Zdravím,
nemáte někdo tip na konstrukci jednoduchého testeru mezizávitových zkratů cívek?
Tesla svého času měla velmi šikovný přístroj: BM295 https://archive.org/details/tesla_BM295 Něco takového bych si představoval - nasunout cívku na trn a vím na čem jsem.
A když už píšu - tip na měřič velkých indukčností (cca 1 - 10H)?
Koupil jsem si tohle:
https://www.banggood.com/LC100-A-LC-Met ... rehouse=CN
ale když chci měřit cívku kytarového snímače, tak hlásí chybu. Přičemž starý Tesla LC metr ji změří. Ale třeba cívku trafa s velkou indukčností (6 H) ten LC metr změří bez problémů...
Zkusil jsem nad tím zabádat, částečně je princip popsaný v dokumentaci:
Z výstupního trafa oscilátoru jsou napájeny dvě strany můstku. Jedna přímo přes diodu, druhou napájí přes odpor rezonanční obvod, kde z cívky leze ten zkušební trn (a opět dioda). Domnívám se, že když se ten rezonanční obvod zatíží závitem nakrátko (což je vlastně zkrat mezi závity), tak na něm klesne napětí, a tím se vychýlí ručka měřidla.
Tohle by nemuselo být zase tak těžké sestrojit...
Mám pravdu? Nebo se pletu?
Díky za odpovědi.
Tester mezizávitových zkratů
Moderátor: Moderátoři
Na hodnověrné měření indukčnosti snímačů potřebuješ aspoň kombajn stylu BM595, BM591 nebo HP4263. Nejlépe ovšem něco, co má plynule nastavitelný měřící kmitočet. Můžeš taky použít metodu vyhodnocení rezonanční křivky, s omezenou přesností na to stačí i vhodný soft, PC, zvukovka a přípravek.
Co se týče šlusmetru, stavěl jsem jich několik a několik továrních jsem měl v ruce. Všechny klasické měly nevýhodu, že nad nějaké množství závitů už neuměly zkrat vyhodnotit, pokud byl jenom v 1 závitu, nebo cívku s mrtě závitam v kompaktním provedení vyhodnocovaly jako vadnou. Nejlepší, co jsem potkal, byl starý střep s magickým okem, to umělo najít 1 zkratlý závit v cívce s 8000 závitů 0,1. Určitě jde ale něco dost spolehlivého vymyslet, třeba něco jako zjednodušený Q-metr.
Co se týče šlusmetru, stavěl jsem jich několik a několik továrních jsem měl v ruce. Všechny klasické měly nevýhodu, že nad nějaké množství závitů už neuměly zkrat vyhodnotit, pokud byl jenom v 1 závitu, nebo cívku s mrtě závitam v kompaktním provedení vyhodnocovaly jako vadnou. Nejlepší, co jsem potkal, byl starý střep s magickým okem, to umělo najít 1 zkratlý závit v cívce s 8000 závitů 0,1. Určitě jde ale něco dost spolehlivého vymyslet, třeba něco jako zjednodušený Q-metr.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
Díky za reakci.
Zřejmě asi není jiné cesty, než všechno vyzkoušet...
Dostal jsem sem doporučení, že si budete vědět rady. Bude muset následovat ověření teorie praxí
Detekci zkratu vyzkouším tak, že namotám nějakou cívku kolem feritu, k cívce kondík. Takto vytvořený rezonanční obvod budu napájet z generátoru přes odpor a kontrolovat osciloskopem. Paralelní LC obvod má v rezonanci největší impedanci, tedy by na něm v rezonanci měla být nejvyšší amplituda. A pak zkusím nasadit na ferit cívku trafa a cívku trafa se závitem nakrátko a uvidím, co to udělá...
K měření indukčnosti jsem našel toto: http://www.syscompdesign.com/assets/ima ... ickups.pdf
Nic jiného mi asi nezbude...
Q metr je už z principu nesmyl. Jakost cívky, která má třeba 5.000 závitů a odpor 6 kΩ je už tak jako tak mizerná. Tam se jeden závit nakrátko ztratí.
Ledaže by někoho z vás ještě něco napadlo
Zřejmě asi není jiné cesty, než všechno vyzkoušet...
Dostal jsem sem doporučení, že si budete vědět rady. Bude muset následovat ověření teorie praxí
Detekci zkratu vyzkouším tak, že namotám nějakou cívku kolem feritu, k cívce kondík. Takto vytvořený rezonanční obvod budu napájet z generátoru přes odpor a kontrolovat osciloskopem. Paralelní LC obvod má v rezonanci největší impedanci, tedy by na něm v rezonanci měla být nejvyšší amplituda. A pak zkusím nasadit na ferit cívku trafa a cívku trafa se závitem nakrátko a uvidím, co to udělá...
K měření indukčnosti jsem našel toto: http://www.syscompdesign.com/assets/ima ... ickups.pdf
Nic jiného mi asi nezbude...
Q metr je už z principu nesmyl. Jakost cívky, která má třeba 5.000 závitů a odpor 6 kΩ je už tak jako tak mizerná. Tam se jeden závit nakrátko ztratí.
Ledaže by někoho z vás ještě něco napadlo
Možná by se tu uplatnil sací měřič, tzv. GDO, docela jednoduchý a šikovný je tady:
http://sm0vpo.altervista.org/use/gdo2.htm
Namotat tu oscilátorovou cívku na jeden konec feritové tyčky, na druhý konec by se nasunula ta testovaná. Když oscilátor kmitá, vyvážit můstek na nulovou výchylku a přiložit tu testovanou. Závit nakrátko odsaje část energie, můstek se rozváží a měřák indikuje zkrat. Snad.
http://sm0vpo.altervista.org/use/gdo2.htm
Namotat tu oscilátorovou cívku na jeden konec feritové tyčky, na druhý konec by se nasunula ta testovaná. Když oscilátor kmitá, vyvážit můstek na nulovou výchylku a přiložit tu testovanou. Závit nakrátko odsaje část energie, můstek se rozváží a měřák indikuje zkrat. Snad.
S principem zkratoměru to souvisí, proto se ptám. Testovat se mi to teď nechce, nemám po ruce žádný snímač, ze kterého bych mohl vyndat jádra.
Zkratoměry používají různé principy, kolegův přípravek z éry výroby el. piana měl vyhodnocení osciloskopem (napětí-imulzní odezva) a buzení pomocnou cívkou - inspirace z Funkschau nebo Elradu. Posléze se vykašlal na tenký drát, navinul všechno drátem asi 0,08 nebo 0,1 a zkraty už neřešil. Přípravek ještě existuje, příležitostně nafotím.
Zkratoměry používají různé principy, kolegův přípravek z éry výroby el. piana měl vyhodnocení osciloskopem (napětí-imulzní odezva) a buzení pomocnou cívkou - inspirace z Funkschau nebo Elradu. Posléze se vykašlal na tenký drát, navinul všechno drátem asi 0,08 nebo 0,1 a zkraty už neřešil. Přípravek ještě existuje, příležitostně nafotím.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!