Měření elektronky AK2

Opravy, renovace, schemata historické techniky

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1454
Registrován: 02 dub 2012, 00:00
Bydliště: Vysočina

Měření elektronky AK2

#1 Příspěvek od Milan »

Poradí mi někdo z majitelů BM215 , v jakém pracovním bodě se na tomto
zkoušeči elektronka měří, jak jsou pospojovány jednotlivé mřížky a jakou
hodnotu Ia a S to má ukázat ? Potřebuji tuto elektronku orientačně změřit bez BM215 , reg.zdroje na to mám. Díky za radu.
Uživatelský avatar
jjilek
Příspěvky: 4473
Registrován: 29 bře 2009, 00:00
Bydliště: Olomouc
Kontaktovat uživatele:

#2 Příspěvek od jjilek »

Problém převodu parametrů měření z BM215 na jiné zdroje asi není jednoznačný. BM215 neměří stejnosměrným napětím, ale jen při jednocestném usměrnění. Navíc každá elektronka během své životnosti podstatně mění parametry a stále je ještě považována za dobrou. Jakousi orientací je parametr, uvedený na zadní straně měřící karty. Pokud chceš měřit pomocí vlastních zdrojů, tak použij tabulkové parametry, vydané výrobcem elektronky.
Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1454
Registrován: 02 dub 2012, 00:00
Bydliště: Vysočina

#3 Příspěvek od Milan »

Děkuji za názor. Měření oktod,heptod atd. ve statickém bodě není reálné ,
neboť výrobci udávají parametry vesměs s již kmitajícím oscilátorem - a to je na houby , potřebuji ověřit +- elektronku, ne ty obvody v bůhvíjakém stavu kolem ní , konkrétně ve značně přebastleném Philipsu 456A . O způsobu měření BM215 vím, avšak lepší nějaké numero cca střední hodnota než žádné.
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#4 Příspěvek od sinclair »

A nebylo by tedy lepší zarazit dotyčnou AK2 do funkčního přijímače, kde je oficiálně použita a poměřit její emisně-pracovní schopnosti měřením přímo v obvodu? Hádám půjde hlavně o emisi ohledně funkce "oscilátorové" sekce té oktody, ne?
Tyhle oktody bývaly pěkně otravný, ještě i jejich pohrobci v šestivoltový řadě. Karta na to sice je, ale nic to nevypovídá o schopnostech té oktody v reálném obvodě.
To píšu proto, že se mi už stalo, že se ukazovala na BM jako úplně skvělá a v Ariosu pak mlčela jak Fučík.
Uživatelský avatar
barnodaj
Příspěvky: 1081
Registrován: 16 dub 2011, 00:00
Bydliště: Vodňansko

#5 Příspěvek od barnodaj »

Tohle asi znáš:
Přílohy
AK2.png
(25.24 KiB) Staženo 330 x
Lukas-Peca
Příspěvky: 4500
Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

#6 Příspěvek od Lukas-Peca »

Originál karta zkouší směšovací část. U těchto oktod je ale potřeba zkoušet hlavně oscilátorovou část, která zeslábne jako první, a to jako triodu. Druhou mřížku zapoj jako anodu, anodové napětí 100 V, mřížkové předpětí tak, aby byl anodový proud cca 2 mA.
Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1454
Registrován: 02 dub 2012, 00:00
Bydliště: Vysočina

#7 Příspěvek od Milan »

Na netu najdu buď charakteristiky již kmitající soustavy (Philips, Telefunken),nebo blbosti viz obrázek AK2 Tungsram - napětí g1 ve V zřejmě ss , ale v popisu 8,5V ef - z toho si má uživatel vybrat co ?
Lukášův návod je to co potřebuji, ovšem není z něj opět patrno, jaké má být
Ug1 a jaká napětí ostatních mřížek . Nebo jsem to nepochopil. Hledám to, co je třeba v katalogu Tesla u většiny elektronek uvedeno jako statické parametry v určitém pevně daném prac. bodě. Nepotřebuji v danou chvíli zkoumat oscilační obvody kolem elektronky , zvláště je-li podezření, že nejsou ok.
Ale nechme to tak, nějak si poradím , jednou jsem již podobné sháněl k 6H31 a ve výsledku to nikam nevedlo. Díky za názory .
Přílohy
AK2 Tungsram.jpg
(217.63 KiB) Staženo 296 x
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#8 Příspěvek od sinclair »

Tak ona se snížená emisní schopnost společné katody oktody jako úplně první projeví právě na "oscilátorové" sekci oktody, páč se jaksi požaduje nějaký výkon v celém rozsahu přeladění. Směšovací schopnost přitom ještě může být plně zachovaná - směšovat může v pohodě i při 25% podle BM215. Proto jsem to tak napsal.
To byl právě můj problém. V dotčeným Ariosu už zřejmě byly chycený kondíky a možná i vlhký cívky, on to byl celkově takový úsporně vyráběný přístroj, i přes tu filipesáckou překombinovanost.
Nechtělo to vůbec kmitat, ani na nízkých kmitočtech, ale dvě zkoušený oktody jako celek "průchozí" pro generátor byly.
Lukas-Peca
Příspěvky: 4500
Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

#9 Příspěvek od Lukas-Peca »

U některých elektronek určených pro oscilátory nebo impulzní obvody se statické parametry neuvádí vůbec. To je případ třeba PCL85. Pak je potřeba změřit několik elektronek a použít průměrné hodnoty pravděpodobně dobrých elektronek. Ten graf v obrázku ale působí celkem důveryhodně.

Pro EK2 jsem si tu kartu vyrobil, Ua 250 V, Ug1 0 V, proud cca 2 mA, strmost 1,3 mA/V.
Uživatelský avatar
barnodaj
Příspěvky: 1081
Registrován: 16 dub 2011, 00:00
Bydliště: Vodňansko

#10 Příspěvek od barnodaj »

Není těch 8,5V ef - vf napětí oscilátoru???
Přílohy
AK2.png
(115.33 KiB) Staženo 293 x
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#11 Příspěvek od sinclair »

Jistěže je, vždyť ta báně na to byla přímo určená, má to v popisu práce.
Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1454
Registrován: 02 dub 2012, 00:00
Bydliště: Vysočina

#12 Příspěvek od Milan »

Tak jsem se dnes dostal k pokusům o změření AK2 ,neb v reálném zapojení
Philips 456A nefunguje ( nemohu ovšem i přes usilovnou práci vyloučit vadu v obvodech , spousta uhnilých drátků vf obvodů mě straší i ve spaní :) ).
Zapojil jsem ji nejdříve dle Lukáše , tj. g2 cca 70V , g1 cca -3V , k , stínění , žhavení , ostatní elektrody v luftě. Přes g2 neteklo nic. Sníženo g1 na 0V , teklo 0,1mA , zvýšení napětí na g2 až na 150V - teklo 0,2mA přes g2 . Tipoval bych , že tato část je vadná ,nebo může proudu zabránit nějaký elektronový mrak kolem nezapojených elektrod ?
Pro ověření jsem ji pak zapojil celou : a 250V , g2 +g3 + g5 70V ,
g4 -1, 5V , g1 regulovatelné na začátku cca - 3V , k, stínění,žhavení .
A ejhle , Ia cca 2,5mA , Ig2 cca 0,7mA , Ig3+Ig5 cca 2,5mA , na snižování
napětí na g1 k nule reaguje prudkým nárůstem proudu až k cca 12 mA katodou - proporcionálně rostou i proudy jednotl. mřížkami včetně té g2,která samostatně nefunguje !

No a teď tedy základní otázka : je použitelná v rádiu nebo ne ? Nevím ,
jiné rádio s tímto osazením nemám a jinou AK2 také ne .
Lukas-Peca
Příspěvky: 4500
Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

#13 Příspěvek od Lukas-Peca »

Podle mě by to aspoň na některém rozsahu fungovat mělo, Změř v rádiu napětí na g1, voltmetr (třeba obyč multimetr) ale musíš od mřížky oddělit odporem cca 100k. Pokud je tam záporné napětí, oscilátor kmitá a chyba je jinde.
Uživatelský avatar
Milan
Příspěvky: 1454
Registrován: 02 dub 2012, 00:00
Bydliště: Vysočina

#14 Příspěvek od Milan »

Díky za názor, ale tvůj závěr je v protikladu k tvému návodu na změření
"triodové" části oktody. Mohu tě ujistit, že se oscilátor ani nehne - kontrolováno osciloskopem . Asi má pravdu Sinclair , setkal jsem se s podobným jevem i u ECH a UCH21 , kdy emise heptody byla ok, ale trioda, i když je žhavení společné a katoda též, měla třeba jen 10 procentní emisi a oscilátor nejel, nebo u UBL21 , kdy pentoda byla ok a diody téměř nefunkční . Otevřenou otázkou pro mě zůstává, proč přes g2 prakticky neteče proud, je-li zapojena jako anoda fiktivní triody /viz např. náhrada AK2 elektronkou ECH3/,a proč teče ,je-li zapojena g2 v celé oktodě.
No nic, sháním novou .
Lukas-Peca
Příspěvky: 4500
Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

#15 Příspěvek od Lukas-Peca »

To jsem uváděl parametry, které by asi měla mít elektronka ve 100% stavu. Taky jsem narazil na to, že takto změřený proud byl velmi malý a elektronka v rádiu fungovala. Ale máš pravdu, že tato elektronka už je asi příliš slabá. Můžeš tam na zkoušku nabastlit přes redukční patici i jinou elektronku, záleží, co máš k dispozici. Ale AK2 není nic, co by se nedalo sehnat. Případně by nejspíš měla jít přímo nahradit ACH1 Tungsram (ACH1 od jiných výrobců mají jinak zapojené vývody).
Odpovědět

Zpět na „Opravy a restaurování starých elektropřístrojů“