Tak jsem hlavu osadil a pustil jsem zkušební pásek jenž používám při opravách, který mám velmi dobře naposlouchaný. Musím říct, že jsem nezaznamenal žádný rozdíl, když pásek přehrávám na jakémkoli kotoučáku. Stejně tak zní i na té B113. Zapamatoval jsem si jen v jaké výšce byla původní vadná hlava a do "stejné" výšky jsem osadil tu ANH210 z B116. I ten vybroušený schodek je asi ve správné poloze, protože nevidím žádné poškozování okraje pásku. Samozřejmě ještě vyzkouším i jiné pásky. Jsem rád, že nemusím tu hlavu nijak zabrušovat.
Všem vám moc děkuji kamarádi. Jako vždy jste mi hodně pomohli a jsem zase o něco chytřejší.
Ještě jednou DÍÍÍK!!!
Tesla B113 - výměna snímací hlavy
Moderátor: Moderátoři
-
Hill
- Administrátor
- Příspěvky: 21417
- Registrován: 10 zář 2004, 02:00
- Bydliště: Jičín, Český ráj
Tu výškovou polohu hlavy si zkontroluj, když pásek ještě nedolehl do vybroušeného prostoru, jestli se při dosedání na štěrbinu některým krajem nechytá o ty "mantinely", a jestli si ho hlava pak nevede po svém.
Přitom také uvidíš mezírku, jestli pak na ty pólové nástavce nedosedne pásek horním, či dolním okrajem dřív.
Jestli to je v pořádku, máš zase na nějaký čas pokoj.
Přitom také uvidíš mezírku, jestli pak na ty pólové nástavce nedosedne pásek horním, či dolním okrajem dřív.
Jestli to je v pořádku, máš zase na nějaký čas pokoj.
-
buchar
- Příspěvky: 176
- Registrován: 28 říj 2007, 00:00
- Bydliště: Násedlovice
-
AdamVarga
- Příspěvky: 487
- Registrován: 04 lis 2018, 00:00
Trocha som sa zasmial pri tom ako extrémne opatrne sa k tomuto pristupuje. Prepána je to len hnusná B11x. Vyber hlavu akokoľvek na mokro prebrúsiš a naleštíš a je to dobré. Ak nemáš ruky pozvárané tak bez problémov voľnou rukou s brúsnym papierom na mokro so sklom ako podložka dokonale ide zabrúsiť a zaleštiť povrch. A nestojí to moc námahy. Nastavenie kolmosti štrbiny je jednoduché, a nastavenie výšky tiež, už len príklon aby čelo hlavy bolo dokonale paralelne s páskovou dráhou. Jednoduchá rada, fixka (paint marker) napatlat čelo hlavy, a nechať to zotrieť jednou páskou ktorá je už aj tak na nahrávanie nepoužitelná. Nič komplikované, nič strašidelné.
-
EL34
- Příspěvky: 666
- Registrován: 21 zář 2009, 00:00
- Bydliště: Chrast u Chrudimi
A jaká je hodnota tvého příspěvku pro tazatele? To, že je vše jednoduché a moc se to hrotí je pro někoho kdo to nikdy nedělal tedy rada nad zlato 
Je úplně jedno co to je za přístroj. Nastavuje se vše co nejpřesněji a vůbec není potřeba čelo hlavy natírat fixou.
B11x je elektricky ve své kategorii jednoduchá a dobře seříditelná mašina.
Nic víc nic míň.
Je úplně jedno co to je za přístroj. Nastavuje se vše co nejpřesněji a vůbec není potřeba čelo hlavy natírat fixou.
B11x je elektricky ve své kategorii jednoduchá a dobře seříditelná mašina.
Nic víc nic míň.
-
Hill
- Administrátor
- Příspěvky: 21417
- Registrován: 10 zář 2004, 02:00
- Bydliště: Jičín, Český ráj
Tak jsem zkusil nahradit hlavu ANP935 v mechanice B4 hlavou ANH200. Podle očekávání dávala při snímání 330 Hz o 2,2 dB menší napětí, než ANP935, a to na devítku i devatenáctku rychlost. Je záznamová, čili by její použití v dvouhlavém stroji stálo za pokus. Ale pak to začalo:
kolmost se dala nastavit jen při devatenáctce rychlosti, protože na devítku už hlava 10 kHz nepřečetla, přesněji - něco tam bylo, ale sotva to čouhalo nad úrovní šumu. Na devatenáctku, při které neměla ANP935 problém chodit rovně kousek nad 18 kHz (a, kdyby existovalo toleranční pole pro tak vysoké kmitočty, vešla by se do něj ještě nad 20 kHz), už se kolmost ANH200 dala nastavit, ale s použitím kmitočtu do 10 kHz, výše už měla snímací charakteristika 9 dB pokles těsně pod 14 kHz a dál to klesalo, na 19 kHz už to dělalo nějakých -45 dB.
Se snímací hlavou ANH210 to chodí v roli přehrávače skvěle, dává napětí o 8 - 9 dB vyšší, než ANP935, ale tou snímací hlavou se nahrávat nedá - jednak je problém tak velkou indukčnost efektivně nakrmit, ale současně nepřesytit její jádro. Je prostě optimalizovaná pouze pro snímání.
Nikde jsem totiž nenašel nějaké podrobnější údaje o těchto hlavách, jen indukčnost a doporučený záznamový a předmagnetizační proud.
Tak jsem se podíval mikroskopem na dvě úplně nové hlavy. Nástavec na focení nemám, tak jsem to vzal při stejném zvětšení přes okulár mobilem a v původním rozlišení počítal pixely. Pro přílohy jsem rozlišení zmenšil, tam už se toho moc nenapočítá, ale rozdíl v šířkách štěrbin je vidět i tak: záznamová hlava má šířku štěrbiny mezi 9 a 11 µm, zatím, co štěrbina hlavy snímací se vejde pod 4 µm.
Při záznamu širší štěrbina nevadí, záznam nastává na hraně odběžného pólového nástavce hlavy. Ale použít takovou hlavu, jako snímací, to je průseur - štěrbinové ztráty se projeví už při 2,5 - 2,7x větší vlnové délce, čili při stejné rychlosti se "kráter v charakteristice" objeví na kmitočtu 2,5 - 2,7x nižším. A, protože se snímací korekcí nevyplatí vyrovnávat větší ztráty, než do asi 6 dB, je jasné, že se kmitočtovým rozsahem dostaneme s hlavou z roku 1980 na kmitočtový rozsah dosahovaný u stroje MGK10 z roku 1956.
Škoda, tak to budeme muset s tou ANP935, kterou Tesla osazovala celých 25 let, a za posledních 43 let, co se stroje pro ni už nedělají, nějaký ten pásek dodnes občas přehraje, ještě vydržet. Tři hlavy se do "čtyřkové" mechaniky prostě nevejdou.
Na snímcích je zřetelně vidět, že těch nanejvýše pár desítek metrů pásku si hlavy ještě ani nestihly všimnout. To opracování a zaleštění čel u tvrzených hlav asi není tak snadné, jako bylo u obyčejných. Nakonec jsem ještě vyfotil ANP935 pro srovnání, ale měřítko mi vyšlo o fous větší, ta štěrbina má asi 3,2 µm, ale jde o hlavu taky přebroušenou, ještě neoleštěnou páskem. A následují snímky čela ANP935, kdy hlava má asi 0,15 mm hlubokou drážku a je oleštěná páskem. Šikmé mikrovrypy jsou zřejmě od suchého čištění tvrdou gumou. Napřed okrajová stopa (tam svítí okraj vybroušené drážky), pak stopa vnitřní. Sice se mi podařilo dostat šířku stopy do téměř celé výšky zobrazení, ale v mezeře cca 1,5 mm mezi objektivem a předmětnou rovinou je dost problém to nasvítít, aby i nepatrná a neškodná rýha nepůsobila hrůzostrašně. A spíše pro představu: ještě štěrbina jedné stopy mazací hlavy ANP964, kolem je pěkně vidět zrnitost feritu:
kolmost se dala nastavit jen při devatenáctce rychlosti, protože na devítku už hlava 10 kHz nepřečetla, přesněji - něco tam bylo, ale sotva to čouhalo nad úrovní šumu. Na devatenáctku, při které neměla ANP935 problém chodit rovně kousek nad 18 kHz (a, kdyby existovalo toleranční pole pro tak vysoké kmitočty, vešla by se do něj ještě nad 20 kHz), už se kolmost ANH200 dala nastavit, ale s použitím kmitočtu do 10 kHz, výše už měla snímací charakteristika 9 dB pokles těsně pod 14 kHz a dál to klesalo, na 19 kHz už to dělalo nějakých -45 dB.
Se snímací hlavou ANH210 to chodí v roli přehrávače skvěle, dává napětí o 8 - 9 dB vyšší, než ANP935, ale tou snímací hlavou se nahrávat nedá - jednak je problém tak velkou indukčnost efektivně nakrmit, ale současně nepřesytit její jádro. Je prostě optimalizovaná pouze pro snímání.
Nikde jsem totiž nenašel nějaké podrobnější údaje o těchto hlavách, jen indukčnost a doporučený záznamový a předmagnetizační proud.
Tak jsem se podíval mikroskopem na dvě úplně nové hlavy. Nástavec na focení nemám, tak jsem to vzal při stejném zvětšení přes okulár mobilem a v původním rozlišení počítal pixely. Pro přílohy jsem rozlišení zmenšil, tam už se toho moc nenapočítá, ale rozdíl v šířkách štěrbin je vidět i tak: záznamová hlava má šířku štěrbiny mezi 9 a 11 µm, zatím, co štěrbina hlavy snímací se vejde pod 4 µm.
Při záznamu širší štěrbina nevadí, záznam nastává na hraně odběžného pólového nástavce hlavy. Ale použít takovou hlavu, jako snímací, to je průseur - štěrbinové ztráty se projeví už při 2,5 - 2,7x větší vlnové délce, čili při stejné rychlosti se "kráter v charakteristice" objeví na kmitočtu 2,5 - 2,7x nižším. A, protože se snímací korekcí nevyplatí vyrovnávat větší ztráty, než do asi 6 dB, je jasné, že se kmitočtovým rozsahem dostaneme s hlavou z roku 1980 na kmitočtový rozsah dosahovaný u stroje MGK10 z roku 1956.
Škoda, tak to budeme muset s tou ANP935, kterou Tesla osazovala celých 25 let, a za posledních 43 let, co se stroje pro ni už nedělají, nějaký ten pásek dodnes občas přehraje, ještě vydržet. Tři hlavy se do "čtyřkové" mechaniky prostě nevejdou.
Na snímcích je zřetelně vidět, že těch nanejvýše pár desítek metrů pásku si hlavy ještě ani nestihly všimnout. To opracování a zaleštění čel u tvrzených hlav asi není tak snadné, jako bylo u obyčejných. Nakonec jsem ještě vyfotil ANP935 pro srovnání, ale měřítko mi vyšlo o fous větší, ta štěrbina má asi 3,2 µm, ale jde o hlavu taky přebroušenou, ještě neoleštěnou páskem. A následují snímky čela ANP935, kdy hlava má asi 0,15 mm hlubokou drážku a je oleštěná páskem. Šikmé mikrovrypy jsou zřejmě od suchého čištění tvrdou gumou. Napřed okrajová stopa (tam svítí okraj vybroušené drážky), pak stopa vnitřní. Sice se mi podařilo dostat šířku stopy do téměř celé výšky zobrazení, ale v mezeře cca 1,5 mm mezi objektivem a předmětnou rovinou je dost problém to nasvítít, aby i nepatrná a neškodná rýha nepůsobila hrůzostrašně. A spíše pro představu: ještě štěrbina jedné stopy mazací hlavy ANP964, kolem je pěkně vidět zrnitost feritu:
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.