Vyk. zosik s vysokou vystupnou impedanciou
Moderátor: Moderátoři
Vyk. zosik s vysokou vystupnou impedanciou
Mam iba taku otazku..
doma sa mi vala pat kusov repro 8ohm 4W tesla ARE..
V ARB 1/91 som nasiel schemu 20W na 15 ohm zataz..zdroj nesym 60V suciastky nase tesla konec KD607/17
Tak ma napadlo čo by sa stalo keby som ich zapojil všetky do serie čiže 40 ohm a pripojil na tento zosik..
Ako by sa spraval..hralo by to bez problemov ? nerozkmitalo by sa to alebo niečo ine ?
celkovo ma zaujima čo sa stane so zosilovačmi s malou zatažou..
alebo keby som to napojil na TDA 2005..(to by som zlepil rychlejsie).
stači par slovami nechcem vas oberat o čas..
TDA2005 je zrovna "celkem odolný" šváb a pokud je zapojený jako stereo, pak umí budit až impedanci s nejnižší hodnotou 2R.
Pokud jej zapojíš do Bridge, umí 3,2R. Takže 2005 a 4ks repro paralelně by při dobrém chlazení utáhnout měl.
Jinak by zesilovač při dobrém návrhu neměl trpět nestabilitou ani při připojení vyšší zatěžovací impedance (co zpravidla vadí je nižší skrze dovolený proud koncových zesilovačů).
Hlavní je dát si pozor na "sfázování" repro, aby ti repráky nechodily proti sobě..
U našeho polítavýho tazatele bych předpokládal nemlich ten samej problém - neboli jak vyřešit ozvučení na větším počtu míst/na větší ploše a nekrást při tom...
A kutilmile - nelituju tě
Takhle to bylo přece v autobusech, ale ne kvůli ušetření drátu samotnýho. Kvůli tomu, že všechny byly čtyřohmové a sérioparalelně by to možná vyšlo i dražší, než přímo konstruovaný zesilovač s výstupem 12-16-20-24 ohmů.
Takže tou sérií neušetříš vlastně vůbec nic, jen si přiděláš problémy.
Při přerušení jednoho repráku to bohužel celý chcípne /jako v těch autobusech/, je velký problém s dostatečným výstupním napětím u "obyčejných nízkoohmových zesilovačů" do velkýho výslednýho odporu.
I ti největší primitivové to za našich časů řešili tak, že k zesilovači dali jeden trafák 4Ω/100V/50W PT50 a táhli pak 100V linku takřka libovolně, stovky metrů daleko. Odebírali si z potřebnej výkon z linky malými 6VA trafáčky u každého reproduktoru.
Vysvětluj ale tohle někomu, kdo našel na půdě pět repráků a usmyslel si, že do série.
Jestli to mermomocně chceš provozovat sériově, potřebuješ prostě zesilovač, kterej odevzdá na výstupu aspoň 32-33V ef a nezkreslených.
Takový zesilovač, co není zapojenej můstkově, už potřebuje napájecí napětí hodně nad 100V bez buzení, to s běžnými levnými prostředky dohromady nesplácáš.
Při nižším napájecím napětí by to mohly být např. můstkově zapojené dvě TDA7293V, nebo i klidnější LM3886T, ty odevzdají výstupní napětí v můstku, zatížené impedancí 40Ω i víc, než 35V ef.
Myslím, že destičky pro můstkový zapojení těchto IO či podobných, možná i celý hotový moduly či stavebnice na ebay budou.
Tam je kdejaká pičovina, tak proč ne tohle.
Ne vždycky - když to máš "do kruhu", kde oba konce jsou vlastně sousední. Já jsem se setkal s podobným požadavkem na ozvučení celýho baráku a to dokonce ve stereu, že si to z jednoho centrálního stanoviště bude majitel řídit a v jednotlivejch cimrách si bude jen měnit hlasitost. Po předběžným spočítání výkonovýho grafu, kolik by tam potřeboval wattáž a imprdelanci došel k názoru, že to se mu rozhodně nevyplatí investovat a radši přistoupil na mnou navrhovaný řešení, kdy po celým baráku měl natahaný stíněný dvojlinky a v cimrách výstupní zásuvku 2x CINCH, na kterou napojil lokální malej zešilovač s příslušnýma bedničkama podle výběru. Nejvíc jásal nad možností si místo vstupu zesilovače v každý místnosti připojit jeho výstup LINE a mít třeba v rozvodu zvuk z TV v obejváku, když nechtěl přijít aspoň o děj filmu nebo souvislost v zápase, když musel z obejváku odejít. Aby se mu nehádaly vstupy s výstupama ošetřily relátka a byl klid, náklady byly ve finále asi poloviční i když musel některý věci (hlavně zesilovače a bedny) kupovat v několika exemplářích - ale zase si je vybral "dýzajnově" podle cimer, takže nakonec byl i docela rád, že jeho původní myšlenka nevyšla jak si představoval. On právě myslel, že to udělá jak s veřejným rozhlasem - 100V rozvod, jenomže nedomyslel ty potřebný trafa k tomu ...sinclair píše:To ušetření jednoho drátu je sporný - i při sériovým pokládání přece musíš na trasu přikládat i ten "zpětnej", co vede z konce celý tý série.
...
A kutilmile - nelituju tě
Většina dnešních výkonových švábů si nechá /mírně RC kompenzovanou/ velkou indukčnost na výstupu v pohodě líbit a zůstávají stabilní. LM3886 pak zcela určitě.
Kdybych byl jó línej, tak si skočím na půdu. Pro ten větší model přepínacího autotrafa z dřevěných skříněk RPD, zapojenýho opačně.
A mám to hotový, bez práce a s výstupním výsledkem 30V. Nějaký výkon to přenese taky - původně byl příkon skříňky cca 0,3W omezenej jen odporama 2x150R v přívodní růžici RPD, od střešníku k zásuvce.
A ještě bych si mohl volbou vhodný odbočky vybrat převod.
Pokud není požadavek na galvanické oddělení od výstupu zesilovače a symetrii výstupu, je autotráfko EI20 s nějakých 200 závitů použitého drátu nejjednodušší. Už jsem takhle řešil autotráfka do výhybky, pro 16R driver střeďáku do 4R výhybky.
Jirka Krampera to naprosto běžně používal i pro velký výkony středových horen a nikdo si na zkreslení železem nestěžuje
Ale tak letadlo, no
je to fakt funkcne.. robene po vrstvach a bez lupy.. pred par rokmi
neviem ci niekto spravil mensi
pacilo sa mi na nom ze dokazal hrat uz pri troch voltoch ..neviem uz si nespominam..dokonca to hralo aj s jednou polovicou napajania
tak..a nakladajte mi zase