Snimaci zesilovac s MDA2054 pro ANH210

Zpráva

grrrrrrrr · #16 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 15 úno 2020, 16:00

Idealne 9 a 19 jak jsem psal v uvodu. diky.

#17 Příspěvek od **Hill** » 15 úno 2020, 18:54

To jsem přehlédl, ale schéma jsem už do toho dotazu doplnil, je pro obě rychlosti, popis přiložen.

grrrrrrrr · #18 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 15 úno 2020, 19:46

Ten C4 a C11 co zminujes uz jsi z toho obrazku odmazl ? Nikde ho nevidim.

#19 Příspěvek od **Hill** » 15 úno 2020, 20:07

Samozřejmě, že jsem je odmazal, jsou tam jen součástky, které použiješ. Všiml jsem si, že jsem vložil jiné schéma, bez přepínání horní časové konstanty korekce. Už jsem to napravil.

grrrrrrrr · #20 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 15 úno 2020, 20:39

dik moc

grrrrrrrr · #21 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 16 úno 2020, 19:11

Jsem jen tak pro poradek meril tu ANH210 a ANH200 a opravdu ty hodnoty L pri f = 1kHz sedi.

grrrrrrrr píše:Jeste se mi podarilo na webu najit k tem hlavam toto:

záznam
ANH-200 ... L = cca 25 mH
přední štěrbina = 8 mikronů
zadní štěrbina = 50 mikronů
=================================
snímání
ANH-210 ... L = cca 370 mH
pouze přední štěrbina = 3 mikrony
=================================
mazání
ANH-220 ... L = cca 1,2 mH

Zdroj: https://www.ps-service.cz/archiv/Stares ... re/12.html

#22 Příspěvek od **Hill** » 16 úno 2020, 19:56

Jestli je ta indukčnost přes 370 mH, můžeš zmenšit C1 a C8 až na 68 pF, ať se rezonance V1 s hlavou dostane nad žádané pásmo a ztráty se budou kompenzovat na boku rezonanční křivky.

grrrrrrrr · #23 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 16 úno 2020, 20:22

Ahoj,

Dobre. A ano ta indukcnost je pres 370mH.

grrrrrrrr · #24 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 16 úno 2020, 21:53

Jaka je prosim posledni verze normy kde jsou popsany ty zlomove knmitocty pro jednotlive rychlosti? Da se to nekde ziskat. IEC normu jsem nasel jen za $$$.

#25 Příspěvek od **Hill** » 16 úno 2020, 23:04

Existuje, ale už neplatná, protože neobnovená, ČSN EN 60094-1 (368420) z roku 1995, nové vydání se už na titulní straně ohání tím, že je identické. K tomu je ČSN EN 60094-2 pro měřicí pásky. Jsou to normy, takže samozřejmě za peníze., i když už jejich platnost skončila, jsou nezávazné, ale je jasné, že z praktických důvodů se používají poslední normalizované časové konstanty podle IEC-94, a to:
pro cívkové magnetofony pro širokou potřebu:
9,52 cm/s: τd = 3180 µs, τh = 90 µs
19,05 sm/s: τd = 3180 µs, τh = 50 µs (zde v profesionální praxi odpadá τd (limituje k ∞, při záznamu se hloubky nezdůrazňují)
pro kazety s rychlostí 4,75 cm/s platí:
pásek typu IEC-I má τd = 3180 µs, τh = 120 µs (to platí i pro cívkové; z normy se vytratila česká τd = 1590 µs, místo ní je evropských 3180 µs)
pásek typu IEC-II má τd = 3180 µs, τh = 70 µs
pásky typů III a IV (ferrochrom a putr metal nebo metafine) nemají jednoznačně definované časové konstanty, jen se doporučuje provádět záznam tak, aby při snímání byl kompatibilní s pásky IEC-II (chromdioxid).

"Česká" časová konstanta 1590 µs byla převzata od Grundiga z doby elektronkových strojů, jejím použitím se dal odstup brumu "přes pásek" zlepšit až o 4 dB. V záznamových korekcích ji používaly ještě stroje tuším Tesla B100. Jedná se ale o oblast nedefinovanou tolerančním polem podle tehdy platné ČSN 368420.

EDIT_1: v předloženém zapojení při použití vybíraných součáste na co nejužší tolerance vychází typické
τd = 3196 µs,
τh = 94 µs pro rychlost 9,52 cm/s a
τh = 50 µs pro devatenáctku rychlost.
Tyto korekce opravují vliv průběhu zkratového magnetického toku pásku, pro jehož dodržení se musí korigovat průběh signálu už během záznamu. Úbytek výšek při snímání v důsledku ztrát v jádru a ztrát štěrbinových ale nekorigují. Během snímání však případné zesílení horního konce přenášeného pásma zhorší odstup signálu od šumu, proto je lépe kompenzovat využitím rezonance indukčnosti snímací hlavy s paralelní kapacitou. Zisk snímacího zesilovače, tedy i šum, se na horním konci pásma nezvyšuje.

EDIT_2: zkusil jsem, co udělá paralelní kapacita k ANH210 zatížené 50 kΩ (simulace vstupního odporu zesilovače). Hlava má 345 mH na 16 kHz, reálný odpor vinutí 182 Ω. Rezonanční vrchol je nevýrazný, s kapacitou C1 je asi na 18 kHz a zvedne výstupní úroveň z hlavy o asi 3 dB (ale zaplať, Přírodo, za ně), pak následuje rychlejší pokles, ten bude samozřejmě vlivem štěrbinového jevu při devítce rychlosti daleko strmější, takže kompromis pro obě rychlosti by byl asi 180 pF, pro devítku rychlost je to už skoro málo, ale na devatenáctku tu charakteristiku udrží v toleranci -3 dB do 20 kHz..

grrrrrrrr · #26 Příspěvek od **grrrrrrrr** » 17 úno 2020, 23:34

Diky moc. Taky to mam v planu postavit a pomerit. Prepinani rychlosti asi udelam pres signalni relatko TAKAMISAWA RY5W-K takze by se dala pripadne prepinat i ta kapacita C1.

#27 Příspěvek od **Hill** » 18 úno 2020, 05:41

Tak to by šlo líp přemostit R4 a R10 tranzistory (každý emitorem "opřený" o výstupy IO) a kompenzační kapacity složit ze sériové kombinace kondíků, z nichž na devítku bude jeden zkratovaný.
Druhá varianta je rozdělit korekce na zpětnovazební pro devítku rychlost (tam jsou jiné hodnoty odporů ve zpětné vazbě) a pak pasivní připínaná do obvodu při devatenáctce. Ta má ještě jednu výhodu - jednak o nějakých 5 dB sníží šum z výstupu snímacího zesilovače, jedna se změnou součástek dá dosáhnot stavu, kdy nebude třeba přepínat "rezonanční" kapacitu na vstupu snímacího zesilovače.
U relé bych měl trochu strach z rozkmitání přes kapacity mezi kontakty, přece jen jde o neinvertující zesilovač s poměrně velkým ziskem. Ale vyzkoušet to můžeš, třeba jsem jen zbytečně opatrný.