Zdravím,
tak tu přemýšlím nad jednou věcí. Odporový dělič R1-R3 by měl dodávat kladný
napěťový potenciál na bázi tranzistoru, zatímco R4 zase záporný napěťový potenciál. No, ale když si to nakreslím, na vývodu R3 je napěťový potenciál záporný a vstupu R4 zase kladný. Tím pádem by napěťový dělič R1-R3 měl do báze tranzistoru dodávat záporné napětí, zatímco R4 zase kladné. Není to blbost? Mám v tom trochu guláš. Děkuji všem za vysvětlení této problematiky.
Zaporný a kladný potenciál
Moderátor: Moderátoři
Vole, ber to jako schody. Jeden odpor = 1 schod. Máš jich několik nad sebou, každej má nějakou vejšku. Pro představu si je můžeš i nakreslit - a každej i jinak vysokej. No a vždycky bude horní hrana každýho schodu vejš než jeho pata = horní konec odporu je kladnější než jeho spodní konec, ALE níž umístěnej schod to má taky tak - i když jeho horní hrana je na stejný úrovni jako pata schodu vyššího. Takhle si dokážeš představit, proč je něco v zapojení vůči nějakýmu bodu kladný, i když je to proti jinýmu bodu záporný. Stejně jako schod někde ve schodišti je vejš než ty co jsou pod ním, ale je níž než ty nad ním.
KAPIŠTO?
KAPIŠTO?
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!O odporovém děliči napětí lze mluvit v případě, že napěťový spád (úbytek) na některém z jeho odporů se dále v obvodu využívá. V tvém schematu tomu tak není a proto je pojmenování "odporový dělič" poněkud nevhodné nebo nezvyklé. Jde o prosté sériové spojení tří odporů, které se chová jako odpor jediný. Odporový dělič napětí tvoří teprve spojení výše uvedených odporů s odporem R4, kde výstupem děliče je spojení mezi R3 a R4 a napětí je využito pro napájení báze tranzistoru.Dolpi píše:...Odporový dělič R1-R3...
Jinak řečeno, na odporový dělič napětí pohlížíme obvykle jako na čtyřpól, který má dvě svorky vstupní a dvě výstupní.
Tyhle otázky jsou pro nováčka naprosto normální.
Vem si to takhle:
Na bázi tranzistoru nemůžeš mít současně kladný i záporný potenciál, jak máš na obrázku uvedeno. Nesrovnalost vznikla tím, že záporný potenciál odporu R1+R2+R3 posuzuješ vůči kladnému pólu zdroje, kdežto kladný potenciál na odporu R4 posuzuješ vůči zápornému pólu. Proto Ti pokaždé vychází jinak - jednou kladný, podruhé záporný. Ve skutečnosti je to však pořád potenciál jeden a tentýž. Vůči kladnému pólu záporný, vůči zápornému napětí kladný.
Když to budeš posuzovat z jednoho místa - obvykle ze záporného bodu zdroje, který je běžně považován za "nulu", bude Ti to jasné.
Ještě jasnější Ti to bude, když pustíš z hlavy virtuální slovo potenciál, a budeš se zabývat skutečnými ději v obvodu, tedy proudem a napětím.
Vem si to takhle:
Na bázi tranzistoru nemůžeš mít současně kladný i záporný potenciál, jak máš na obrázku uvedeno. Nesrovnalost vznikla tím, že záporný potenciál odporu R1+R2+R3 posuzuješ vůči kladnému pólu zdroje, kdežto kladný potenciál na odporu R4 posuzuješ vůči zápornému pólu. Proto Ti pokaždé vychází jinak - jednou kladný, podruhé záporný. Ve skutečnosti je to však pořád potenciál jeden a tentýž. Vůči kladnému pólu záporný, vůči zápornému napětí kladný.
Když to budeš posuzovat z jednoho místa - obvykle ze záporného bodu zdroje, který je běžně považován za "nulu", bude Ti to jasné.
Ještě jasnější Ti to bude, když pustíš z hlavy virtuální slovo potenciál, a budeš se zabývat skutečnými ději v obvodu, tedy proudem a napětím.
R1+R2+R3 sa spočítajú, to je jeden odpor. Potom R123 s R4 tvoria napäťový delič, kde v strede vznikne nejaké napätie pre bázu tranzistora (vplyv bázy na toto napätie budeme pre zjednodušenie ignorovať). Podľa jeho veľkosti sa správa tranzistor: nad 0,7V sa začína otvárať, pod 0,7V je zatvorený (meria sa báza-emitor, v tomto zapojení teda voči mínusu)
Je na čase vymeniť primátora Bratislavy, a celú tú neschopnú pakáž okolo.
Jak vidíš, všichni tu hovoří o jedné věci: v zapojení musíš zvolit jeden uzel, nejlépe jeden pól napájení, rovný nule. Pak se všechna napětí budou počítat vztažená k němu.
Když vylezeš na planinu na Hádech, na ty zřejmě vidíš, dostaneš se na potenciál 424 metrů nad mořem. Jenomže to je ti k ničemu, protože pod tebou je skála. Ale zajímá tě nějakých 260 schodů nahoru na věž (viz Ekkar), které odtud musíš vystoupat do plusu. Jsi tedy na nulovém napětí a nejvyšší schod je na plném napájecím napětíí.
Jak vidíš, přízemí je vztažný bod, od kterého se počítají patra, schody, metry nahoru. Ten vztažný bod (nula) může být mínus pól baterie - a velmi často také je, napětí uvedená ve schématech jsou vztažená právě k němu.
Že jedno napětí v zapojení je kladnější, než jiné, je normální, jako že třeba 144. schod je kladnější, než schod třeba 86.
Tolik k napájení jedním zdrojem, třeba babaterkou...
Když vylezeš na planinu na Hádech, na ty zřejmě vidíš, dostaneš se na potenciál 424 metrů nad mořem. Jenomže to je ti k ničemu, protože pod tebou je skála. Ale zajímá tě nějakých 260 schodů nahoru na věž (viz Ekkar), které odtud musíš vystoupat do plusu. Jsi tedy na nulovém napětí a nejvyšší schod je na plném napájecím napětíí.
Jak vidíš, přízemí je vztažný bod, od kterého se počítají patra, schody, metry nahoru. Ten vztažný bod (nula) může být mínus pól baterie - a velmi často také je, napětí uvedená ve schématech jsou vztažená právě k němu.
Že jedno napětí v zapojení je kladnější, než jiné, je normální, jako že třeba 144. schod je kladnější, než schod třeba 86.
Tolik k napájení jedním zdrojem, třeba babaterkou...