zase tak velké rozdíly to nejsou, to co je napsané ve schématu není vždy dogma . . .
jak jsi zjistil jestli ti X103 kmitá ?
zjistíš to taky tak, že budeš měřit napětí na kolektoru X103 a současně se prsty dotkneš cívky L103.
tím zatlumíš oscilace a měla by být vidět změna napětí na kolektoru X103, vždy když se dotkneš té cívky . . .
Není třeba zjišťovat, zda oscilátor kmitá, když je jasné, že kmitá:
beny66ka píše:Tak pokud se dotknu báze tranzistoru X102 (2SC535) pinzetou, začne hrát silně a skoro čistě stanice kterou naladím. Naladím jich i více...
OK1HGA:
Pro ověření funkce oscilátoru se jej není potřeba nijak dotýkat. Stačí jej zachytit druhým funkčním přijímačem.
Jelikož tazatel psal, že při dotyku na bázu směšovacího tranzistoru dokázal naladit pár silných VKV stanic, tak bych chybu v oscilátoru ani směšovači nehledal. Kdyby mu oscilátor nešel, naladil by leda kulový.Proto zbývá ten J-FET.
A že se "kazí" vstupní tranzistory je relatívně věc běžná - jsou první na raně od antény a tendlecten je navíc polem řízenej a VF, takže je nejzranitelnější.
Pánové, vidím že jste kapacity! Máte ty oscilátory a směšovače v hlavách pěkně v pořádku ! Děkuji moc za vlastně opravení na dálku. (Zatím virtuálně).
Bez vašich rad bych v problému "lítal jako flus ve flašce"
Takže podle všeho je to ten JFET nebo něco kolem, ale moc tam toho už není.
Zkusím ten JFET ho nahradit typem BF256. A uvidíme. Můžu se tomu věnovat zase až po víkendu, tak se ozvu.
Od kdy vyrábí trafopáječka elektrostatické pole? A J-FET je jen taková zvláštní dioda, komu se povedlo někdy odpálit diodu trafopáječkou? (A nemyslím tím rozžhavením do červena.)
Minimálně od té doby, co existuje kapacita mezi primárním a sekundárním vinutím transformátoru, ostatní kapacity reálného prostředí nepočítaje.
Ještě nikdy se mi nepodařilo zničit tímto způsobem J-FET, ale připisuji to nedostatku příležitostí a ochranným opatřením. Takových KF521 bylo několik a také jeden CMOS 4011, který jsem tímto způsobem zničil záměrně ikdyž až na několikátý pokus.
Popravdě, já jsem jfety i MOSFET pájel vždy trafopáječkou. Jfety bez zvláštních opatření, MOSFETy jako třeba KF521 či japonský typy s jednou šínou sekundáru páječky spolehlivě uzemněnou. Skoro vždycky bez zkratovacích pérek - pouze za pouzdro, vytažený z vodivé pěny. Ruský KP žádný pérka nikdy neměly, jen byly zastrčený se zkroucenými vývody do kousku vodivé gumy.
Zajímavý na tom je, že když jsem je pinzetou do té vodivé pěny strkal, tak byly původně nasypaný v papírovým sáčku asi padesát pohromadě, dobrá půlka už se ztracenými zkratovacími pérky - a všechny to přežily.
Základ u KF521 je nedotknout se prstem gejtů, což při trošce šikovnosti jde, stejně tak natvarovat vývody do potřebného rozchodu. Doporučovaný uzemňovací náramek jsem použil jen jednou, zapomněl ho po akci sundat a hořce jsem toho po pár minutách litoval, schytaje ránu natvrdo od síťového izostatu, o který jsem nechtě škrtnul. KF521 byly použitý jako řízený útlumy v limitérech, fázovacích článcích i jinde a přestože nebyly nijak "na ráně", odcházely bez prokazatelných příčin taky. Nevím, jak jsou na tom modernější KF522 a KF523, ale myslím jich bylo tak málo vyrobených/použitých, že s nimi asi nikdo nemá víc zkušeností. P-dvojčata KF552 na tohle vůbec háklivý nejsou.
Je možný, že současný, polem řízený tranzistory mají v sobě ochranné obvody, ale vůbec to není na škodu, když se k nim budu chovat, jako by je neměly, než se na to spolíhat.
Tak vyřešeno. Po rozebrání přístroje jsem objevil zespod desky (bylo to pod krytem a nebylo to vidět) dobastlený Isostat se součástkami pro - předpokládám - volbu bývalého pásma OIRT. Přepnutím přepínače závada odstraněna ...
