Hraju si s nf integrovanými zesilovači,na starší kolena...
Moderátor: Moderátoři
Přesto díky za odkazy, i když se týkají zřejmě prvních verzí třistajedničky a třistadvojky.
Takže stále platí, že tohle schéma jsem nesehnal, a to překreslené jsem za ty roky někde zasel. Čtyřikrát stěhovaná dílna z toho beze ztrát nevyjde asi nikdy. Nicméně ruských kazeťáků k nám asi mnoho kousků nedorazilo, v jednom už je MBAčko, tak o tolik nejde.
ZdenekHQ píše:Anténní zesilovač může mít napěťový zisk 10, ale výkonový 10dB. Není to nic proti ničemu. Obě hodnoty jsou bezrozměrné, jen se jinak kreslí do grafu.
To je poněkud hovadina, jelikož anténní zesilovač se dělá do kabelu a má stejnou vstupní i výstupní impedanci
Napěťový a výkonový zisk tak spolu přímo souvisí.
Sorry modům, ale tahle krávovina si zasluhuje citaci v celku.danhard píše:ZdenekHQ píše:Anténní zesilovač může mít napěťový zisk 10, ale výkonový 10dB. Není to nic proti ničemu. Obě hodnoty jsou bezrozměrné, jen se jinak kreslí do grafu.
To je poněkud hovadina, jelikož anténní zesilovač se dělá do kabelu a má stejnou vstupní i výstupní impedanci
Napěťový a výkonový zisk tak spolu přímo souvisí.
ANTÉNNÍ zesilovač může úplně klidně mít odlišnou vstupní imprdelanci od výstupní, protože jeho vstup se OBVYKLE připojuje na symetrický svorky anténního dipólu s imprdelancí kolem 300Ω a výstup je zatíženej imprdelancí svodovýho kabelu, běžně nesymetrickejch 75Ω. A to popisuju hodnoty obvyklý v TV, když budeme v radioamatérský činnosti nebo prostě obecně u spojařů/antén, budem počítat s 50Ω svodama. Proto je ten zesilovač ANTÉNNÍ - kdyby byl do kabelu, bude označenej jako "svodovej", "mezilehlej", "vyrovnávací" a podobně. A i tak může (ale nemusí) mít rozdíl mezi vstupní a výstupní imprdelancí ... Vašku, ty ve svým "spravedlivým rozhořčení" a hnanej svojí hádavostí prostě zas jednou pro stromy nevidíš les, viď?
A kutilmile - nelituju tě
U jakéhokoliv impedančně přizpůsobeného zesilovače je napěťový a výkonový zisk v pevném vztahu k poměru vstupní a výstupní impedance.
Takovej BLB bude asi v kšeftě bezradnej
https://www.alza.cz/antenni-zesilovace/18856857.htm
Nějak mi to připomíná pána, kterej si pletl napěťové a výkonové decibely
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
- weed_smoker
- Příspěvky: 2673
- Registrován: 02 pro 2011, 00:00
- Bydliště: Jaroměř
A2030/TDA2030/40/50 - tohle se letuje mnohem líp,zapojení jednodušší,dobře se to chladí a má to lepší výkon i zvuk než 810.
MDA2010/2020 - pár jich mám,ale nikdy jsem je nezkoušel.
LM386,MBA915... - Na sledovače signálu,zvonky a sirénky OK,na hudbu jsem to nikdy nepoužil.MBA915 byly jako buffery v kmitočtovkách měničů EZ1 nebo něčeho takovýho,obvykle 4ks na desku.
A2005/TDA2005 - docela univerzální výkonový OZ,jdou tim ovládat i malý motory,na hudební zesík mám jiný lepší obvody.
TDA7xxx(7269,7375...) - velmi dobrý zesilovače 4R/8R s dostatečnym výkonem,nutno ale dbát na dobrý zemnění a blokování napájení,zapojení i součástky dodržet přesně, sedmičkový TDA jdou snadno odpravit špatnym zapojenim nebo i rozloženim cest a součástek.
STK4241V a podobný - Vysokej výkon,kvalitní ochrany,ale vyžaduje kvalitní zdroj sym.napájení s dost velkym napětim(2x45-55V) a velkym proudem (přes 5A),jsou potřeba velký filtrační kondenzátory (6m8 a víc,na 80-160V- ).
Z tranzistorů na konce asi KD607/617 nebo KD503/2N4399,možná by šly i darlingtony MJ900/MJ1000(BDX62/63),když jsem v AR viděl i zesík s koncem KD366/367.Někdo používá i FETy IRF640/9640(jeden nejmenovanej i IRFP260+9260) nebo PNP+NFET.A úplně nejčastější jsou dneska BDW83/84.Japonský 2SA/2SC moc neznám.
Ten KU611 není špatnej trand,ale neznám k němu komplement PNP.
Škoda je dobrýho člověka. Co jinýho bys s ním chtěl dělat, než (pokud je funkční) ho k něčemu použít? Nechat se s ním barevně vyfotit?samec píše:Mám modul zosilňovača z TV osadený к174ун14 (TDA2003). Môžem ho spotrebovať na experimenty, alebo je to škoda?
A kutilmile - nelituju tě
Jednou sjem tu desku dělal celou znova a vše přepájel.
A jak došlo k dalšímu osmahnutí tak jsem konecáky odstřihl a dělal jen nouvu desku pro koncáky...pak jsem postavil s KD503 a to už kytarový nápor vydrželo.
Bere si při 19V i 25mA kliďáku, takže na výškách tolik nekreslí, jako naše "úsporné" MBA810. Ty mají kliďák jen v malých jednotkách mA a je to zřejmě záměr, kvůli aplikacím v bateriových aparátech.
K174UN...cosi se používaly snad jen v sovětských TVP, ale nevím už, kterých. Nikde jinde jsem je neviděl, jen sovětské OZ řady uA702, uA709 a kopie LM301, ty ale fakt stály za to - škoda, že jich nebylo k sehnání víc.
Pár bolševiků ještě zbylo, začíná to taky nějak K174..cosi a dva už jsem namísto MBA810DAS použil.
Je s tím sice otrava, je to typicky sovětsky humpolácká práce. Křídla jsou nakřivo, každé je jinak vysoko a je třeba opatrně natvarovat nožky, by to sedlo do hnízda po MBA810.
Když to pak napájíte nějakým jednoduchým stab. zdrojem 18-19V, co udrží těch 19V i při cca 2,5A odběru /v TV to takhle napájeli/, tak ten výsledek stojí za to. Zbytek těch křivých rusů jsem už myslím někomu věnoval. Jako zdroj stačí jen nějaký silnější darlington opřený o Zenerku, anebo kterékoli jiné jednoduché zapojení z mgf či rádia, co měly pro MBA810 stábl. Jeden takový jednoduchý je myslím i v B730 a v nějakém bratislavském zázraku.
Ale ona to není jen sovětská specialita, ten větší výkon, umí to i TBA810AT od Telefunkenu a totéž TBA značené Ates.
Zleva nahoře jsou ty sovětské kopie TDA2003 a nejsou to žádný zázraky, vedle pak vynikající Telefunken TBA810AT. Ty černý fleky nejsou od blesku, ony mají ty křídla i vývody postříbřený...
Dolní řada jsou tzv. průkopníci
U toho MBA810 bez jakýkoli přípony si ani nejsem jistý, zda vůbec funguje
Napríklad 1лб553 by bolo škoda na niečo spotrebovať. Rovnako MHA111. к174ун14 na tom asi tak nie je a neviem, či niekedy bude, ale však spýtať sa môžem.EKKAR píše:Škoda je dobrýho člověka. Co jinýho bys s ním chtěl dělat, než (pokud je funkční) ho k něčemu použít? Nechat se s ním barevně vyfotit?samec píše:Mám modul zosilňovača z TV osadený к174ун14 (TDA2003). Môžem ho spotrebovať na experimenty, alebo je to škoda?
Ten zosilňovač s к174ун14 mám z TV Електрон. Podľa katalógového listu nedosahuje parametre TDA2003.
http://electro-tehnyk.narod.ru/docs/Datasheet/K174UN14.pdf
Mám aj zosilňovač z TV Рубин osadený к174ун7.
http://www.kontest.ru/datasheet/unkn0wn/k174un7.pdf
Oba boli jeden čas v aute na zadné reproduktory. Jeden na pravý, jeden na ľavý. Preto sú na tom z Rubína dobastlené súčiastky, aby bolo možné zapojiť reproduktor o kostru.
Chcel by som do homemade tónového generátora doplniť výkonový výstup na testovanie transformátorov, indukčností a kadečoho iného, napríklad БСКТ-220-1Д. Plánoval som to už pri návrhu skrinky. Najjednoduchšie je tam strčiť hotový modul zosilňovača. Len neviem, ako sa mu bude páčiť v úlohe striedavého napájacieho zdroja. Je možné, že nie dlho. Už som videl vo výskumaku meranie transformátorových plechov pomocou super luxusného High-End zosilňovača. Ale ten mal okrem ultra nízkeho skreslenia aj poriadne dobré ochrany.