Zaporný a kladný potenciál
Moderátor: Moderátoři
Zaporný a kladný potenciál
tak tu přemýšlím nad jednou věcí. Odporový dělič R1-R3 by měl dodávat kladný
napěťový potenciál na bázi tranzistoru, zatímco R4 zase záporný napěťový potenciál. No, ale když si to nakreslím, na vývodu R3 je napěťový potenciál záporný a vstupu R4 zase kladný. Tím pádem by napěťový dělič R1-R3 měl do báze tranzistoru dodávat záporné napětí, zatímco R4 zase kladné. Není to blbost? Mám v tom trochu guláš. Děkuji všem za vysvětlení této problematiky.
KAPIŠTO?
A kutilmile - nelituju tě
O odporovém děliči napětí lze mluvit v případě, že napěťový spád (úbytek) na některém z jeho odporů se dále v obvodu využívá. V tvém schematu tomu tak není a proto je pojmenování "odporový dělič" poněkud nevhodné nebo nezvyklé. Jde o prosté sériové spojení tří odporů, které se chová jako odpor jediný. Odporový dělič napětí tvoří teprve spojení výše uvedených odporů s odporem R4, kde výstupem děliče je spojení mezi R3 a R4 a napětí je využito pro napájení báze tranzistoru.Dolpi píše:...Odporový dělič R1-R3...
Jinak řečeno, na odporový dělič napětí pohlížíme obvykle jako na čtyřpól, který má dvě svorky vstupní a dvě výstupní.
Vem si to takhle:
Na bázi tranzistoru nemůžeš mít současně kladný i záporný potenciál, jak máš na obrázku uvedeno. Nesrovnalost vznikla tím, že záporný potenciál odporu R1+R2+R3 posuzuješ vůči kladnému pólu zdroje, kdežto kladný potenciál na odporu R4 posuzuješ vůči zápornému pólu. Proto Ti pokaždé vychází jinak - jednou kladný, podruhé záporný. Ve skutečnosti je to však pořád potenciál jeden a tentýž. Vůči kladnému pólu záporný, vůči zápornému napětí kladný.
Když to budeš posuzovat z jednoho místa - obvykle ze záporného bodu zdroje, který je běžně považován za "nulu", bude Ti to jasné.
Ještě jasnější Ti to bude, když pustíš z hlavy virtuální slovo potenciál, a budeš se zabývat skutečnými ději v obvodu, tedy proudem a napětím.
Když vylezeš na planinu na Hádech, na ty zřejmě vidíš, dostaneš se na potenciál 424 metrů nad mořem. Jenomže to je ti k ničemu, protože pod tebou je skála. Ale zajímá tě nějakých 260 schodů nahoru na věž (viz Ekkar), které odtud musíš vystoupat do plusu. Jsi tedy na nulovém napětí a nejvyšší schod je na plném napájecím napětíí.
Jak vidíš, přízemí je vztažný bod, od kterého se počítají patra, schody, metry nahoru. Ten vztažný bod (nula) může být mínus pól baterie - a velmi často také je, napětí uvedená ve schématech jsou vztažená právě k němu.
Že jedno napětí v zapojení je kladnější, než jiné, je normální, jako že třeba 144. schod je kladnější, než schod třeba 86.
Tolik k napájení jedním zdrojem, třeba babaterkou...