Měření elektronky AK2

Zpráva

Milan · #1 Příspěvek od **Milan** » 12 bře 2018, 21:26

Poradí mi někdo z majitelů BM215 , v jakém pracovním bodě se na tomto
zkoušeči elektronka měří, jak jsou pospojovány jednotlivé mřížky a jakou
hodnotu Ia a S to má ukázat ? Potřebuji tuto elektronku orientačně změřit bez BM215 , reg.zdroje na to mám. Díky za radu.

#2 Příspěvek od **jjilek** » 13 bře 2018, 08:01

Problém převodu parametrů měření z BM215 na jiné zdroje asi není jednoznačný. BM215 neměří stejnosměrným napětím, ale jen při jednocestném usměrnění. Navíc každá elektronka během své životnosti podstatně mění parametry a stále je ještě považována za dobrou. Jakousi orientací je parametr, uvedený na zadní straně měřící karty. Pokud chceš měřit pomocí vlastních zdrojů, tak použij tabulkové parametry, vydané výrobcem elektronky.

Milan · #3 Příspěvek od **Milan** » 13 bře 2018, 11:59

Děkuji za názor. Měření oktod,heptod atd. ve statickém bodě není reálné ,
neboť výrobci udávají parametry vesměs s již kmitajícím oscilátorem - a to je na houby , potřebuji ověřit +- elektronku, ne ty obvody v bůhvíjakém stavu kolem ní , konkrétně ve značně přebastleném Philipsu 456A . O způsobu měření BM215 vím, avšak lepší nějaké numero cca střední hodnota než žádné.

sinclair · #4 Příspěvek od **sinclair** » 13 bře 2018, 12:29

A nebylo by tedy lepší zarazit dotyčnou AK2 do funkčního přijímače, kde je oficiálně použita a poměřit její emisně-pracovní schopnosti měřením přímo v obvodu? Hádám půjde hlavně o emisi ohledně funkce "oscilátorové" sekce té oktody, ne?
Tyhle oktody bývaly pěkně otravný, ještě i jejich pohrobci v šestivoltový řadě. Karta na to sice je, ale nic to nevypovídá o schopnostech té oktody v reálném obvodě.
To píšu proto, že se mi už stalo, že se ukazovala na BM jako úplně skvělá a v Ariosu pak mlčela jak Fučík.

barnodaj · #5 Příspěvek od **barnodaj** » 13 bře 2018, 14:30

Tohle asi znáš:

Lukas-Peca · #6 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 13 bře 2018, 14:54

Originál karta zkouší směšovací část. U těchto oktod je ale potřeba zkoušet hlavně oscilátorovou část, která zeslábne jako první, a to jako triodu. Druhou mřížku zapoj jako anodu, anodové napětí 100 V, mřížkové předpětí tak, aby byl anodový proud cca 2 mA.

Milan · #7 Příspěvek od **Milan** » 13 bře 2018, 16:14

Na netu najdu buď charakteristiky již kmitající soustavy (Philips, Telefunken),nebo blbosti viz obrázek AK2 Tungsram - napětí g1 ve V zřejmě ss , ale v popisu 8,5V ef - z toho si má uživatel vybrat co ?
Lukášův návod je to co potřebuji, ovšem není z něj opět patrno, jaké má být
Ug1 a jaká napětí ostatních mřížek . Nebo jsem to nepochopil. Hledám to, co je třeba v katalogu Tesla u většiny elektronek uvedeno jako statické parametry v určitém pevně daném prac. bodě. Nepotřebuji v danou chvíli zkoumat oscilační obvody kolem elektronky , zvláště je-li podezření, že nejsou ok.
Ale nechme to tak, nějak si poradím , jednou jsem již podobné sháněl k 6H31 a ve výsledku to nikam nevedlo. Díky za názory .

sinclair · #8 Příspěvek od **sinclair** » 13 bře 2018, 16:20

Tak ona se snížená emisní schopnost společné katody oktody jako úplně první projeví právě na "oscilátorové" sekci oktody, páč se jaksi požaduje nějaký výkon v celém rozsahu přeladění. Směšovací schopnost přitom ještě může být plně zachovaná - směšovat může v pohodě i při 25% podle BM215. Proto jsem to tak napsal.
To byl právě můj problém. V dotčeným Ariosu už zřejmě byly chycený kondíky a možná i vlhký cívky, on to byl celkově takový úsporně vyráběný přístroj, i přes tu filipesáckou překombinovanost.
Nechtělo to vůbec kmitat, ani na nízkých kmitočtech, ale dvě zkoušený oktody jako celek "průchozí" pro generátor byly.

Lukas-Peca · #9 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 13 bře 2018, 17:02

U některých elektronek určených pro oscilátory nebo impulzní obvody se statické parametry neuvádí vůbec. To je případ třeba PCL85. Pak je potřeba změřit několik elektronek a použít průměrné hodnoty pravděpodobně dobrých elektronek. Ten graf v obrázku ale působí celkem důveryhodně.

Pro EK2 jsem si tu kartu vyrobil, Ua 250 V, Ug1 0 V, proud cca 2 mA, strmost 1,3 mA/V.

barnodaj · #10 Příspěvek od **barnodaj** » 13 bře 2018, 18:14

Není těch 8,5V ef - vf napětí oscilátoru???

sinclair · #11 Příspěvek od **sinclair** » 13 bře 2018, 18:23

Jistěže je, vždyť ta báně na to byla přímo určená, má to v popisu práce.

Milan · #12 Příspěvek od **Milan** » 19 bře 2018, 22:06

Tak jsem se dnes dostal k pokusům o změření AK2 ,neb v reálném zapojení
Philips 456A nefunguje ( nemohu ovšem i přes usilovnou práci vyloučit vadu v obvodech , spousta uhnilých drátků vf obvodů mě straší i ve spaní

).
Zapojil jsem ji nejdříve dle Lukáše , tj. g2 cca 70V , g1 cca -3V , k , stínění , žhavení , ostatní elektrody v luftě. Přes g2 neteklo nic. Sníženo g1 na 0V , teklo 0,1mA , zvýšení napětí na g2 až na 150V - teklo 0,2mA přes g2 . Tipoval bych , že tato část je vadná ,nebo může proudu zabránit nějaký elektronový mrak kolem nezapojených elektrod ?
Pro ověření jsem ji pak zapojil celou : a 250V , g2 +g3 + g5 70V ,
g4 -1, 5V , g1 regulovatelné na začátku cca - 3V , k, stínění,žhavení .
A ejhle , Ia cca 2,5mA , Ig2 cca 0,7mA , Ig3+Ig5 cca 2,5mA , na snižování
napětí na g1 k nule reaguje prudkým nárůstem proudu až k cca 12 mA katodou - proporcionálně rostou i proudy jednotl. mřížkami včetně té g2,která samostatně nefunguje !

No a teď tedy základní otázka : je použitelná v rádiu nebo ne ? Nevím ,
jiné rádio s tímto osazením nemám a jinou AK2 také ne .

Lukas-Peca · #13 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 20 bře 2018, 18:40

Podle mě by to aspoň na některém rozsahu fungovat mělo, Změř v rádiu napětí na g1, voltmetr (třeba obyč multimetr) ale musíš od mřížky oddělit odporem cca 100k. Pokud je tam záporné napětí, oscilátor kmitá a chyba je jinde.

Milan · #14 Příspěvek od **Milan** » 20 bře 2018, 19:08

Díky za názor, ale tvůj závěr je v protikladu k tvému návodu na změření
"triodové" části oktody. Mohu tě ujistit, že se oscilátor ani nehne - kontrolováno osciloskopem . Asi má pravdu Sinclair , setkal jsem se s podobným jevem i u ECH a UCH21 , kdy emise heptody byla ok, ale trioda, i když je žhavení společné a katoda též, měla třeba jen 10 procentní emisi a oscilátor nejel, nebo u UBL21 , kdy pentoda byla ok a diody téměř nefunkční . Otevřenou otázkou pro mě zůstává, proč přes g2 prakticky neteče proud, je-li zapojena jako anoda fiktivní triody /viz např. náhrada AK2 elektronkou ECH3/,a proč teče ,je-li zapojena g2 v celé oktodě.
No nic, sháním novou .

Lukas-Peca · #15 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 20 bře 2018, 20:16

To jsem uváděl parametry, které by asi měla mít elektronka ve 100% stavu. Taky jsem narazil na to, že takto změřený proud byl velmi malý a elektronka v rádiu fungovala. Ale máš pravdu, že tato elektronka už je asi příliš slabá. Můžeš tam na zkoušku nabastlit přes redukční patici i jinou elektronku, záleží, co máš k dispozici. Ale AK2 není nic, co by se nedalo sehnat. Případně by nejspíš měla jít přímo nahradit ACH1 Tungsram (ACH1 od jiných výrobců mají jinak zapojené vývody).