paralelní spojení tranzistorů

Zpráva

Superpavel · #1 Příspěvek od **Superpavel** » 11 srp 2015, 09:22

čau.Prorazil se mi regulační tranzistor ve zdroji. Na některejch schematech zdrojů jsem viděl paralelně zapojený výkonový tranzistory s odpory v emitorech.Pokud takovéhle zapojení tranzistorů budu chtít použít tak mám tranzistory vybírat podle proudového zesílení nebo stačí že ty tranzistory budou stejnýho tipu?

FERYACT · #2 Příspěvek od **FERYACT** » 11 srp 2015, 09:36

Superpavle:malé odpory v emitorech pomáhají rozdělovat výkon na oba tranzistory.A mají mít stejnou Betu aby se nehádaly o proud.

#3 Příspěvek od **Sendyx** » 11 srp 2015, 09:56

Další stupid Suprdotaz...Tip po vzoru cip? Aby ti s tou tšeštin někdo nezatnul typec.

samponek · #4 Příspěvek od **samponek** » 11 srp 2015, 10:04

Když nemůžeš měřit betu a koupíš dva stejné v obchodě je pravděpodobné, že budou ze stejné série a betu budou mít podobnou, pak dej do emitorů malé odpory na rozdělení ztráty. Do zdroje 0.1Ω

Olchor · #5 Příspěvek od **Olchor** » 11 srp 2015, 10:30

Možná bude jednodušší sehnat tlustší trand. Jaký proud, napětí? Problém bývá taky chladič, to paralelním řazením neošidíš.

#6 Příspěvek od **Sendyx** » 11 srp 2015, 10:33

Jenže on třeba ten tlustší trand bude v hubenějším zdroji neduživý.

P.S. není to následek veder, přizpůsobuji se úrovni tazatele a části přispěvatelů :stupid:

Ondra2 · #7 Příspěvek od **Ondra2** » 11 srp 2015, 10:34

samponek píše:. Do zdroje 0.1Ω

Samozřejmě je rozdíl když ten zdroj má 10mA nebo 5A. A spíš než párování dle bety bych v této aplikaci pároval na Vbe a dobře je teplotně teplotně svázal. Pokud budou na stejném chladiči, tak dej odpory aby měly úbytek 100mV při max. proudu.

Jirka525 · #8 Příspěvek od **Jirka525** » 11 srp 2015, 11:02

Pokud chceš paralelně spojovat tranzistory tak by měly být z hlediska parametrů totožné. To se ti v reálu nepovede. Proto se do emitorů dávají ty malé odpory, které dělají zápornou zpětnou vazbu a stabilizují pracovní bod tranzistoru a tím zajišťují rovnoměrné rozdělení kolektorových proudů tranzistorů.

serviceman · #9 Příspěvek od **serviceman** » 11 srp 2015, 11:03

Olchor píše:to paralelním řazením neošidíš.

Právě že ano. Paralelním spojením tepelných odporů z přechodu na pouzdro a na chladič se jejich hodnota sníží na polovinu. Je otázka jaký je odpor chladiče a jaký to bude mít celkový efekt, ale právě toto může být důvod k použití dvou paralelních tranzistorů.

Olchor · #10 Příspěvek od **Olchor** » 11 srp 2015, 11:40

To je sice pravda, ale dle mých zkušeností bývá chladič často dimenzován na hraně a jeho tepelný odpor podstatně větší, než tep. odpor tr. - chladič. Samozřejmě netvrdím, že je to tento případ,jen upozorňuji na možný problém. Jinak nechápu ( Sendyx) , proč by výkonnější tranzistor měl dělat problém tam, kde není problém s paralelním řazením.

Ondra2 · #11 Příspěvek od **Ondra2** » 11 srp 2015, 11:53

Olchor píše:proč by výkonnější tranzistor měl dělat problém tam, kde není problém s paralelním řazením.

Třeba kvůli menší betě.

Olchor · #12 Příspěvek od **Olchor** » 11 srp 2015, 13:26

Většinou není problém najít typ s betou stejnou, nebo i lepší...

Radim · #13 Příspěvek od **Radim** » 22 srp 2015, 18:28

Když už tady mluvíte o betě, je třeba určit betu při konkrétním proudu, při jakém se bude trand provozovat.
Beta uváděná v tabulkách parametrů, zvláště starších trandů, kde bývá těch charakteristických hodnot méně, je beta pouze při proudu, kde trand zesiluje nejlépe.
Dám příklad: Starý teslácký trand KD 501 - 3 má v tesláckých tabulkách uváděn zesilovací činitel 40 až 90 a maximální povolený proud 20Ampér.
Jenže tu uváděnou betu 40 až 90 má při proudu, jestli si dobře pamatuji, 2 Ampéry. Směrem k menšímu, ale hlavně ke většímu proudu beta prudce klesá. Pokud se KD50x využívá k regulaci proudu jen kolem 2 Ampér, dá se ovládat vstupním proudem jenom 50 miliampér. To je excelentní.
Pokud se KD50x nevyuživá plně, třeba jen do regulace 5 - 10 Ampér, tam má zesilovací činitel odhadem tak 10 až 30. Tam se musí ovládat vstupním proudem do báze tak 0,5 - 1 Ampér, to se ještě dá.
Pokud se KD50x využívá naplno pro maximální proud 20 Ampér , při takovém proudu má zesilovací činitel jenom nějak 4 - 6 . tranzistor se tedy musí do báze ovládat proudem asi 4 - 5 ampér, menší proud nejde použít, pokud má být trand při tomto proudu 20Ampér naplno otevřený. To už je síla. Nehledě k tomu, že cca 5 ampér je maximální možný proud, který tyto výkonové trandy snesou do báze, vyšší proud do báze je zničí, navíc při takovém proudu stoupá napětí báze až na 5 - 6 voltů, tudíž samotný řídící proud uvnitř trandu uvolňuje ztrátový výkon až 30 wattů, který se musí přičíst k výkonu danému průchodem spínaného proudu , což dohromady snadno dosáhne maximální možný výkon toho trandu.
Podobné to je i u moderních výkonových bipolárních trandů, parametry jsou jen o trošku lepší.
Je tedy mnohem lepší používat na tu regulaci výkonnější trand a využívat ho z hlediska regulovaného proudu třeba jen na polovinu maximálního povoleného proudu, protože má v takovém režimu mnohem větší zesílení a taky menší ztráty než použít levný trand s menším mezním proudem a používat ho na hodnoty blížící se maximálnímu povolenému proudu trandem.
Co se týká součástek, tak modernější trandy mají tu výhodu, že tyhlety věci tam bývají obvykle uvedeny v datasheetu v grafech, ze kterých se dá pracovní bod rovnou odečíst.

danhard · #14 Příspěvek od **danhard** » 22 srp 2015, 19:48

U KD503 to tak strašné není, při 10A spadne beta asi na polovic proti 1A .
To taková 2N3055, to je ten správnej hnůj

weed_smoker · #15 Příspěvek od **weed_smoker** » 23 srp 2015, 11:47

danhard píše:To taková 2N3055, to je ten správnej hnůj

Záleží na znaku nad typem,třeba RCA nebo HARRIS byly docela OK.Těch ale dneska moc nebejvá(pouze výtěž,popř.bazar) a zrovna 2N3055 vyrábí dneska každej.