeba jen za 5h denně?
Je třeba fakt, že já sám toho za 5h soustředěné práce v dílně vytvořím celkem dost. Jenže na měřitko, dané oborem. Ale právě nevím, jestli je to dost či málo ve srovnání s jinými obory, tak asi jsem to myslel.
Dyť hodnotu těch peněz musí někdo vytvořit jinou prací, nebo to tak už není?
A co se bude dít, až se nějaký robotický technologický celek zesere do základů a začne si dělat, co sám uzná za vhodné - to potom bude člověk dobrý na to, aby to vypnul, našel chyby v sw a přeinstaloval, co?
Smrt pilota za letu
Moderátor: Moderátoři
děda mně dycky říkal že za velké krize 20.let XX století se dělaly 2 směny za týden, myslel jsem si tenkrát: no to bylo super ! 2x týdně do práce, byl jsem tehda školák ZŠ a nedošlo mně že taky výplata byla za odpracované 2 dny/týdně
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Stejně si myslím, /možná blbě/ že role pilotů a palubních inženýrů jsou dneska ve velkých dopravních kolosech delegovány jenom do role hlídačů a případných řešitelů fakt velkých průserů, který ještě automatiky neumějí řešit.
Že se startuje a přistává ještě pořád "na ruce" je podle mě už jen jistý druh setrvačnosti a takový druh klasicismu, že už to automatiky dávno umějí samy. Ale určitě je dobře, že je tam živý člověk, který přesně ví, k čemu které heblo je a umí s tím.
Ale třeba to ještě automatiky neumějí za extrémně nepříznivého počasí, přistát s dvěma vypadlými a jedním hořícím motorem, ulomenou půlkou výškovky, zaseklými klapkami a tak..
Je to furt jenom hromada sofistikované a složité techniky, co se může porouchat a čím je složitější, tím vyšší riziko poruchy tam je.
Nevím, nakolik to pokročilo /to se asi nikdy přesně nedovíme/, ale třeba vojáci nedávno velice tlačili na to, aby v případě výpadku veškerého toho fly by wire a za předpokladu chodu motoru zůstal v činnosti aspoň jeden osvětlovací a jeden, či několik hydraulických okruhů, které by pilotovi /třeba i za použití fyzické síly/ umožnily tu ultradrahou mašinu, jen s pojebaným procesorem, aspoň posadit na zem a nenechat ji po katapultáži někde rozbít o kopec či o střechy baráků..
Jako zní to logicky - naopak dost nelogicky mi zní fakt, všecko nechávat na drátech a servech. Ona ta stíhačka přeci není zas tak velká a vzdálenosti akčních členů tak velké, aby v případě krajní nouze nešla směrovka a třeba i plyn a klapky ovládat třeba nějakým blbým bowdenem
Že se startuje a přistává ještě pořád "na ruce" je podle mě už jen jistý druh setrvačnosti a takový druh klasicismu, že už to automatiky dávno umějí samy. Ale určitě je dobře, že je tam živý člověk, který přesně ví, k čemu které heblo je a umí s tím.
Ale třeba to ještě automatiky neumějí za extrémně nepříznivého počasí, přistát s dvěma vypadlými a jedním hořícím motorem, ulomenou půlkou výškovky, zaseklými klapkami a tak..
Je to furt jenom hromada sofistikované a složité techniky, co se může porouchat a čím je složitější, tím vyšší riziko poruchy tam je.
Nevím, nakolik to pokročilo /to se asi nikdy přesně nedovíme/, ale třeba vojáci nedávno velice tlačili na to, aby v případě výpadku veškerého toho fly by wire a za předpokladu chodu motoru zůstal v činnosti aspoň jeden osvětlovací a jeden, či několik hydraulických okruhů, které by pilotovi /třeba i za použití fyzické síly/ umožnily tu ultradrahou mašinu, jen s pojebaným procesorem, aspoň posadit na zem a nenechat ji po katapultáži někde rozbít o kopec či o střechy baráků..
Jako zní to logicky - naopak dost nelogicky mi zní fakt, všecko nechávat na drátech a servech. Ona ta stíhačka přeci není zas tak velká a vzdálenosti akčních členů tak velké, aby v případě krajní nouze nešla směrovka a třeba i plyn a klapky ovládat třeba nějakým blbým bowdenem
nebejt zásahu Armstronga který pohotově přepnul na manuál tak mise A11 buďto ztroskotá nebo v lepším případě sestup bude přerušen, pravdaže, to v roce 1969 a technika byla jinde, palubní comp snad celotranzistorovej...
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Ale hovno, už tam dávno měli military verze 5V logiky a první menší osmibity, military 709 a jistě houfy dalších věcí, o kterých civil zatím neměl ani ponětí, že to vůbec jde.
Celkově měli vojáci/NASA všecko elektronický o min. 10 let dřív, než se to dostalo do komerční techniky.
Mám z opravdu starého, sálového počítače, sestaveného z tranzistorovaných modulů /IO tam ještě prakticky nebyly/ nějaký trandy a diody. Rozebírali jsme to ještě na intru v dílně, byly toho tam mraky.
Tranzistory Texas 2N930, jim podobný, ale jinak značený, pak nějaký větší TO39 a nějakých asi 5 druhů diod s barevnými pásky.
Byly to původně nějaké, asi logické moduly asi tak 6x6 cm, naskládané v modulu myslím 6x6 v takovým plechovým nosným rámku, vzájemně propojený měděnýma páskama jako "šínama". Ten rámek měl kolejnice a asi tak 30-pólový divný konektor, co jsem taky už nikde jinde neviděl. Veškerý osazení Texas, ta jejich mapka z loga byla dokonce natištěná i na něco málo svitkách a elytech. myslím si proto, že to asi byl průmyslový-sálový počítač výroby Texas.
Převážně v těch modulech byly jenom tranzistory, diody a odpory. Ty odpory byly v provedení a velikosti, jako kdysi naše uhlíkáče v tom modrým plastu. Jen tyhle byly značený páskama, všecky měly 0,5%, už tehdá..
Fakt zajímavý tranzistory i diody s ještě zajímavějšíma vlastnostma.
Ty diody /jen jeden jejich druh/ mají třeba Uak při 1mA jen asi 0,1V a přitom nejsou germaniový.
Některé ty 2N930 a podobný, divně značený v TO18, co mají červenou tečku nahoře, mají betu kolem tisíce. Nadstavovali jsme drátem jejich krátký 5mm vývody a běžně používali v nf, kde nešuměly..
A ty TO39 taky Texas, které jsem podle jejich označení tehdy ani později nikde nenašel a už jsou skoro všecky spotřebovaný, tak ty zase skoro všecky snesou přes 150V, při malých napětích a celý ampéře proudu se hřejou jen málo a nepotřebujou chladič. Taky mají obrovskou betu kolem 500 a nejsou to darlingtony..vot spešl těchnika
Ze kterýho roku může pocházet 2N930 Texas?
Celkově měli vojáci/NASA všecko elektronický o min. 10 let dřív, než se to dostalo do komerční techniky.
Mám z opravdu starého, sálového počítače, sestaveného z tranzistorovaných modulů /IO tam ještě prakticky nebyly/ nějaký trandy a diody. Rozebírali jsme to ještě na intru v dílně, byly toho tam mraky.
Tranzistory Texas 2N930, jim podobný, ale jinak značený, pak nějaký větší TO39 a nějakých asi 5 druhů diod s barevnými pásky.
Byly to původně nějaké, asi logické moduly asi tak 6x6 cm, naskládané v modulu myslím 6x6 v takovým plechovým nosným rámku, vzájemně propojený měděnýma páskama jako "šínama". Ten rámek měl kolejnice a asi tak 30-pólový divný konektor, co jsem taky už nikde jinde neviděl. Veškerý osazení Texas, ta jejich mapka z loga byla dokonce natištěná i na něco málo svitkách a elytech. myslím si proto, že to asi byl průmyslový-sálový počítač výroby Texas.
Převážně v těch modulech byly jenom tranzistory, diody a odpory. Ty odpory byly v provedení a velikosti, jako kdysi naše uhlíkáče v tom modrým plastu. Jen tyhle byly značený páskama, všecky měly 0,5%, už tehdá..
Fakt zajímavý tranzistory i diody s ještě zajímavějšíma vlastnostma.
Ty diody /jen jeden jejich druh/ mají třeba Uak při 1mA jen asi 0,1V a přitom nejsou germaniový.
Některé ty 2N930 a podobný, divně značený v TO18, co mají červenou tečku nahoře, mají betu kolem tisíce. Nadstavovali jsme drátem jejich krátký 5mm vývody a běžně používali v nf, kde nešuměly..
A ty TO39 taky Texas, které jsem podle jejich označení tehdy ani později nikde nenašel a už jsou skoro všecky spotřebovaný, tak ty zase skoro všecky snesou přes 150V, při malých napětích a celý ampéře proudu se hřejou jen málo a nepotřebujou chladič. Taky mají obrovskou betu kolem 500 a nejsou to darlingtony..vot spešl těchnika
Ze kterýho roku může pocházet 2N930 Texas?
Naposledy upravil(a) sinclair dne 25 pro 2017, 16:45, celkem upraveno 1 x.
Nejenom v tom roce /69/, ale i o hodně později..
Pamatujete tu slávu, když řada Dukla už měla elektronkový jen řádek a jinak všecko tranzistory? A který to byl rok, když Dukla přišla?
Nedělal jsem TV, takže to nepamatuju, ale televizáci vědět budou.
Před Duklou bylo už částečně tranzistorovaný Salermo. Pokaď se nepletu, tak Salermo mělo řádek, snímek i zvuk ještě lampový, ale v obou mefkách už byly myslím KF167/173 a okolo nějaký KC. A tunery vod jogurtů
Pamatujete tu slávu, když řada Dukla už měla elektronkový jen řádek a jinak všecko tranzistory? A který to byl rok, když Dukla přišla?
Nedělal jsem TV, takže to nepamatuju, ale televizáci vědět budou.
Před Duklou bylo už částečně tranzistorovaný Salermo. Pokaď se nepletu, tak Salermo mělo řádek, snímek i zvuk ještě lampový, ale v obou mefkách už byly myslím KF167/173 a okolo nějaký KC. A tunery vod jogurtů
No a čo! Aj taká Unitra robila ešte napr. elektrónkové kotúčaky... 
https://pl.wikipedia.org/wiki/ZK_145
V 1979 ich ešte veselo predávali. Aspoň v Krakowe, kde som bol na zájazde.
https://pl.wikipedia.org/wiki/ZK_145
V 1979 ich ešte veselo predávali. Aspoň v Krakowe, kde som bol na zájazde.
Ano, kamarád dlouho používal naprosto nesmrtelný ZK120 a ZK140. Ten jednoknofl všecko redukuje tak, že se na tom vlastně nemá co pokazit, ulomit..i to záznamový "tlačítko" tam bylo robustní, velikosti menšího špuntu.
Sice to mělo lampy a motor jak ze ždímačky, ale ten ZK140 už vůbec nevrčel, půlstopý ZK120 jen mírně. Ten pak přestal úplně používat, páč všeci okolo měli čtvrtstopé "stroje" z řady B4 a první B5.
O nějaký rok později ten půlstopý nějak upravil na 19cm/s, jaksi ho odbruměl a používal na záznamy muziky z FM.
I s horšíma páskama /typicky Orwo PS25/ to bylo fakt výborný.
Tehdá ještě mono z FM bylo nějak kompletnější a obsahovalo všecky informace..
No věřili byste, že nám to rakouský mono při pařbách, kde běžely nadoraz dvě Music 130, vůbec, ale vůbec nevadilo?
Sice to mělo lampy a motor jak ze ždímačky, ale ten ZK140 už vůbec nevrčel, půlstopý ZK120 jen mírně. Ten pak přestal úplně používat, páč všeci okolo měli čtvrtstopé "stroje" z řady B4 a první B5.
O nějaký rok později ten půlstopý nějak upravil na 19cm/s, jaksi ho odbruměl a používal na záznamy muziky z FM.
I s horšíma páskama /typicky Orwo PS25/ to bylo fakt výborný.
Tehdá ještě mono z FM bylo nějak kompletnější a obsahovalo všecky informace..
No věřili byste, že nám to rakouský mono při pařbách, kde běžely nadoraz dvě Music 130, vůbec, ale vůbec nevadilo?
však elektronkové szpulaki ZK140, 146, 125, 145 byli čistokrevný klony grunďase, teprv model 120T, 140T celotrandovej
Naposledy upravil(a) konosuke dne 25 pro 2017, 17:24, celkem upraveno 1 x.
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Tiež som robieval v 1977-78 produkcie v našom mestskom klube SZM na dvoch MUSIC 70. Jeden pre ľavý kanál, druhý pre pravý kanál. To pre produkciu z gramca a stereo nahrávky z kotúčov. Mikrák zapojený iba na pravom kanáli, lebo som sedel v pravo. Bedne Delicia 30 (bohate na tú miestnosť stačili). Ku.va, boli to časy... 
My jsme k těm dvěma M130 měli čtyři origoš ForteVocal 60, na místnost cca 6x12 m a výšce asi 3,5m. Hukot neskutečnej! Tak ony ty vokalky mají nějakých výsledných 100dB/W/m a kór ještě když jsou dvě a dvě vedle sebe, ještě k tomu živený lampama
Jojo, to fakt po asi pětihodinový jízdě a při následným mrdání až do rána spolehlivě pištělo v uších 
A z vybraného symbolického vstupného se ze začátku odkládaly prachy na odpálený výškáče, stály tehdy kolem padesátikoruny. Pak jsme to předělali na dvě ARV168 a přidali cívku, ještě pozděj sufit žárovku, jak jsme to viděli v kompaktech Zeck.
Delicia Music 30 byly skvělý bedny! Vždycky jsem je chtěl, ale nebyly k mání. 2xARO835 a 2xARE667, taky uměly udělat slušnej hukot, ale hlavně uměly jít níž.
Tos těm M70 musel dávat dobrej kouř
Takovou citlivost, jako vokalky to nemělo a často ty ARE shořely, aj když byly přes kondenzátor
Jojo, to fakt po asi pětihodinový jízdě a při následným mrdání až do rána spolehlivě pištělo v uších
A z vybraného symbolického vstupného se ze začátku odkládaly prachy na odpálený výškáče
, stály tehdy kolem padesátikoruny. Pak jsme to předělali na dvě ARV168 a přidali cívku, ještě pozděj sufit žárovku, jak jsme to viděli v kompaktech Zeck.
Delicia Music 30 byly skvělý bedny! Vždycky jsem je chtěl, ale nebyly k mání. 2xARO835 a 2xARE667, taky uměly udělat slušnej hukot, ale hlavně uměly jít níž.
Tos těm M70 musel dávat dobrej kouř
Takovou citlivost, jako vokalky to nemělo a často ty ARE shořely, aj když byly přes kondenzátor