Vinutí feritové anteny
Moderátor: Moderátoři
bohužel, na tlustý feritky už není dneska tak dobrá doba, jako když byli všichni oslnění videem a digitalizací a novými pozlátky, to bylo všude ve výprodejích feritu haldy. Dneska je v tom už zase majetek. Navíc dvojka feritový tyče byly skoro zadarmo, pokud se nevešly tolerancí do průhybu. Je fakt, že dost jich upekli jak tureckou šavli.
Na tu velkou feritku, máš nějaký objektivnější porovnání? zachytíš s ní třeba v nočních hodinách Country radio ze Zbraslavi, když vysílá s 1 kW? to už je docela DX.
Crifodo píše:Dneska je v tom už zase majetek. Navíc dvojka feritový tyče byly skoro zadarmo, pokud se nevešly tolerancí do průhybu. Je fakt, že dost jich upekli jak tureckou šavli.
Na tu velkou feritku, máš nějaký objektivnější porovnání? zachytíš s ní třeba v nočních hodinách Country radio ze Zbraslavi, když vysílá s 1 kW? to už je docela DX.
Ty feritové tyčky, co jsem použil u té "tlusté" antény, jsem koupil v posledních dvou - třech letech v Holicích, jeden prodejce je tam měl po 15 Kč za kus. Není to úplně levné, ale ještě se to dá, navíc jsem si mohl dle libosti vybrat z krabice ty nejrovnější. Úplně rovná tam byla tak jedna z třiceti.
Co se týká příjmu Country Radia, nejsem si úplně jistý, jestli jsem ho slyšel, ale zkusím to dneska večer a pak dám vědět.
V prvotních fázích zkoušení po dokončení antény jsem byl nadšený hlavně z příjmu Absolut Radia z Velké Británie na 1215 kHz, které jsem do té doby na té frekvenci jen tušil (občas se vyhoupla na pár sekund a pak zase třeba půl hodiny nic).
Teď mám po 22. hodině poměrně stabilní příjem, poměr kvality příjmu se otočil - půl hodiny slušné, pak třeba 5 sekund únik, a zase dobrý sgnál.
Poměrně hodně ale pomáhá synchrodetektor v Tecsunu. Není sice tak dobrý jako se píše o tom v ICF2001D, ale pomáhá dost.
Sangean ATS909 nemá sice synchrodetektor, ale má čistší audio než ten Tecsun.
Tvar těch jader je pro účely antén nevhodný - vycházejí z toho vzhledově naprosté příšernosti.
Dodatek - tak už jsem to našel:
http://www.radioscanner.ru/forum/topic22993-87.html
- je to asi tak v půlce stránky, zmenšený a správně otočený obrázek přikládám.
Nevíte někdo, o co tu vlastně šlo? Co může být myšleno "vektorovým polem"?
Kód: Vybrat vše
Účinky polí toroidních cívek na biologické vzorky Výzkumný tým firmy ENJOY se v minulosti zabýval účinky magnetických a světelných polí na biologické materiály. V roce 2006 náhodně odhalil, že toroidní cívky mají na biologické vzorky inhibiční účinek, tj. zpomalují jejich růst. Takový výsledek byl překvapivý hned ze dvou důvodů: Za prvé, pole klasických (solenoidních) cívek mají na biologické materiály povzbuzující účinek, proto byl zjištěný inhibiční účinek toroidních cívek neočekávaný. A za druhé, toroidní cívky (na rozdíl od solenoidních) negenerují ve svém okolí téměř žádné magnetické pole B většina jeho siločar je totiž uzavřena uvnitř jádra. V okolí toroidní cívky se však nachází magnetický vektorový potenciál A, jak bude ukázáno v následující kapitole. V případě, že je cívka buzena proměnným proudem, vyskytuje se navíc v jejím okolí i elektrické pole E, protože to je odvozeno od změny magnetického vektorového potenciálu. Výzkumný tým ENJOY se proto rozhodnul inhibiční účinek toroidních cívek blíže prozkoumat. - Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
sinclair píše:Jak tohle souvisí s příjmem rádia?
S příjmem rádia možná nijak (i když kdo ví), ale jako názorná ukázka, že i nepochopitelná konfigurace cívek může mít neočekávané účinky, posloužit může.
Nepochcípaly autorovi té feritové rámovky náhodou poblíž umístěné rostliny nebo nebo nelekly rybičky?
Ani tak mi nejde o použití té rámovky, nebo toroidu, ale co mě zajímá, je původ a vlastnosti onoho podivuhodného vektorového pole.
Tedy ne, že bych z toho byl moudrý...
Kód: Vybrat vše
Převládal názor, že vektorový potenciál A není reálným polem právě proto, že se neprojevuje žádnými (makroskopicky měřitelnými) silovými účinky. To nebylo v souladu s Newtonovou dynamikou, která v té době fyzice dominovala a která byla na silových interakcích těles postavena. Druhým argumentem proti existenci vektorového potenciálu byl fakt, že je nejednoznačný pro dvě různá pole A a A' je možné získat stejné magnetické pole B v případě, že A a A' se navzájem liší jen gradientem libovolné skalární funkce. Je to dáno tím, že ale zároveň platí, že rotace gradientu je nulová, tedy B rot A, (2.12) rot (grad ) 0. (2.13) Tento pohled na vektorový potenciál se začal měnit ve 20. letech 20. století spolu s vývojem v oblasti kvantové fyziky. Pravděpodobně největší průlom představovala Schrödingerova vlnová rovnice pro nabité částice, kterou v roce 1927 odvodil Wolfgang Pauli. Ta popisuje vlnovou funkci nabitých částic se spinem ½ (tzv. fermiony, mezi které patří mimo jiné elektron a proton), pohybující se nerelativistickými rychlostmi. V monografii [15] je uvedena ve tvaru 1 2 σ p q A q i m, (2.14) 2 t kde ħ je redukovaná Planckova konstanta, m a q jsou hmotnost a náboj částice, p je vektor hybnosti částice, jsou tzv. Pauliho matice, A je vektor magnetického potenciálu, je skalární (elektrický) potenciál a je (komplexní) vlnová funkce částice. Jak je z rovnice (2.14) patrné, na vlnovou funkci částice má přímý vliv skalární elektrický potenciál a magnetický vektorový potenciál A, nikoliv silové účinky v podobě elektrického pole E a magnetické indukce B jako v případě klasického pojetí elektromagnetizmu.