Vyrobím titanovou anodu do boileru?

Zpráva

samec · #46 Příspěvek od **samec** » 03 zář 2018, 18:04

Ja tiež neviem. Len tuším, že to súvisí s tvrdosťou a PH. A keď v prípade Mg tyče sa mi zdá situácia úplne jednoduchá, v prípade elektrického prúdu tuším omnoho zložitejšie procesy, pri ktorých je potrebné brať do úvahy chemické zloženie vody, materiál a geometrické usporiadanie bojlera, prevádzkovú teplotu, pôsob využívania... Možno má vplyv aj príliš vysoká teplota na povrchu výhrevného telesa a s ňou súvisiaca tvorba bubliniek... nejakého plynu... Ktovie?

vicious · #47 Příspěvek od **vicious** » 03 zář 2018, 18:59

samarit: anóodová ochrana https://actamont.tuke.sk/pdf/2004/n3/46vulcha2.pdf

Celeron · #48 Příspěvek od **Celeron** » 03 zář 2018, 21:54

Achab píše:Těch 12mA mohl být únikový proud topného tělesa, který se stárnutím zvyšuje. Výměnou za suché těleso pak zanikl.

Jo a proč teda tekl furt, i když bylo těleso nepřipojený? Přestal týct po tom, co byl odpojen ten VN kabel na pilu. Podle mě se z toho kabelu naindukovalo do vodovodu napětí a po mý vodovodní přípojce tekl do PE sítě a zemnícího systému, co jsem měl na druhý straně pozemku.

Celeron · #49 Příspěvek od **Celeron** » 03 zář 2018, 22:05

samarit píše:Stále nerozumím tomu, co se to v tom boileru děje?

Hele, nech to koňovi, má větší hlavu. :lol:

Ještě tu nikdo nezauvažoval nad tím, že proudící voda vytváří elektrickej náboj. Taky jsem na to koukal jak puk, co se dělo na exkurzi na jedný hydroelektrárně na řece Soča v Slovinsku. Měli tam Peltonovy turbíny a při spouštění to v kališti pod turbínou pěkně práskalo. Místní technik nám říkal, že za tmy jsou vidět blesky dlouhý 2-3 metry. Tak si spočítej, kolik kV "našoupe" voda když letí rourou z výšky kolem 100 metů.

Olchor · #50 Příspěvek od **Olchor** » 04 zář 2018, 08:13

Já to chápu asi takhle: Koroze oceli je v podstatě elektrochemická záležitost. Potřebuje elektrolyt ( voda) a kyslík - ten je ve vodě rozpuštěný. Ocel má krystalickou strukturu, různé příměsi a nečistoty se koncentrují na rozhraních krystalů, mění elchem. potenciál a tedy tvoří řadu mikroskopických článků.
( chemicky čisté železo nerezne) Patrně když připojím externí zdroj napětí správné velikosti, tak naruším přirozený elchem. proces a korozi potlačím.

#51 Příspěvek od **Achab** » 04 zář 2018, 14:56

Problém amatérské konstrukce katodické ochrany je hlavně stanovení optimální plochy elektrody a proudu pro daný objem nádrže. Nevhodné hodnoty můžou postup koroze urychlit, starý bojler pak předčasně dorazit. Pochybuju, že se s tím někdo amatérsky zabýval natolik do hloubky, aby mohl poskytnout víc, než zkušenost omezenou na jeho konkrétní případ. Výrobci elektrod nebo bojlerů pravděpodobně budou ochotní sdělit jenom všeobecné informace.

Samotnou anodu je možné vyrobit podle originálu některého výrobce, určeného pro bojlery podobného typu s odpovídajícím objemem. Zdroj s regulací už nemusí být tak jednoduchá záležitost. Například zdroje anod CORREX *MP Dražice pracují jako potenciostat - viz citace z návodu:

"Systém pracuje jako tzv. přerušovaný potenciostat, tj. napájení ochranným proudem pomocí titanové elektrody je pravidelně přerušováno v krátkodobých intervalech. Během tohoto přerušení se měří potenciál mezi titanovou elektrodou
a vnitřní stěnou nádoby zásobníku vody a naměřená hodnota se přivádí jako skutečné napětí do minipotenciostatu. Zde se porovnává s požadovaným nastaveným napětím uvnitř přístroje. Dodávaný ochranný proud je pak nastaven automaticky tak, aby potenciál odpovídal požadované hodnotě. Při potenciálu nádoby UH < -530 mV již prakticky nedochází k žádné korozní činnosti."

Některé uváděné parametry:

Požadovaný potenciál ..... 2,3V ± 50mV
Kmitočet impulsů ............. 100Hz
Přerušení ........................ 200µs
Sekundární proud ........... max 100mA (výstupní proud)
Sekundární napětí .......... max 10,6V při 100mA (výstupní napětí závisí od regulace proudu)

#52 Příspěvek od **Achab** » 06 zář 2018, 18:02

Použití automatické regulace je u bojlerů zvlášť odůvodněné, protože korozní podmínky v nádrži nejsou dlouhodobě stabilní. Odběr vody je značně nerovnoměrný, čímž kolísá složení elektrolytu. Určitý vliv má i proměnná teplota a tlak. Za provozu bez regulace tak nutně nastávají odchylky od optimálního stavu. Ale i tak je to při dodržení přiměřených hodnot lepší než nic.
Samotné rozdíly ve složení vody z různých zdrojů ani neumožňují stanovení nějaké univerzální pevné hodnoty proudu. Optimální hodnota bude pro každý případ jiná.

Záleží i na konstrukci a stavu nádrže. Podle normy DIN 4753 (uváděna výrobci) jsou přípustné drobné vady smaltu do 7cm² na 1m² plochy nádrže. U starších bojlerů může být poškození větší. Spotřebu proudu dále zvyšují neizolované vodivé části, spojené s nádrží, jako například topné trubky výměníků. Zdroje aktivních anod pro běžné bojlery pak nejsou schopny potenciál udržet a ochrana je nefunkční. U dražických CORREX je stav přetížení indikován pomocí LED.

Potenciostat nemusí nutně pracovat v přepínaném režimu provoz/měření, ale vyžaduje to druhou referenční elektrodu. Tento způsob se ovšem hodí spíš pro větší nádrže, kde je možné elektrodu umístit v dostatečné vzdálenosti od anody. U běžných bojlerů to pravděpodobně nelze použít, protože jediná možnost umístění je zpravidla na přírubě.

samarit · #53 Příspěvek od **samarit** » 06 zář 2018, 18:19

Celeron píše:Hele, nech to koňovi, má větší hlavu.

Asi máš pravdu. Jak to vysvětluje Achab, tak tomu rozumím tak, že si zařízení v krátkých intervalech (200µs) samo změří jaký je potenciál mezi titanovou elektrodou a vnitřní stěnou nádoby a podle toho pustí proti němu svůj odpovídající "protiproud". To je dost složité a asi to na koleně vyrobit nepůjde. Nevadí, alespoň jsme trochu chytřejší, je to docela zajímavé.
Díky všem za zájem.

weed_smoker · #54 Příspěvek od **weed_smoker** » 08 zář 2018, 13:39

Ten aktivní napáječ asi bude bez MCU složitej (hromada OZ s kupou přesnějších R a C,okolo 10 CMOS obvodů a přepínačů jako 4052/53/66... a dalších věcí(nějaký darlingtony,H bridge nebo buffery jako PA,stabilizátory napájení,blokovací kondíky a další)

#55 Příspěvek od **Achab** » 08 zář 2018, 14:19

Potenciostat je v principu diferenční zesilovač, který porovnává nastavené referenční napětí s napětím na měřící elektrodě. Pouze na tuto funkci by stačil i jeden OZ. Výstupem se reguluje zdroj proudu, případně přes zesilovač regulační odchylky. Pokud je elektroda zároveň měřící i pracovní, musí být navíc obvody pro přepínání funkce.
Jinak je v tom zdroji ještě kontrola (omezení?) maximálního proudu se signalizací přetížení.

Celeron · #56 Příspěvek od **Celeron** » 08 zář 2018, 17:17

Já bych to neřešil. Ztratná anoda funguje akorát se musí po nějaký době vyměnit. To je práce tak na hodinu a anoda stojí kolem 250 nová. No a někdy nevydrží gumový těsnění za 150 když se škubne při demontáži.
Stejně se musí občas bojlér vyčistit od písku. Tak proč bádat nad něčím, co ne všude funguje a žere energii.