Cívkový magnetofon Uher Variocord 263
Moderátor: Moderátoři
Cívkový magnetofon Uher Variocord 263
Tím, že je řemínek přetržený, jsi získal výhodu pohodlně změřit délku a z ní vypočítat průměr.
Od vypočteného průměru odečti cca 5-7%, zaokrouhli na celé "pětky" milimetrů dolů /u průměrů nad asi 120 mm/, změř šuplérou průměr řemínku a objednej.
Pokud se rozpadl na kusy a nemáš všecky zbytky, pak je nutné k určení potřebného průměru řemínku vzít měkké izolované lanko zhruba stejného průměru, jako má profil řemínku, pečlivě jej v napnutém stavu obtáhnout přes obě řemenice, zaštípnout a ze změřené délky opět vypočítat potřebný průměr. Opět odečíst z vypočteného průměru řemenu cca 5-7% /aby byl napnutý a měl tah/, zaokrouhlit na celé "pětky" milimetrů raději dolů a zase popátrat po internetu.
Sháněj ale zásadně zase kulatý profil a stejné síly. Jiná tloušťka či jiný profil řemínku, než kulatý Ti bude k ničemu.
Kulaté řemínky větší tloušťky a většího průměru se shánějí hodně blbě, budeš muset být trpělivější.
Stojí mi právě kvůli tomu krásné, zachovalé kusy Unitry M2405S i ZK246.
Výhoda asi je, že Uher Variocord 263 má mít úplně stejnou mechaniku, jako kdysi Tuzexem hojně prodávaný Uher Royal De Luxe. Lišit se mají vzhledem a elektrickou výbavou. Já tyhle "velké", stolní a precizní německé strojovny popravdě moc neznám. S Uhery jsem přišel do styku pouze prostřednictvím několika typů řady Report a to je jiná třída i liga.
Možná, že někde na těch zatracených internetech, co by se všecky měly zakázat
Možná někde na stránkách reel-to-reel či Uher fandů u nás či v zahraničí. Spíš Německo, než jiné evropské státy.
Němci byli na firmu Uher, stejně jako třeba Dual, Grundig a další poměrně pyšní a měli i proč, byly to skvělé stroje.
Který z nich to na schématu mechaniky je? Tipuju 11
- Přílohy
-
U-RDL_mech.jpg- (168.23 KiB) Staženo 242 x
Gert Redlich na Tonbandmuseum.info píše:Jestli vám někdo na ebay dnes...
...zpívá "čapí árii" a chce vyprávět pohádky o "klukovských válkách", na stránce http://www.tonbandmuseum.info/uher-preise-1968.html je soupis, zač se tehdy skutečně magnetofony a příslušenství Uher prodávaly.
Je třeba počítat dnešních 20% (z ceny tehdy v markách), přepočteno na EUR to dělá jen 10% uvedených (absolutních hodnot) částek, které za tyto magnetofony dnes lze víceméně oprávněně požadovat. Větší cenu nemají ani ty nejlepší kousky, protože všem je 40 let a víc !! O životnosti dílů si přečtěte na http://technikwissen.rde.de/componentlifetime.html .
Květen 2006 - na okraj: dva naše nové přírůstky, dokonalé čisté a oba jak nové Uher Royal de Luxe a Uher Variocord 263 stojí už dva týdny ve větraném skladu a stále leště páchnou, i když zdaleka ne tak bestiálně, jako když jsme je přivezli. Načichly totiž za mnoho měsíců mezi starými dálkovými telefonními kabely.
Podařilo se nám sehnat další 4 Uhery se stejnou mechanikou a dáváme z nich dohromady alespoň jeden fungující stroj. Řemínky se nám podařilo sehnat za 8 EUR...
Bohužel, kde sehnali ty řemínky, o tom se tam už nic nepraví.
Takže doporučená špagátová metoda to jistí.
Neboť to byl skoro národní sport - odnášet z dotyčné fabriky "do foroty" i věci, které dotyčnému byly aktuálně v podstatě naprd a třeba jej to ani nezajímalo. Ale platilo nepsané pravidlo "může se to hodit". Řekl bych, že právě tohle budou i později ty hlavní zdroje originálního materiálu, pokud ovšem přežije skladování v dobré formě..
Vymyká se jenom Slovensko - tam např. na cokoliv z výrobků Vráblí a dokonce i Oravy dneska neseženete skoro nic.
Podobně špatné to bylo svého času i se servisními manuály, než se to podstatné objevilo na internetu. Dalo se tak nějak čekat, že v papírové podobě toho bude na rádiusu 50km okolo Vráblí nejvíc, ale opak byl pravdou. Ještě do roku cca 2010 Slováci sháněli kompletní servisy na vrábelskou techniku v ČR. To dodnes nechápu.
Na OTS v té fabrice toho byly v regálech vytištěné doslova 3/4-metrové štosy, skoro od všeho, za pár korun a paradoxně to kupovali /všiml jsem si během mnoha návštěv/ jen návštěvníci-nákupčí z opraven z české/moravské části ČSSR. Divný.
Proč by teda kluci z SK sháněli servisáky od lidí v CZ, když by už dávno měli Slováci staré krámy vyhozené?
Já třeba vím, že na Slovensku se každý třetí-čtvrtý kluk od 15-19 motá minimálně okolo muziky, ale spíš DJ-ingu. Ostatně nejlepší kreativci-mixeři jsou drtivě Slováci, Čechy a Morava na kluky z SK nikdy neměli. Jsou na to i důkazy
Ale takoví ti sobášoví a maturitní pouštěči, cestující s celým aparátem po dědinách, ti si dlouho nemohli vynachválit ve výdrži třeba nezničitelný AZK220, pak měli lepší frajeři AZK240, Škundovy, podle mýho návodu zbastlený 400W/4R můstky z upravených AUJ637...moc populární byly zesilovače Ládi Bunty a podobný věci. Mnohým lidem chodí ty teslácký věci dodnes, páč jsou robustní jako prase. Nikdy jsem neviděl třeba spálený trafo z některého vrábelského zesu, fakt nikdy..
Jenže frmol nastal už v těch 90. letech, když se jim něco z toho posralo. Neměli ani co do toho, ani podle čeho dělat...
Pamatuju si to ještě z fóra jiného webu, jaká byla na Slovensku honička okolo materiálu i servisů.
Mám prostě takový pocit, že to, co bylo někde nasyslené /nejvíc měl asi jeden týpek ze Zlatých Moravců/ se rozprodalo velmi rychle a zavčasu, ale dokumentace buď opravdu neměli, nebo to považovali za zbytečný papíry a vyhodili. Ten maník ze ZM měl z fabriky natahané celé osazené desky na kdeco, ale neměl k nim ani čárku..
Jeden z dobrých machrů, kdysi pod nickem matus15 by mohl vyprávět..