Snimaci zesilovac s MDA2054 pro ANH210
Moderátor: Moderátoři
grrrrrrrr píše:Jeste se mi podarilo na webu najit k tem hlavam toto:
záznam
ANH-200 ... L = cca 25 mH
přední štěrbina = 8 mikronů
zadní štěrbina = 50 mikronů
=================================
snímání
ANH-210 ... L = cca 370 mH
pouze přední štěrbina = 3 mikrony
=================================
mazání
ANH-220 ... L = cca 1,2 mH
Zdroj: https://www.ps-service.cz/archiv/Stares ... re/12.html
pro cívkové magnetofony pro širokou potřebu:
9,52 cm/s: τd = 3180 µs, τh = 90 µs
19,05 sm/s: τd = 3180 µs, τh = 50 µs (zde v profesionální praxi odpadá τd (limituje k ∞, při záznamu se hloubky nezdůrazňují)
pro kazety s rychlostí 4,75 cm/s platí:
pásek typu IEC-I má τd = 3180 µs, τh = 120 µs (to platí i pro cívkové; z normy se vytratila česká τd = 1590 µs, místo ní je evropských 3180 µs)
pásek typu IEC-II má τd = 3180 µs, τh = 70 µs
pásky typů III a IV (ferrochrom a putr metal nebo metafine) nemají jednoznačně definované časové konstanty, jen se doporučuje provádět záznam tak, aby při snímání byl kompatibilní s pásky IEC-II (chromdioxid).
"Česká" časová konstanta 1590 µs byla převzata od Grundiga z doby elektronkových strojů, jejím použitím se dal odstup brumu "přes pásek" zlepšit až o 4 dB. V záznamových korekcích ji používaly ještě stroje tuším Tesla B100. Jedná se ale o oblast nedefinovanou tolerančním polem podle tehdy platné ČSN 368420.
EDIT_1: v předloženém zapojení při použití vybíraných součáste na co nejužší tolerance vychází typické
τd = 3196 µs,
τh = 94 µs pro rychlost 9,52 cm/s a
τh = 50 µs pro devatenáctku rychlost.
Tyto korekce opravují vliv průběhu zkratového magnetického toku pásku, pro jehož dodržení se musí korigovat průběh signálu už během záznamu. Úbytek výšek při snímání v důsledku ztrát v jádru a ztrát štěrbinových ale nekorigují. Během snímání však případné zesílení horního konce přenášeného pásma zhorší odstup signálu od šumu, proto je lépe kompenzovat využitím rezonance indukčnosti snímací hlavy s paralelní kapacitou. Zisk snímacího zesilovače, tedy i šum, se na horním konci pásma nezvyšuje.
EDIT_2: zkusil jsem, co udělá paralelní kapacita k ANH210 zatížené 50 kΩ (simulace vstupního odporu zesilovače). Hlava má 345 mH na 16 kHz, reálný odpor vinutí 182 Ω. Rezonanční vrchol je nevýrazný, s kapacitou C1 je asi na 18 kHz a zvedne výstupní úroveň z hlavy o asi 3 dB (ale zaplať, Přírodo, za ně), pak následuje rychlejší pokles, ten bude samozřejmě vlivem štěrbinového jevu při devítce rychlosti daleko strmější, takže kompromis pro obě rychlosti by byl asi 180 pF, pro devítku rychlost je to už skoro málo, ale na devatenáctku tu charakteristiku udrží v toleranci -3 dB do 20 kHz..
Druhá varianta je rozdělit korekce na zpětnovazební pro devítku rychlost (tam jsou jiné hodnoty odporů ve zpětné vazbě) a pak pasivní připínaná do obvodu při devatenáctce. Ta má ještě jednu výhodu - jednak o nějakých 5 dB sníží šum z výstupu snímacího zesilovače, jedna se změnou součástek dá dosáhnot stavu, kdy nebude třeba přepínat "rezonanční" kapacitu na vstupu snímacího zesilovače.
U relé bych měl trochu strach z rozkmitání přes kapacity mezi kontakty, přece jen jde o neinvertující zesilovač s poměrně velkým ziskem. Ale vyzkoušet to můžeš, třeba jsem jen zbytečně opatrný.