Opět B73
Moderátor: Moderátoři
-
CZJirka1
- Příspěvky: 24
- Registrován: 20 lis 2015, 00:00
- Bydliště: Moravská Třebová
- Kontaktovat uživatele:
Panove, moc diky, je si to precetl az ted, ale vyresil uz vcera nejak sem nemohl spat tak sem hledal, meril, porovnaval, na nic sem neprisel, chovalo se to jako prebuzeny, ale zas me napadlo ze kdyz je tam na zacatku hlava ta to asi neprebudi, napadlo me teda zkusit oba KC 509, nasel sem jiny, zkusil sem, bez vysledku a tak zkoumam, pustil sem si to, zkousel opatrne hybat se soucastkami a pri pohnuti s C22 se ozvalo hlasite zapraskani, takze ten sem vymenil a hraje to ok, tranzistory sem tam uz nevracel.
Jediny co tam jeste je tak ten kanal ma malicko slabsi vysky, jde to poznat krasne pri nahravani kdy prehravam uz prave nahravanou skladbu, u pravyho kanalu je krasne slyset ze to co jde do vstupu je i na pasce a u levyho do vstupu jdou vysky ok, ale na pasce uz jsou slabsi
Hlavy sem serizoval takovym zpusobem Pat a Mat, bylo to rozdrbany cely, vzal sem nahravku z B101(tam byly hlavy jeste ok zakapany barvou), na tuto nahravku seridil snimaci hlavu aby prehravani bylo ciste, s maximem vysek, pote spustil nahravani a podle poslechu doladil zaznamovou hlavu, pravej kanal perfektni, u toho levyho jsou ty vysky slabsi, muze to ale asi delat nektera z hlav, budu muset ted znova prehodit kanaly na snimaci hlave abych vedel zda je ten kanal spatne nahranej a nebo spatne prehranej
zajimave teda ale je ze toto me dela i ta B101, na levem kanalu jsou slabsi vysky, ale neni to o moc
nejak sem nemohl spat tak sem hledal, meril, porovnaval, na nic sem neprisel, chovalo se to jako prebuzeny, ale zas me napadlo ze kdyz je tam na zacatku hlava ta to asi neprebudi, napadlo me teda zkusit oba KC 509, nasel sem jiny, zkusil sem, bez vysledku a tak zkoumam, pustil sem si to, zkousel opatrne hybat se soucastkami a pri pohnuti s C22 se ozvalo hlasite zapraskani, takze ten sem vymenil a hraje to ok, tranzistory sem tam uz nevracel.
Jediny co tam jeste je tak ten kanal ma malicko slabsi vysky, jde to poznat krasne pri nahravani kdy prehravam uz prave nahravanou skladbu, u pravyho kanalu je krasne slyset ze to co jde do vstupu je i na pasce a u levyho do vstupu jdou vysky ok, ale na pasce uz jsou slabsi
Hlavy sem serizoval takovym zpusobem Pat a Mat, bylo to rozdrbany cely, vzal sem nahravku z B101(tam byly hlavy jeste ok zakapany barvou), na tuto nahravku seridil snimaci hlavu aby prehravani bylo ciste, s maximem vysek, pote spustil nahravani a podle poslechu doladil zaznamovou hlavu, pravej kanal perfektni, u toho levyho jsou ty vysky slabsi, muze to ale asi delat nektera z hlav, budu muset ted znova prehodit kanaly na snimaci hlave abych vedel zda je ten kanal spatne nahranej a nebo spatne prehranej
zajimave teda ale je ze toto me dela i ta B101, na levem kanalu jsou slabsi vysky, ale neni to o moc
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
No, potvrdilo se, že tomu tak není. Druhá zzv (R40,R50) udržela pracovní bod v "provozním" rozsahu.sinclair píše:Zkrat C22 to stejnosměrně rozesere natolik, že by to ani nezkreslovalo, nešlo by to vůbec...
Potvrdilo se tak moje první podezření na závadu C22.
Nezapomínej na to, že příposlech ("před páskem") nezahrnuje korekční zesilovač (T5,T6), který tak nemusí být shodný. Dále si uvědom, že úroveň zaznamenaného signálu závisí také na velikosti předmagnetizace. Těch nastavení, která je třeba zkontrolovat, je poměrně dost a je třeba je provést s patřičnými vědomostmi a vybavením. Nastavování se v této sekci věnuje několik vláken, je dobré si je pročíst.CZJirka1 píše:...u pravyho kanalu je krasne slyset ze to co jde do vstupu je i na pasce a u levyho do vstupu jdou vysky ok, ale na pasce uz jsou slabsi...
Tady bych sinclairovo varování ohledně vybavení pouhým multimetrem nebral na lehkou váhu.
Nóó, pokud by to byl multimetr, schopnej měřit AC napětí do 100kHz na 2% a do 200kHz na 5%, jako umí ty opravdické a o hodně dražší, tak by se dalo dělat ledacos. Pokud multimetr zastoupí i funkci nf/vf milivoltmetru, tak poměrně přesné /fakticky tovární/ nastavení by se dalo spáchat i s jednoduchým sinusovým generátorkem 1kHz, co je schopnej dát aspoň 300mV rms. Není totiž dobrý budit vstupní část např. do citlivých vstupů RADIO či dokonce mikrofonních, neboť se tam k užitečnému signálu dost přisírá i šum vstupních obvodů, co je schopen zkreslit výchylku i těch mizerných budíků s rozsahem 25dB. Je nutný budit do vstupů s nízkou citlivostí, tedy v případě B73 je to Q.
Jak jsem měl možnost vidět, tak v Přelouči se s tím taky dvakrát nepárali /podle toho to taky občas vypadalo, to zas jo/, ale při trošce pečlivosti, při opakování a hlavně trimrech v pořádku by se to s lepším mulťákem a 1kHz generátorem spáchat dalo.
Pokud to není vyloženě rozesraný na kvadrát, obešlo by se to i bez měřicího pásu. Ten totiž může mít tak jeden člověk z tisícovky a to ještě jenom ten, co s touhle technikou někdy pracoval soustavně.
Snímací cesta se dá uspokojivě nastavit i jinak - no a pokud nejsou dodrbaný hlavy výškově, tak správná kolmost se stejně musí vzít buď podle archivu, nebo podle pásu, natočenýho na mašině, kde je ZARUČENĚ hlava kolmo.
Kdyby si chtěl někdo pořizovat justovací pásek pro svoje potřeby, natočte si jej na čtvrtstopé verzi B77. Ten má totiž hlavy /výšku i kolmost/ z výroby na držáku udělanou tak, že s tím nejde bez spec. klíče ani hnout a tudíž ani laicky nejdou rozdrbat. Jmenovitý mag. tok tam odpovídá výchylce přesně +3dB na indikátorech /počítá se s vestavbou modulů Dolby/. Když už nic dalšího, máte zadara naprosto přesných 9,53cm/s, protože šutrák.
Pozor - nahrávat justovací pás je třeba na dobrém komerčním či poloprofi stroji, protože profi stroje mají pro 50um pásy všecko jinak.
Ale určitě by se to dalo natočit i na zachovalé TS945 či TS1000. Na japonských strojích raději ne, ty mají skoro všecko jinak a většinou podle NAB normy, protože Amerika.
Sám mám justovací pásy tři: dva jsou přeloučský na materiálu Agfa PE46, jeden je Sony na jejich materiálu, původně určený pro seřizování řady TC376-378 a třetí, jakoby "pracovní" jsem si točil sám na LP pásek /35um/ Basf LPR35 na zánovní B77.
Mám ještě jeden, půlstopý stereo na pásu Agfa PEM469, nahrávaný na Studeru A812, ale ten je nepoužitelnej než na profi stroje. Neboť po vložení do stroje komerčního /jen 19,05/ a spuštění play se ručky indikátorů Dj40 omotají okolo pravého dorazu a zůstávají tam, tam je prostě všecko jinak.
Kupodivu - všecky tři se na úrovňovém úseku shodují snad na 0,5dB, což je u téhle techniky ještě celkem dobrá hodnota. Je to víceméně zanedbatená chyba, zahrnutelná do rozdílů v citlivostech jednotlivých druhů pásů.
Ale stejně pochybuju, že krom honzy637, který asi stejně dělá jen profi stroje, se někdo systematicky magnetickým záznamem a komerčními magnetofony zabývá.
Kromě toho - než do stroje vložíte justovací pás, musíte mít stroj po mechanické a zčásti i elektrické stránce perfektně seřízený, kompletně odmagnetovaný úplně všecko, s čím by mohl pás přijít do styku a pokud možno vyměněný hlavy. Neboť hlava, ve které je stářím vyjetá "kolej" je schopna justovací pás na okrajových stopách nepěkně poničit.
Přiznám se, že ve svých mladicky nerozvážných, pracovních začátcích jsem justovací pásy z Přelouče zničil dva, třetí jsem zapomněl v opravené mašině, zákazník ho nevrátil a tenhle, co mám, je už čtvrtý a na OTSce si už klepali na čela..
Krom toho perfektního seřízení brzd, převíjení, odvíjení, přítlaku kladky, přítlaků pásku, výškového nastavení vodítek a perfektního odmagnetování je velmi dobrý preventivně odpájet napájecí drát od oscilátoru. Nikdy nevíte, kdy se třeba u B400-444 či B43 ve spěchu přehmátnete tlačítkem a mašina Vám ten drahocenný pás začne nemilosrdně mazat.
Stalo se mi to i u jedné B113 či B116 myslím - tam se tehdá něco stalo v tom tranzistorovém spínači, co spouští napájení oscilátoru. Ten se "na půl plynu" rozběhl, páč je velmi dobrej a běží už od pár voltů - aniž bych jakkoli na tlačítko sahal - dokonce se ani nerozsvítily ledky záznamu. Naštěstí ve stroji nebyl justovací pásek, ale jiný zkušební..
Starým mazákům to asi připomínat nemusím - ale už jsem tu jednou psal, že vložením dobře nahraného archivního pásu/kazety do stroje s nějakou, sebeméně zmagnetovanou částí si postupně celý cenný archiv poničíte citelným a hlavně nevratným poklesem výšek, takže potom krom hnusného zvuku nebude dobře fungovat ani žádný kompandér.
Jak jsem měl možnost vidět, tak v Přelouči se s tím taky dvakrát nepárali /podle toho to taky občas vypadalo, to zas jo/, ale při trošce pečlivosti, při opakování a hlavně trimrech v pořádku by se to s lepším mulťákem a 1kHz generátorem spáchat dalo.
Pokud to není vyloženě rozesraný na kvadrát, obešlo by se to i bez měřicího pásu. Ten totiž může mít tak jeden člověk z tisícovky a to ještě jenom ten, co s touhle technikou někdy pracoval soustavně.
Snímací cesta se dá uspokojivě nastavit i jinak - no a pokud nejsou dodrbaný hlavy výškově, tak správná kolmost se stejně musí vzít buď podle archivu, nebo podle pásu, natočenýho na mašině, kde je ZARUČENĚ hlava kolmo.
Kdyby si chtěl někdo pořizovat justovací pásek pro svoje potřeby, natočte si jej na čtvrtstopé verzi B77. Ten má totiž hlavy /výšku i kolmost/ z výroby na držáku udělanou tak, že s tím nejde bez spec. klíče ani hnout a tudíž ani laicky nejdou rozdrbat. Jmenovitý mag. tok tam odpovídá výchylce přesně +3dB na indikátorech /počítá se s vestavbou modulů Dolby/. Když už nic dalšího, máte zadara naprosto přesných 9,53cm/s, protože šutrák.
Pozor - nahrávat justovací pás je třeba na dobrém komerčním či poloprofi stroji, protože profi stroje mají pro 50um pásy všecko jinak.
Ale určitě by se to dalo natočit i na zachovalé TS945 či TS1000. Na japonských strojích raději ne, ty mají skoro všecko jinak a většinou podle NAB normy, protože Amerika.
Sám mám justovací pásy tři: dva jsou přeloučský na materiálu Agfa PE46, jeden je Sony na jejich materiálu, původně určený pro seřizování řady TC376-378 a třetí, jakoby "pracovní" jsem si točil sám na LP pásek /35um/ Basf LPR35 na zánovní B77.
Mám ještě jeden, půlstopý stereo na pásu Agfa PEM469, nahrávaný na Studeru A812, ale ten je nepoužitelnej než na profi stroje. Neboť po vložení do stroje komerčního /jen 19,05/ a spuštění play se ručky indikátorů Dj40 omotají okolo pravého dorazu a zůstávají tam
, tam je prostě všecko jinak.
Kupodivu - všecky tři se na úrovňovém úseku shodují snad na 0,5dB, což je u téhle techniky ještě celkem dobrá hodnota. Je to víceméně zanedbatená chyba, zahrnutelná do rozdílů v citlivostech jednotlivých druhů pásů.
Ale stejně pochybuju, že krom honzy637, který asi stejně dělá jen profi stroje, se někdo systematicky magnetickým záznamem a komerčními magnetofony zabývá.
Kromě toho - než do stroje vložíte justovací pás, musíte mít stroj po mechanické a zčásti i elektrické stránce perfektně seřízený, kompletně odmagnetovaný úplně všecko, s čím by mohl pás přijít do styku a pokud možno vyměněný hlavy. Neboť hlava, ve které je stářím vyjetá "kolej" je schopna justovací pás na okrajových stopách nepěkně poničit.
Přiznám se, že ve svých mladicky nerozvážných, pracovních začátcích jsem justovací pásy z Přelouče zničil dva, třetí jsem zapomněl v opravené mašině, zákazník ho nevrátil a tenhle, co mám, je už čtvrtý a na OTSce si už klepali na čela..
Krom toho perfektního seřízení brzd, převíjení, odvíjení, přítlaku kladky, přítlaků pásku, výškového nastavení vodítek a perfektního odmagnetování je velmi dobrý preventivně odpájet napájecí drát od oscilátoru. Nikdy nevíte, kdy se třeba u B400-444 či B43 ve spěchu přehmátnete tlačítkem a mašina Vám ten drahocenný pás začne nemilosrdně mazat.
Stalo se mi to i u jedné B113 či B116 myslím - tam se tehdá něco stalo v tom tranzistorovém spínači, co spouští napájení oscilátoru. Ten se "na půl plynu" rozběhl, páč je velmi dobrej a běží už od pár voltů - aniž bych jakkoli na tlačítko sahal - dokonce se ani nerozsvítily ledky záznamu. Naštěstí ve stroji nebyl justovací pásek, ale jiný zkušební..
Starým mazákům to asi připomínat nemusím - ale už jsem tu jednou psal, že vložením dobře nahraného archivního pásu/kazety do stroje s nějakou, sebeméně zmagnetovanou částí si postupně celý cenný archiv poničíte citelným a hlavně nevratným poklesem výšek, takže potom krom hnusného zvuku nebude dobře fungovat ani žádný kompandér.
-
CZJirka1
- Příspěvky: 24
- Registrován: 20 lis 2015, 00:00
- Bydliště: Moravská Třebová
- Kontaktovat uživatele:
Díky pánové, jak budu mít chvilku, vrátím je tam, zatím i vím který kde byl, tak je dám jak byly
Já magnetáků mám už asi deset, většinou to stačí rozebrat, vyčistit, řemínkyvyměnit, s mechanikou nemám nejmenší problém, mám strojní prumyslovku, ale to elektro už je slabší, takže mě tak nějak stačí že to hraje, pokud tam není evidentní problém, třeba že nenahrává, nebo šumí, bručí...atd, pokud to hraje čistě nešumí to, nechybí výšky, nechám to tak
Jo jěště, chlapi, nevíte dá se někde koupit nová páska? Klasická, mám řadu B4, soneta, B5... B101 a ted tady tu B73. Hodila by se mě i jedna nebo lépe dve velké prázdné cívky, pro B73 a B101, největší průměr měřím 180mm nemáte někdo?
Já magnetáků mám už asi deset, většinou to stačí rozebrat, vyčistit, řemínkyvyměnit, s mechanikou nemám nejmenší problém, mám strojní prumyslovku, ale to elektro už je slabší, takže mě tak nějak stačí že to hraje, pokud tam není evidentní problém, třeba že nenahrává, nebo šumí, bručí...atd, pokud to hraje čistě nešumí to, nechybí výšky, nechám to tak
Jo jěště, chlapi, nevíte dá se někde koupit nová páska? Klasická, mám řadu B4, soneta, B5... B101 a ted tady tu B73. Hodila by se mě i jedna nebo lépe dve velké prázdné cívky, pro B73 a B101, největší průměr měřím 180mm nemáte někdo?
nové pásky a u nás ? leda zde, RMG Int. lic. EmTEC (dříve Basf)
http://www.vintageaudio.cz/prodej/zazna ... lusenstvi/
http://www.vintageaudio.cz/prodej/zazna ... lusenstvi/
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Nemůžu si zaboha vzpomenout, ale třeba na to někde narazím.
Jednak je vyrábí v licenci BASF jedna firma - nevím, jestli je zrovna tahle přesně, ale zdá se mi, že název byl jinak. Nějak na R a delší slovo...
Co ale vím určitě, že jedna malá americká firma vyrábí pořád a ve špičkové kvalitě pásy, které původně vyráběl americký Ampex a 3M, tedy po našem "Scotch". Myslím že se jmenuje Quantegy, ale můžu se plést. Ovšem nejtenčí dělají LP, tedy 35um a pak 45 a 50um, v šířkách od čtvrt do dvou palců.
Je to údajně a hlavně kvůli provozu jinak zvukově nenahraditelných, vícestopých analogů Studer, Tascam, Otari a Ampex, do kterých se ještě v některých studiích točí kvůli "vintage" zvuku.
ta paměť...třeba se mi povede najít od toho doklady, bylo to někdy 2007 nebo tak někdy.
V každém případě je potřeba si připravit řádný ranec, ať už se bude kupovat pečetěný pásek na Aukru či na Ebay /což obojí silně nedoporučuju!/, anebo nová výroba z USA či odjinud.
Někdy v tom 2007 jsem si rozmařile "dovolil" jen jednu jedinou krabici černého, 1/4" LP pásku LHL /35um-1080m/ na NAB středovce a stál mě ten "pásek" s dopravou cca 600,-Kč dohomady pět tisícovek.
To teda vychází 5,00,-Kč za metr a asi u té nové výroby bude dost jedno, o jakou tloušťku půjde. V šířkách je ale cenový rozdíl strašlivý.
Vím jenom, že 1/2", 1" a 2" tam měli v nabídce taky a ty ceny mě dost omračovaly. Přišlo to v krabici Ampex asi po 3 týdnech.
To bude tím, že pro mě jako fandu analogu je to sice drahý jak svoboda, ale kdo to potřebuje k práci, tak to bez problému koupí, protože se mu to za několikeré použití zaplatí /od čtvrtpalce výš se už zásadně nestříhá/.
Už jsem někde četl i nápady na to, jak řezat na přesnou polovinu CrO2 pásek z VHS kazet, neboť ten má podobnou tloušťku, jako DP pásek /VHS má myslím okolo 20um, DP má 25-26um/.
Je to samozřejmě naprostá pitomina, ve fabrikách se podložka řezala na potřebný rozměr vždy ještě před polevem a určitě pro to měli dobrý důvod, žejo.
Před chvílí jsem se díval do bedny s VHS kazetami EMTEC EQ a Maxell MX, které byly bezpečně kupované někdy 2005-2007. Na kazetách Emtec je sice v druhém řádku napsáno "Assembled in the European Union", ale nad tím, hned jako první, je podstatnej nápis "Tape made in Germany".
To přeneseně znamená, že jestli firma nekecá, tak ještě před cca 10 lety linky v Ludwigshafenu či jinde musely jet a produkovat sakra kvalitní pás.
Další schůdný řešení pro zatvrzelý analogáře by bylo - koupit lacino např. zachovalý studiový čtyřstopák na 1/2" pásy a vytočit pásy z kazet! Pokud se pamatuju, tak od půlpalce nahoru a včetně, měly širší pásy vždy nižší tloušťku, než standardních 50um, obvykle těch 35um a hlavně - byly vždycky na NAB či IEC cívkách s čely.
Sestříhání půlpalce není problém a při rychlostech od 19 výše dobrou slepku nepoznáte, ledaže by šlo o vlepený kus, kvalitativně úplně odlišného pásu. Někdy to může udělat i výrazně odlišná šarže téhož typu pásu, už se mi to stalo.
A kromě toho - na ten chrom, co je ve VHS kazetách, by se mělo dát po seřízení nahrávat jedna radost.. Sešvihat na jednu cívku třeba materiál z deseti VHS kazet a klidně to nechat svištět 38,1cm/s. Potřebovalo by to při téhle kvalitě pásku a této rychlosti naprosto minimální korekce.
A pásku plná prdel...
Jednak je vyrábí v licenci BASF jedna firma - nevím, jestli je zrovna tahle přesně, ale zdá se mi, že název byl jinak. Nějak na R a delší slovo...
Co ale vím určitě, že jedna malá americká firma vyrábí pořád a ve špičkové kvalitě pásy, které původně vyráběl americký Ampex a 3M, tedy po našem "Scotch". Myslím že se jmenuje Quantegy, ale můžu se plést. Ovšem nejtenčí dělají LP, tedy 35um a pak 45 a 50um, v šířkách od čtvrt do dvou palců.
Je to údajně a hlavně kvůli provozu jinak zvukově nenahraditelných, vícestopých analogů Studer, Tascam, Otari a Ampex, do kterých se ještě v některých studiích točí kvůli "vintage" zvuku.
ta paměť...třeba se mi povede najít od toho doklady, bylo to někdy 2007 nebo tak někdy.
V každém případě je potřeba si připravit řádný ranec, ať už se bude kupovat pečetěný pásek na Aukru či na Ebay /což obojí silně nedoporučuju!/, anebo nová výroba z USA či odjinud.
Někdy v tom 2007 jsem si rozmařile "dovolil" jen jednu jedinou krabici černého, 1/4" LP pásku LHL /35um-1080m/ na NAB středovce a stál mě ten "pásek" s dopravou cca 600,-Kč dohomady pět tisícovek.
To teda vychází 5,00,-Kč za metr a asi u té nové výroby bude dost jedno, o jakou tloušťku půjde. V šířkách je ale cenový rozdíl strašlivý.
Vím jenom, že 1/2", 1" a 2" tam měli v nabídce taky a ty ceny mě dost omračovaly. Přišlo to v krabici Ampex asi po 3 týdnech.
To bude tím, že pro mě jako fandu analogu je to sice drahý jak svoboda, ale kdo to potřebuje k práci, tak to bez problému koupí, protože se mu to za několikeré použití zaplatí /od čtvrtpalce výš se už zásadně nestříhá/.
Už jsem někde četl i nápady na to, jak řezat na přesnou polovinu CrO2 pásek z VHS kazet, neboť ten má podobnou tloušťku, jako DP pásek /VHS má myslím okolo 20um, DP má 25-26um/.
Je to samozřejmě naprostá pitomina, ve fabrikách se podložka řezala na potřebný rozměr vždy ještě před polevem a určitě pro to měli dobrý důvod, žejo.
Před chvílí jsem se díval do bedny s VHS kazetami EMTEC EQ a Maxell MX, které byly bezpečně kupované někdy 2005-2007. Na kazetách Emtec je sice v druhém řádku napsáno "Assembled in the European Union", ale nad tím, hned jako první, je podstatnej nápis "Tape made in Germany".
To přeneseně znamená, že jestli firma nekecá, tak ještě před cca 10 lety linky v Ludwigshafenu či jinde musely jet a produkovat sakra kvalitní pás.
Další schůdný řešení pro zatvrzelý analogáře by bylo - koupit lacino např. zachovalý studiový čtyřstopák na 1/2" pásy a vytočit pásy z kazet!
Pokud se pamatuju, tak od půlpalce nahoru a včetně, měly širší pásy vždy nižší tloušťku, než standardních 50um, obvykle těch 35um a hlavně - byly vždycky na NAB či IEC cívkách s čely.
Sestříhání půlpalce není problém a při rychlostech od 19 výše dobrou slepku nepoznáte, ledaže by šlo o vlepený kus, kvalitativně úplně odlišného pásu. Někdy to může udělat i výrazně odlišná šarže téhož typu pásu, už se mi to stalo.
A kromě toho - na ten chrom, co je ve VHS kazetách, by se mělo dát po seřízení nahrávat jedna radost.. Sešvihat na jednu cívku třeba materiál z deseti VHS kazet a klidně to nechat svištět 38,1cm/s. Potřebovalo by to při téhle kvalitě pásku a této rychlosti naprosto minimální korekce.
A pásku plná prdel...
- Přílohy
-
P1010040.jpg- (207.01 KiB) Staženo 125 x
Já jsem s tím šel před pár lety tak daleko, že jsem začal na Mechlabor STM610 shánět tzv. půlpalcovou sadu - to je celý výměnný nosič hlav, přítlačná kladka, pohyblivý i pevný vodítka a vyrovnávací kladky.
Jinak je totiž na té mašině úplně všechno stejný, viděl jsem to v reálu v ČRo. Stroj má z výroby i výhodné přepínání tahu převíjecích motorů na profi/komerce a jdou na něm bez úhony přetáčet i 26um pásky. Půlpalcová verze má ještě horní ruční ovládání stop, dva komplet záznamové/reprodukční kanály navíc a vzadu meterbridge, ale to všecko by vůbec nebylo nutný, pokud by se zapojily jen dva vnitřní systémy čtyřstopých hlav /paralelně ani sériově by to nešlo, to je jasný/.
Bohužel, ČRo, ČT i soukromníci tyhle stroje i jejich příslušenství bezezbytku vyházeli, protože maďarská fabrika defacto někdy v 95 zanikla a nebyly k tomu vůbec žádný ND. Tam, kde z nějakého důvodu zůstaly vícestopé stroje na širší pás, jsou bez výjimky Otari, Tascam a hlavně Studery.
Jinak je totiž na té mašině úplně všechno stejný, viděl jsem to v reálu v ČRo. Stroj má z výroby i výhodné přepínání tahu převíjecích motorů na profi/komerce a jdou na něm bez úhony přetáčet i 26um pásky. Půlpalcová verze má ještě horní ruční ovládání stop, dva komplet záznamové/reprodukční kanály navíc a vzadu meterbridge, ale to všecko by vůbec nebylo nutný, pokud by se zapojily jen dva vnitřní systémy čtyřstopých hlav /paralelně ani sériově by to nešlo, to je jasný/.
Bohužel, ČRo, ČT i soukromníci tyhle stroje i jejich příslušenství bezezbytku vyházeli, protože maďarská fabrika defacto někdy v 95 zanikla a nebyly k tomu vůbec žádný ND. Tam, kde z nějakého důvodu zůstaly vícestopé stroje na širší pás, jsou bez výjimky Otari, Tascam a hlavně Studery.
sinclair píše:Už jsem někde četl i nápady na to, jak řezat na přesnou polovinu CrO2 pásek z VHS kazet, neboť ten má podobnou tloušťku, jako DP pásek /VHS má myslím okolo 20um, DP má 25-26um/.
Je to samozřejmě naprostá pitomina, ve fabrikách se podložka řezala na potřebný rozměr vždy ještě před polevem a určitě pro to měli dobrý důvod, žejo.
Kdysi dávno jsem takhle řezal vaxinární pásky ze sálových počítačů - upravil jsem si na to mechaniku tuším z B700, kde jsem odstranil hlavy a přidal vodící prvky s žiletkou mezi nimi. Řezal jsem to tuším rychlostí převíjení. Přesnost tak cca +-0,5mm, pásky jsem používal na záznam radioprovozu rychlostí 2,38 na B4 s úpravou na půlstopý záznam. (pro čtvrtstopý už vadila ta kolísající šířka).
