Cívkový magnetofon Uher Variocord 263
Moderátor: Moderátoři
Cívkový magnetofon Uher Variocord 263
Dobrý den, po delší době jsem zapnul magnetofon, asi po půl hodině provozu, nefunkční.Zjistil jsem, že se přetrhl a rozpadl hlavní řemen.Ze zbytků jsem zjistil, že je kulatý Nevíte někdo přesný rozměr a kde by se dal sehnat.Děkuji za případné rady.
Nevím, zda Uher Variocord tohoto typu byl u nás rozšířenější, to by asi věděl Elektrosvit - knihy Magnetofony I.-III. nemám zrovna po ruce.
Tím, že je řemínek přetržený, jsi získal výhodu pohodlně změřit délku a z ní vypočítat průměr.
Od vypočteného průměru odečti cca 5-7%, zaokrouhli na celé "pětky" milimetrů dolů /u průměrů nad asi 120 mm/, změř šuplérou průměr řemínku a objednej.
Pokud se rozpadl na kusy a nemáš všecky zbytky, pak je nutné k určení potřebného průměru řemínku vzít měkké izolované lanko zhruba stejného průměru, jako má profil řemínku, pečlivě jej v napnutém stavu obtáhnout přes obě řemenice, zaštípnout a ze změřené délky opět vypočítat potřebný průměr. Opět odečíst z vypočteného průměru řemenu cca 5-7% /aby byl napnutý a měl tah/, zaokrouhlit na celé "pětky" milimetrů raději dolů a zase popátrat po internetu.
Sháněj ale zásadně zase kulatý profil a stejné síly. Jiná tloušťka či jiný profil řemínku, než kulatý Ti bude k ničemu.
Kulaté řemínky větší tloušťky a většího průměru se shánějí hodně blbě, budeš muset být trpělivější.
Stojí mi právě kvůli tomu krásné, zachovalé kusy Unitry M2405S i ZK246.
Tím, že je řemínek přetržený, jsi získal výhodu pohodlně změřit délku a z ní vypočítat průměr.
Od vypočteného průměru odečti cca 5-7%, zaokrouhli na celé "pětky" milimetrů dolů /u průměrů nad asi 120 mm/, změř šuplérou průměr řemínku a objednej.
Pokud se rozpadl na kusy a nemáš všecky zbytky, pak je nutné k určení potřebného průměru řemínku vzít měkké izolované lanko zhruba stejného průměru, jako má profil řemínku, pečlivě jej v napnutém stavu obtáhnout přes obě řemenice, zaštípnout a ze změřené délky opět vypočítat potřebný průměr. Opět odečíst z vypočteného průměru řemenu cca 5-7% /aby byl napnutý a měl tah/, zaokrouhlit na celé "pětky" milimetrů raději dolů a zase popátrat po internetu.
Sháněj ale zásadně zase kulatý profil a stejné síly. Jiná tloušťka či jiný profil řemínku, než kulatý Ti bude k ničemu.
Kulaté řemínky větší tloušťky a většího průměru se shánějí hodně blbě, budeš muset být trpělivější.
Stojí mi právě kvůli tomu krásné, zachovalé kusy Unitry M2405S i ZK246.
Tak mi to nedalo a pro toho Bozděcha II. jsem si zaběhnul.
Výhoda asi je, že Uher Variocord 263 má mít úplně stejnou mechaniku, jako kdysi Tuzexem hojně prodávaný Uher Royal De Luxe. Lišit se mají vzhledem a elektrickou výbavou. Já tyhle "velké", stolní a precizní německé strojovny popravdě moc neznám. S Uhery jsem přišel do styku pouze prostřednictvím několika typů řady Report a to je jiná třída i liga.
Možná, že někde na těch zatracených internetech, co by se všecky měly zakázat
bude pro relativně hodně známý U-RDL viset i popis rozměrů obou použitých řemínků.
Možná někde na stránkách reel-to-reel či Uher fandů u nás či v zahraničí. Spíš Německo, než jiné evropské státy.
Němci byli na firmu Uher, stejně jako třeba Dual, Grundig a další poměrně pyšní a měli i proč, byly to skvělé stroje.
Který z nich to na schématu mechaniky je? Tipuju 11
, bez té dlouhé ludry 20 k počitadlu by to asi hrálo, žejo
Výhoda asi je, že Uher Variocord 263 má mít úplně stejnou mechaniku, jako kdysi Tuzexem hojně prodávaný Uher Royal De Luxe. Lišit se mají vzhledem a elektrickou výbavou. Já tyhle "velké", stolní a precizní německé strojovny popravdě moc neznám. S Uhery jsem přišel do styku pouze prostřednictvím několika typů řady Report a to je jiná třída i liga.
Možná, že někde na těch zatracených internetech, co by se všecky měly zakázat
bude pro relativně hodně známý U-RDL viset i popis rozměrů obou použitých řemínků.
Možná někde na stránkách reel-to-reel či Uher fandů u nás či v zahraničí. Spíš Německo, než jiné evropské státy.
Němci byli na firmu Uher, stejně jako třeba Dual, Grundig a další poměrně pyšní a měli i proč, byly to skvělé stroje.
Který z nich to na schématu mechaniky je? Tipuju 11
, bez té dlouhé ludry 20 k počitadlu by to asi hrálo, žejo - Přílohy
-
U-RDL_mech.jpg- (168.23 KiB) Staženo 242 x
Jen na drobné doplnění - gumy (tedy nejen řemínky, ale také obložení třecích převodů a přítlačných kladek) stárnou. Ztvrdnou a rozpadnou se, ať už ten stroj běhá, nebo ne. Magnetofony Uher se vyznačují obzvlášť spolehlivě stárnoucí pryží se životností 25 let, když se stroje pravidelně čistily a byly provozované v čistém prostoru. Zajímavé je, že některým jiným výrobcům vydržely původní řemínky za stejných podmínek i o deset a více let déle.
Bohužel, kde sehnali ty řemínky, o tom se tam už nic nepraví.
Takže doporučená špagátová metoda to jistí.
Gert Redlich na Tonbandmuseum.info píše:Jestli vám někdo na ebay dnes...
...zpívá "čapí árii" a chce vyprávět pohádky o "klukovských válkách", na stránce http://www.tonbandmuseum.info/uher-preise-1968.html je soupis, zač se tehdy skutečně magnetofony a příslušenství Uher prodávaly.
Je třeba počítat dnešních 20% (z ceny tehdy v markách), přepočteno na EUR to dělá jen 10% uvedených (absolutních hodnot) částek, které za tyto magnetofony dnes lze víceméně oprávněně požadovat. Větší cenu nemají ani ty nejlepší kousky, protože všem je 40 let a víc !! O životnosti dílů si přečtěte na http://technikwissen.rde.de/componentlifetime.html .
Květen 2006 - na okraj: dva naše nové přírůstky, dokonalé čisté a oba jak nové Uher Royal de Luxe a Uher Variocord 263 stojí už dva týdny ve větraném skladu a stále leště páchnou, i když zdaleka ne tak bestiálně, jako když jsme je přivezli. Načichly totiž za mnoho měsíců mezi starými dálkovými telefonními kabely.
Podařilo se nám sehnat další 4 Uhery se stejnou mechanikou a dáváme z nich dohromady alespoň jeden fungující stroj. Řemínky se nám podařilo sehnat za 8 EUR...
Bohužel, kde sehnali ty řemínky, o tom se tam už nic nepraví.
Takže doporučená špagátová metoda to jistí.
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
Díky za rady, já vím.že ten Uher Variocord není nic moc, ale mechanicky lité šasí, motor Papst ,nf zesilovač ale je to dvouhlavej stroj.Ale z nostalgie jsem si po letech přhrával pásky nahrané v roce 1970 na půjčeném Sony TC366.I po letech jsem byl překvapen zvukem.Na zkoušku jsem zkusil nahrát i z CD a slušnej zvuk.Řemen odešel při přetáčení.
Do Variocordu treba použiť remienok Ø80 mm. Pôvodný prierez bol trojhranný, ja som použil kruhový Ø3 mm. Remienok neprenáša iba krútiaci moment na predlohu, ale jeho vonkajší obvod tiež funguje ako obloženie kolečka pri prevíjaní REW, preto ten väčší prierez. Opýtaj sa na gumové O-krúžky z vodo plyno inštalácie v železiarstve.
Ale to je celkem normální, že v zemi původu/výroby toho stroje půjde sehnat také nejvíc dílů. Je to tak i v ČR, nasyslené zásoby /ale u řemínků i nová výroba z původních forem/ pořád běží, hlavy taky ještě jsou, dá se objevit i většina originálních mechanických dílů včetně takových "blbostí", jako jsou bronzová pouzdra motorů, řemenice, všelijaké páky, mezikola, kladky apod. Na přeloučsku toho musí být nasysleno mraky a možná to čeká na vhodnější moment, kdy začít prodávat
Neboť to byl skoro národní sport - odnášet z dotyčné fabriky "do foroty" i věci, které dotyčnému byly aktuálně v podstatě naprd a třeba jej to ani nezajímalo. Ale platilo nepsané pravidlo "může se to hodit". Řekl bych, že právě tohle budou i později ty hlavní zdroje originálního materiálu, pokud ovšem přežije skladování v dobré formě..
Vymyká se jenom Slovensko - tam např. na cokoliv z výrobků Vráblí a dokonce i Oravy dneska neseženete skoro nic.
Podobně špatné to bylo svého času i se servisními manuály, než se to podstatné objevilo na internetu. Dalo se tak nějak čekat, že v papírové podobě toho bude na rádiusu 50km okolo Vráblí nejvíc, ale opak byl pravdou. Ještě do roku cca 2010 Slováci sháněli kompletní servisy na vrábelskou techniku v ČR. To dodnes nechápu.
Na OTS v té fabrice toho byly v regálech vytištěné doslova 3/4-metrové štosy, skoro od všeho, za pár korun a paradoxně to kupovali /všiml jsem si během mnoha návštěv/ jen návštěvníci-nákupčí z opraven z české/moravské části ČSSR. Divný.
Neboť to byl skoro národní sport - odnášet z dotyčné fabriky "do foroty" i věci, které dotyčnému byly aktuálně v podstatě naprd a třeba jej to ani nezajímalo. Ale platilo nepsané pravidlo "může se to hodit". Řekl bych, že právě tohle budou i později ty hlavní zdroje originálního materiálu, pokud ovšem přežije skladování v dobré formě..
Vymyká se jenom Slovensko - tam např. na cokoliv z výrobků Vráblí a dokonce i Oravy dneska neseženete skoro nic.
Podobně špatné to bylo svého času i se servisními manuály, než se to podstatné objevilo na internetu. Dalo se tak nějak čekat, že v papírové podobě toho bude na rádiusu 50km okolo Vráblí nejvíc, ale opak byl pravdou. Ještě do roku cca 2010 Slováci sháněli kompletní servisy na vrábelskou techniku v ČR. To dodnes nechápu.
Na OTS v té fabrice toho byly v regálech vytištěné doslova 3/4-metrové štosy, skoro od všeho, za pár korun a paradoxně to kupovali /všiml jsem si během mnoha návštěv/ jen návštěvníci-nákupčí z opraven z české/moravské části ČSSR. Divný.
rnbw, musím Ti oponovat.
Proč by teda kluci z SK sháněli servisáky od lidí v CZ, když by už dávno měli Slováci staré krámy vyhozené?
Já třeba vím, že na Slovensku se každý třetí-čtvrtý kluk od 15-19 motá minimálně okolo muziky, ale spíš DJ-ingu. Ostatně nejlepší kreativci-mixeři jsou drtivě Slováci, Čechy a Morava na kluky z SK nikdy neměli. Jsou na to i důkazy Časáky, co vycházely už od 92 mám všechny schovaný.
Ale takoví ti sobášoví a maturitní pouštěči, cestující s celým aparátem po dědinách, ti si dlouho nemohli vynachválit ve výdrži třeba nezničitelný AZK220, pak měli lepší frajeři AZK240, Škundovy, podle mýho návodu zbastlený 400W/4R můstky z upravených AUJ637...moc populární byly zesilovače Ládi Bunty a podobný věci. Mnohým lidem chodí ty teslácký věci dodnes, páč jsou robustní jako prase. Nikdy jsem neviděl třeba spálený trafo z některého vrábelského zesu, fakt nikdy..
Jenže frmol nastal už v těch 90. letech, když se jim něco z toho posralo. Neměli ani co do toho, ani podle čeho dělat...
Pamatuju si to ještě z fóra jiného webu, jaká byla na Slovensku honička okolo materiálu i servisů.
Mám prostě takový pocit, že to, co bylo někde nasyslené /nejvíc měl asi jeden týpek ze Zlatých Moravců/ se rozprodalo velmi rychle a zavčasu, ale dokumentace buď opravdu neměli, nebo to považovali za zbytečný papíry a vyhodili. Ten maník ze ZM měl z fabriky natahané celé osazené desky na kdeco, ale neměl k nim ani čárku..
Jeden z dobrých machrů, kdysi pod nickem matus15 by mohl vyprávět..
Proč by teda kluci z SK sháněli servisáky od lidí v CZ, když by už dávno měli Slováci staré krámy vyhozené?
Já třeba vím, že na Slovensku se každý třetí-čtvrtý kluk od 15-19 motá minimálně okolo muziky, ale spíš DJ-ingu. Ostatně nejlepší kreativci-mixeři jsou drtivě Slováci, Čechy a Morava na kluky z SK nikdy neměli. Jsou na to i důkazy
Časáky, co vycházely už od 92 mám všechny schovaný.
Ale takoví ti sobášoví a maturitní pouštěči, cestující s celým aparátem po dědinách, ti si dlouho nemohli vynachválit ve výdrži třeba nezničitelný AZK220, pak měli lepší frajeři AZK240, Škundovy, podle mýho návodu zbastlený 400W/4R můstky z upravených AUJ637...moc populární byly zesilovače Ládi Bunty a podobný věci. Mnohým lidem chodí ty teslácký věci dodnes, páč jsou robustní jako prase. Nikdy jsem neviděl třeba spálený trafo z některého vrábelského zesu, fakt nikdy..
Jenže frmol nastal už v těch 90. letech, když se jim něco z toho posralo. Neměli ani co do toho, ani podle čeho dělat...
Pamatuju si to ještě z fóra jiného webu, jaká byla na Slovensku honička okolo materiálu i servisů.
Mám prostě takový pocit, že to, co bylo někde nasyslené /nejvíc měl asi jeden týpek ze Zlatých Moravců/ se rozprodalo velmi rychle a zavčasu, ale dokumentace buď opravdu neměli, nebo to považovali za zbytečný papíry a vyhodili. Ten maník ze ZM měl z fabriky natahané celé osazené desky na kdeco, ale neměl k nim ani čárku..
Jeden z dobrých machrů, kdysi pod nickem matus15 by mohl vyprávět..