Shanim plechy EI12 nebo M12

Zpráva

grrrrrrrr · #1 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 12 bře 2018, 11:58

Zdravim,

Shanim plechy EI12 nebo M12 popr. plechy i s kostrickou. Sila plechu 0,35mm. Potrebuji si navinout dva prizpusobovaci transofmratorky k ART481.

Diky.

danhard · #2 Příspěvek od **danhard** » 12 bře 2018, 14:46

Takový ?
https://www.reproobchod.cz/prevodni-tra ... tesla-p978

Mám malý trafo 24V/6V, nechceš to s tím vyzkoušet ? Bohužel jen jedno.

#3 Příspěvek od **Michal22** » 12 bře 2018, 15:13

Mám někde jedno (nebo možná i dvě?) trafa, která byla použita v reprosoustavách do kina, které ART používaly.
Zkusím po něm mrknout.

grrrrrrrr · #4 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 12 bře 2018, 15:32

Pokud by byly ty trafaky z kinobeden tak by to bylo super ! Diky.

sinclair · #5 Příspěvek od **sinclair** » 12 bře 2018, 15:43

Trafa z kinobeden měly ale primár pro výhybku, řešenou na impedanci 15 ohmů. To sedět nebude.
AKR153 měla ART481 jen jeden.
Ale větší AKR303 měla 3ks ART481 v sérii.
Takže u tráfek z AKR303 nebude sedět vůbec nic.
Krom toho AKR303 měla ve výhybce velký autotrafo a jednotlivý pásma napájený z jeho odboček pro srovnání citlivostí.
Basy 100dB/W/m, středy cca 93dB/W/m a výšky 95dB/W/m.
Tam to kloudně jinak vyřešit nešlo, už vzhledem k normované svorkové impedanci 15R.

grrrrrrrr · #6 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 12 bře 2018, 15:49

No musely by to byt ty mala trafka z beden kde byl jen jeden ART481.

#7 Příspěvek od **Michal22** » 12 bře 2018, 16:01

Jo, klasické AKR153 byly 15Ω.
Ale to co jsem měl já, byla asi nějaká stavba- korpus vypadal jako tovární, ale přední deska byla z jiného materiálu.
Obdelníkový basreflex se zkosenou zadní stranou.
Osazení bylo nějakým 30 cm ARO s klasickým zakulaceným malým magnetem, který měl 8Ω, nad ním byly dva kruhové univerzály cca 15 cm (po 4Ω do série) jako střeďáky (na přední desku byly zezadu namontovány dřevěné kastlíky, aby basák netahal tyhle střeďáky), nad nimi byl jeden ART481.
Trafo vypadalo jako doma navinuté.
Snad to ještě v té všehochuti najdu, pak bych poslal foto.

sinclair · #8 Příspěvek od **sinclair** » 13 bře 2018, 12:11

Ok, já netvrdím, že to nemohlo dobře hrát. Já jen, že k žádnému běžnému kinozesilovači nešly soustavy pod 15R beze škody připojit a žádný ofiko servisák kinotechniky by to ani nedovolil.

Vlastní výroba traf k ART481 je sice trochu oser, ale zase krom jadérka, pár metrů drátu 0,8, kousku silnějšího papíru a RLC můstku neprotřebuje člověk skoro nic. Zručnost leda.
Jádra M12 jsou na tento účel úplně nahovno. Buď nemají vzduchovou mezeru téměř žádnou, anebo pevnou, kterou nelze nijak měnit. To je pro tento účel dost naprd.
U jader EI10-EI12 se dá vzduchovou mezerou pohodlně nastavit celková indukčnost /s připojeným tlakáčem/, ježto autotrafo funguje často jako aktivní indukčnost výhybky.
Pozor, v originálních kinobednách ne. Tam je tohle trafo jen jako impedančně-převodní a má samostatnej primár a sekundár. Stejně tak u studiového monitoru ARS631, nebo ARS635.
Divím se celkem, že tohle opravdu vážní zájemci o bedny s ART481 nevědí.

Pro výrobu jsou velice vhodná jadérka EI12 z linkových výstupních transformátorů 1,55V, které používaly Vráble.
Jsou u starších typů buď 0,35mm, nebo u všech novějších traf nízkoztrátové /1W-kg/ plechy 0,5mm.
Tento rozměr i kvalitu plechů pak používaly Vráble jednotně, jak pro výstupní trafa linek 1,55V, tak pro měřicí/oddělovací a různá jiná převodně/odposlechová.

Velice kvalitní a opomíjené plechy jsou i v trafech paralelního chodu výkonových rámů, tranzistorových i elektronkových. Tam už z principu musí být poměrně slušné plechy a pečlivé vinutí, aby to bezvadně fungovalo v celém kmitočtově-výkonovém rozsahu. Pro budicí trafa prvních tranzistorových výkonových jednotek platí totéž. Jde většinou o plechy EI16 a EI20 s různou výškou, často bezkostrově vinutá.

Mezerou mezi E a I svazkem se u nich dá pohodlně nastavit celková indukčnost v poměrně velkém rozsahu.

Je třeba počítat i s tím, že při instalaci do původního plechového třmenu se indukčnost ještě mírně změní.
Je dobrý dát i pozor na dobrý stav přívodů ke kmitačce ART481. Přechodový odpor, vytvořený nedotaženými červíky ve středu letovacích oček způsobí, že při měření indukčnosti větším proudem, se nejde s rozumnou mezerou E-I dostat na požadovanou celkovou indukčnost.
Je dobrý ART rozebrat a abrazivní gumou /tmavá část gumy Kohinoor/ pečlivě a opatrně očistit jak hliníkové vývody z kmitačky, tak i kontaktní "pecky" pod červíky i červíky samotné.
Platí zvlášť pro ty nejstarší a používané kusy, u novějších, nepoužitých a dobře skladovaných stačí jen s citem dotáhnout červíky.
Mně se z jedné starší ART, co vykazovala přes 2 ohmy, po rozebrání vysypal z prostoru přívodů bílý prášek, vlhkem rozsypanej hliník z Cu-Al "pecek".
Naštěstí přívody kmitačky byly ze zřejmě hodně čistého materiálu a přežily to.
Nové "pecky" pod červíky, namísto těch rozpadlých, jsem vyrobil z velkých, tuším M10 cupalových podložek.

sinclair · #9 Příspěvek od **sinclair** » 13 bře 2018, 14:55

Jinak samozřejmě velmi kvituju snahu použít ART481, pochopitelně v dobré okolní společnosti. Je to jeden z velmi mála fenolových tlakáčů, co "nebarví".
Pamatuju se, jak v půli osmdesátek leželo v regálu v Brodě určitě stovka, možná i víc velkých krabic, s typickým valmezáckým potiskem, za nějakých 220-240,-Kčs a vůbec nikdo to nechtěl.
Bylo to po masivním nástupu ARV3604-3608. Typický diskuse se nesly zhruba v tomhle duchu:
"Tyvole, takovou pálku za pětiwattovej výškáč? Kaloťák má deset! A ještě to má nahovno impedanci" atakdále.
Směrovky, vyrovnanost frekvenčky či citlivost byla řešena tak možná v 1 z 20 případů a tak to s "prodejností" ART481 i vypadalo.
Asi bych s nima ani já tolik dobrých beden nepostavil, nebýt vstřícného přístupu šéfa v práci, zručné účtařky a velkoobchodních cen, co byla v případě ART481 o málo větší polovina tehdejší MOC.
Ta cena byla prostě na tu dobu opravdu vysoká, málokdo s tím uměl zacházet /ti, co neuměli, splakali nad výdělkem/ a všecko ostatní z tohoto segmentu bylo levnější a jednodušší.
Bohužel nikde nemám poznačeno, jaké přesné označení a konstrukci měl "oficiální" transformátorek k ART481 z ValMezu, který se v jisté době dal objednat. Jeho převod i indukčnost zhruba odpovídaly čtyřohmové výhybce 12dB/okt. s děličkou okolo 6,5kHz. Někdo ale ty transformátorky určitě mít bude a snad sdělí i jejich označení či konstrukci. Přestože jsem jich pár měl, nepoznačil jsem si číslo a ani jsem se kupodivu nepodíval, jak jsou udělané.
Všecky další jsem pak vinul podle doporučení Ladislava Svobody a fungovaly stejně, jako ty teslácké - je tedy možné, že je pan Svoboda z tesláckých, či těch úplně prvních z VÚZORTu jen okopíroval. Proč vymýšlet už vymyšlené, že.
Je moc dobře, že se aspoň pár lidí k aplikaci ART481 vrací, přestože je to spojeno s potížemi. Nebudou litovat tak, jako jsem toho nikdy nelitoval já.

#10 Příspěvek od **jjilek** » 13 bře 2018, 16:18

Zkus poptat majitele původní firmy. Je to fanda a rozumí tomu.
http://www.holomy.cz/joomla/

#11 Příspěvek od **Michal22** » 13 bře 2018, 23:55

Konečně jsem našel jedno tráfko, ale k mému překvapení to vypadá jako originální výrobek:

grrrrrrrr · #12 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 15 bře 2018, 21:03

To opravdu vypada jako original. Kdyby se naslo jeste jedno tak bych mel urcite zajem.

#13 Příspěvek od **Michal22** » 15 bře 2018, 23:40

Ještě zkusím mrknout, ale mám strach, že to druhé už odvál čas...