Anténní zesilovač pro 4.a 5.pásmo

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
alovka
Zakladatel fóra/superadmin
Příspěvky: 286
Registrován: 28 črc 2002, 22:00
Bydliště: Ostrava

Anténní zesilovač pro 4.a 5.pásmo

#1 Příspěvek od alovka »

Anténní zesilovač z dobrým ziskem a nízkým šumovým číslem, pracující ve frekvenčním pásmu 470 až 800MHz.

  • Anténní předzesilovač pro 4. a 5. pásmo (UHF)

Jak už je uvedeno v nadpisu jedná se o zesilovač pro 4. a 5. pásmo a nejlepších výsledků dosahuje v pásmu 470 až 800MHz. V tomto pásmu dosahuje zisku většího než 20dB a šumové číslo lepší než 2dB.
První stupeň zesilovače je opatřen tranzistorem BFT 66. Doporučený pracovní bod tranzistoru pro minimální šumové číslo je Uce = 6V, Ic = 4mA. Kvůli odolnosti proti křížové modulaci je však vhodné zvětšit kolektorový proud na 10mA. Šumové číslo se zhorší jen minimálně, ale zvětší se zisk. Druhý stupeň zesilovače je osazen tranzistorem BFR90 jehož pracovní bod je Uce = 6V , Ic = 15mA. Součástky C1, C2, L1, L2, L3 tvoří vstupní přízpůsobovací obvod, který přizpůsobuje tranzistor na impedanci 75Ohmů, aby bylo šumové číslo co nejmenší. Pracovní bod tranzistoru je stabilizován odpory R1, R2, R3. Emitor tranzistoru T1 je blokován kondenzátorem C3.
Součástky C4, L4, R4, L5, L6, C6 tvoří přízpůsobovací obvod mezi tranzistory T1 a T2. Kromě impedančního přizpůsobení má za úkol kompenzovat zmenšování zisku tranzistoru T1 se zvyšujícím kmitočtem.
Pracovní bod tranzistoru T2 je stabilizován odpory R6, R7, R8. Odpor R5 odděluje napájecí obvody obou stupňů. Součástky C8, L7, R9, L8, L9, C10 transformují výstupní impedanci tranzistoru T2 na 75Ohmů a kompenzují zmenšení zisku při vyšších frekvencích.
Napájení zesilovače 12V se přivádí z výstupu přes cívku L10. Vstup i výstup je 75 Ohmový.
  • Schéma zapojení
uhf_zesilovac.gif

────────

Krabičku pro zesilovač vyrobíte z pocínovaného tenkého plechu nebo tenkého měděného plechu, ale v druhém případě musíte pocínovat místa, kde se budou letovat terčíkové kondenzátory.
Postup letování bezvývodových kondenzátorů je nasledující. Pocínuje se místo, kde se budou kondenzátory letovat, přiloží se pocínovaný kondenzátor a z druhé strany se plech prohřeje. Kondenzátor dokonale přilne k povrchu.
Při montáži tranzistorů mějte vývody co nejkratší, hlavně pak emitorové vývody k blokovacímu kondenzátoru. Skleněné průchodky můžete vytáhnout ze starého, plechového kondenzátoru. Rozměry a rozmístění součástek jsou patrné z obrázků.
  • Rozmístění součástek
uhf_krabicka.gif

* Jedná se o orientační rozmístění součástek.
  • Rozměry krabičky a přepážek
uhf_konstr_krab.gif
uhf_prepazka.gif

* přepážky naletujte do krabičky vždy 12mm od sebe .

────────
  • Seznam a výroba součástek


L1 a L2 | 2 3/4 závitu měděného drátu o průměru 0,8mm na průměr 3mm a dodržet vzdálenost mezi závity 0,5mm.
L1 | Odbočka na 3/4 závitu.
L3,L6,L9 | Využívá se indukčnost přívodů kondenzátorů C2,C6 a C10,které mají mít délku asi 4mm.V případě C2 a C6 jsou do této délky zahrnuty i vývody tranzistorů.
L4 | 2 závity provedeny na vývodu rezistorů R4 na průměr 2mm.Vzdálenost mezi závity je 0,5mm.
L5 | 1 závit taktéž na vývodu rezistoru R4 na průměr 2mm.Vzdálenost mezi závity je 0,5mm.
L7 | 1 závit na vývodu R9 na průměr 2mm.
L8 | 1+2 závity na vývodu R9 na průměr 2mm a závity 0,5mm od sebe.
L10 | 10 závitů lakovaného měděného drátu o průměru 0,4mm těsně vedle sebe na průměr 3mm.
C1 | 2,2pF - keramický
C2,C6,C10 | 8,2pF - keramický
C3,C7 | 330pF - keramický,bezvývodový
C5,C9 | 1nF - keramický
C4 | 1,5pF - keramický
C8 | 1pF - keramický
R1 | 12k Ohm ( Všechny rezistory typu TR 151,191,212,nebo podobné)
R2 | 18k Ohm
R3 | 1,5k Ohm pro Ic=4mA,nebo 560Ohm pro Ic=10mA.
R4,R9 | 10 Ohm (kvůli cívek musí být bez drážky např.TR 191)
R5 | 47 Ohm
R6 | 4,7k Ohm
R7 | 8,2k Ohm
R8 | 390 Ohm
T1 | BFT 66
T2 | BFR 90
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Návštěvník

#2 Příspěvek od Návštěvník »

Bydlím v místě se slabým signálem. Koupil jsem si v obchodě hotovou anténu se zesilovačem za 400 Kč, a příjem jakž takž dobrý. Po zhotovení tohoto zesilovače a připojení na anténu z obchodu ( odpojený originál zesilovač) musím konstatovat, že jsem vyhodil asi 400 Kč za součástky pro stavbu tohoto zesilovače (včetně zdroje). Signál se zhoršil asi o polovinu. Nedoporučuji tuhle anténu.
radho@seznam.cz
Uživatelský avatar
alovka
Zakladatel fóra/superadmin
Příspěvky: 286
Registrován: 28 črc 2002, 22:00
Bydliště: Ostrava

#3 Příspěvek od alovka »

Dnes se vyrábějí již sestavené zesilovače, které se vyplatí koupit. Stojí od 300 do 500,- Kč. Jejich konstrukce jsou obdobné jako tato. Ovšem dělá to stroj, proto je sestavení vždy v pořádku. Člověk musí být velmi precizní, hlavně při práci s FET tranzistory. Že Vám to nefunguje je mi líto.
Návštěvník

#4 Příspěvek od Návštěvník »

Používám širokopásmový zesilovač , který jsem koupil za 300 Kč a funguje mi výborně. Uvnitř jsem nalezl 1 tranzistor FET , ale zapojení je jinač vícéméně podobné jako toto. Zkusil jsem Váš zesilovač sestrojit a uznávám , že co se týče kvality je jak váš , tak zakoupený zesilovač téměř shodný , preciznost práce je ovšem velmi nutná.
Jaka
Příspěvky: 110
Registrován: 24 pro 2004, 23:00
Bydliště: Nové Mesto nad Váhom

#5 Příspěvek od Jaka »

Odpověď na původní komentář

Kdo stavěl žařízení s VF obvody ví, že údaje indukčností -počtu závitu a kapacit jsou více-méně orientační. Pokud po stavbě nejsou rezonanční obvody sladěny aspoň pomocí generátoru, lépe polyskopu, je celá konstrukce většinou odsouzena k neúspěchu.
DOTOHO

#6 Příspěvek od DOTOHO »

Věřím, že s dvou-stupňovým zesilovačem musí být velké problémy. Jsou vždy značně náchylné na vazbení a též se mi neosvětčily. Pokud není signál, nepomůže nám ani ten nejlepší zesilovač. úkolem zesilovače je především ... 1) přizpůsobení antény a svodu (Zo)...minimální odrazy 2) nahradit útlumy ve vedení (svodu)...5-6 dB stačí /50m svodu Poradím Vám, že je výhodnější použít pouze jednostupňový zesilovač, na vstupu s horní propustí (CLC) k omezení pronikání a zahlušení nízkými kmitočty, Emitor tranzistoru přímo na zem, Colektorový odpor 680R a nastavit pracovní bod (proud Ic= 10-15 mA) odporem mezi Colektorem a Basí (asi 56k), výstupní kapacita do 10pF. Napájení cca 12V, dobře filtrované. Vše v krabičce s jednou přepážkou (podobné jako v autorově schématu). Takové zesilovače se dají řadit i kaskádově (na vstupu antény a na konci svodu- u TV přijímače). Mnohdy stačí zesilovač naladit pouhou změnou velikosti napájecího napětí. Pamatujte si, že nejlepší zesilovač vf signálu je pouze kvalitní anténa (optimálně YAGI).
fkroupa
Příspěvky: 17
Registrován: 22 led 2007, 23:00

#7 Příspěvek od fkroupa »

Autorem tohoto zesilovače je Ing. Roman Peterka, podrobný popis vyšel v Amatérském rádiu (1985?). Zde uvedený návod je doslovným přepisem příslušného článku (ten měl několik pokračování, mj. zesilovače pro I.-III. pásmo, jednostupňové, s MOSFETy atd.).
Tak. Vlastnosti popisovaného zesilovače hodnotím jako vynikající, podstatně lepší běžně vyráběné (TEROZ apod). Osobně jsem jich postavil asi 10 a všechny fungovaly bez jakýchkoliv problémů (a to jsem nepoužíval bezindukční kondenzátory, nýbrž běžné). Při stavbě je ovšem potřeba mít elementární zručnost (a umět dobře pájet), vědět, na co která součástka je. Před připojením ke zdroji napětí je nanejvýše rozumné změřit, zda někde nejsou zkraty. Tranzistor BFT66 stojí (r. 2008!) pořád kolem 100 Kč a dost špatně by se vyměňoval.
Poslední kousek jsem spáchal na podzim 2007 pro dálkový příjem DVB-T z Brna-Hádů na Svitavsku - funguje.
fkroupa
Příspěvky: 17
Registrován: 22 led 2007, 23:00

#8 Příspěvek od fkroupa »

Odpověď na původní komentář

Pardon, uvedený návod není doslovným přepisem článku, ale silně zkráceným. V původním článku je popisována i teorie a řada dalších detailů. Jinak ze stavby dvoustupňových zesilovačů není třeba mít strach, jde-li o dobře navržené a ověřené konstrukce jako je v tomto případě.