Tak úplně jinak. Celé to začalo jako chuť něco postavit dát do toho kus sebe.
Další důvod byla potřeba přepínat více audiosignalů (2×PC a jednou TV další vstup měl být rezerva kdyby náhodou) Doma se mi válí konce s TDA2005 v můstku. K tomu jsem přidělal korekce zbýval přepínač vstupů. Do toho se mi dostala do rukou právě tahle hromádka v tý době pro mě možná zásoba součástí pro další práci.Pak přišel nápad použít konec tranzistorový. ..... A dál už to vsichni známe.
Napájení IO 4052
Moderátor: Moderátoři
AZS21x nejsou žádná moje modla a na všecko, co Elektrosvite popisuješ, včetně uhnívání vývodů polovodičů bodovou korozí, mají po nejméně 35 letech prostý nárok. Když navíc uvážím, z čeho je to původně postaveno, tak je malý zázrak, že to 30 let dokázalo fungovat.
Konstrukční provedení je druhá věc, to se fakt nepovedlo, ale není žádný problém celou desku odpojit, zrepasovat, upravit a znovu připojit - v tom problém nevidím.
Že sis Elektrosvite nevšiml v obvodu řízení kliďáku konstrukční chyby jako prase, to je další věc. Ano, s původní konstrukční chybou se to chová přesně, jak popisuješ a někdy to koncáky i oddělá.
Stačí ale vyměnit odpor 68R, co je paralelně k 220R trimru za odpor 22-27R, vyměnit trimr za 100R a věc je úplně bezezbytku vyřešená - regulace i stabilizace kliďáku pak pracuje, jak má, nic nikam nelítá, nezkresluje malým kliďákem, regulace je plynulá od nuly a přitom bezpečná, nejde nastavit víc, než asi 80mA.
Divím se, že při svých zkušenostech Tě taková drobnost a evidentní nedodělek dovede u výrobku Tesly vyvést z míry - pochopil bych to u laiků, co ani netuší, jak ten konec vlastně funguje, ale u Tebe...?
Konstrukční chyba vážného rázu je v AZS217 ještě jedna a souvisí s KZ714. Tou naprosto nepochopitelně a zbytečně teče přes 200mA a Zenerka i odpor vypalují všecko okolo sebe, ale to Ti doufám došlo.
Celý předzesilovač bere jen okolo 15mA.
O AZS218 jsem se už vyjádřil jako o mezitypu a sám si myslím, že to byl nedodělek - třeba nepoužití fyziologie i přes přítomnost tříodbočkového potenciometru a pár dalších záležitostí okolo linearizace korekcí.
Konec AZS218 i zdroj jsou skoro beze změn převzaté z AZS217.
Zahýbání vývodů bylo při pájení vlnou spíš nutnost, než cokoli jiného a ukázalo se nakonec prospěšným. Zahnutý vývod i při horším propájení nedodržením technologické kázně drží kontakt pořád podstatně lépe, než kolmo ustřižený a ručně pájený.
Zahnuté vývody nejsou s kvalitní pumpou nic neřešitelného ani na československém cuprextitu. Vývody zahnuté, až leží na padu souběžně s deskou, má např. většina poctivých japonských přístrojů, ale tam si na to nikdo nestěžuje a pokládá to za zcela běžný způsob montáže.
Proto nechápu, co s tím kdo může mít za problém - odsaju, odehnu, vytáhnu, novou zasadím zpět a zapájím stejným způsobem, neboť je to opravdu spolehlivější spoj, než kolmo ustřižený.
J
ak už jsem napsal - všecko další, co jsi napsal Ty Elektrosvite, souvisí s tehdejší součástkovou základnou, resp. její kvalitou a hlavně se způsobem skladování těch zesilovačů, po jejich furiantském odhození po roce 1990 a nahrazení nějakým západem od vietnamce z tržnice.
Konstrukční provedení je druhá věc, to se fakt nepovedlo, ale není žádný problém celou desku odpojit, zrepasovat, upravit a znovu připojit - v tom problém nevidím.
Že sis Elektrosvite nevšiml v obvodu řízení kliďáku konstrukční chyby jako prase, to je další věc. Ano, s původní konstrukční chybou se to chová přesně, jak popisuješ a někdy to koncáky i oddělá.
Stačí ale vyměnit odpor 68R, co je paralelně k 220R trimru za odpor 22-27R, vyměnit trimr za 100R a věc je úplně bezezbytku vyřešená - regulace i stabilizace kliďáku pak pracuje, jak má, nic nikam nelítá, nezkresluje malým kliďákem, regulace je plynulá od nuly a přitom bezpečná, nejde nastavit víc, než asi 80mA.
Divím se, že při svých zkušenostech Tě taková drobnost a evidentní nedodělek dovede u výrobku Tesly vyvést z míry - pochopil bych to u laiků, co ani netuší, jak ten konec vlastně funguje, ale u Tebe...?
Konstrukční chyba vážného rázu je v AZS217 ještě jedna a souvisí s KZ714. Tou naprosto nepochopitelně a zbytečně teče přes 200mA a Zenerka i odpor vypalují všecko okolo sebe, ale to Ti doufám došlo.
Celý předzesilovač bere jen okolo 15mA.
O AZS218 jsem se už vyjádřil jako o mezitypu a sám si myslím, že to byl nedodělek - třeba nepoužití fyziologie i přes přítomnost tříodbočkového potenciometru a pár dalších záležitostí okolo linearizace korekcí.
Konec AZS218 i zdroj jsou skoro beze změn převzaté z AZS217.
Zahýbání vývodů bylo při pájení vlnou spíš nutnost, než cokoli jiného a ukázalo se nakonec prospěšným. Zahnutý vývod i při horším propájení nedodržením technologické kázně drží kontakt pořád podstatně lépe, než kolmo ustřižený a ručně pájený.
Zahnuté vývody nejsou s kvalitní pumpou nic neřešitelného ani na československém cuprextitu. Vývody zahnuté, až leží na padu souběžně s deskou, má např. většina poctivých japonských přístrojů, ale tam si na to nikdo nestěžuje a pokládá to za zcela běžný způsob montáže.
Proto nechápu, co s tím kdo může mít za problém - odsaju, odehnu, vytáhnu, novou zasadím zpět a zapájím stejným způsobem, neboť je to opravdu spolehlivější spoj, než kolmo ustřižený.
J
ak už jsem napsal - všecko další, co jsi napsal Ty Elektrosvite, souvisí s tehdejší součástkovou základnou, resp. její kvalitou a hlavně se způsobem skladování těch zesilovačů, po jejich furiantském odhození po roce 1990 a nahrazení nějakým západem od vietnamce z tržnice.
Tak jsem udělal zběžnou kontrolu na stav součástek. Přinejmenším na dvou potenciometrech jsou rozpadlé nýty. Vždy na jednom vývodu. Další součástky vypadají nepoškozené teď myslím mechanicky. Na deskách jsou vidět místy zbytky přepálené kalafuny. Některé součástky jsou již zcela jistě měněny zejména tranzistory.
Ano, to je po tolika letech možné. Ne vždycky byla na nýty použita kvalitní mosaz a i ta kvalitní se v nepříznivém prostředí rozpadá i sama. Neboť je to slitina mědi a zinku, zinek sám je schopen zvětrat do podoby bílého prášku, nebo slitinu úplně znehodnotit /viz zinkal/.
Přesto si myslím, že tento zesilovač jako takový /a v pořádku/ nesnese srovnání třeba zrovna s 2xTDA2005 a "něčím před ním" - v neprospěch TDA, samozřejmě.
Jde principiálně o to, že máš před sebou skoro kompletní HiFi zesilovač, kterému je třeba dodat pouze trafo, třeba i vlastní kastli a vyměnit něco málo součástek za pár korun.
Všechno ostatní je v něm už docela dobře vyřešeno /napájení, dobré chlazení, přepínání vstupů, dobré korekce, dobrý loudness atd./.
Přesto si myslím, že tento zesilovač jako takový /a v pořádku/ nesnese srovnání třeba zrovna s 2xTDA2005 a "něčím před ním" - v neprospěch TDA, samozřejmě.
Jde principiálně o to, že máš před sebou skoro kompletní HiFi zesilovač, kterému je třeba dodat pouze trafo, třeba i vlastní kastli a vyměnit něco málo součástek za pár korun.
Všechno ostatní je v něm už docela dobře vyřešeno /napájení, dobré chlazení, přepínání vstupů, dobré korekce, dobrý loudness atd./.
Zesilovač dostane nový kabátek a bude pracovat nadále v nezměněné formě. Ještě sehnat to trafo. Mám doma akorát z Merkura bo co to bylo zač má myslím 2× 16,5 V a něco kolem 1.5A. Vím napětí bude mít o něco málo větší a proudově na plný výkon nepostačí. Akorát když tak přemýšlím tak naplno nikdy nepojede. Možná by se to sneslo a mohlo by tam funguvat.
Jestli myslíš přenosný televizor Merkur a jeho trafo, tak to je skutečně málo. Krom toho, že by při požadavku na vyšší výkon mohl shořet primár, tak je ve hře ještě i skutečnost, že kvůli pracovním bodům tam jisté minimální napětí na hlavním elektrolytu musí zůstat. Konkrétně v případě tohoto AZS by rozhodně ss napětí na hlavním elytu nemělo spadnout pod 32V=.
A to s tímto trafem spadne zcela jistě.
A to s tímto trafem spadne zcela jistě.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Na některý zesy stačily 2 trafáky z Avexu, kdysi se daly sehnat za pár korun. Jak moc to bylo hifi skutečně netuším, ani napětí sekundáru...
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Řekl bych, že jednodušší i technicky vhodnější bude, trafák do AZS-NZC poptat. Jak už jsem napsal, může to být trafo kteréhokoli modelu, u zesilovačů od AZS215 po AZS220, případně u kombinací s gramofonem počínaje NZC420 a konče číselně NZC431.
Když už nic jiného, bude při použití kteréhokoli originálu sedět napětí, výkon a bude zároveň i mechanicky kompatibilní.
Původní trafo je z vícero důvodů montováno naležato, jak je ostatně vidět na jiných fotkách otevřených AZS217 či NZC4xx.
Některé série traf, montované do gramofonů NZC4xx, měly trafo i částečně stíněné, resp. vnější rozptylový tok byl odkloněn závitem nakrátko z měděné fólie, venkem přes celé jádro i cívku. U samotného zesilovače to až tolik nutné není, pokud je i zbytek tak, jak má být.
Původní trafo bylo u zesilovačů i gramofonů jednotně montováno i odpruženě, přes jakoby gumové silentbloky. To proto, aby při použití vany zesilovače jako spodku HiFi gramofonu, se nepřenášelo případné chvění trafa na gramofon.
Většinou ale toto odpružení nebylo nutné. Trafa nevrčela už proto, že jsou celkem dobře impregnována a poněkud méně sycena. Nejde tedy o úplně běžné, maximálně využité trafo do hromadné "spotřebky", jakou třeba zrovna Merkury bezesporu byly.
Je ale dobré vzít v úvahu, že korekční zesilovač i vstupní předzesilovač, obé pracující na impedanci >100kΩ, jsou hned vpravo od něj.
Společně s trafem určitě bude dobré poptat i originální, plechový kryt na část přední desky se vstupním předzesilovačem. Při používání pouze linkových vstupů jeho absence až tolik nevadí, ale při přepnutí na magnetodynamickou přenosku se právě blízkostí trafa a zesílením +20dB na hloubkách vždy objeví brum, i při vstupu zatíženém přenoskou.
Ale ten orig pozinkovaný kryt není nic, co by se z běžného 1mm Fe plechu nedalo případně vystřihnout a ohnout.
Lidé, kteří z nějakého důvodu podobné zesilovače a gramofony likvidovali na díly, budou kromě trafa možná mít i stínicí kryt, popř. další díly.
Všechno ostatní, co je třeba v zesilovači nahradit lepším/vyměnit/upravit, je doposud volně a cenově i rozumně ke koupi.
Když už nic jiného, bude při použití kteréhokoli originálu sedět napětí, výkon a bude zároveň i mechanicky kompatibilní.
Původní trafo je z vícero důvodů montováno naležato, jak je ostatně vidět na jiných fotkách otevřených AZS217 či NZC4xx.
Některé série traf, montované do gramofonů NZC4xx, měly trafo i částečně stíněné, resp. vnější rozptylový tok byl odkloněn závitem nakrátko z měděné fólie, venkem přes celé jádro i cívku. U samotného zesilovače to až tolik nutné není, pokud je i zbytek tak, jak má být.
Původní trafo bylo u zesilovačů i gramofonů jednotně montováno i odpruženě, přes jakoby gumové silentbloky. To proto, aby při použití vany zesilovače jako spodku HiFi gramofonu, se nepřenášelo případné chvění trafa na gramofon.
Většinou ale toto odpružení nebylo nutné. Trafa nevrčela už proto, že jsou celkem dobře impregnována a poněkud méně sycena. Nejde tedy o úplně běžné, maximálně využité trafo do hromadné "spotřebky", jakou třeba zrovna Merkury bezesporu byly.
Je ale dobré vzít v úvahu, že korekční zesilovač i vstupní předzesilovač, obé pracující na impedanci >100kΩ, jsou hned vpravo od něj.
Společně s trafem určitě bude dobré poptat i originální, plechový kryt na část přední desky se vstupním předzesilovačem. Při používání pouze linkových vstupů jeho absence až tolik nevadí, ale při přepnutí na magnetodynamickou přenosku se právě blízkostí trafa a zesílením +20dB na hloubkách vždy objeví brum, i při vstupu zatíženém přenoskou.
Ale ten orig pozinkovaný kryt není nic, co by se z běžného 1mm Fe plechu nedalo případně vystřihnout a ohnout.
Lidé, kteří z nějakého důvodu podobné zesilovače a gramofony likvidovali na díly, budou kromě trafa možná mít i stínicí kryt, popř. další díly.
Všechno ostatní, co je třeba v zesilovači nahradit lepším/vyměnit/upravit, je doposud volně a cenově i rozumně ke koupi.
Tak řekl bych, že je rozhodnuto. Kamarád mi donesl materiál na skříň zesilovače jak jsem ho poprosil. V té době jsem vůbec netušil že mi dojde tento Tesláckej spodek pod ruky. Bohužel tehdá jsem mu nahlásil rozměry, které pro tento zesilovač nejsou úplně vhodné. Prostě mi to tam vše nevejde. Řešením je to, že poskládám svůj bastl, aby doma aspoň něco hrálo a fungovalo alespoň tak trochu jak má. Do budoucna chci tu Teslu rozchodit a nadále používat.
Zdravím přátele jsem opět zde. Pomaličku se snažím rozchodit ten zesilovač AZS 217. Oba kanály hrajou docela "hezky" pár mušek tam je. Chrastění potenciometrů a pod. s tím si poradím. Prozatím mě zajímá jaké bylo napětí na sek. strtaně trafa popřípadě za usměrňovačem. S poděkováním a pozdravem Rodney.
Sekundár trafa AZS217 má dávat /podle aktuálního napětí sítě/ 31-32V, v současnosti tam může být o trochu víc.
Na hlavním filtračním kondenzátoru 5G/50V má být bez buzení jen okolo 41-42V.
Mělo by tam být podle všech předpokladů víc, ale tak je to dáno - naprosto zbytečně velkým klidovým odběrem Zenerovy diody KZ714.
Na hlavním filtračním kondenzátoru 5G/50V má být bez buzení jen okolo 41-42V.
Mělo by tam být podle všech předpokladů víc, ale tak je to dáno - naprosto zbytečně velkým klidovým odběrem Zenerovy diody KZ714.
Díky za odpoveď. Našel jsem šikovně vypadající trafo. Není to originál pro tento zesilovač, ale s trochou přesvědčení by se dalo. Na výstupu má sice jen cca 13V, ale je bifilárně vinuty. Zkoušel jsem ho zatížit cca 70-ti watama a napětí kleslo max. o 0.2 V. Po přepojení sek. vynutí do serie je na výstupu cca 26V. Proto jsem se ptal na sek. napětí origo trafa. Přimotám mu pár zavitů a mohl bych se vejít. Časem se porozhlednu po origo trafu zatím musi stacit tohle.
Hrát to bude.
Vyměň si ten velký výkonový odpor /100R/ před Zenerkou za 220R/5W.
Než tam to náhradní trafo definitivně upevníš, napřed ho tam zkus jen připojit a položit na jeho místo, jestli jeho rozptyl nepoleze do předzesilovače. Popřípadě jej zkus natočit třeba o 90°.
Původní trafo má nižší sycení, než mají běžná napájecí EI trafa, co nejsou určena do audiotechniky.
Vyměň si ten velký výkonový odpor /100R/ před Zenerkou za 220R/5W.
Než tam to náhradní trafo definitivně upevníš, napřed ho tam zkus jen připojit a položit na jeho místo, jestli jeho rozptyl nepoleze do předzesilovače. Popřípadě jej zkus natočit třeba o 90°.
Původní trafo má nižší sycení, než mají běžná napájecí EI trafa, co nejsou určena do audiotechniky.
Zesilovač nebude v původní vaně. Už mám hotovou novou skříň (lamino v barvě třešeň) stejně jako repro a další dřevěný věci v pokoji 
.Tak mi to dává docela prostor pro umístění trafa. Rozhodně se nechám motivovat původní pozicí jen tak ho tam, kde bylo nedali. Odpor vyměním. Tím by se měl snížit proud ZD a pro napájení předzesilovače by to mělo stačit. No prozatím se mi aspoň podle obrázků na netu povedlo udělat stínící plech kolem předzesilovače.
.Tak mi to dává docela prostor pro umístění trafa. Rozhodně se nechám motivovat původní pozicí jen tak ho tam, kde bylo nedali. Odpor vyměním. Tím by se měl snížit proud ZD a pro napájení předzesilovače by to mělo stačit. No prozatím se mi aspoň podle obrázků na netu povedlo udělat stínící plech kolem předzesilovače.