Vinutí feritové anteny

[barnodaj]

Na tom obrázku je všechno, co je v Elektoru k tomu to typu antény.
Nebo alespoň v archívu do roku 2000.

[danhard]

Anténa funguje na jednom závitu rozptylové smyčky.
Ten okruh z feritek se pak chová jako širokopásmový transformátor.

[Crifodo]

Anténa funguje na jednom závitu rozptylové smyčky.

pojem rozptylová smyčka čtu prvně.
jaké mají být vlastnosti resp. přednosti takové smyčky/antény? je to někde v literatuře popsáno?

[danhard]

To je tak, když navineš na toroidu jednovrstvé vinutí po celém obvodu a budeš na toroid působit homogením mag. polem, tak uvidíš ukorát ten jednen parazitní závit ve tvaru toho toroidu.
Pokud navineš ten toroid dvouvrstvě tam a zpátky tak to eliminuješ.
Viz třeba konstrukce kompenzované Rogowského cívky.

[Crifodo]

do toroidu ovšem vnější magnetické pole hodně těžkoo vstupuje, což se na toroidu oceňuje. Lízalovo konstrukce je něco jako nedokonalý toroid, mě by zajímalo jestli ta anirybaanirak má nějaké vlastnosti výhodnější, třeba jestli ta celková zaujímaná plocha v prostoru dává větší napětí než prostá laděná rámovka.
třeba to nějaká lesana vyzkouší experimentálně nebo někdo, kdo víc dělá než keca...

[FERYACT]

Mám doma 6 feritek ale nevím co umí. Jak vyzkoušet která bude frekvenčně nejlepší. Nesmějte se mně jsem vyučený silnoproudař a mnohé věci jsou mi utajeny.Permeability feritek neznám.Nevím jak souvisí z nakmitaným napětím.Mohu umístit v určité vzdálenosti cívku od feritky z cívkou. Napětí na cívce feritky taky změřím. Injekční napětí do cívky prostoru bude proměnné.
Kupovat za tisíce korun feritky nehodlám. /Stačí mně 3,5MHz/

[Crifodo]

Nikdo se tu nesměje aspoň já o tom nevím.
Feritky podle materiálu mají různý tg delta a podle toho vhodnost pro kmitočtový obor. Pramet stejně dělal jen z N2.
Musím jít zalejvat, později něco dohledám...

[Crifodo]

Takže doplnění.
Bohužel nemám už Konstrukční katalog Pramet Fonox materiály ze 70. let, byl včetně jader pro vf. technku. Na webu se dá nyní stáhnout jen německo/anglický katalog Pramet z posledních let výroby, kdy byli všichni vysr.aní ze spínaných zdrojů a takových nf aplikací, takže z toho úplně vypadly materiály pro vf N01, N02, N05, nechali tam jen trochu o materiálu N3 který má zřejmě nahrazovat N2, ale už bez grafu závislosti ztrát na frekvenci např.
Feritová jádra pro nf s velkým syceným a permeabilitou byly značeny H a jsou to Mangan-zinečnaté materiály. Jádra pro vf vetšinou Nikl-zinečnatý materiál značený N.
Feritky Pramety byly různé průměru 8, 8,3 a 10 mm, známá je drážkovaná 8mm délky 167 mm.
Drážkování má za účel zvětšit povrchovou cestu feritu a tím snížit ztráty vířivými proudy v materiálu jádra.
Na foto feritka 8/200 mm z mateiálu N2 použivaná v radiokompasech RKL Tesla Kolín, stará feritka 10/145 mm z přijímačů Tesla 60. let a plochá feritka 80 mm z prvních tranzistoráků, pravděpodobně z H materiálu nic moc vlastností.
Poměr Ø/délka má vliv na jakost Q a na vyjádření směrovosti, ty krátké tlusté trámečky byly preferovány, když se požadovala u přenosných rádií malá závislost příjmu na poloze přijímače, u stolních se to řešilo natáčením feritky samostatným ovládacím prvkem. Kdo má přístup k starým normám, může si najít z roku 1966 Aerial Rods and Slabs of Ferromagnetic Oxides (1966) IEC 223
Pro feritové antény v oboru VLF až MW byly materiály Mangan-zinečnaté s permeabilitou až 1500, pro střední vlny většinou N s permeabilitou okolo 500-200 a pro KV pak materiály s permeabilitou okolo 100.
Kdo má podrobnější informace, ať mě doplní a opraví.

[FERYACT]

Crifod neúmyslně jsi mi odpověděl na to proč v originálu rámové anteny jsou
feritky volně v trubce. Dosahuje se možná efekt jako použitím rýhované feritky.

[danhard]

Rýhovaná je z důvodu obvodové vodivosti použitého materiálu.
ps. nemá to smysluplnou souvislost
Smysl to má plochá verzus kulatá, taktéž prostorová účinnost, což je u ploché měřitelné.

[Crifodo]

průměr vinutí versus průměr jádra souvisí velikostí nakmitaného napětí, podle ing. Faktora autora seriálu článků o magneticky měkkých materiálech v AR takto:

Uo=µtωENSj√ε0µ0 *K

K je koeficient poměru průměrů, při vinutí přímo na feritce K=1.

ARB3/1996 str. 116

[FERYACT]

Danharde nejsi tedy toho názoru že feritka vzdálená od vinutí bude mít lepší vlastnosti? /nevím sice jaké, ale bych si to přál/.

[danhard]

průměr vinutí versus průměr jádra souvisí ...

Průměr vinutí není proti rozměru jádra podsatatný a určuje jen vlastnosti vinutí. (pro ur >> uo)
Průměr jádra, resp. obvod určuje taky vlastnosti vinutí.
Průřez jádra, resp. efektivní průřez určuje magnetický odpor jádra a jeho vazbu na vlnový odpor prostředí, resp. na u0.

[danhard]

Danharde nejsi tedy toho názoru že feritka vzdálená od vinutí bude mít lepší vlastnosti? /nevím sice jaké, ale bych si to přál/.

Zhorší se ohmické vlastosti rezonanční i vazební cívky, zvětší se rozptylová indukčnost proti tomu feritovému trámu.

Představte si to tak, magnetický trám způsobí nějakou nehomogenitu prostředí, magnetický zkrat, který vyvolá větší magnetický tok tímto trámem, protože má permitivitu ur větší než u0.
Všechny vinutí na něm jenom snímají, nebo mají nějakou jinou interakci (ladí indukčnost vinutí do rezonance) s tímto magnetickým tokem.

[breta1]

průměr vinutí versus průměr jádra souvisí velikostí nakmitaného napětí, podle ing. Faktora autora seriálu článků o magneticky měkkých materiálech v AR takto:

Uo=µtωENSj√ε0µ0 *K

K je koeficient poměru průměrů, při vinutí přímo na feritce K=1.

ARB3/1996 str. 116

V ARB3/1996 to není, tam jsou OZ