Zesilovač s GU50

Zpráva

Lukas-Peca · #16 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 10 dub 2018, 14:40

To ještě změřím, ale vzhledem k tomu, že je to třída A s triodami, je to odpovídající. Teď u sebe nemám žádnou literaturu, ale takový zesilovač má účinnost myslím 25 %. Výpočtem vyšlo 13 W, mám trochu vyšší anodové napětí, takže to sedí.

TubeGuru · #17 Příspěvek od **TubeGuru** » 10 dub 2018, 15:20

Zdar, a tuto "nezbytnost" máš?

Lukas-Peca · #18 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 10 dub 2018, 15:29

No tohle se mi pro GU50 najít nepovedlo, jen pro LS50. Díky.

JiriTom · #19 Příspěvek od **JiriTom** » 10 dub 2018, 15:53

Podle toho zapojení a napětí a proudů na něm:

Obrázek

Jsou tam pentody a dvojčinná třída AB, výkon s dobře navrženým výstupním transformátorem bych odhadnul nejméně na cca 30 W+-...
Ale je pravda, že s GU50 jsem nedělal, tak se můžu mýlit...

Lukas-Peca · #20 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 10 dub 2018, 16:16

Vidíš to, jsou tam pentody v triodovém zapojení a třída A.

JiriTom · #21 Příspěvek od **JiriTom** » 10 dub 2018, 16:27

Klidový proud anodou 65 mA by odpovídal spíše třídě AB, odpor 120 Ω z druhé mřížky na anodu to trochu posouvá z čistého triodového zapojení...

Lukas-Peca · #22 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 10 dub 2018, 16:51

Rozdíl mezi triodovým a pentodovým zapojením je ten, že u pentody je druhá mřížka napájená konstantním napětím, kdežto v triodovém je připojena na zátěž. Odpor v tom nehraje roli, je na něm úbytek asi tak 1 V, je tam jen jako ochrana v případě přeskoku v elektronce.

Klidový proud 65 mA by byla teda hodně velkorysá třída AB. A opět, principiální rozdíl je v něčem jiném, u třídy A zesiluje jedna elektronka obě půlvlny, kdežto v AB jen jednu.

sinclair · #23 Příspěvek od **sinclair** » 10 dub 2018, 17:21

Lukášu, myslím, že to máš celý teoreticky dost zjednodušený.

Lukas-Peca · #24 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 10 dub 2018, 17:25

Tak mě pouč.

JiriTom · #25 Příspěvek od **JiriTom** » 10 dub 2018, 17:28

Lukas-Peca: To co jsi napsal je v pořádku. Jenom mi v tom schématu připadá na třídu A divně malý klidový proud a naopak na třídu AB proud akorát...
Takže jsem vyslovil domněnku, zda to náhodou nepracuje ve třídě AB a tudíž výkon by měl být větší, než udávaných 18 W. Pokud jsi si jistý, že to je navrženo na třídu A a má to v ní pracovat, tak pak je to OK...

Lukas-Peca · #26 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 10 dub 2018, 17:50

A kolik by sis představoval? Anodová ztráta je využita na maximum, je potřeba brát ohled i na max. proud katody.

sinclair · #27 Příspěvek od **sinclair** » 10 dub 2018, 19:55

Beru Tě teda za slovo.
Anodová ztráta každé GU50 se pohybuje okolo 40W a Ik je 200-230mA, ano? Pořád mluvíme o dvojčinném áčku?

Lukas-Peca · #28 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 10 dub 2018, 20:04

Ano, v mém zapojení je anodová ztráta 40 W, Ikmax je udáván jako 200 mA. Mmch. při této ztrátě už jde anoda trošku do červena, ale asi je na to dělaná.

#29 Příspěvek od **Hill** » 11 dub 2018, 05:50

OT odděleno a přesunuto do admin_mod_koše. Vážné varování uživateli Pedromartik pro opakované porušení bodu 8 Pravidel.

sinclair · #30 Příspěvek od **sinclair** » 11 dub 2018, 09:48

Lukášu, měl bych pár poznámek.
1./ Údaj o výstupním výkonu 18W je naprosto nicneříkající a má nulovou vypovídací hodnotu, dokud neudáš, při jaké míře zkreslení je ten výkon naměřen a jaký charakter to zkreslení má.
2./ Ani ze sebeuniverzálnější pravé pentody /kterou Lorenz LS50 bezpochyby není/ neuděláš výkonovou triodu, co by se aspoň vzdáleně podobala skutečné výkonové triodě, kupř. prastaré Telefunken AD1 či Philips AD50. To prostě nejde a dokonce to nejde udělat ani z mnohem přívětivějších svazkových tetrod, jako je třeba KT66.
Ta elektronka pořád zůstane svým vnitřním způsobem práce pentodou, pouze pracuje v napěťovém režimu hypotetické triody, ale nemá její chrarakteristické vlastnosti. To je ostatně i dobře poznat i na nezměněném vnitřním odporu a na výsledném Raa, které pořád odpovídají pentodám či tetrodám a které mají pravé výkonové triody obé značně nižší.
3./ Pročetl sis literaturu renomovaných autorů z počátku 50.let, která elektronku Lorenz LS50, její vlastnosti, charakteristiky a použití popisovala? Krátce po válce tyhle popisy jednotlivých typů vycházely skoro pravidelně a snad ke všem typům německých vojenských elektronek. Jednak bylo třeba zužitkovat obrovské skladové zásoby a jednak se jednalo o zcela výjimečně kvalitní materiál, navíc vyrobený s obrovským technologickým předstihem. Není toho moc - pár ročníků pradědečka AR, časopisu Krátké Vlny a Pacákův Elektronik do roku 1952, pak se všechno zglajchšaltovalo pod nově vzniklé AR. Lze tam opravdu najít detailní popisy i s charakteristikami jednotlivých německých typů a jak s nimi zacházet.
4./ Je sice moc krásné, že máš celý předek osazený pouze triodami - ale k čemu je to dobrý, když to na samém konci zabiješ celým vějířem lichých harmonických, které produkuje pentoda i v triodovém napěťovém režimu?
5./ Proč ECC88 a ne mnohem vhodnější ECC81?
6./ O kmitočtovém rozsahu do 18kHz v pásmu 3dB a zcela bez zpětné vazby bych si dovolil úspěšně pochybovat - i v případě velmi dobrých traf.
7./ Jak máš zajištěno, že pokud někdo od zapnutého zesilovače bez zpětné vazby náhodně či nechtě odpojí zátěž /typicky děcko či žena zakopnou o kabel k bedně/, tak se okamžitě připojí adekvátní náhradní zátěž? To proto, aby se téměř ihned, těmi mnoha-kilovoltovými špičkami neprorazila výstupní trafa a mohutnými vnitřními výboji neponičily koncovky?
Naposled jsem takhle zničil VT a obě EL34 v AUJ620.
Měl jsem odpojenou hlavní ZV od pomocného vinutí a proměřoval jsem, jak se konec sám, bez její pomoci chová a jak je stabilní - ergo jak dobrý je původní výstupák. Prostě mi vypadl drát z halabala utažené šroubovací svorky se 130R zatěžovacím odporem 100V sekundáru.