Regulace teploty tavení olova.

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
stasek
Příspěvky: 2183
Registrován: 15 srp 2005, 00:00

Regulace teploty tavení olova.

#1 Příspěvek od stasek »

Dobrý den přeji, neměl by někdo nápad, jak vyřešit držení stálé teploty v pícce na olovo? Max teplota do 500°C. Myslím tedy elektronickým snímáním. Termostat z žehličky nějak nefungoval ani upravenej, navíc bych potřeboval snímat teplotu kolem výpusného otvoru. Tedy snímání teploty přímo z taveniny. Profi regulátory jsou děsně drahý. Koukal jsem a GME nabízí zvlášť teplotní sondy pro nějaký multimetry a cena je lidová, kolem 100Kč. Jsou to termočlánky a tak si myslím, že by tím mohla teplota být snímána. Ještě bych k tomu potřeboval nějakou elektroniku, která by byla schopna na základě napětí z termočlánku topení při nastavený teplotě vypínat. Teda nějakej termostat. Předpokládám, že pak by se dal údaj o teplotě i zobrazovat na nějakým měřáku, třeba digitálním.
Chodím střílet z perkusek a střely si liju sám. Bez dokonale odlitých střel jsou zásahy špatný a mě to odlívání nějak nejde. Důležitá je stálá teplota olova v tavící pícce.
Moje teoretický znalosti elektro jsou na velmi nízký úrovni a sám nic nevymyslím. Na to prostě nemám. Tak zbastlit něco podle schematu, to jo. Takže za každou radu předem díky.
Uživatelský avatar
vombat
Příspěvky: 786
Registrován: 18 srp 2005, 00:00
Bydliště: Chrudimsko
Kontaktovat uživatele:

#2 Příspěvek od vombat »

Obávám se, že měření teploty taveniny ti přesnost odlití kulí nevylepší. Jednak samotná čistota olova - různý bod tání slitin - dost složitá teorie. Vylepšení bych hledal v samotné technologii odlévání a konstrukci formičky, pochybuju o tom, že by nějaký mušketýr v poli měřil teplotu tavení na desetiny stupně. Osobně bych vyrobil formičku( výroba kulí doma) několikanásobnou z oceli. Kritické je vždy navržení vtoku a odvzdušnění jednotlivých kulí. Formu bych předehřál a potom odlil kule, nechal zchladnout. Jeli vše správně, bubliny a lunkry se stáhnou do vtoku a přetoků - stačí je olámat a začistit pilníkem - rovněž tak dělící rovinu. Na jednu kuli bych si sestrojil formu ve tvaru kleští - vhodné i pro polní podmínky.
Uživatelský avatar
Sendyx
Příspěvky: 12454
Registrován: 05 čer 2005, 00:00
Bydliště: Ostrava

#3 Příspěvek od Sendyx »

Dělal jsem něco podobného pro stejné účely, použil se hotový měřící termočlánek (dar přítele MaR) a upravené elektronické časové relé TX.. - elektronika se upravila na termostat. Nakonec se stejně ukázalo, že velmi podstatné je složení kovu, používání tavidla na redukci oxidů na povrchu, v konečné verzi se tuším realizovalo tavení pod vrstvou práškového dřevěného uhlí.
Uživatelský avatar
stasek
Příspěvky: 2183
Registrován: 15 srp 2005, 00:00

#4 Příspěvek od stasek »

Pánové, mě jde o to udržet teplotu na dané výši, kdy jdou kule odlívat nejlíp. Pícku mám se spodní výpustí, takže oxidy na hladině nehrají roli. Kokily mám profesionální od Pedersoliho, takže kule liju, jenže zmetkovitost je kolem 90ti procent. Kule vážím na digitálních váhách na setiny gramu, nesmí se váhově moc lišit. Kdybych lil kule s bublinkama, tak bych to mohl rovnou zabalit. Každou kuli kontroluji lupou(používám ogivální střely s drážkami) pro Sharpsku musí na 100m chodit skoro jednou dírou. Nepoměřoval bych to tedy s litím kulí někdy ve středověku v poli. Navíc mám homogenní slitinu asi 50 kg, takže mám v tomto případě určitý standard, kde se specifická váha řekněme během dvou let nezmění při mým střílení. Prostě potřebuju držet teplotu na stálý nastavený hodnotě. Jinak diskusní fóra předovkářů navštěvuji už několik let, něco o tý problematice vím. Chci lít prostě dokonalý kule, který ani pod lupou nebudou mít vady a budou váhově stejný. Na to potřebuji stálou teplotu taveniny jako základ. To ostatní bych už měl.
Uživatelský avatar
Sendyx
Příspěvky: 12454
Registrován: 05 čer 2005, 00:00
Bydliště: Ostrava

#5 Příspěvek od Sendyx »

Samozřejmě, že odpust musí být dole, ale i tak ty oxidy na povrchu mohou vadit - jde o to, že jinak rychle oxiduje olovo a jinak rychle jeho legury a nečistoty (cín, zinek, antimon ? :) ). Ale to je jedno...

Jakou přesnost si představuješ ? Termočlánky k levným digitálům bych nebral vůbec v potaz.
Uživatelský avatar
kevin_mitnick
Příspěvky: 1812
Registrován: 20 kvě 2007, 00:00

#6 Příspěvek od kevin_mitnick »

Sendyx píše:Jakou přesnost si představuješ ? Termočlánky k levným digitálům bych nebral vůbec v potaz.


Krasa termoclanku je v tom, ze at je treba udela Cong-Il u ryzoviste nebo Fluke, maji stejne vlastnosti dane potencialy pouzite kombinace kovu. Jina pohadka je pak treba kompenzace studeneho konce v meraku a dalsi prevod...
Uživatelský avatar
Sendyx
Příspěvky: 12454
Registrován: 05 čer 2005, 00:00
Bydliště: Ostrava

#7 Příspěvek od Sendyx »

Ale tak jasně, i čongův termočlánek nějak funguje, jenže je to holá spotřebka s minimální životností. U jednoho jsem zažil, že ho po pár dnech v peci rozežrala chemie z izolace a další se rozpojil pousek za termospojem.
Uživatelský avatar
BOBOBO
Příspěvky: 20888
Registrován: 25 úno 2008, 00:00
Bydliště: Rychnovsko

#8 Příspěvek od BOBOBO »

Tady na bastlírně máš regulátor na svářečku PPRka a ten platiňák Ti teploty u olova vydrží , takže je to jen o odporovém děliči u operáku .
Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14779
Registrován: 11 říj 2005, 00:00

#9 Příspěvek od Crifodo »

hledej v inzerátech něco na způsob http://www.elida.cz/cze/elida/scripts/d ... 0198100102
nedávno byl na Aukru za 50,-
Vloni mi nabízeli regál Zepakompů TRSů atd. za odvoz, šlo to asi do šrotu... neměl jsem to kam dát tak jsem nic nebral, resp. vyházeli to než jsem se rozhoupal :roll:
Andrea
Příspěvky: 9340
Registrován: 07 zář 2007, 00:00

#10 Příspěvek od Andrea »

kevin_mitnick píše:Krasa termoclanku je v tom, ze at je treba udela Cong-Il u ryzoviste nebo Fluke, maji stejne vlastnosti dane potencialy pouzite kombinace kovu. Jina pohadka je pak treba kompenzace studeneho konce v meraku a dalsi prevod...

Až na to, že se často jedná o slitiny kovů (např. nejběžnější Chromel-Alumel) a nedodržení poměru kovů ve slitině určitě vliv na přesnost má.
Uživatelský avatar
stasek
Příspěvky: 2183
Registrován: 15 srp 2005, 00:00

#11 Příspěvek od stasek »

Mně by stačila přesnost +- kolem 20ti stupňů, možná i o něco víc, ona jde přibližně udržovat teplota i nějakým pulzátorem, nebo jak se to jmenuje, jenže se to musí pracně zkoušet, chladný olovo dělá na střelách vrásky a nedolije se do hran a přehřátý zase krupičkovatí. Navíc když odpouštím, tak olovo ubývá a tavenina se i při nastavených cyklech vypínání začne přehřívat, když tam přidám ingotek, tak teplota zase klesne, prostě potřebuji nějakou automatiku, co by to hlídala. Když odliju 100 střel a mám 90% zmetkovitost jen kvůli nestálý teplotě tak je to k ničemu.Na Aukro mrknu, ale myslím si, že by mělo jít něco takovýho stvořit i s těma termočlánkama k levnejm multimetrům. Jak jsem podotkl, nebazíruju na extra přesnosti.
BOBOBO, marně hledám ten regulátor ke svářečce, nemohl bys to nějak upřesnit?
Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14779
Registrován: 11 říj 2005, 00:00

#12 Příspěvek od Crifodo »

sorry když píšeš o malých znalostech elektroniky, myslel jsem že upřednostníš hotovou krabičku.
Na přesnost +/- 20° by měl stačit termostat z žehličky, jeho hystereze větší nebude, a vyhneš se pakárně s kompenzací studeného konce atd..
Jde jen o to ho navázat tepelně na tu pec.
Jinak když si chceš hrát s termočlánkem:
http://www.discovercircuits.com/DJ-Circ ... RELAY1.jpg

Osobně bych dal přednost čidlu Pt100, termočlánky mi připadají jako takové malé choulostivé nic, blbě se s tím dělá a blbě to i vypadá.

Obecně obvody s termistorem, nastavování hystereze atd:
http://www.craig.copperleife.com/tech/thermo/
Možná by šla teplota snímat i Ge diodou infračerveně?
Uživatelský avatar
Vogon
Příspěvky: 1618
Registrován: 14 kvě 2009, 00:00
Bydliště: Brno

#13 Příspěvek od Vogon »

A coi to skusit jinak.
Odporový páječky s elektronickou regulací přece zvládají teplotu kolem 500°C. Když tak se horní hranice dá upravit.
Tyhle páječky většinou obsahují i nějaký spínací prvek, který je možné buď přímo a nebo po posílení použít na spínání topení pece.
Obecně vzato se trochu laborování stejně nevyhneš.
Uživatelský avatar
stasek
Příspěvky: 2183
Registrován: 15 srp 2005, 00:00

#14 Příspěvek od stasek »

Koukal jsem na to a řekl bych, že termistory by nesnesly tak vysokou teplotu a PT 100 rovněž. 450-500°C je dost. Proto jsem uvažoval už zpočátku o čidlu typu termočlánek. Snad něco stvořím z toho prvního odkazu od Crifoda. Díky.
Vogon, z laborování strach nemám, jenže nejsem schopen nic sám vymyslet. Udělat něco podle schematu zase problém není. A říkal jsem si, že snímat napětí z termočlánku a nějak je vyhodnocovat a podle jeho výše spínat a vypínat pec by nemělo pro lidi na tomto fóru být nic nezvládnutelnýho. Možná existuje už něco takovýho a někde to tady koluje. Jde mi prostě o termostat na teplotu do 450-500°C.
Ten spínací prvek z páječky je taky dobrej nápad.
Uživatelský avatar
Maskot
Příspěvky: 1772
Registrován: 19 lis 2004, 00:00
Bydliště: Wien

#15 Příspěvek od Maskot »

PT100 se da pouzit az do cca 800 stupnu.
Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“